1. přednáška specifika vědeckého výzkumu pedagogických jevů

Prezentace na téma: "1. přednáška specifika vědeckého výzkumu pedagogických jevů"— Transkript prezentace:

1 1. přednáška specifika vědeckého výzkumu pedagogických jevů
jak může empirie mást co je výzkum jak se formuluje výzkumná otázka výzkum jako tvorba modelu světa dobrý výzkum a jeho kriteria - reliabilita, validita etická stránka výzkumu

2 Specifika vědeckého výzkumu pedagogických jevů
Hodnocení výuky – 9 : 00 Ferenčík: Výzkum v pedagogických vědách není procházkou růžovým sadem. Pokud si to myslíme, můžeme se popíchat o pomyslné trny, případně se chybně radovat nad drobným kvítkem, který jsme vlastní nepozorností zaseli. Úskalí společenských věd: složitost zkoumaných jevů, vzájemná závislost proměnných, které na člověka a prostředí, v němž žije, působí a jež neumíme zatím dostatečně prostředky, které máme k dispozici, objektivně zachytit. Jsou všechny výchovné jevy uchopitelné prostředky empirického šetření? „Proste předstírejte, ze tu nejsme , paní ucitelko…“

3 Metody získávání poznání a jeho fixování
nevědecké – založené na „uvěření“ (srovnání Peirce) autorita tradice, mínění a priori (bez vědeckého přezkoumání) – založeno na dojmu a intuici „dojmologie“ – „vypadá to logicky“ Nejjednodušším způsobem, jak dojít k poznání věcí, je převzetí již hotové názoru od někoho, komu věříme. Autorita nám řekne, co je pravda a co ne. Funguje u malých dětí, někdy také u náboženských přesvědčení. Na konci třicátých let nabídlo tento způsob fixování přesvědčení rozhlasové vysílání hr Válka světu ve Spojených státech. Hra začala „normálními“ zprávami, ty byly přerušeny naléhavou zprávou rozhlasového hlasatele, který oznámil invazi neznámých tvorů do jedné z odlehlejších končin USA. Po oznámení pokračovalo vysílání hudby, které bylo přerušeno zprávami o tom, jak vetřelci napadají další oblasti země a jak je vůči jejich útokům bezbranná i armáda. Šlo o předem oznámenou , velmi nepravděpodobnou fikci. Tisíce lidí ji ale uvěřilo a zachraňovalo se před nebezpečím velmi kuriózními způsoby. Uvěřili „faktu“, protože byl sdělen rozhlasem, autoritou, která těmto lidem nepovolila pochybovat o pravdivosti informace. Metoda tradice (někdy také lpění) – zde člověk své přesvědčení zakládá spíše na nedostatečně ověřené zevšeobecněné zkušenosti, kterou _konzervuje a uchovává bez ohledu na nové okolnosti, které jí protiřečí. Kerlinger: „lidé se pevně drží pravdy, o které vědí, že je pravdou, protože ji pevně drží, protože ji vždy znali jako pravdu.“ Poznávací hodnota této metody je minimální, ale může lidem pomoci v přizpůsobování, protože poskytuje jistotu a stabilitu, chrání před stressem a úzkostí z nejistoty a proměnlivosti světa. K poznání můžeme dojít i „a priori“, tj. bez ověření, „předem“, základem je fakt, že přesvědčení nebo názor vypadají logicky.

4 Test osobnosti Seřaď následujících 5 zvířat podle vlastních preferencí
a) kráva b) tygr c) ovce d) kůň e) prase

5 Test osobnosti Seřaď následujících 5 zvířat podle vlastních preferencí
a) kráva b) tygr c) ovce d) kůň e) prase Vyhodnocení testu osobnosti – takto jsou určeny priority ve tvém životě: Tygr znamená HRDOST Kůň znamená RODINU Prase znamená PENÍZE Kráva znamená KARIERU Ovce znamená LÁSKU Je vidět, tyto metody získávání poznání a upevňování přesvědčení mají nedostatky a nebylo by rozumné příliš na nich stavět svůj obraz světa. Jak se od nich liší vědecká metoda?

