ARISTOTELES FILOZOFIE

Prezentace na téma: "ARISTOTELES FILOZOFIE"— Transkript prezentace:

1 ARISTOTELES FILOZOFIE
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Mgr. Eva Šreibrová 2011

2 Žil př. n. l. Narodil se v Stageiru v Thrákii Otec lékařem Filipa Makedonského Umřel v exilu Student Platóna Učitel Alexandra Velikého Škola Lykeion

3 Položil základy mnoha věd
Věda o „počátcích“ světa Spisy: O logice (organon=nástroj) Přírodovědné Metafyzické Etické Politické O literatuře a rétorice

4 LOGIKA Nauka o správném myšlení. Nejabstraktnější a nejobtížnější
z oborů filozofie.

5 LOGIKA Spisy o logice Kategorie (o zákl. formách výpovědi)
Perihermenias (o větě a úsudku) První analytiky Druhé analytiky (o závěru, soudu, důkazu) Topiky (o dialektice, o vhodném usuzování) O sofistických důkazech O vyjadřování - později vše shrnuto pod název Organon (= nástroj k správnému myšlení)

6 LOGIKA Pojmy Rozumové myšlení se děje v pojmech.
Myšlení samo o sobě může být správné pouze, když pracuje se správnými pojmy.

7 LOGIKA Kategorie Tento výraz zavedl Aristotelés.
Vybere pojem a zkoumá, zda jej lze či nelze odvodit z nadřazených rodových pojmů. Tímto postupem dospívá k deseti kategoriím: substance, kvantita, kvalita, relace (vztah), kde, kdy, poloha, mít, činit, trpět.

8 LOGIKA Soud Pojmy spojujeme do věty neboli v soudy.
V každém soudu jsou spojeny alespoň dva pojmy. Subjektem se nazývá pojem, o kterém se něco vypovídá.

9 LOGIKA Úsudek Soudy spojujeme v úsudky.
Nauka o úsudku je jádrem Aristotelovy logiky. Myšlení se vždy odehrává v úsudcích. Je to odvození „nového“ soudu z jiných soudů. Úsudek je založen vždy z předpokladů a závěru z nich vyvozeného.

10 LOGIKA Důkaz Úsudky se spojují v důkazy.
Je to odvození jedné věty z jiných vět prostřednictvím postupných úsudků. Každá věta musí být prokazatelná z nadřazených vět.

11 LOGIKA Indukce Cesta za poznáním – porovnáním
a shrnutím jednotlivých pozorování dospíváme postupně k obecným závěrům. V praktickém životě je důležitější než odvozování z obecného (tzn. dedukce). Nelze takto ovšem získat naprostou jistotu, ale je to postup, kterým se dojde k větší nebo menší pravděpodobnosti.

12 PŘÍRODA Spisy přírodovědné Fyzika
Fyzika (8 knih) O nebi O vzniku a zániku O meteorologii O anatomii a fyziologii O zkoumání živočichů O částech živočichů O chůzi živočichů O vzniku živočichů O duši Fyzika U Aristotela především teoretická fyzika zabývající nejobecnějšími základními pojmy fyziky: prostor, čas, látka, příčina, pohyb. Základy budoucí zoologie Aristotelés předkládá popis a klasifikaci více než 500 živočišných druhů.

13 PŘÍRODA Fyzika U Aristotela především teoretická fyzika zabývající nejobecnějšími základními pojmy fyziky: prostor, čas, látka, příčina, pohyb.

14 PŘÍRODA Základy budoucí zoologie
Aristotelés předkládá popis a klasifikaci více než 500 živočišných druhů. To, co pohybuje tělem, je podle Aristotela duše. Nejnižší stupeň organična (organon = nástroj) jsou rostliny. Živočichové mají navíc smyslové vnímání a mohou změnit místo. Člověk je schopen myslet.

15 PŘÍRODA Z toho vyvozuje existenci tří typů duší: rostlinná,
živočišná (smyslově vnímající) lidská (myslící). Vyšší duše obsahuje nižší.

