OCHRANA OVZDUŠÍ Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje,

Prezentace na téma: "OCHRANA OVZDUŠÍ Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje,"— Transkript prezentace:

1 OCHRANA OVZDUŠÍ Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost jak na národní a evropské, tak na mezinárodní úrovni. V 90. letech 20. století bylo v ČR investováno mnoho finančních prostředků do snížení emisí (zejm. z velkých elektráren), čímž došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Rozvoj průmyslu a nárůst dopravy po roce 2000 způsobily, že se kvalita ovzduší začala opět zhoršovat. K tomu přispívá také neodpovědné chování lidí, kteří k topení používají nekvalitní paliva či komunální odpad a vypouští tak do ovzduší nebezpečné látky. MŽP v roce 2007 zpracovalo Národní program snižování emisí ČR, který obsahuje klíčová opatření ke zlepšení současného stavu a k ochraně ŽP a zdraví lidí.

2 Oblasti právní úpravy ochrana vnějšího ovzduší ochrana ozónové vrstvy
ochrana klimatického systému Země Ochrana vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek – upraveno v zákoně o ochraně ovzduší v ust. § 3 – 22 Ochrana ozónové vrstvy před freony a halony Ochrana klimatického systému Země před skleníkovými plyny – upraveno společně s ochranou ozónové vrstvy v hlavě III. zákona (§ 23 a násl.) Cílem je omezení znečišťování prostřednictvím BAT. Ochrana ovzduší souvisí s ochranou kvality ovzduší. Kvalita ovzduší je úroveň znečištění vnějšího ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály. Tato úroveň znečištění vnějšího ovzduší je způsobena vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnosti (např. doprava, spalování, průmyslová výroba…) Znečišťující látky jsou po vypuštění ze zdroje přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, podrobnosti dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, které stanovuje přípustné limity znečištění ovzduší pro znečišťující látky, které mají prokazatelně škodlivé účinky na lidské zdraví, ekosystémy a vegetaci. Informace o kvalitě ovzduší za uplynulé roky –

3 I. Ochrana vnějšího ovzduší
ZÁKLADNÍ POJMY: (vnější) ovzduší: „ovzduší v troposféře, s výjimkou ovzduší na pracovištích a v uzavřených prostorách“ emise (znečišťování): „vnášení znečišťujících látek do ovzduší“ - lidská činnost imise (znečištění) „výskyt znečišťující látky v ovzduší“ – stav ovzduší Troposféra – horní vrstva atmosféry Stav ovzduší na pracovištích a v uzavřených prostorách regulují pracovněprávní předpisy, hygienické předpisy a předpisy související s ochranou veřejného zdraví.

4 Přehled právní úpravy mezinárodní úmluvy komunitární předpisy
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Ženeva 1979) + protokoly (síra, dusík, těkavé organické látky, těžké kovy, přízemní ozón, ...) komunitární předpisy zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší prováděcí předpisy Komunitární předpisy se zaměřují zejména na tři úseky ochrany ovzduší: na úseku motorových vozidel na úseku spalování nejrůznějšího druhu na úseku průmyslových zařízení Evropská unie je kromě toho signatářem mezinárodních úmluv.

5 Hlavní instituty ochrany ovzduší
obecné povinnosti kategorizace a zařazování zdrojů znečištění regulace znečišťování a znečištění zvláštní ochrana ovzduší povinnosti provozovatelů zdrojů zpřístupňování informací veřejnosti

