Počátky husitského hnutí

Prezentace na téma: "Počátky husitského hnutí"— Transkript prezentace:

1 Počátky husitského hnutí

2 Politická situace Krize středověké společnosti
morové epidemie – 20 mil mrtvých úpadek morálky („užít si života“) X růst lidové zbožnosti (strach ze smrti) pokles autority katolické církve (hromadění bohatství, nemravný život...) hospodářské problémy (méně pracovních sil)

3 Politická situace  Papežské schizma – Avignon (Kliment VII.) X Řím (Urban VI.) – 1378 1409 – koncil v Pise třetí papež (Alexandr V., Jan XXIII.) Co znamená slovo koncil?

4 Koncil Koncil (z lat. concilium rada, porada) nebo též synod a synoda (z řec. σύνοδος setkání) je církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe. Zdroj: cs.wikipedia.com

5 Politická situace  Boj o římskou korunu – Václav IV. (sesazen 1400) X Ruprecht II. Falcký (1410) X Jošt Lucemburský (1411) X Zikmund Lucemburský (1437) Konflikt mezi králem Václavem a katolickou církví (Jan z Jenštejna, Jan Nepomucký) Pečeť Ruprechta Falckého

6 Krize katolické církve 
Papežské schizma Úpadek morálky duchovních (hazardní hry, sexuální výstřelky, opilství, rvačky...) Svatokupectví (prodej odpustků, kupčení s církevními úřady, pronájem farností) Desátky, poplatky za všemožné služby

7 Obchod s odpustky  Nejviditelnější symbol morální krize církve
Odpuštění nejtěžších zločinů Platnost i předem Financování výstavby sakrálních staveb a křížových výprav

8 Obchod s odpustky Jak se dívali na obchod s odpustky prostí lidé?

9 Veřejná kritika církve Konrád Waldhauser (1326-1369)
německy mluvící (Rakousko) kritika hromadění majetku a prodej odpustků oblíben měšťany i prostými lidmi vliv na Jana Milíče

10 Veřejná kritika církve Jan Milíč z Kroměříže (cca1320 – 1374)
vzdělaný, kanovník, kancléř u dvora Karla IV.) vzdává se úřadů i majetku  lidový kazatel kritika církevních zlořádů příchod Antikrista (Karel IV.) měl se hájit v Avignonu u papeže - zemřel

11 Veřejná kritika církve Matěj z Janova (1350/55 -1393)
studia v Praze a Paříži, mistr svobodných umění, přednášel na Sorboně dílo Pravidla Starého a Nového zákona – návrat k prvotním ideálům křesťanství X zlořády soudobé církve pod tlakem církve učení odvolal

12 Veřejná kritika církve Tomáš ze Štítného (1331/35-1401/09)
Jižní Čechy dílo Knížky šestery o obecných věcech křesťanských, Řeči besední, Řeči nedělní a sváteční – lidový výklad církevní věrouky Propagace křesťanských zásad v životě člověka

13 Jan Hus  (?1371 – 1415) Husinec Karlova univerzita – mistr svobodných umění, teolog 1402 Betlémská kaple (až 3 tis posluchačů!) žádá nápravu a očistu církve, brojí proti hromadění majetku církví, proti svatokupectví, tj. obchodu s odpustky či proti rostoucímu vlivu církve na světskou politiku je výrazně ovlivněn učením oxfordského profesora J. Viklefa kázání navštěvována obyvatelstvem všech vrstev (údajně i královna Žofie)

14 Jan Hus  Požaduje zbavit církev majetku světskou mocí  podpora krále Václava IV. Karlova univerzita – rozštěpení na reformátory (Hus a jeho příznivci, Češi) a zastánce papežství (Němci) v pozadí podpora německých profesorů římskému králi Ruprechtovi 1409 Dekret kutnohorský

