Institucionální rámec transatlantických vztahů Transatlantické vztahy EU.

Prezentace na téma: "Institucionální rámec transatlantických vztahů Transatlantické vztahy EU."— Transkript prezentace:

1 Institucionální rámec transatlantických vztahů Transatlantické vztahy EU

2 Institucionální rámec vztahů Do 90. let vztahy probíhaly především na úrovni bilaterální. Hlavní společnou platformou jednání mezi USA a zeměmi ES bylo NATO Změna s Transatlantickou deklarací, která přinesla první institucionalizaci vzájemných vztahů. Institucionalizace byla prohloubena Novou transatlantickou agendou (NTA).

3 Institucionální rámec vztahů Mark Pollack a Greg Shaffer identifikovali tři úrovně vládnutí:  Úroveň mezivládní (intergovernmental)  Úroveň transvládní (transgovernmental)  Úroveň transnacionální (transnational)

4 Mezivládní úroveň Setkávání představitelů vlád Hlavní témata: zahraniční a bezpečnostní politika a obchod Na nejvyšší úrovni se jedná o summity EU-USA a summity NATO

5 Mezivládní úroveň Summit EU-USA:  Slouží k tomu, aby se zde činila zásadní rozhodnutí, a stanovil rozsah spolupráce  od r. 2000 probíhají jednou ročně  Účastníci: prezident USA, předseda Komise a předseda Rady  Součástí jsou i dialogy na ministerské úrovni (především ministři zahraničí a hospodářství, zástupci Komise)

6 Mezivládní úroveň Summity se dotýkají především zahraničně politických a bezpečnostních otázek a obchodu. ZP a bezpečnost: převládají témata soft security, ale může se jednat i o vojenských otázkách (např. vývoj EBOP). Koordinují se zde diplomatické aktivity. Obchod: rozsah a pokrok spolupráce, řešení obchodních sporů. Hodnocení realizace NTA a rozhodnutí o jejím dalším směřování.

7 Mezivládní úroveň Problémy:  EU nemá jednoho zástupce  Americký prezident má mnohem širší mantinely pro vyjednávání  Může zde být tendence preferovat bilaterální vztahy jak ze strany USA, tak i některých členských zemí EU

8 Mezivládní úroveň Srovnání Clintonovy a Bushovy ml. administrativy  Clinton – preference jednání se zástupci Unie jako celku, summity  Bush – preference jednání s Unií jako celkem zejména v otázkách mezinárodního obchodu (obchodní jednání, WTO), též v některých politických a bezpečnostních otázkách (Balkán, Írán, izraelsko-palestinský konflikt) V jiných podstatných otázkách preference bilaterálních vztahů – např. vojenské akce (Irák) Mimo summity stály tehdy i otázky klimatických změn a ICC Typické zejména pro první administrativu, druhá již více nakloněna jednat v rámci transatlantických institucí

9 Mezivládní úroveň Summity NATO  Hlavní témata z vojenské oblasti = hard security  Hlavy států a předsedové vlád všech členů aliance  Nemají přesný rozvrh → většinou jednou za dva roky  Předznamenávají posuny v politice a strategiích NATO, sílu závazku členských zemí k akcím NATO

10 Mezivládní úroveň Ministerská úroveň  Hl. zahraničně politická oblast  setkávání amerického ministra zahraničí s ministry zahraničí členských zemí EU a komisaře pro vnější vztahy obvykle se konají po summitech  Může dojít k setkávání ad hoc i jiných ministrů

11 Transvládní úroveň Kontakty mezi úředníky vládních útvarů → ministerstva USA a DG Komise Charakterizována jako síť vztahů, která má polopermanentní charakter a ve které se aktéři ne vždy chovají jako zástupci či vyslanci svých vlád Tyto kontakty ovlivňují celkový charakter vztahů mezi EU-USA → označováno jako „transatlantické vládnutí“ (transatlantic governance)

12 Transvládní úroveň Hlavním cílem je implementace NTA. Na této úrovni se činí každodenní politická rozhodnutí a zároveň zde dochází ke stanovování nových témat, která jsou následně předložena na summitu.

13 Transvládní úroveň Na úrovni státních úředníků:  Senior Level Group (SLG): nejvyšší státní úředníci Za USA náměstci pro obchod a hospodářství a politické záležitosti v rámci ministerstva zahraničí, zástupci Komise (DG pro vnější vztahy a obchod) a zástupci předsednické země (obchod a zahraničí) Příprava summitů a diskuze významných otázek Obvykle dvakrát za půl roku

14 Transvládní úroveň Task Force  Vysocí státní úředníci z USA, zástupci Komise a předsednické země  Pomocný orgán SLG, identifikuje otázky, které nemohou být vyřešeny na nižší úrovni a ty postupuje SLG  Setkávání cca pětkrát za půl roku