6 Obecné povinnosti k ochraně ovzduší
předcházení a omezování znečišťování regulace těkavých organických látek regulace paliv, zákaz spalování jiných látek; odpad není palivo (výjimka pro suché rostlinné materiály – ale lze omezit či zakázat) omezení otevřených ohnišť povinnost využívat nejlepší dostupné techniky povinnost využívat centrální a alternativní zdroje tepla preference kombinované výroby tepla a energie poskytování informací, rozptylová studie povinný podíl biopaliv v pohonných hmotách požadavky na kvalitu paliv 1. Obecná prevenční povinnost – předcházet a omezovat znečištění (tzn. vypouštění znečišťujících látek do ovzduší) - § 3 odst. 1 z. o OO + souvislost s principem přípustné míry znečištění a únosné míry zatížení území – zopakovat principy 2. Paliva a výrobky s obsahem těkavých látek – regulace výroby, dovážení, skladování, prodeje, přepravy – v souladu s prováděcími právními předpisy, které upravují požadavky na kvalitu a nakládání s nimi. 3. Otevřená ohniště – dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem 4. BAT – co to je? + uplatňuje se při výstavbě nových a změně stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování 5. centrální a alternativní zdroje tepla, kombinovaná výroba tepla a energie – fyzické a právnické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změně stávajících využít centrálních zdrojů tepla, popř. alternativních zdrojů, a ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie 6. informace a rozptylová studie – provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší jsou povinni na pořádání OOO nebo stanoví-li tak zákon poskytovat informace o těchto zdrojích, jejich technickém stavu a emisích; při výstavbě liniového zdroje se vyžaduje vypracování rozptylové studie

7 Kategorizace zdrojů znečišťování
§ 4 z. o OO dopravní prostředky – silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla nesilniční mobilní stroje – kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení přenosná zařízení – přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem (např. motorové sekačky a pily, sbíječky…)

8 B) Stacionární zdroje znečišťování
Stacionární zdroj znečišťování ovzduší – zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost. Spalovací zdroje se zařazují podle tepelného příkonu nebo výkonu do kategorií ZVSZ, VSZ, SSZ a MSZ spalovny odpadu (nebezpečného, komunálního, jiného)

9 Regulace znečišťování a znečištění
Přípustná úroveň znečišťování ovzduší emisní limity (obecné, specifické) přípustná tmavost kouře přípustná míra obtěžování zápachem (pachové číslo) emisní stropy redukční cíle plán snížení emisí, plán zavedení zásad správné zemědělské praxe (pro jednotlivé znečišťující látky nebo skupiny látek) znečišťování – lidská činnost znečištění – stav ovzduší Definice v zákoně (§ 2) emisní limit – nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek vypouštěných ze zdroje znečišťování vyjádřené jako hmotnostní koncentrace za jednotku času nebo hmotnost znečišťující látky vztažená na jednotku produkce nebo lidské činnosti redukční cíl – procento, o které je nutno v určitém termínu snížit emise znečišťující látky nebo jejich skupin ze všech zdrojů znečišťování na určitém území Národní plán snižování emisí dokument představující základní koncepci v oblasti ochrany ovzduší schválen 11. června 2007 usnesením vlády ČR č. 630 cílem je snížit rizika pro lidské zdraví, snížit zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek ŽP důraz na podporu nových environmentálně šetrných technologií snaha o zamezení uvedených rizik, která plynou ze znečištění ovzduší a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje ČR

10 Regulace znečišťování a znečištění
Přípustná úroveň znečištění ovzduší imisní limity meze tolerance a četnost překročení cílové imisní limity, dlouhodobé imisní cíle (pro jednotlivé znečišťující látky) „Imisní limit nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení.“ imisní limit – hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku obejmu při normální teplotě a tlaku meze tolerance – hodnota, o níž může být imisní limit překročen cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle – určují přípustnou míru znečištění ovzduší v případě troposférického ozonu Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při jejich činnosti.

