Veřejná politika a veřejný zájem

Prezentace na téma: "Veřejná politika a veřejný zájem"— Transkript prezentace:

1 Veřejná politika a veřejný zájem
Veřejné politiky VSFS

2 „Hájíme veřejný zájem“
LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010 Volby do PS 2013

3 Definice veřejného zájmu
Neurčitý právní pojem Zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze v obecné rovině úspěšně definovat Zájem celé nebo podstatné části společnosti (veřejnosti), směřuje k všeobecnému blahu a dobru: veřejně prospěšné záležitosti- obecný zájem nad zájmem jedince

4 Definice veřejného zájmu
Obecný zájem společnosti - celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či skupiny (místní VZ x národní VZ). VZ chápeme jako to, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a objektivně. Bez nadhistorické platnosti x kulturní diference Suma individuálních zájmů (osobní zájem) Problém: individuální podtext, interpretace zájmů dílčích skupin - populismus (dálnice, průmyslové zóny, komerční a obchodní zóny, dostavba Temelína, vyvlastnění pozemků apod.)

5 VEŘEJNÝ ZÁJEM JE : Druh orientace politiky (a také občanů, jsou-li dostatečně informováni), který podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů. Veřejný zájem je v tomto smyslu v zájmu jednotlivců, kteří jsou členy veřejnosti. Může být za této situace také proti té části jednotlivců či skupin, která má zájmy protikladné. (pravicový extremismus, ochrana přírodního a kulturního dědictví, otevření pracovního trhu...)

6 Konflikt veřejného zájmu
Různé sociální skupiny – různé hodnotové orientace ŽP x ekonomika KD x ekonomika Zdraví obyvatel x ekonomický rozvoj Sociální spravedlnost x hospodářský růst Bezpečnost x ochrana soukromí Psi x děti (veřejný prostor) ---- Obsah pojmu VZ se v daném konkrétním prostoru a čase musí vždy znovu hledat v procesu komunikace všech, jichž se konkrétní řešený problém dotýká – teritoriálně diferencované!

7 Konflikt v rámci sektoru šetrné energie x tvář krajiny

8 Regionální VZ Doprava, dopravní obslužnost Sociální a zdravotní služby
Vzdělávání (podpora učňovských a technických oborů) Podpora podnikání a řešení zaměstnanosti Koordinace územního plánování Brownfields Podpora marketingových aktivit kraje, spolupráce s případnými partnery, podpora MSP Podpora obcí a budování velké infrastruktury

9 Místní veřejný zájem Architektura veřejného prostoru (park, hřiště, hospoda, urbanita obcí a měst...) Kriminalita Technická, dopravní a občanská infrastruktura VČ aktivity Demografický růst Finanční zdroje …

10 Domácí příprava Místní veřejný zájem ve vybrané obci – městě, městské části

11 Místní a nadčasová podmíněnost VZ
Jaké jsou ekonomické zdroje, lidské zdroje, priority, postoje společnosti k řešení problému, právní status Jak se tento problém řeší v dlouhodobějším horizontu Např. ŽP – doprava (ČR x Švýcarsko) řešení nezaměstnanosti prostřednictvím dotované práce (ČR – Německo) zdravotnictví – prevence, očkování (ČR – Mali)

12 Veřejný zájem x veřejná politika
Cíl VeP: identifikovat VZ, hodnotit VZ, stanovit priority - naplňovat VZ Veřejný x soukromý zájem Demokracie představuje pokus o přijetí osobní odpovědnosti za věci obecné Občan – prostřednictvím volebních hlasů + OS, zájmové skupiny, lobbing … VZ: sociální a politické vyjednávání, konflikt

13 Znaky veřejného zájmu Vazba na zajišťování a distribuci veřejných statků Pojem veřejný zájem vyjadřuje: potřeby, jež se týkají větších společenských kategorií (skupin či celé společnosti), hodnoty, na jejichž uskutečnění společnost aspiruje (např. národní společenství, kulturní obec), - obranu před ohrožením těchto potřeb a hodnot.

