Poruchy řeči, pervazivní vývojové poruchy a dětské psychózy

Prezentace na téma: "Poruchy řeči, pervazivní vývojové poruchy a dětské psychózy"— Transkript prezentace:

1 Poruchy řeči, pervazivní vývojové poruchy a dětské psychózy
Miloslav Bárek Adéla Roháčková Iva Senohrábková Ivana Spillerová Markéta Uhmannová Tereza Uřičářová Poruchy řeči, pervazivní vývojové poruchy a dětské psychózy

2 Vývoj řeči Období novorozeneckého křiku Období broukání
Období rozumění Období napodobování Ukončení vývoje řeči Faktory pro správný vývoj řeči - vnitřní a vnější nepoškozená centrální nervová soustava normální intelekt normální sluch vrozená míra nadání pro jazyk adekvátní sociální prostředí (otázka stimulace k řeči) (Škodová, 2003)

3 Klasifikace narušeného vývoje řeči
1) Opožděný vývoj řeči- dědičnost, negativní vliv prostředí, lze dosáhnout normy 2) Omezený vývoj. řeči- mentálním postižením, při těžších poruchách sluchu, extrémních případech patologie sociálního prostředí → v těchto nejtěžších případech je prognóza velmi nepříznivá, křivka vývoje řeči nedosáhne úroveň normy 3) Přerušený vývoj řeči- nastává po úrazech, vážných duševních onemocněních, těžkých psychických traumatech atd.; v příznivých případech (např. po vyléčení, odstranění příčiny) je to opožděný typ vývoje s možností dostihnout normu; v nepříznivých případech (např. při demenci) má další průběh charakter omezeného vývoje řeči 4) Odchylný vývoj řeči- se projevuje odchylkou od normy jen v některé z jazykových rovin, takže vývojová křivka jakoby oscilovala okolo normy; děti s těžkým rozštěpem patra a děti, které jsou pod vlivem nesprávného řečového vzoru (Lechta, 1990)

4 Opožděný vývoj řeči 1) stav rozvoje řeči, kdy struktura řeči má fyziologický profil, ale vývoj je časově posunut(opožděn),a zárověň se předpokládá, že vývoj bude trvat déle, ale bude úplný 2) samostatná nozologickou jednotka : stav, kdy dítě kolem třetího roku života trpí těžkou patlavostí a má velmi malou slovní zásobu, i přesto, že nebyla zjištěna jiná patologie ve vývoji ani organický původ stavu 3) jako symptomatická porucha mentální retardace, poruch sluchu, DMO, rozštěpových vad mluvidel aj. Vývojová dysfázie specificky narušený vývoj řeči ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené (sociální prostředí, emoční vazby) příčiny poukazují na přítomnosti bilaterální difúzní kortikální léze, poruchu centrálního zpracování řečového signálu (Škodová, 2003; Dvořák, 1998; Tallal in Vitásková, 2005)

5 Diagnostika Anamnéza sociokulturní kontext okolí
diferenciální diagnostika opožděného vývoje řeči a dysfázie vlivy poruch sluchu DMO oromotorika a dalších Diferenciální diagnoza vývojová dysartrie - podobné příznaky v řeči, ty ale vyplývají z odlišné podstaty neurologického postižení • vady nebo poruchy sluchu - opožděný vývoj řeči při sluchové vadě by měl být ozřejmen řádným vyšetřením sluchu - na rozdíl od vývojové dysfázie nebývá mimo vývoje řeči výrazně opožděn vývoj dalších složek osobnosti • opožděný vývoj řeči prostý - na rozdíl od vývojové dysfázie není kromě vývoje řeči opožděn vývoj dalších složek osobnosti • opožděný vývoj řeči při mentálním postižení - je opožděn celý vývoj osobnosti, ale na rozdíl od vývojové dysfázie je opoždění rovnoměrné (stejného stupně) a ve všech složkách • těžká dyslalie

6 Intelekt upřednostňujeme neverbální inteligenční testy (Terman Merril Test- 2-6 let, WISC- III let, Ravenovy progresivní matice) čtení, psaní, počítání- vždy opožděno paměť, aktivita a koncentrace pozornosti- poruchy krátkodobé paměti Motorika ovlivňuje i opožděný vývoj řečí u dětí; jemné motoriky a grafomotoriky při poruchách řeči velmi postiženy Matějčkův test obkreslování, Kresba postavy, Knoxovy kostky test pro paměť pro pohyby), Hiskey-Nebraska test skládání papíru, Test motoriky- Kwintův test aktivní mimické psychomotoriky (4- 16 let), Ozeretzkého test v úpravě Gollnitzově (1973), celková motorika

7 Vyšetření sluchu a sluchového vnímání
Test fonematického sluchu u předškolních dětí (Škodová, 1995) Zkouška sluchové diferenciace- Mladší školní věk Zkouška sluchové analýzy a syntézy (Matějček, 1987) Vyšetření zraku a zrakového vnímání a laterality Vývojový test zrakového vnímání Frostigové (4-8 let) další kresebné testy Matejčkův test lateralit

8 Vyšetření vlastní řeči
Foneticko-fonologická rovina: Zkouška sluchového vnímání Vepmanna a Matějčeka Morfologicko-syntaktická rovina: Opakování vět podle Grimmové Lexikálně sémantická rovina: Kondášova obrázkově schématická zkouška Pragmatická rovina: hodnotí se komunikační záměry a konverzační schopnosti Metalingvistické schopnosti: Zkouška sluchové analýzy a syntézy Celkový test vývoje řeči: Heidelberský test vývoje řeči v úpravě Mikulajové (1997) Neurologická vyšetření EEG objevuje komplex vlna-hrot, ale bez manifestních epileptických projevů výsledek výpočetní tomografie (CT) bývá negativní uvedené nálezy odpovídají difuznímu postižení CNS

