Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název.

Prezentace na téma: "Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název."— Transkript prezentace:

1 Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0258 Název projektu Inovace a individualizace výuky na OA a HŠ Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_05_PVP_289_Mer Druh učebního materiálu Prezentace Autor Ing. Hana Merclová VY_32_INOVACE_05_PVP_289_Mer

2 Vzdělávací obor, pro který je materiál určen Obchodní akademie, Hotelnictví Předmět ZPV Ročník 2. Název tematické oblasti (sady) Ekologie Název vzdělávacího materiálu Kontaminanty prostředí Anotace Prezentace slouží jako textová podpora výuky a rozšiřuje znalosti o vlivech kontaminantů, které znehodnocují životní prostředí. Uvádí přehled pevných látek i plynů a jejich škodlivé působení. Navazuje na prezentaci Péče o životní prostředí. Zhotoveno, (datum/období) 5. března 2013 Ověřeno 6. června 2013

3

4 Zdravotně nejvýznamnější kontaminanty prostředí Jsou to především kovy a plyny, které jsou součástí smogu, popílku, prachu, mlhy, zplodin a zamořují atmosféru.  A) Kovy  B) Plyny

5  Zvýšený obsah těžkých kovů je velmi nebezpečný pro život všech organismů.  Pronikají do potravních řetězců, které zakončuje člověk. Je tak vystaven nebezpečí poškození různých orgánů – zejména mozku, trávicího ústrojí, kůže, snižují imunitu.  Svojí toxicitou způsobují stále větší problémy při úpravě pitné vody.

6  Olovo se dostává do prostředí zejména z výfukových plynů automobilů. Přidává se do benzínu jako součást antidetonační přísady (v ČR již není od 1. 1. 2001 Pb do benzínu přidáváno a je nahrazeno jinými antidetonačními přísadami). Koncentrace tetraetylolova 4 mg na 1m³ vzduchu je zdraví nebezpečná, přičemž tato hranice bývá při spalování benzínu s obsahem Pb značně překročena.

7  Př.: „V případě zdravotního ohrožení olovem platí známé úsloví „Již staří Římané" - ve starém Římě byly používány olovnaté nádoby. Analýzou kostí obyvatel této starověké velmoci byly nalezeny vysoké obsahy tohoto prvku. Lze se jen dohadovat, zda a do jaké míry se na pádu říše Římské případná hromadná otrava olovem podílela.“ (RAJCHARD, 2002, s.78 )

8  Zdrojem Hg jsou průmyslové odpady, dále používání sloučeniny -metylrtuť- k moření osiva/obilí, luštěniny/. Dříve se vyskytovaly otravy způsobené barvivy -rumělka – sulfid/sirník rtuťnatý.  „I v našich vodách došlo míst ke kontaminaci rtutí, pocházející z nedovoleného zkrmování mořeného obilí rybám.“ (RAJCHARD, 2002, s. 80)

9 Zdrojem kontaminace jsou:  kovohutě  spalování fosilních paliv  fosfátová hnojiva se projeví i v potravinách  Cd se do organismu dostává i kouřením, včetně pobytu v zakouřených prostorách.

10  „Přirozený výskyt ve stopových množstvích v řadě minerálů. Významným zdrojem kontaminace prostředí tímto prvkem jsou provozy, spalující nekvalitní uhlí, kovohutě zpracovávající barevné kovy, tabákový kouř, některé pesticidy. Vysoký obsah byl nalezen místy i v podzemních vodách, z organismů v houbách a některých mořských bezobratlých (korýši, ústřice).“ (RAJCHARD, 2002, s. 80)

11  Hliník se uvolňuje vlivem kyselých dešťů ze sloučenin, vstřebatelných organismy.  Vyskytuje se také v blízkosti hutí a tam, kde se zpracovává.  Člověk je kromě zvýšeného obsahu v prostředí ohrožován používáním hliníkového nádobí a obalů zejména folií.

12  Plyny jsou výrazným zdrojem znečištění vody, půdy a zejména ovzduší.  Největší obsah zplodin produkuje těžební průmysl, spalovny odpadů, teplárny, energetika, hutnictví a chemický průmysl.  Důsledkem působení je zejména narušování ozonové vrstvy atmosféry(ozonosféry), skleníkový efekt a vznik kyselých dešťů.

13  „CO vzniká při nedokonalém spalování organických látek, za nedostatečného přístupu kyslíku, Je přítomen např. v důlních a kouřových plynech, svítiplynu Zdrojem CO pro člověka e i kouření. Nejzávadnějším zdrojem CO jsou však plyny spalovacích motorů.

14  „Přirozená součást vzduchu v množství 0,03%. Produkt dýchání organismů, rozkladu organické hmoty, hoření. Jeho obsah stoupá (za posledních 120 let o 14%), což je hlavní příčinou tzv. skleníkového efektu. Zvyšování obsahu oxidu uhličitého je způsobeno hlavně spalováním fosilních paliv (uhlí, ropné deriváty, zemní plyn) a také ničení deštných lesů, silniční doprava.“ (RAJCHARD, 2002, s.83)

15  Jsou to oxid siřičitý a oxid sírový.  Do vzduchu se dostávají při spalování nekvalitního uhlí.  Oxid siřičitý v atmosféře přechází vlivem oxidačních látek na oxid sírový, který reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové. S atmosférickou vodou se pak vytvářejí tzv. kyselé deště.

16  Jedná se o oxid dusnatý a oxid dusičitý.  Vyskytují se ve směsi jako tzv. nitrózní plyny.  Nejvíce oxidů dusíku produkuje chemický průmysl.  Zdrojem oxidů dusíku mohou být i blesky  Jsou součástí NPK hnojiv a amoniaku.

17  je součástí průmyslových emisí  je to vysoce dráždivý bezbarvý plyn se štiplavým zápachem  na vlhkém vzduchu tvoří bílou mlhu, rozpouští se za vzniku kyseliny chlorovodíkové, která silně dráždí dýchací cesty a oči, způsobuje poškození rohovky, plic, krvácení z nosu, vypadávání vlasů.

18  „Plynný formaldehyd je hygienicky velmi nebezpečnou součástí znečištění tzv. vnitřního ovzduší, tj. vzduchu uvnitř budov a bytů,  uniká z lepidel (fenolformaldehydových pryskyřic) používaných k výrobě dřevotřískového nábytku, stavebních dílců montovaných staveb, dále z některých podlahových krytin, barev a laků a přitom vykazuje dráždivé účinky.  Formaldehyd je látkou přísně sledovanou hygienicky, zejména v prostorách určených pro děti (školky, školy, rekreační zařízení apod.).“ (RAJCHARD, 2002, s.86)

19 Použitá literatura: BANÝR, J., et al. Chemie pro střední školy. 2. vydání. Praha: SPN, 2001. ISBN 80-85937-46-8 RAJCHARD, J., et al. Ekologie III. 1. vydání. České Budějovice: KOPP, 2002, s. 197. ISBN 80-7232-191-9. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.