16 METAFYZIKA Metafyzikou se rozumí filosofická disciplína,
která se snaží poznat nikoliv jednotlivé věci, nýbrž věci co do jejich bytí, tedy "jsoucno jakožto jsoucno".

17 METAFYZIKA Podle Aristotela má každá konkrétní
věc a bytost dvě základní stránky, a to tzv. tvar (eidos, morfé), tedy princip její určitosti a vymezenosti, a tzv. látku (hýlé), tedy princip její proměnlivosti, tj. možnost nabývat jiných vlastností i měnit se v něco druhově jiného. (hylemorfismus)

18 METAFYZIKA Druhou významnou dvojicí termínů jsou skutečnost (energeia) a možnost (dynamis), pomocí jichž vysvětluje pohyb jako přechod věci z možnosti do skutečnosti. Svět je přitom podle Aristotela věčný a ve stálém pohybu, jehož prvotním zdrojem je nehybná čirá skutečnost (tzv. prvotní nehybný hybatel).

19 ETIKA Spisy etické: Deset knih Etiky Nikomachovy

20 ETIKA Člověk patří k ostatním živým bytostem, je však přizpůsoben (má ruce, orgány řeči, rozum...) k vyššímu určení. Smysly člověku zprostředkovávají okolní svět, jednotlivosti se pak spojují v srdci do celku. Duch je nesmrtelný a nezaniká s tělem, Aristotelés se však nevyjadřuje k tomu, co s ním před životem a po narození je.

21 ETIKA Nejvyšší dobro pro člověka = blaženost.
Zlo je nedostatek dobra, tzn. samo o sobě neexistuje. Dokonalost = dokonalé rozvinutí vlastní činnosti, pro člověka je to rozvinutí rozumu. To je nejvyšší ctnost.

22 ETIKA Ctnosti dělí na dva druhy:
etické ctnosti = vláda rozumu nad smyslovými pudy, střed mezi krajnostmi (např. odvaha = střed mezi zbabělostí a opovážlivostí) a dianoetické ctnosti = vyšší, vystupňování a zdokonalení rozumu.

23 ETIKA Mravnost = soulad etické ctnosti a moudrosti.
Ctnosti dohromady určují vůli. Izolovaná ctnost (ctnost bez ostatních ctností) se stává nectností. Vrcholem ctností je spravedlnost.

24 POLITIKA Spisy politické Celkem 8 knih
nejdůležitější je Politika (učení o státovědě);

25 POLITIKA Člověk = společenská (doslova politická) bytost, důkazem toho je řeč. Společenství občanů v dobrém státě je nejvyšší a vlastní formou mravnosti. Politika = užitá etika; úkol státu je mravně zdokonalovat člověka.

26 POLITIKA Stát je pro člověka, nikoli lidi pro stát.
Vzniká ze zvětšujících se společenství: muž + žena - rodina - rodina s otroky - domácí společenství - obec - polis (= kraj, okrsek, stát).

27 CITÁTY Přítel všech - přítel nikoho.
Na povahu ženy se musíme dívat z toho hlediska, že trpí přirozenou nedokonalostí. O všem se má pochybovat. Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat. Každý se může rozzlobit to je snadné, ale rozzlobit se na toho pravého člověka, tou pravou mírou, v ten pravý čas, z toho pravého důvodu a tím pravým způsobem, to už tak snadné není!

28 CITÁTY Přítel všech - přítel nikoho.
Na povahu ženy se musíme dívat z toho hlediska, že trpí přirozenou nedokonalostí. O všem se má pochybovat. Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat. Každý se může rozzlobit to je snadné, ale rozzlobit se na toho pravého člověka, tou pravou mírou, v ten pravý čas, z toho pravého důvodu a tím pravým způsobem, to už tak snadné není!

29 CITÁTY Každý génius má v sobě trochu šílenství.
I myšlení občas škodí zdraví. Jsme tím, co opakovaně děláme. Dokonalost není čin, ale zvyk. Samice je samicí proto, že se jí nedostává mužských vlastností. Lidé si nejsou naprosto rovni: jedni se rodí k otroctví, druzí ke vládě.

30 ARISTOTELES Použity následující materiály : www.wikipedie.cz
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity následující materiály :