Vývoj malého a středního podnikání v Česku. Znárodnění po 2. svět. válce Bylo připraveno vládnoucí komunistickou stranou v tzv. Košickém vládním programu.

Prezentace na téma: "Vývoj malého a středního podnikání v Česku. Znárodnění po 2. svět. válce Bylo připraveno vládnoucí komunistickou stranou v tzv. Košickém vládním programu."— Transkript prezentace:

1 Vývoj malého a středního podnikání v Česku

2 Znárodnění po 2. svět. válce Bylo připraveno vládnoucí komunistickou stranou v tzv. Košickém vládním programu. První vlna proběhla hned po roce 1945 dekrety prezidenta Beneše. Nejdříve byl předán do státní správy majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (dekret z 1.9.1945 ). O měsíc později jim byla zkonfiskována půda. V říjnu 1945 vydal prezident dekret o úplném znárodnění průmyslu energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického. V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven.

3 Přestože tehdejší nová ústava zaručovala ochranu soukromého podnikání závodů do 50 zaměstnanců od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům. Sociální perzekuce se projevovala zejména omezováním přídělů surovin, zboží či pracovních sil. Vyřazení živnostníků z tzv. vázaného trhu postihlo živnostníky zvlášť těžce. Od této chvíle museli veškeré zboží (textil, obuv, potraviny) obstarávat na volném trhu za neúnosně vysoké ceny. Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech 1950-1952. Postupně byla taky zkonfiskována všechna půda. Zánikem soukromého podnikání v živnostech a obchodě byla dovršena likvidace posledních zbytků volného trhu. Podnikatelská iniciativa a soutěž byla utlumena až zcela zanikla. Československo se tak stalo, na rozdíl od Polska, Maďarska a NDR, zemí, kde celá desetiletí vůbec neexistoval ani drobný soukromý sektor. Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ bylo zatlačeno do tzv. šedé ekonomiky)

4 Vývoj po roce 1989 Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství. Po roce 1989 nastal obrovský boom v oblasti drobného podnikání a o možnost založení vlastní živnosti se zajímal snad každý občan. Získání živnostenského listu bylo téměř módní záležitostí. Současně k tomuto obrovskému zájmu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku. Od 1.5.1990 platil Zákon 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, který odpovídal době svého vzniku - byl velice liberální a správní poplatek za živnost byl symbolický. Od 1. 1. 1992 platí Zákon 455/1991, o živnostenském podnikání, který živnostenské podnikání již pevně kodifikoval. Rok od roku dvojnásobně stoupal počet osob registrovaných v Živnostenském rejstříku. Koncem roku k 1.1.1994 bylo registrována 1.044.635 živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba 300 000. Příčinou tohoto markantního poklesu byl zcela jistě dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění), kdy důsledky si patrně tito podnikatelé uvědomili až v okamžiku, kdy vyvstala povinnost daň za rok 1993 platit a provést roční vyúčtování pojistného.

5 Tato nová legislativa již vyžadovala od podnikatelů seriózní přístup k povinnostem vůči státu v průběhu roku a stanovila přesný systém zálohových plateb daní, sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, který nebyl dosud obvyklý. Slabou stránkou tohoto obrovského boomu soukromého podnikání byla nepřipravenost jak ze strany podnikatelů, tak i ze strany státu (nedostatečná legislativa) a bankovního sektoru, která jak se ukázalo, se odrazila ve velkém množství nesplacených úvěrů (z důvodů nedostatečných garancí a malých zkušeností bankovních pracovníků). Byl přijat nový Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Legislativa upravující podnikání v ČR se zejména na začátku devadesátých let vyvíjela rychle a překotně. Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl zcela nové předpisy týkající se daní (například daň z přidaného hodnoty do té doby v českém prostředí neznámá, nový zákon o účetnictví, zákon o zdravotním pojištění, zákon o sociálním zabezpečení atd.). Následující maratón jejich novelizací neustále na jejich srozumitelnosti ubírá a porozumět jim se stává výsadou specializovaných daňových poradců a právníků.

6 Zdroj: Zpráva MPO o vývoji malého a středního podnikání (2009)