11 Zvláštní ochrana ovzduší
oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší území, v němž překročen(y) imisní limit(y) sledování a řízení kvality ovzduší smogový varovný a regulační systém (pro oblasti se ZKO) smogové situace „stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou překročí zvláštní imisní limit stanovený prováděcím právním předpisem „ regulační řády (ústřední, krajský, místní) signály: upozornění, regulace, varování (sdělovací prostředky) zvláštní oprávnění k realizaci regulačních opatření (omezení nebo zastavení provozu, …) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – součást územní ochrany, v případě zón nebo aglomerací, kde jsou překračovány hodnoty imisních limitů – jsou zvýšené o mez tolerance v těchto oblastech se provádí monitoring a přijímají se příslušná opatření k nápravě – programy pro zlepšení ovzduší pro znečišťující látky: tyto programy se přijímají ve formě nařízení obcí a krajů, informace o nich se vyvěšují na úředních deskách obecních a krajských úřadů účelem programů je plnění limitních hodnot ve stanovených lhůtách program ke zlepšení kvality ovzduší vypracovaný na úrovni zón a aglomerací musí být v souladu s národním programem místní program ke zlepšení kvality ovzduší musí být v souladu s programem vypracovaným pro zónu či aglomeraci Smogová situace – již při krátké expozici hrozí riziko poškození zdraví a životního prostředí smogovou situaci vyhlašuje a ruší MŽP nebo ČHMÚ regulační řád: zahrnuje vyhlašování a odvolávání opatření v případě vzniku smogové situace a omezení nebo zastavení provozu stacionárních zdrojů znečišťování; vydávají je obce a kraje pro svá území regulační opatření: na nezbytně nutnou dobu, jen s uvedením důvodů a území, na které se regulační opatření vztahuje

12 Povinnosti provozovatelů
zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje dodržování podmínek povolení k provozu monitoring vedení provozní evidence o stacionárních zdrojích, zpracování a předání souhrnné evidence bezodkladné odstraňování nebezpečných stavů a provádění opatření k předcházení havárií zvláštní povinnosti při haváriích, poruchách, smogových sit., ... nepřetržité měření emisí látek znečišťujících ovzduší včetně zaznamenávání, vyhodnocování a uchovávání jeho výsledků poskytování informací (orgány ochrany ovzduší, veřejnost) plnit úkoly vyplývající z plánů a programů vypracování, aktualizace a dodržování provozního řádu podmínky provozu - zejm. emisních limitů, limitních obsahů látek ve výrobcích, emisních stropů, přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem monitoring - zjišťování množství vypouštěných znečišťujících a pach. látek provozní evidence – podle zákona o integrovaném registru znečištění

13 Povinnosti provozovatelů
malé stacionární zdroje dodržovat podmínky a technologii provozu (návod, povolení) umožnit pověřeným osobám přístup ke zdroji oznámit stacionární zdroj, který vypouští těkavé organické látky, obecnímu úřadu, vést evidenci těkavých látek a poskytnout každoročně přehled o jejich spotřebě obci, dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem, zdroje spalující tuhá paliva: zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů oznámit obecnímu úřadu provedení povinného měření a kontroly a jejich výsledky do 30 dnů umožnit osobám přístup – zejména za účelem ověření kategorizace, zjištění množství vypouštěných látek, kontroly technického stavu měření účinnosti – nejméně 1x za 2 roky; odstraňovat závady do 2 měsíců od jejich zjištění - osoba způsobilá ověřovat stav spalinových cest - kominík

14 Nástroje ochrany ovzduší
institucionální soustava orgánů ochrany ovzduší: MŽP MZd ČIŽP Česká obchodní inspekce krajské úřady, obecní úřady I. a III. stupně celní úřady MŽP – vrchní státní dozor MZd – sledování zdravotního stavu obyvatelstva, návrhy na zpřísnění imisních limitů, stanoviska k záměrům z hlediska ochrany zdraví ČIŽP – kontrola a dozor, měření za účelem kontroly, zpřístupnění informací ČOI – kontrola kvality paliv na vnitřním trhu, kontrola označování regulovaných látek KÚ – výkon pravomocí na určitém území (vyměření poplatku, programy ke zlepšení kvality ovzduší,…) OÚ a OÚRP – působnost dle kategorie zdrojů znečišťování CÚ – kontrola dovozu, vývozu a uvádění na trh v případě regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, kontrola při uvádění na trh v případě fluorovaných skleníkových plynů a výrobků, které je obsahují

15 Nástroje ochrany ovzduší
administrativní povolování (umisťování a povolování staveb zdrojů, uvedení zdrojů do provozu, ...) stanoviska (územně plánovací dokumentace, ...) monitoring, evidence (orgány ochrany ovzduší, provozovatelé) autorizace (vybrané činnosti: měření emisí a imisí, ...) správní dozor, ukládání sankcí a nápravných opatření

