Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilLibuše Čechová
1
16. září 2013VY_32_INOVACE_100213_Inflace_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.
2
tržní ekonomika se neobejde bez směny zboží a služeb směnu zboží a služeb zprostředkovávají peníze peníze mohou mít různou podobu – hotovostní peníze (bankovky a mince), cizí měny, cenné papíry, pohledávky s používáním peněz jsou spojena určitá rizika, protože některé formy peněz jsou jistější a jiné jsou rizikovější peníze reprezentují určitou hodnotu, tato hodnota ovšem není fixní na hodnotu peněz má vliv nabídka a poptávka po penězích, ekonomické vztahy mezi lidmi a řada dalších faktorů
3
inflací nazýváme růst cenové hladiny inflace neznamená, že rostou všechny ceny ceny některého zboží nebo služeb mohou i klesat, ale roste cenová hladina jde v podstatě o trvalý jev znehodnocování peněz inflace znamená, že za stejnou částku nakoupíme méně zboží než v minulém roce
4
jen výjimečně je inflace krátkodobě vystřídána deflací podle velikosti rozlišujeme inflaci: mírnou pádivou hyperinflaci
5
inflace, která je jednociferná ekonomika normálně funguje lidé nepřestávají věřit penězům neznamená pro ekonomiku vážný problém v tržní ekonomice je to běžný jev
6
inflace, která je dvojciferná lidé přestávají věřit domácí měně snaží se nakupovat stabilnější zahraniční měny nebo jiné hodnoty, jako např. zlato nebo nemovitosti ekonomika s takhle vysokou inflací se už dostává do problémů a její výkonnost klesá
7
inflace, která je trojciferná a vyšší peníze přestávají plnit svou funkci uchovatele hodnoty a zprostředkovatele směny lidé odmítají peníze a dávají přednost naturální směně (zboží za zboží) ekonomický systém země úplně přestává fungovat, nastává chaos tato situace je typická především pro ekonomiky po válečném konfliktu nebo po politickém převratu apod.
8
Podle příčin, tedy podle toho, jak inflace vzniká, rozlišujeme: Inflace tažená poptávkou Inflace tažená nabídkou
9
na trhu je vysoká poptávka to znamená, že o výrobky a služby je velký zájem výrobci (firmy) tedy mohou zvýšit cenu (výrobky se dobře prodávají a oni chtějí vydělat) vyšší ceny však přinutí lidi (poptávku), aby požadovali vyšší mzdy
10
vyšší mzdy ale budou znamenat pro firmy vyšší náklady vyšší náklady přinutí firmy k tomu, aby opět zdražily své zboží začíná se rozbíhat tzv. inflační spirála vysoká poptávka >zdražení>růst mezd >vyšší náklady firem >opět růst cen = INFLACE
11
ceny finálních statků a služeb jsou vytlačovány vzhůru růstem cen nákladů v případě, že se firmám zvýší náklady na jejich vstupy (např. suroviny, materiál, energie apod.), jsou donuceny zdražit své výrobky a služby zdražení opět vyvolá tlaky ze strany lidí, aby jim byly zvýšeny mzdy vyšší mzdy opět zvýší náklady firem, což je donutí opět zvýšit cenu, propuká inflace zvýšení nákladů firem na vstupy> zdražení>růst mezd>opět růst cen = INFLACE
12
téměř všechny ekonomické veličiny a ukazatele se počítají v penězích proto je míra inflace, která nám vyjadřuje míru znehodnocení peněz, velmi důležitým ukazatelem nejen pro ekonomiku dané země, ale i pro mezinárodní srovnání zemí míra inflace = cenová hladina (t) – cenová hladina (t-1) _______________________________________ x 100 (%) cenová hladina (t-1) t – je určité období (měsíc, rok) (t – 1) - je období předcházející
13
K měření cenové hladiny se používají tzv. cenové indexy. Rozeznáváme tři druhy cenových indexů: Index spotřebitelských cen Index cen výrobců Deflátor HDP
14
měří cenovou hladinu u vybraných druhů zboží a služeb vybraným druhům zboží a služeb se říká spotřební koš každá skupina spotřebovávaných výrobků v něm má určitou váhu u těchto vybraných druhů zboží a služeb se po celém území státu v pravidelných časových intervalech sleduje pohyb cen změřené výsledky se zpracovávají statistickými metodami
15
počítá se zvlášť pro jednotlivé odvětví a obory změny v tomto indexu obvykle znamenají, že se změní také index spotřebitelských cen je to logické, protože když se např. firmám zdraží to, co nakupují (materiál apod.), ony se samozřejmě podle toho zařídí zdraží své výrobky, což nakonec pocítí zákazník, protože nakupuje dražší zboží (index spotřebitelských cen roste)
16
je nejpřesnějším ukazatelem zahrnuje ceny všech statků a služeb vypočteme ho, když nominální HDP (v běžných cenách aktuálního roku) vydělíme reálným HDP (ve stálých cenách určitého výchozího roku) nevýhodou je, že tento deflátor HDP můžeme spočítat až zpětně, tzn. až tehdy, kdy statistický úřad zveřejní údaje o HDP v minulém roce
17
znamená pokles cenové hladiny cenová hladina ve srovnání s minulým rokem absolutně klesá, inflace se tedy pohybuje v záporných hodnotách poprvé v historii samostatné ČR došlo k deflaci v lednu 2003, to znamená, že při meziročním porovnání cenové hladiny v lednu 2003 a v lednu 2002, byla cenová hladina v lednu 2003 nižší mohlo by se zdát, že deflace je příznivým jevem, protože lidé levně nakupují
18
pro ekonomiku však deflace znamená nemalé problémy firmy nevydělávají (protože musí prodávat moc levně), spousta z nich šetří, propouští, krachuje lidé tak přicházejí o práci, roste nezaměstnanost pro nezaměstnaného je pak i levnější zboží nedostupné
19
mezi inflací a nezaměstnaností je velmi složitý vztah až do 70. let 20. století se inflace a nezaměstnanost objevovaly jako alternativní jevy (buď byla vysoká nezaměstnanost nebo inflace, ne obojí) stát tedy mohl zvolit takovou hospodářskou politiku, která přinesla optimum mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti od 70. let se však začaly objevovat situace, kdy ekonomika současně prodělávala vysokou míru inflace i nezaměstnanosti inflaci v podmínkách vysoké nebo rostoucí nezaměstnanosti, stagnace ekonomiky nebo recese, označují ekonomové jako stagflaci
21
ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 2011. vyd. Zlín: CEED, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2001. vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., 2001. ISBN 80-7277-032-2. Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.