Obří planety Fyzika RNDr. Zdeňka Strouhalová

Prezentace na téma: "Obří planety Fyzika RNDr. Zdeňka Strouhalová"— Transkript prezentace:

1 Obří planety Fyzika RNDr. Zdeňka Strouhalová
Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/ Fyzika Obří planety RNDr. Zdeňka Strouhalová

2 Planety sluneční soustavy
Na obrázku jsou planety zobrazeny podle poměrů jejich velikostí

3 Obří planety – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
Chemické složení: hmotnost látky tvořící planety: vodík 71%, helium 27%, ostatní prvky 2% Fyzikální poměry: Průměrná hustota 4krát menší než Země Látka v plynném stavu – planety nemají pevný povrch Hustota látky směrem do středu planet roste Pod velkým tlakem vnějších vrstev vodík a helium kapalní Ve vnějším jádru planet by mohl být kovový vodík Vnitřní jádro by mohlo obsahovat směsi ledů CH4, NH3, H2S,H2O a minerály SiO2, MgO, FeO Prstence obklopují všechny obří planety, dalekohledem je pozorovatelný prstenec u Saturnu, ostatní prstence jsou velmi slabé Měsíce : postupně objevovány značný počet měsíců Planeta : Počet měsíců: Jupiter Saturn ( stav z roku 2010 ) Uran Neptun

4 Jupiter – největší planeta sluneční soustavy
Hmotnost 1,9×1027 kg Průměr km Hustota ,31 g cm−3 povrchová teplota − 160 °C (svrchní   oblačná vrstva)  doba otočení kolem osy 9 hodin 55 minut doba oběhu kolem Slunce 11,86 roku počet měsíců 63 (rok 2010) Tekutý vodík Tekutý kovový vodík Možná hornina Dráha a velikost planety Jupiter ve srovnání se Zemí Pokud by byl Jupiter dutý, tak by takto vzniklý prostor vyplnilo více než tisíc Zemí. Hmotnost, 1, kg, je větší než hmotnost všech ostatních planet dohromady. Svou přitažlivostí ovládá velké množství měsíců, jejich počet neustále narůstá. Čtyři z nich, Io, Europa, Ganymedes a Callisto byly objeveny Galileem již v roce 1610. Jako všechny plynné planety i tato má systém prstenců, ale velmi nejasný a ze Země není pozorovatelný (prstenec byl objeven v roce 1979 pomocí kosmické sondy Voyager 1).

5 Atmosféra http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/jupiter.html
má tloušťku asi 1000km, skládá se z plynného vodíku a helia s malým množstvím metanu, čpavku, vodních par a dalších sloučenin. Barevné šířkové pásy, atmosférické mraky a bouře ilustrují dynamický systém Jupiterova počasí. Vítr má rychlost až 360 km/h. Velká rudá skvrna je složitá anticyklóna pohybující se proti směru hodinových ručiček.mění občas tvar, velikost, není známo, proč trvá už několik set let.

6 Saturn Hmotnost 5,68×1026 kg Průměr 120 420 km Hustota 0,71 g cm−3
                                                Saturn Hmotnost 5,68×1026 kg Průměr km Hustota ,71 g cm−3 Teplota svrchní oblačné vrstvy – 150 °C Doba otočení kolem osy 10 hodin 32 minut Doba oběhu kolem Slunce 29,46 roku Počet měsíců 61 (rok 2010) Atmosféra je tvořena převážně vodíkem a heliem, s oblaky čpavku. Je velmi hustá a znemožňuje Pozorování povrchu planety. Vítr v atmosféře dosahuje rychlosti až 1 800 km/h.

7 Prstence http://planety.astro.cz/saturn/1835-nitro
Prstence Saturn má soustavu prstenců, z nichž 3 hlavní jsou viditelné velkými dalekohledy. Prstence jsou široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je pár stovek metrů, maximálně kilometr. Prstence tvoří drobné částice, patrně ledem obalené kousky hornin o velikosti od několika cm po desítky metrů. Předpokládáme, že planetární prstence vznikly roztrháním některých měsíců dopadem komet a meteoroidů nebo slapovými silami mateřské planety. Čím blíže je měsíc k planetě, tím větší je rozdíl gravitačního působení na přivrácenou a odvrácenou stranu měsíce. Po překročení určité vzdálenosti rozdíl sil běžnou horninu roztrhá. Jádro je patrně tvořeno těžšími prvky a ledem. Je asi třikrát větší než země. Nad kamenným jádrem je vrstva tekutého vodíku , nad ní vrstva tekutého molekulárního vodíku a helia.

8 URAN Atmosféra Prstence a měsíce
Hmotnost 8,7×1025 kg Průměr km Hustota ,27 g cm−3 Teplota svrchní oblačné vrstvy – 220 °C Doba otočení kolem osy 17 hodin 14 minut Doba oběhu kolem Slunce 84 let Počet měsíců 27 Atmosféra Kromě vodíku a helia obsahuje atmosféra také metan, způsobující namodralé zabarvení. Rychlost větrů v atmosféře dosahuje až 600 km/h. Prstence a měsíce Planeta má 11 málo patrných mladých prstenců, objevených při zákrytu jedné hvězdy Uranem v roce 1977. Uran má 5 větších a 22 drobných měsíců (do 150 km).

9 Atmosféra http://planety.astro.cz/uran/1878-uran
Atmosféra má pásovitou strukturu, má zelenomodrou barvu, V horních vrstvách převládá vodík a helium. Modrozelené zabarvení je způsobeno, podobně jako u Uranu, stopami metanu. Rychlosti větru naměřené sondou Voyager 2 přesahují 2 000 km/h.  1.Horní vrstva atmosféry 2. Atmosférea z vodíku, hélia a metanu 3. Plášť z vody, čpavku a tuhého metanu 4. Kamenoledové jádro

10 Použité zdroje MACHÁČEK, Martin. Fyzika pro gymnázia: astrofyzika. 1. vyd. Praha: Prometheus, ISBN [online]. [cit ].