16 Koncepční nástroje Programy snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin národní programy schvaluje vláda usnesením (u emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů – nařízení vlády) krajské programy snižování emisí (nařízení kraje) místní programy snižování emisí (fakultativní, nařízení obce) Programy snižování emisí jsou podkladem pro výkon veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při: územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb, a při posuzování záměrů, koncepcí a programů rozvoje jednotlivých oborů a odvětví

17 Koncepční nástroje Programy zlepšení kvality ovzduší
úrovně: národní, oblastní, místní „Z programů ... se vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzování vlivů staveb nebo technologií na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.“

18 Ekonomické nástroje poplatky za znečišťování ovzduší
sazby a způsob výpočtu správa poplatku systém výjimek (velmi malé zdroje, „ušlechtilá“ paliva) možnosti odkladu a prominutí placení daně a daňová zvýhodnění doprava energetika Poplatky za znečišťování platí provozovatelé zdrojů s výkonem větším než 50 kW. Poplatky od provozovatelů ZV, V a S zdrojů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, od provozovatelů malých zdrojů jsou příjmem rozpočtu obce. Pokud provozovatel zahájí práce za účelem snížení emisí o min. 15%, může požádat o odklad úhrady poplatku, pokud následně práce dokončí a sníží emise min. o 15%, má právní nárok na to, aby mu byl prominut poplatek ve výši 60% celkového úhrnu. Správu poplatků vykonávají celní úřady (u ZV, V a S zdrojů) a obecní úřady (u M zdrojů). zvýhodnění v dopravě – vymyslí sami (biopaliva) zvýhodnění v energetice – vymyslí sami (alternativní zdroje energie)

19 II. Ochrana ozónové vrstvy
Na ochraně ozónové vrstvy se podílí zejm. MŽP, přičemž tato ochrana spočívá v ochraně před látkami, které způsobují její poškození (freony, halony). V důsledku ztenčování oz. vrstvy proniká na zemský povrch nebezpečné ultrafialové záření, které může způsobovat vznik nebezpečných onemocnění. Snižování emisí těchto látek je jedním z nejúspěšnějších světových projektů v oblasti ochrany životního prostředí. Látky poškozující OV obsahují zejména chlor, případně fluor a brom. Fluorované skleníkové plyny obsahují pouze fluor a k poškozování ozónové vrstvy tudíž nepřispívají, naopak přispívají ke globálnímu oteplování. Nejnebezpečnějšími látkami pro OV jsou halony. Jedná se o látky, jejichž molekuly obsahují kromě chloru a fluoru onen zmiňovaný brom a tyto mají největší potenciál poškozovat OV. Halony se využívají především v požární technice. CFC (chlorfluoruhlovodíky, tzv. tvrdé freony) jsou méně nebezpečné než halony, byly využívány zejména v chladící technice a také jako rozpouštědla. V současné dob nahrazeny jinými látkami, které OV nepoškozují. Látky HCFC (tzv. měkké freony) patří k nejméně nebezpečným látkám. Používají se pro podobné účely jako tvrdé freony a dosud je možné je používat v některých typech starších chladících zařízení. Methylbromid se využívá zejména jako pesticid v zemědělství a pro ošetřování zboží před dálkovou přepravou. Nyní již nahrazen alternativními technologiemi.

20 Přehled právní úpravy mezinárodní úmluvy
Úmluva o ochraně ozónové vrstvy Země (Vídeň, 1985) Protokol o látkách porušujících ozónovou vrstvu Země (Montreal, 1987) + změny a dodatky (Londýn, Kodaň, Montreal, Peking) komunitární předpisy – zejména: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, ve znění nařízení č. 2038/2000 a nařízení č. 2039/2000 zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (hlava III) prováděcí předpisy (nařízení vlády) Opatření předepsaná ve Vídeňské úmluvě a navazujících protokolech směřují především k ukončení výroby a spotřeby látek ohrožujících OV Země. Evropská unie upravuje tuto oblast hlouběji a stanovuje i další povinnosti s ohledem na prevenci emisí těchto látek ze zařízení, která jsou ještě v provozu, a i ze zařízení a výrobků, která mají svou dobu životnosti již za sebou.

