Měsíc Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název.

Prezentace na téma: "Měsíc Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název."— Transkript prezentace:

1 Měsíc Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. FY_071_Vesmír_Měsíc

2 Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva  Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky v oblasti astrofyziky  Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

3 Měsíc Měsíc je jediná známá přirozená družice Země. Nemá jiné formální jméno než „měsíc“ (odborně Měsíc), i když je občas básnicky nazýván luna. Jeho symbolem je srpek ( ☾ ). Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Roku 1969 přistáli Neil Armstrong a Edwin Aldrin v rámci programu Apollo jako první lidé na Měsíci, a tím se stali i prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než Země.

4 Měsíc jak je vidět ze Země

5 Rotace Měsíce Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu“, z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá. Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“. Ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí.

6 Oběh Měsíce Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588 dne. Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací.

7 Povrch Měsíce Měsíc je pokryt desítkami tisíc kráterů o průměru větším než 1 kilometr. Většina je stará stovky miliónů nebo miliardy let. Nepřítomnost atmosféry, počasí a nových geologických procesů zajišťuje, že většina z nich zůstane prakticky navždy zachována. Největší kráter na Měsíci a vskutku největší známý kráter ve sluneční soustavě tvoří pánev South Pole-Aitken. Tento kráter se nachází na odvrácené straně poblíž jižního pólu, má 2 240 km v průměru a hloubku 13 km. U některých oblastí impaktních kráterů se nacházejí dlouhá koryta. Tmavé a relativně jednotvárné měsíční pláně se nazývají moře (latinsky mare), protože staří astronomové věřili, že jde o moře naplněná vodou. Ve skutečnosti se jedná o rozlehlé prastaré čedičové proudy lávy, které vyplnily pánve velkých impaktních kráterů. Světlejší vrchoviny se označují jako pevniny (latinsky terra). Moře se nacházejí téměř výhradně na přivrácené straně Měsíce.

8 Průzkum Měsíce První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září 1959. Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Luna 9 byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a 3. února 1966 přenesla obrázky měsíčního povrchu. Prvním umělým satelitem Měsíce byla sovětská sonda Luna 10, která odstartovala 31. března 1966. Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce. Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července 1969, čímž vyvrcholil vesmírný závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými. Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11. Posledním člověkem, který stál na Měsíci, byl Eugene Cernan (českého původu), který v rámci mise Apollo 17 kráčel po Měsíci v prosinci 1972.

9 Lunární modul Apollo 12 se připravuje na sestup k povrchu Měsíce

10 Neil Armstrong

11 Použité zdroje:  www.wikipedie.org www.wikipedie.org  Full Moon Luc Viatour.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 7.10.2006 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Full_Moon_Luc_Viatour.jpg  Lunar module AS12-51-7507.jpgZ Wikipedie, otevřené encyklopedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 31.10.2011 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lunar_module_AS12-51-7507.jpg  Neil Armstrong pose.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 26.8.2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neil_Armstrong_pose.jpg