14 Znaky veřejného zájmu aspirace subjektů společnosti (jednotlivců, skupin, organizací, politických stran, hnutí, vlády, parlamentu aj.) na hodnoty a potřeby společnosti, které považují za prioritní, preferenční VZ je složen ze segmentů: ekonomického, politického, kulturního, civilizačního, ekologického, zdravotního, sociálního. Části sektorových politik: bezpečnostní, sociální, kulturní, ekologické, zdravotní aj. Transformace VZ do programů: privatizace ve zdravotnictví, ochrana veřejného zdraví, pojišťovny, koncepce rozvoje dopravy, koncepce rozvoje bydlení

15 Znaky veřejného zájmu VZ je strukturovaný dle času, místa, objektu i zdroje vzniku krátkodobý (definovatelný a zjistitelný na podkladě sociálních problémů, napětí, společenských poruch či funkčních potřeb společnosti): řešení zdravotních rizik dlouhodobý (založen spíše na hodnotách, o něž společnost usiluje a případném ohrožení těchto hodnot), na první pohled se nejeví, potřeba hlubší analýzy- např. budování demokratického státu střednědobý - směs a prolínání obou

16 Znaky veřejného zájmu Uznání VZ – integrace do VeP (výzkum mínění, iniciativy apod.) VZ není záležitostí pouze veřejných institucí, ale i jednotlivců (občan- objekt i subjekt VeP) obecná VeP určuje celkovou koncepci státu, vlády, parlamentu (řešení veřejných záležitostí, např. privatizace, zahraniční vztahy apod.) jednotlivé druhy veřejné politiky se zabývají veřejným zájmem např. ve: školství (školská politika), zdravotnictví (zdravotnická politika), sociální oblasti (sociální politika), obraně země (obranná politika), bezpečnosti občanů (bezpečnostní politika), hospodaření s veřejnými financemi (finanční politika), ekologii (ekologická politika), zemědělství (zemědělská politika).

17 Proces uplatňování VZ IDENTIFIKACE
zjištění základních rozvojových problémů společnosti monitorování a hodnocení sociálních problémů (jejich důsledků, příčin, podmínek, nositelů i poškozených aj.), Všichni aktéři VeP (politické strany, asociace, média, OBČAN!!!) informační dialog a participace občanů skryté problémy a předpověď budoucí deficity společnosti - neúměrné vyčerpání zdrojů, zdravotní sociální ohrožení, demografický vývoj, ekologické poruchy, bezpečnostní rizika

18 Identifikace VZ Výzkumy, ankety, šetření – jaké skupiny se anket účastní ? Internetové diskuse Každodenní kontakt s občany, zástupci soukr. sektoru Pravidelná setkávání (sport, kultura, společenské události, panelové diskuse, kulaté stoly, slavnosti) Media Formální i neformální komunikace Analýzy nezávislých institucí

19 Proces uplatňování VZ FORMULACE A PREZENTACE
pojmenování + vystihnout základní hodnotu, jež má být naplněna zdůvodnění VZ: vývoj společnosti, podstatných sociálních skupin poukaz na zdroje a prostředky použitelné k realizaci veřejného zájmu jednotlivci i reprezentanti organizací, politických stran či státních institucí, pracovníci vědy a VŠ, skupiny občanů, významné osobnosti (politici, vědci, umělci apod.). – autorita, charisma zveřejnění v programech politických stran, programových prohlášeních vlád, v projevech, v tisku, v odborných publikacích, někdy i v uměleckém díle, v televizních pořadech a zejména v politickém dialogu

20 Proces uplatňování VZ UZNÁNÍ VZ
VZ---VeP --- nutnost být uznán jako společensky významný vyjednávání mezi partnery (ministry, senátory, poslanci, případně zájmovými organizacemi, lobby, dialog s občany) zhodnocení nezávislých analýz situace a jejich souvislostí, možností zdrojů a prostředků Program veřejné politiky (priorita, legislativa, program opozičních stran, minoritní hnutí…)

21 Proces uplatňování VZ IMPLEMENTACE VZ
politické rozhodnutí – legislativní opatření VS - organizační a administrativní role - informační zabezpečení a průběžné vyhodnocování plnění opatření, - zpětná komunikace - hodnocení informací, návrhy dalších opatření

22 Proces uplatňování VZ Politické strany nejmocnější role ve formulaci a prosazování VZ volby --- rozhodující pozice Preference stran – preference veřejnosti · konzervativní strany protikladně jiná od levicových stran v pojetí soukromého vlastnictví a privatizace, ·  liberální strana bude mít s ní totožný vztah k soukromému vlastnictví a převážně i ke státu, avšak bude poněkud odlišně přistupovat ke vztahu občanů a institucí, · určité odstíny v koncepcích společnosti můžeme nalézt u stran křesťanských, což můžeme nyní sledovat ve stanoviscích k restituci církevního majetku u nás, ·  i mezi stranami se stejnou ideovou základnou spatřujeme diference, které nás mnohdy překvapují, mezi sociálně demokratickými, socialistickými a jinými levicovými stranami v západní Evropě a začíná být i v postkomunistických zemích.