10. tématický okruh: Dlouhodobé zdroje financování

Prezentace na téma: "10. tématický okruh: Dlouhodobé zdroje financování"— Transkript prezentace:

1 10. tématický okruh: Dlouhodobé zdroje financování
Základy účetnictví 10. tématický okruh: Dlouhodobé zdroje financování

2 Financování podniku kapitál sloužící k pořízení aktiv může pocházet z různých zdrojů rozhodujícím kritériem pro členění zdrojů financování podniku je původ těchto zdrojů hlavními dlouhodobými zdroji financování jsou vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál zobrazeny v účtové třídě 4 (krátkodobé dluhy ve skupině 23, 24 a ve třídě 3)

3 Vlastní kapitál relativně dvě samostatné skupiny:
externí zdroje financování (pocházejí od subjektů stojících mimo podnik – zejména vlastníci) interní zdroje financování (zdroje jsou výsledkem vlastní činnosti podniku – pocházejí tedy ze zisku) specifické způsoby vzniku VK přeměnou závazku

4 Složky vlastního kapitálu
základní kapitál kapitálové fondy fondy tvořené ze zisku podniku nerozdělené zisky/neuhrazené ztráty minulých let výsledek hospodaření běžného roku (tj. čistý zisk po zdanění, zatím nerozdělený)

5 Základní kapitál vliv obchodního zákoníku, který vymezuje základní typy obchodních společností (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., družstvo) nutná znalost obsahu obchodního zákoníku pro správné účetní zobrazení transakcí s kapitálem základním kapitálem se rozumí peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti ZK povinně vytvářejí a.s., s.r.o., k.s. a družstvo a jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku pro ZK vyhrazen zvláštní účet (411), na kterém se účtuje při vzniku obchodní společnosti a dále při zvýšení či snížení tohoto kapitálu

6 Založení podniku akciová společnost: společnost s ručením omezeným:
založena jedním zakladatelem (právnická osoba) nebo dvěma a více zakladateli ZK min. 2 mil. Kč; u veřejné nabídky akcií ZK min. 20 mil. Kč pro zápis do OR nutno upsat celý ZK, splatit všechny nepeněžité vklady, emisní ážio a alespoň 30 % peněžitých vkladů (nesplacené vklady jsou pohledávkou) společnost s ručením omezeným: ZK tvořen vklady společníků (max. 50), min. hodnota vkladu společníka je a min. výše ZK je družstvo: alespoň 5 členů a min. výše ZK je (před zápisem splacena alespoň polovina) komanditní společnost: komanditisté (ala s.r.o.) a komplementáři (ala v.o.s.); komanditista min. vklad do ZK ve výši 5 000 veřejná obchodní společnost: alespoň 2 společníci, kteří ručí svým veškerým majetkem; není třeba vytvářet ZK povinně – může být dobrovolně

7 Příklad 1 - zadání ke dni zápisu do OR sestavila Společnost, a.s. zahajovací rozvahu, na základě které otevírá účetní knihy celková částka ZK zapsaná do OR - 100 emisní ážio, tj. rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií a jejich emisním kurzem - 20 částečná peněžní úhrada upsaných akcií na BÚ – emisní ážio + 40 % ZK splacení nepeněžitého vkladu formou vkladu DHM - 30 zbytek peněžních vkladů tvoří pohledávku za akcionáři

8 Příklad 1 - řešení 701 MD/411 D 701 MD/412 D 221 MD/701 D – částka 60
02x MD/701 D 353 MD/701 D – částka 30

9 Zvýšení základního kapitálu
opět se vychází z obchodního zákoníku o zvýšení ZK se účtuje až po zápisu do OR řada účetních operací již před tímto datem použití zvláštního účtu zvýšení ZK: úpis nových akcií vydání dluhopisů s právem jejich výměny za akcie z vlastních zdrojů

10 Příklad 2 - zadání rozhodnutí o zvýšení ZK úpisem nových akcií 100
ve lhůtě stanovené valnou hromadou uhrazena část upsaných vkladů zápis upsaného zvýšení ZK do OR

11 Příklad 2 - řešení 353 MD/419 D 221 MD/353 D 419 MD/411 D

12 Příklad 3 - zadání emise krátkodobých dluhopisů s právem na výměnu za akcie 200 prodej dluhopisů za emisní kurz rovný jmenovité hodnotě platba úroku z dluhopisu rozhodnutí o zvýšení ZK výměnou za akcie zápis zvýšení ZK do OR

13 Příklad 3 - řešení 375 MD/241 D 221 MD/375 D 562 MD/221 D 241 MD/419 D

14 Snížení základního kapitálu
na základě rozhodnutí valné hromady a nelze jít pod minimální hranici snížení může proběhnout např.: zničením vlastních akcií vzetím akcií z oběhu snížením jmenovité hodnoty akcií upuštěním od vydání akcií

15 Kapitálové fondy emisní ážio (412) – rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií ostatní kapitálové fondy (413) – kapitálové vklady, kterými nechtějí akcionáři zvýšit ZK; dále přijaté dary fondy z přecenění – v případě přeceňování některých cenných papírů na reálnou hodnotu

16 Fondy ze zisku tvoří se z vykázaného čistého zisku
jejich tvorba může být buď povinná (ze zákona či dle stanov) nebo dobrovolná nejčastějším případem je rezervní fond tvořený dle obchodního zákoníku dále jsem přijdou nerozdělené zisky/neuhrazené ztráty minulých let (neúčelové fondy ze zisku)

17 Rozdělování hospodářského výsledku
dosažený výsledek hospodaření podléhá účetnímu vypořádání (rozdělení) výraznou roli má opět legislativa rozdělení zisku se týká většinou jenom změny struktury vlastního kapitálu, ostatní rozvahové položky jsou ovlivněny jenom výjimečně

18 Příklad 4 - zadání Společnost, a.s. dosáhla v roce 200X zisku 600, na základě rozhodnutí valné hromady bylo rozhodnuto o jeho rozdělení následovně: povinný příděl do RF 30 vypořádání ztráty z minulých let 100 zvýšení základního kapitálu 300 rozdělení ve formě dividend 50 zbytek ponechán jako nerozdělený zisk

19 Příklad 4 - řešení 431 MD/421 D 431 MD/429 D 431 MD/419 D 431 MD/364 D

20 Dlouhodobé cizí zdroje
v ČR základním kritériem pro členění na krátkodobé a dlouhodobé závazky je časový interval 12 měsíců dlouhodobost je relativní, vždy vztáhnout dobu splatnosti k datu sestavení účetní závěrky dvě hlavní skupiny cizích zdrojů: dlouhodobé závazky rezervy

21 Dlouhodobé závazky dlouhodobé úvěry a finanční výpomoci
z obchodního styku v rámci konsolidačního celku emitované dluhopisy závazky z nájmu dlouhodobé přijaté zálohy dlouhodobé směnky k úhradě ostatní

22 5xx – tvorba rezerv/45x – rezervy
souvisejí se zásadou opatrnosti účelem je vytvořit polštář na budoucí náklady tím, že tyto očekávané budoucí náklady promítneme do výsledku hospodaření již v současném období účetní předpis: 5xx – tvorba rezerv/45x – rezervy v ČR se rozlišují dva základní druhy rezerv: tvořené podle zvláštních předpisů (jiných než zákon o účetnictví); tzv. zákonné rezervy ostatní (účetní) rezervy (rezervy na důchody, daň z příjmu, na garanční opravy, na restrukturalizaci, apod.)