15 Dekret kutnohorský 1409 Jakou změnu přinesl Dekret kutnohorský?

16 DEKRET KUTNOHORSKÝ Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český Důstojní nábožní milí! Ačkoli jsme všeobecně povinní dbát o prospěch všech lidí, přece jen nesmíme jim být nakloněni natolik starostlivě, že by snad podléhal škodě a újmě prospěch těch, kteří jsou k nám těsně připoutáni příhodností míst, časů nebo některými jinými okolnostmi. I když totiž každý člověk je povinen milovat každého člověka, přece jen je potřebí, aby samo toto milování vycházelo toliko z náklonnosti náležité; dávat přednost v lásce cizinci před domácím je proto zvrácením náležité náklonnosti, ježto pravá láska začíná vždy u sebe sama a potom se přenáší na potomky podle příbuzenství. Protože pak národ německý, který nemá vůbec žádného obyvatelského práva v Českém království, v rozličných záležitostech na pražském vysokém učení si osvojit k užívání tři hlasy, jak nás o tom došla věrohodná zpráva, a poněvadž národ český, téhož království pravý dědic, těší se a užívá toliko jednoho hlasu, my tedy, považujíce za nespravedlivé a značně nevhodné, aby z prospěchu obyvatel, kteří po právu na něj mají nárok, těžili nadměrně cizinci a přistěhovalci, a oni pak aby se cítili být utiskováni nedostatkem a nevýhodami, přikazujeme vám mocí tohoto listu mocně a přísně, chtíce tak rozhodně míti, abyste ihned, jak jej spatříte, bez všelikého odporu a zdráhání připustili národ český vším způsobem ke třem hlasům při veškerých poradách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a těšit se z výsady těchto hlasů, nečiníce jinak, ačli se chcete vyvarovat našeho nejprudšího hněvu. Dáno na Horách Kutných, osmnáctého dne měsíce ledna, v čtyřicátém šestém roce naší královské vlády v Čechách, v říši římské pak v třicátém třetím. Důstojným rektoru a celé univerzitě pražské, nábožným našim milým. (1409)

17 Dekret kutnohorský 1409 Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409. Na jejím vzniku se podíleli přední členové reformní skupiny na univerzitě (např. Jeroným Pražský). Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. „Národy“ byly spolky sdružující studenty a eventuelně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (tedy i německy hovořící), Uher a Sedmihradska.

18 Dekret kutnohorský Reakce: odchod německých studentů a profesorů (cca800) – Vídeň, Krakov, Heidelberg, Kolín n.R.,Erfurt Založena nová univerzita v Lipsku Poklesla prestiž Karlova učení 1410 – Hus rektorem

19 Jan Hus  Uvržen do klatby, zpočátku ochrana krále
1412 – interdikt nad Prahou Co znamenal interdikt?

20 Jan Hus  Interdikt – zákaz církevních úkonů (pohřby, křty, svatby ...) Odchází na venkov – Kozí Hrádek, Krakovec

21 Kozí Hrádek

22 Krakovec

23 Jan Hus  1414 – odjezd na koncil v Kostnici
ochrana Zikmunda Lucemburského (římský král) – jen na cestu (předjezdci – ohlásili příjezd ďábla) v Kostnici zatčen a uvězněn (listopad 1414) dlouhý soudní proces, špatné podmínky ve vězení - nemoc

24 Hus v Kostnici

25 Hus v Kostnici Kdo je autorem tohoto známého obrazu?

26 Jan Hus v Kostnici Václav Brožík (1851 – 1901)

27 Jan Hus  – upálen na břehu Rýna popel vhozen do řeky

28 Reakce v Čechách  Hněv a odpor vůči církvi i světské moci (neochránila jej) Následně zajat, odsouzen a upálen Jeroným Pražský (Husův spolupracovník)

29 Reakce v Čechách Smrt dvou českých kazatelů způsobila eskalaci napětí uvnitř Českého království, která posléze vedla k husitské revoluci. Jan Hus bývá hodnocen jako předchůdcem protestantské reformace.

30 Opakování Jaká byla situace v Evropě a v Čechách v druhé polovině 14.století? Kdo veřejně kritizoval církev za její nešvary? Co víš o osobnosti M.Jana Husa? Jaká byla reakce na Husovu smrt v Čechách?

31 Děkuji za pozornost!