21 Nástroje ochrany zákaz (omezení) výroby, dovozu a používání regulovaných látek – výjimky, povolení licencování a další omezení dovozu, zákaz vývozu (zvláštní režim pro země mimo Montrealský protokol) regulace emisí – opatření na podporu znovuzískávání, opětovného využívání, recyklace, regenerace a zneškodňování regulovaných látek zabránění únikům (kvalifikace osob, označování obalů a výrobků, povinnost předávat pouze oprávněným osobám) registrace, evidence zpoplatnění výroby a dovozu regulovaných látek monitoring, dozor, sankce dovoz halonů do ČR byl ukončen v r. 1995, nadále jsou halony používány pouze pro tzv. „kritická použití“, která zahrnují požární ochranu v letectví a vojenské technice CFC – zákaz dovozu platí od r. 1995, veškeré jejich použití zakázáno v r (včetně použití recyklovaných CFC) měkké freony – úplný zákaz použití v roce 2015 methylbromid – zákaz používání od r. 2002 Smyslem je postupný zákaz využívání (výroba a dovoz) regulovaných látek. Poplatky za užívání jsou příjem SFŽP.

22 III. Ochrana klimatického systému Země

23 III. Ochrana klimatického systému Země
globální oteplování, globální změny klimatu „látky ovlivňující klimatický systém Země“ (tzv. skleníkové plyny) např.: oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky, fluorid sírový IPCC – Mezivládní panel pro změny klimatu Na fenomén změny klimatu poprvé vědci upozornili v 60. letech minulého století. Rozvoj lidské činnosti společnosti způsobuje výrazný nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které způsobují zadržování tepla odraženého zemským povrchem. Jedná se však o jev mnohem komplexnější než je pouhá změna teploty – navazuje na něj řada reakcí na globální i regionální úrovni. Již nyní jsou známé zřetelné dopady oteplování na změny fauny a flóry. Zvyšuje se frekvence extrémních stavů počasí (déle trvající sucha střídaná přívalovými dešti, vichřicemi) IPCC – vědci a instituce z celého světa – výsledky jejich jednání pak slouží jako podklad pro politická jednání a následná rozhodnutí

24 Přehled právní úpravy mezinárodní úmluvy – Úmluva o ochraně klimatu (OSN, Rio 1992) + protokoly (Kjóto 1997, …) komunitární předpisy – zejména směrnice EP a Rady č. 2003/87/ES, upravující schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci Společenství a o změně směrnice č. 96/61/ES, ... zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ... prováděcí předpisy (nařízení vlády, vyhlášky MŽP) Rámcová úmluva OSN o změně klimatu – nejvýznamnější krok pro mezinárodní ochranu klimatu Kjótský protokol – v platnosti od r. 2005, ČR jej ratifikovala v r. 2001: cílem (obecně) je do r snížit emise skleníkových plynů v celkovém průměru o 5,2% ve srovnání s rokem 1990; závazkem České republiky je snížení emisí o 8%.

25 Metody a nástroje ochrany
Národní program ke zmírnění změny klimatu Země národní redukční cíle, emisní stropy lhůty k dosažení inventarizace zdrojů a emisí „skleníkových plynů“ podmínky produkce u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů: povolení povolenka: „majetková hodnota práva emitovat ekvivalent tuny CO2“

26 Trh s obchodovatelnými povolenkami
nástroj „efektivního“ dosažení národního redukčního cíle základní schéma: rozdělení národní kvóty jednotlivým sektorům a producentům odpis povolenek dle skutečné produkce emisí umožnění a organizace obchodování povolenek na trhu nástroje: Národní alokační plán organizace trhu s povolenkami Evropský systém emisního obchodování (EU ETS) obchodování s povolenkami – stanoví se národní úhrn emisí, povolenkami se zajistí úhrnná emisní suma, povolenky jsou pak distribuovány jednotlivým znečišťovatelům způsob přidělování povolenek stanoví Národní alokační program Evropský systém emisního obchodování: EU ETS je v současnosti celosvětově největší fungující systém obchodovatelných povolení na světě. Je do něj zahrnuto téměř zařízení z různých sektorů a pokrývá více než 2 miliardy tun emisí CO2.