Působnosti a mezioborová spolupráce v rámci náhradní rodinné péče Mgr

Prezentace na téma: "Působnosti a mezioborová spolupráce v rámci náhradní rodinné péče Mgr"— Transkript prezentace:

1 Působnosti a mezioborová spolupráce v rámci náhradní rodinné péče Mgr
Působnosti a mezioborová spolupráce v rámci náhradní rodinné péče Mgr. Lucie Nováková tel.: Mgr. Jana Bolečková oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí

2 Spolupráce dětských domovů a orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Přijetí dítěte do zařízení ústavní výchova, § 46 z. o rodině § 28 z. o SPOD – sjednání přijetí dítěte do zařízení (doby a místa), vyzvání rodičů n. jiných FO odpovědných za výchovu dítěte k předání dítěte. Pokud se rodiče rozhodnutí soudu nepodrobí, podá OSPOD soudu na výkon rozhodnutí a postup při výkonu soudních rozhodnutí o výchově nezletilých dětí pak upravuje Instrukce MS, MV, MZ, MŠMT a MPSV ze dne

3 Sledování výkonu ústavní výchovy
návštěvy sociálních pracovníků v dětských domovech nejméně jednou za 3 měsíce (taktéž povinnost jednou za 3 měsíce navštívit rodiče) je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, nahlédnout do spisové dokumentace dítěte, získávat informace o dítěti dítě může navštívit také zaměstnanec kraje nebo MPSV nejedná se o zasahování do odborné zdravotní, výchovné a jiné péče poskytované dítěti, ale sleduje se vývoj dítěte, ověřuje se, zda trvají důvody pro ÚV, zda jsou respektována práva dítěte. Návštěvu provádějí zaměstnanci obecního úřadu ORP dle trvalého pobytu dítěte – výjimečně dožádání -povoluje KÚ po konzultaci s MPSV

4 Pobyt dítěte mimo ústav dle § 30 z. o SPOD
Ředitel povolí dítěti umístěném na základě rozhodnutí soudu nebo na základě předběžného opatření pobyt mimo ústav u fyzické osoby jen se souhlasem ORP příslušného dle trvalého místa pobytu dítěte (s určením osob, místa, délky pobytu) Výměna informací OSPOD na žádost uvede zařízení informace o poměrech v rodině dítěte a o případném postupu zprostředkování NRP koresponduje s povinnostmi ředitele zařízení dle § 24 zákona o výkonu ÚV dle § 53 bezplatné sdělování údajů potřebných pro SPOD zástupci dětských domovů mohou být členy komisí pro SPOD zástupci dětských domovů jsou přizýváni k jednání poradního sboru

5 Zprostředkování náhradní rodinné péče krajským úřadem se řídí § 24 zákona o SPOD:
(1) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené ministerstvem. Krajský úřad při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k doporučení poradního sboru uvedeného v § 38a. (2) Zjistí-li krajský úřad, že v evidenci žadatelů, kterou vede, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede ministerstvo, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost neprodleně a) žadateli, b) zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 písm. j), c) ministerstvu, jde-li o žadatele vedeného v evidenci žadatelů ministerstva, d) Úřadu, jde-li o žadatele, který je i v evidenci vedené Úřadem, e) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

6 (3) Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2.

7 Jednání poradního sboru:
Podle § 38a odst. 1) zákona o SPOD hejtman kraje zřizuje pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jako zvláštní orgán kraje 39a) poradní sbor. Poradní sbor doporučuje pro určité dítě vedené v evidenci krajského úřadu podle § 22 odst. 2 vhodné žadatele vedené krajským úřadem nebo ministerstvem v evidenci žadatelů. Podle § 38a odst. 3) zákona o SPOD poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy, zaměstnance krajského úřadu a obecního úřadu obcí s rozšířenou působností zařazené na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů.

8 Spisová dokumentace dítěte k zařazení do evidence dětí vhodných do náhradní rodinné péče:
Řídí se § 21 zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o SPOD“) - mj. součástí spisu je i zpráva o vývoji dítěte, kterou má sociální pracovník právo si dle § 53 zákona o SPOD vyžádat a dotčené právnické a fyzické osoby jsou povinny bezplatně tyto údaje k dítěti sdělit - obsah zprávy o vývoji dítěte by měl vycházet z metodického doporučení KÚ MSK, odboru sociálních věcí

9 Spolupráce OSPOD s dětským domovem v rámci náhradní rodinné péče (dále „NRP“):
Za nejdůležitější lze s ohledem na spolupráci považovat § 29 odst. 6 písm. c) zákona o SPOD, tj. oznamovat neprodleně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče. Účastnit se jako osoba přizvaná jednání poradního sboru Ředitel zařízení je mj. dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy povinen podle § 24 odst. 1: - oznámit neprodleně orgánu sociálně-právní ochrany dětí jméno a příjmení dítěte, jsou-li splněny podmínky pro jeho osvojení nebo pěstounskou péči, - předat dítě podle rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna, - předběžně projednat postup podle písmen c) až e) s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, zákonnými zástupci dítěte, případně jinými osobami odpovědnými za výchovu.

10 Příbuzenská pěstounská péče, péče jiné fyzické osoby
§ 45 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, tj. vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte. § 45a odst. 1) zákona o rodině, tj. soud může svěřit dítě do pěstounské péče fyzické osobě (dále jen "pěstoun"), jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovy dítěte.

11 MOŽNOSTI PŘI PRÁCI S DĚTMI S NAŘÍZENOU ÚSTAVNÍ VÝCHOVOU Sociálně-terapeutické příběhy
„Šiška pro štěstí“ – terapeutický příběh vzniklý poprvé v českém prostředí, autorkou je Julie Farnam (sociální pracovnice a rodinná terapeutka z amerického Oregonu) Využití terapeutických příběhů lze i při sociální práci s traumatizovanými dětmi (např. u dětí s nařízenou ústavní výchovou) Odkaz:

12 DĚKUJEME ZA POZORNOST