6 Metody získávání poznání a jeho fixování
vědecká metoda – založena „ověření“ systematičnost a organizovanost „neexistují náhodné objevy“ empirická povaha – data, ne intuice, či představy objektivita a verifikovatelnost sebekorekce Věda je organizovaná zvědavost. K poznání přistupujeme systematicky a organizovaně. To znamená, že těžiště vědeckého výzkumu nespočítá v bezprostředním a víceméně jednorázovém reagování na podněty. I když náhoda, intuice, momentální nápad hrají roli. Vyprávění o Archimedovi, jak v záblesku poznání vyskočil z vany a formulovat zákon, který byl pojmenován jeho jménem, nebo o Newtonovi trefeném jablkem. Štěstí nebo invence jsou však pouze špetkou koření, které dodává jídlu tu pravou chuť a vůni. Ani Archimedes ani Newton nepřišli na nový objem díky náhodě. Vhled, rozsvícení, se dostavilo po měsících možná letech bádání, analyzování a zkoušení. Vědecké bádání – je práce, která je předem promyšlená, naplánovaná, používá osvědčené postupy. Zkoumání lidského chování – je založené na empirii – tj. zkušenosti. Stavíme na informacích získaných zkušeností, kontaktem, manipulací s předmětem zkoumání – takovým informacím říkáme data. Má kvalita učitelova vzdělávání vliv na tom, jak prospívají žáci? Existuje ale i skupina věd, které nejsou závislé na datech – ale naopak na logice – vědy formální. Objektivita a verifikovatelnost. Objektivnost neznamená nutně správnost – znamená to jen to, že výsledek vědeckého zkoumání nezávisí příliš na tom, co si myslí nebo přeje výzkumník, je daný daty, objektivně přístupnými a kontrolovatelnými údaji. Pokud někdo jiný vykoná určitý sled kroků, které jsme vykonali ve výzkumu obdobným způsobem za obdobných okolností, měl by dojít k obdobným výsledkům. Poznatek, který není možné takto ověřit, není věrohodný. Věda tedy postupuje tak, že opětovně ověřuje správnost svých závěrů. Pokud jsme někde udělali chybu, je pravděpodobné, že ji tímto způsobem odhalíme. Věda není cestou, jak pravdu nalézt – je cestou, jak se k pravdě přibližovat.

7 Jak může empirie mást? inteligence matek, které rodí v pozdějším věku vyšší? (věk prvorodiček souvisí se sociokulturním statusem) starších lidé v městech s fluorizovanou vodou – častější fraktury krčku když kontrolovány proměnné vztahující se k životnímu stylu (pohybová aktivita, kouření, alkohol) – vztah vymizel procento romských dětí v praktických školách množinová výuka matematiky – neúspěch x neúspěch

8 Vědecké teorie = zobecňující vysvětlení vycházející z informací získaných vědeckou metodou
ekonomičnost jednoduchost, elegance vnitřní konzistence testovatelnost indukcí (vliv intervence) dedukcí (u maturity neuspěje 20%) Shrneme-li předchozí: lidstvu je vlastní silná a prakticky neustálá touha porozumět světu a každodenní zkušenosti. Tato touha pochopit je společným východiskem jak laického, tak vědeckého poznání. Výrazně se ale liší cestami, metodami. Co je věda? Soubor vědeckých metod, ucelený systém informací získaných vědeckými metodami, je to ale i soubor vysvětlení. Důležité je, že tato vysvětlení mají zevšeobecňující povahu – aspirací vědy je vysvětlit celou třídu jevů, jejich příčiny a souvislosti. Tato vysvětlení nazýváme vědeckými teoriemi. Vědecké teorie – jádrem vědy, dávají smysl pleti jevů a událostí, která nás obklopují – uspořádávají naše poznání světa. Také dávají všemu následujícímu bádání. Jak má vypadat dobrá teorie? Ekonomičnost – malým počtem výroků vysvětlujeme poměrně velké množství jevů a okolností. Děti a sladkosti – děti se po odebrání sladkostí vztekají, dupou a křičí, můžeme udělat závěr, že se děti brání odebírání ceněných věcí agresí. Ještě obecnější vysvětlení by mohlo znít: „agrese se následkem frustrace“ To vysvětluje nejen pláč a křik dítěte, ale i fyzické útoky adolescentů a dospělých lidí, hádky, pláč, dokonce i sebevraždy. Možná překvapivě – cennější jsou jednoduchá (a elegantní) vysvětlení, ne nesrozumitelná – příkladem je precizní a jednoduchá formulace E – m.c2 Vnitřní konzistence – výroky, které tvoří teorii, si nesmí protiřečit. Testovatelnost – ověřitelnost. Pokud je teorie zevšeobecněním, musí se dát ověřit. Indukce – postup, kdy vyvozujeme teorii z faktů (založena na shodách a rozdílech) Dedukce -

