Technická univerzita v Liberci Kateřina Brožová 16. dubna 2013

Prezentace na téma: "Technická univerzita v Liberci Kateřina Brožová 16. dubna 2013"— Transkript prezentace:

1 Technická univerzita v Liberci Kateřina Brožová 16. dubna 2013
Semestrální práce z předmětu Globální retailing v Evropě na téma: RETAILING V POLSKU Technická univerzita v Liberci Kateřina Brožová 16. dubna 2013

2 Oficiální název : Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP
Rozloha: km2 Počet obyvatel : 38,2 mil (2011) – 8.nejlidnatější stát Evropy Roční přírůstek se v posledních letech snížil na minimum. Dlouhodobá demografická prognóza Polska až do roku 2035 je krajně nepříznivá. V roce 2020 se počítá s poklesem počtu obyvatel o 250 tis. ve srovnání se současností a v r by počet obyvatel Polska měl poklesnout až pod 36 milionů. 59% osob v produktivním věku je ekonomicky činných (průměr EU činí 64%) Náboženství : římskokatolické - 88 % (33,7 mil. osob)

3 Porovnání vývoje HDP s ČR - meziroční přírůstky v % v letech 2000-2012

4 Polsko jako jediná země EU prochází globální krizí od roku 2008 za stálého růstu hospodářství.
Současný hospodářský systém v Polsku je charakterizován stále ještě velkým podílem státního sektoru (největším v EU) a velkou náchylností k regulování ekonomiky vládou. Míra ekonomické svobody v porovnání s ostatními státy EU je relativně nízká, ale postupně se zlepšuje. Podle aktuálního indexu ekonomické svobody Heritage Foundation z roku 2012 je Polsko na stobodové stupnici s 64,2 bodů na 64. místě (střední míra ekonomické svobody) mezi 180 hodnocenými zeměmi a v rámci EU zaujímá 22. místo.

5

6 Makroekonomický výhled
Veřejný dluh země se drží těsně pod „maastrichtskou hladinou“ 60 % HDP. Roční deficity veřejných financí se z hodnot okolo 8 % HDP (2010) blíží k 3% hranici. V zemi nejsou patrné ani žádné výrazné inflační tlaky a nerovnováha nehrozí ani z bilance vůči zahraničí; běžný účet je sice v deficitu, ale hodnota mezi 3-4 % HDP nepředstavuje riziko. Zdroj: Evropská komise; e – odhad Evropské komise

7 Trh práce Míra nezaměstnanosti, která v minulosti v Polsku dosahovala i 20% hodnot je již dávno minulostí a nyní se pohybuje zhruba na úrovni průměru EU-27. Produktivita práce jen o pár procentních bodů překonává polovinu průměru EU. Minimální mzda je zde nyní mírně vyšší než v ČR. Oproti tomu měsíční náklady práce jsou zde stále nižší než v tuzemsku. Například ve zpracovatelském průmyslu je zaměstnávání polských pracovníků v průměru o čtvrtinu levnější než jejich českých protějšků.

8 Zahraniční obchod Intenzita zapojení Polska do mezinárodní výměny zboží je stále na poměrně nízké úrovni. Podíl vývozu na vytvořeném hrubém domácím produktu činí přibližně 30% a je méně než poloviční ve srovnání s Českou republikou (cca 75%). Je to dáno jednak velikostí ekonomiky Polska, která je dnes šestá největší v Evropské unii, jednak jeho geografickou polohou. Přesto od vstupu Polska do EU v r do roku 2008 vzrostl jeho zahraniční obchod přibližně o 130%, a to jak ve vyjádření ve zlotých (PLN), tak i v Eurech. Pro polský zahraniční obchod je typická dlouhodobá záporná obchodní bilance, která se však v posledních letech podstatně snižuje, tak jak rostou přímé zahraniční investice v Polsku, zvyšuje se konokurenceschopnost polských výrobků na zahraničních trzích a nepřetržitě, i přes krizové období roste HDP a vnitřní poptávka, která vyvolává potřebu vyšší kooperace se zahraničním.

9 Největším vývozním obchodním partnerem je Německo, následované Velkou Británií, Českem, Francií, Itálií a Ruskem. V importu je to Německo, Rusko, Čína, Itálie, Francie a Nizozemí. Komoditní strukturu polského zahraničního obchodu můžeme charakterizovat jako průmyslově-zemědělskou s vyšším podílem položek potravinářského vývozu (cca 11%), jakož i vyšším podílem surovin a polotovarů, dodávaných v obou směrech (7,5% ve vývozu a 16,6% v dovozu). Vývoz strojů a zařízení se sice v posledních pěti letech procentuelně nezměnil (39% na celk. vývozu), ale zvýšil se téměř na dvojnásobek. Nárůst zaznamenala skupina chemikálií (ze 6,5 na 9% - z 5 na 12 mld. €). V souvislosti s rostoucí vyšší konečnou spotřebou a zvyšující se životní úrovní obyvatelstva roste i dovoz hotových výrobků.

10 Polsko má být během příštích patnácti let nejrychleji rostoucím exportérem. Jeho vývozy by v daném období měly rok co rok stoupat tempem 5,58 procenta, odhadují výzkumníci londýnské Delta Economics

11 Porovnání vývoje meziročních přírůstku maloobchodních tržeb s ČR
* Za první pololetí Poznámka: Hodnoty vyjadřují růst/pokles v procentech Zdroj: ČSÚ, GUS

12 Polské firmy dominují v hodnocení TOP 500 nejúspěšnějších firem v regionu
V první desítce největších firem střední a východní Evropy má převahu Polsko, v čele s petrochemickým koncernem PKN Orlen. TOP 500 je žebříček nejúspěšnějších firem střední a východní Evropy (kromě finančního sektoru). Největší ekonomickou sílu v regionu stále představují polské firmy, které s počtem 160 zastupitelů tvoří téměř třetinu všech firem v žebříčku. V první desítce polských společností se kromě PKN Orlen umístily: PGNiG (petrochemie), PGE (energetika), Jeronimo Martins Dystrybucja (maloobchod) a Lotos (petrochemie). Polský PKN Orlen, který majetkově kontroluje také jednu z největších českých firem Unipetrol, vytvořil loni obrat mil. EUR (růst o 34 % oproti předchozímu roku

13 Polsko je jedinou zemí Evropské unie, která se za finanční krize vyhnula recesi. Zpomalování hospodářského růstu však naznačuje, že i Polsko bylo zasaženo negativními důsledky dluhové krize v eurozóně. Polská centrální banka se nyní snaží podpořit domácí ekonomiku uvolňováním měnové politiky. V únoru již čtvrtý měsíc za sebou snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Její hlavní sazba tak klesla na 3,75 procenta, tedy na na nejnižší úroveň od března 2011.