15 Transvládní úroveň Hospodářská oblast = Steering Group v rámci Transatlantického hospodářského partnerství (TEP)  Zástupci Komise (ředitelé ekonomických úseků DG), předsednické země a zástupce amerického ministerstva pro obchod a hospodářství  Monitoruje realizaci cílů TEP, vypracovává zprávy, identifikuje nové cíle spolupráce, slaďování strategií pro jednání na WTO  Zjišťují možné oblasti sporu → systém včasného varování

16 Transvládní úroveň Pracovní skupiny  V oblasti zahraniční politiky→ na úrovni ředitelů sekcí  Nejvýznamnější jsou v hospodářské oblasti  Setkávání i v oblasti životního prostředí a energetiky, i když jsou technicky mimo rámec NTA

17 Transvládní úroveň Transvládní úroveň je podstatná zejména v oblasti hospodářských vztahů (Transatlantického hospodářského partnerství) Cíl: odstranit bariéry vzájemného obchodu, dosáhnout regulačních dohod

18 Transvládní úroveň Výsledky jsou smíšené  Největší pokroky v oblasti hospodářské soutěže, vzájemného uznávání standardů, obchodu a hraniční bezpečnosti  Smíšené: ochrana dat, regulace finančních služeb  Minimální: biotechnologie

19 Transvládní úroveň Problémy v oblasti regulace:  Odlišné regulační systémy a přístupy k regulaci  Domácí opatření, která brání poskytování dat zahraničním regulátorům  Víceúrovňový charakter vládnutí v EU a USA  Domácí politizace některých otázek (ochrana dat, GMO)

20 Transnacionální úroveň Síť vztahů mezi nevládními aktéry I když zde není vliv vlád, některé sítě jsou úzce spjaty s aktivitami a zájmy národních vlád nebo institucí EU NTA: cíl vytvořit transatlantickou veřejnou sféru a zároveň získat podporu pro aktivity v rámci transatlantických vztahů Dialogy existují v oblasti obchodu, ochrany spotřebitele, životního prostředí a práce

21 Transnacionální úroveň Transatlantický obchodní dialog (Transatlantic Business Dialogue, TABD)  Mezi americkými a evropskými podnikateli  Je nejúspěšnějším dialogem  Setkání skutečně probíhají a aktéři identifikují klíčové otázky, které jsou řešeny na jiných úrovních  Velmi dobré vazby na vládní činitele

22 Transnacionální úroveň Transatlantic Consumer Dialogue (TACD)  Zástupci organizací na ochranu spotřebitele  Méně úspěšný než TABD  Organizace jsou schopné dohodnout se na společných pozicích, ale nemají tak dobré vazby na vládní činitele jako TADB

23 Transnacionální úroveň Transatlantický legislativní dialog (Transatlantic Legislative Dialogue, TALD)  Od 70. let probíhají ad hoc setkávání europoslanců a amerických zákonodárců, ale TALD je výsledkem NTA  Marginální vliv  Trpí rozdílným postavením v institucionálním rámci a v pravomocech přijímat legislativu  Osoby, které se setkávají, obvykle nemají podíl na vytváření klíčové legislativy pro transatlantické vztahy

24 Transnacionální úroveň Transatlantický environmentální dialog Transatlantic Environment Dialogue (TAED) Dialog mezi odbory  Oba jsou neaktivní  Aktéři preferují globální úroveň

25 Tvorba americké politiky v EU Pro evropské státy byly vždy USA významný „other“ USA aktér jak vnější (síla měnit charakter globální ekonomiky) USA aktér i vnitřní („speciální vztahy“ mezi USA a některými členskými zeměmi (VB), působení amerických obchodních firem, lobby)

26 Tvorba americké politiky v EU Všechny unijní politiky mají i americkou dimenzi (společná obchodní politika, zemědělství, výzkum, hospodářská soutěž atd.) USA se podílí i na formulování SZBP  „speciální vztahy“  Koordinaci členských států USA mohou do značné míry podpořit, ale i rozbít (taktika „rozděl a panuj“ – viz Irák)

27 Tvorba evropské politiky v USA Tvorba zahraniční politiky je v rukou prezidenta a Kongresu Od 2. světové války vzrostl počet aktérů, kteří ji ovlivňují (lobby, think-thanky)

28 Tvorba evropské politiky v USA Lobbistické skupiny  Nejvýznamnější reprezentují zájmy ropných společností (American Petroleum Institute), zbrojní průmysl (Boeing, General Dynamics Corporation, Lockheed Martin)  Ocelářství, zemědělství (American Farm Bureau Federation)  Etnická lobby – nejvýznamnější: Izraelská lobby – podílí se na formulování americké blízkovýchodní politiky Kubánsko-americké lobby – definuje politiku USA ke Kubě

29 Tvorba evropské politiky v USA Think-thanky (výzkumné instituce)  Konzervativní: Heritage Foundation, American Enterprise Institute  Liberální: Brookings Institutions, Council on Foreign Relations Nevládní organizace  Nejvíce během Bushovy administrativy neuspěly organizace bojující za ochranu lidských práv