9 Vědecké teorie = zobecňující vysvětlení vycházející z informací získaných vědeckou metodou
Testovatelnost indukcí (vliv intervence) dedukcí jediný způsob jak prokázat, že induktivně vystavěná teorie je pravdivá, je systematicky ji falzifikovat – pokusit se ji vyvrátit Indukce Teorie Dedukce Pozorování, data Shrneme-li předchozí: lidstvu je vlastní silná a prakticky neustálá touha porozumět světu a své každodenní zkušenosti. Tato touha pochopit je společným východiskem jak laického, tak vědeckého poznání. Výrazně se ale liší cestami, metodami. Co je věda: Soubor vědeckých metod, ucelený systém informací získaných vědeckými metodami, je to ale i soubor vysvětlení. Důležité je, že tato vysvětlení mají zevšeobecňující povahu – aspirací vědy je vysvětlit celou třídu jevů, jejich příčiny a souvislosti. Tato vysvětlení nazýváme vědeckými teoriemi. Vědecké teorie – jádrem vědy, dávají smysl pleti jevů a událostí, která nás obklopují – uspořádávají naše poznání světa. Také dávají všemu následujícímu bádání. Jak má vypadat dobrá teorie? Ekonomičnost – malým počtem výroků vysvětlujeme poměrně velké množství jevů a okolností. Děti a sladkosti – děti se po odebrání sladkostí vztekají, dupou a křičí, můžeme udělat závěr, že se děti brání odebírání ceněných věcí agresí. Ještě obecnější vysvětlení by mohlo znít: „agrese se následkem frustrace“ To vysvětluje nejen pláč a křik dítěte, ale i fyzické útoky adolescentů a dospělých lidí, hádky, pláč, dokonce i sebevraždy. Možná překvapivě – cennější jsou jednoduchá (a elegantní) vysvětlení, ne nesrozumitelná – příkladem je precizní a jednoduchá formulace E – m.c2 Vnitřní konzistence – výroky, které tvoří teorii, si nesmí protiřečit. Testovatelnost – ověřitelnost. Pokud je teorie zevšeobecněním, musí se dát ověřit. Indukce – postup, kdy vyvozujeme teorii z faktů (založena na shodách a rozdílech) Dedukce -

10 Hlavní cíle pedagogického výzkumu
Explorace Deskripce - popis: říká nám „co“ probíhá (popis, utřídění; kategorizace) Vysvětlení: říká “proč” ke zkoumanému jevu dochází Predikce - předpověď: určuje podmínky za nichž se pravděpodobně zkoumaný jev v dané kvalitě objeví Změna: využívání pedagogicko psychologického poznání k zabránění nežádoucím jevům, či k podpoře žádoucích

11 Co je výzkum? Jak se formuluje výzkumná otázka?
shromažďování poznání vědeckou cestou, tj. systematickým ověřováním vědecký problém – „bílá místa“ výzkumná otázka – upřesnění, co z bílého místa lze prozkoumat

12 Jak vzniká výzkum? literární rešerše ? lze vyvodit hypotézu
Vědecká metoda Co bylo publikováno v důležitých časopisech Přehled literatury Formulace testovatelných hypotéz , příp. odhad, jak bude určitá proměnná ovlivňovat jinou Navržení takového designu výzkumu, kterým bude možné ověřit/vyvrátit navržené hypotézy Sběr a statistická analýza dat Předložení k diskusi odborné komunitě (časopisy) Vytvoření teorie - ta máže generovat nové otázky literární rešerše ? lze vyvodit hypotézu návrh designu (podoby) výzkumu provedení, sběr dat a jejich (statistická analýza) publikování příspěvek k teorii

13 Dobrý výzkum a jeho kriteria - reliabilita, validita.
řeší vědecký problém a odpovídá na výzkumnou otázku validita (platnost) a činí tak spolehlivě reliabilita (spolehlivost)

14 VALIDITA a RELIABILITA
Jestliže realizujeme určité měření, nikdy si nemůžeme být dopředu jisti jeho kvalitou. Skutečnou kvalitu zjistíme až na základě vyhodnocení již uskutečněného měření. To nám řekne validita a reliabilita měření. Validní měření (platnost) = takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit. Reliabilní měření (spolehlivost a přesnost) = takové měření, které nám při opakovaném měření za stejných podmínek poskytuje stejné výsledky.

15 Etické zásady výzkumu:
Potřeby participujicích osob: Informovaný souhlas Dobrovolná účast Omezení klamných informací Informovaní o provedeném výzkumu Důvěrné zacházení s osobními informacemi Možnost alternativy