9 Získané poruchy řeči (Afázie)
možno diagnostikovat nejdříve ve 2 letech příčiny: nádory CNS, neuroinfekce, úrazy hlavy, cévní příhody, epilepsie mohou být receptivní, expresivní i smíšené, u dětí převažuje expresivní, nejčastější projevy jsou: 1, mutismus pravý = neschopnost vydat jakýkoliv zvuk – často po úrazech afatický = neschopnost jakéhokoliv verbálního projevu – lze ovlivnit povzbuzováním  přechází do snížené spontaneity řeči 2, malá spontaneita řeči= snížená srozumitelnost řeči a artikulační chyby (lehké/přechodné) pomalé tempo artikulace (roli hraje narušení iniciačního mechanismu řeči) 3, agramatismus – často spojený s 2 = jednoslovná sdělení, vázne utváření slovních spojení - obtížné odlišit regres řeči na nižší úroveň nebo specifickou poruchu syntaxu - nebývá spojen s artikulačními poruchami, prognóza lepší než u dysfázií motorických 4, negativní znaky = chybění symptomů typických pro dospělé (poruchy porozumění, neologismy a logorrhea)

10 Landau-Kleffnerův syndrom
dlouhodobá receptivní afázie u epilepsie; začíná mezi 3. až 8. rokem na EEG se projeví temporální nebo temporálně parietální unilaterální nebo i bilaterální abnormita, ale závažnost nálezu s poruchou řeči nekoreluje. začíná většinou těžkou receptivní poruchou (i charakteru slovní hluchoty), následuje postupné zhoršení expresivní řeči inteligence není postižena emoční poruchy jsou spíše až následkem komunikačních obtíží diagnostika získaných afázií se neliší od diagnostiky dětí s vývojovými poruchami řeči

11 Poruchy plynulosti řeči
Koktavost (balbuties) narušena plynulost řeči při jinak normálních schopnostech expresivních i receptivních řeč nápadná častým opakováním nebo protahováním slabik či slov a pauzami, někdy současné pohyby obličeje/těla etiologické faktory: dědičnost, drobná poškození nebo drobné odchylky ve vývoji mozku a prostředí Diagnostika spontánní mluvní projev, popis obrázků nebo čtení, simultánní řeč, automatismy, šeptání, zpěv. vyšetření zaměřit na zachycení příp. dílčích problémů organických a na faktory psychosociální neuropsych. dysfunkce: poruchy pozornosti, hyperaktivita, lehčí dysfunkce motorické hodnocení osobnosti, emočního ladění, sebepojetí dítěte, rodinného systému, pozorování dítěte, neverbální projektivní zkoušky, dotazníkové metody

12 Metody spontánní mluvní projev: rozhovor, cílem získat záznam o uvolněném projevu, témata rozhovoru se zaměřují na každodenní fungování, situace; pořizuje se zvukový záznam. čtení/popis obrázků: podle věku dítěte, opět se pořizuje záznam balbutiogram: srovnává schopnost řeči v různých situacích; vyšetření zahrnuje tyto části: automatismy, verbální stereotypy (vyjmenování dnů v týdnu, měsíců, napočítání do 10, ...) reprodukování vět (začíná se nejjednoduššími) simultánní řeč (společně se vyslovují věty) šepot (šeptání zpravidla umožňuje hovořit plynuleji) písničky, básničky dokončování neúplných vět čtení, spontánní řeč

13 Breptavost tempo řeči nápadně zrychlené, řeč neplynulá, bez opakování a zadrhávání rychlý, nerytmický, trhavý proud řeči přeříkává se, artikulace se stává nezřetelnou jedinec si není vědom neplynulosti své řeči Elektivní mutismus situačně vázaná ztráta schopnosti mluvit – oněmění maladaptivní obranný mechanismus, který je reakcí na akutní psychotraumatizující podnět nebo chronickou frustraci Diagnostika elektivní mutismus diagnostikujeme, když platí: normální nebo téměř normální chápání jazyka schopnost řečové produkce dostatečné k sociální komunikaci důkaz o tom, že jedinec může hovořit a mluví v některých situacích normálně trvání projevů nejméně jeden měsíc

14 Při diagnostice se zaměřujeme na:
1) rodinnou anamnézu: výskyt duševních poruch (především afektivních) a povahových zvláštností (malomluvný...)u příbuzných postavení dítěte v rodině (rodičovské preference, sourozenecká rivalita) rodinná atmosféra a výchovné přístupy 2) osobnostní charakteristiky dítěte a socializaci 3) současné onemocnění

15 Pervazivní vývojové poruchy
jsou skupinou příbuzných poruch, které postihují jedince ve všech oblastech jeho života (tzn. jsou všepronikající – pervazivní) počátek v ranném dětství KATEGORIZACE PERVAZIVNÍCH VÝVOJOVÝCH PORUCH Dle MKN - 10 mezi pervazivní vývojové poruchy (F84) patří: F84.0 Dětský autismus F84.1 Atypický autismus F84.2 Rettův syndrom F84.3 Jiná dezintegrační porucha v dětství F84.4 Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.5 Apergerův syndrom F84.8 Jiné pervazivní vývojové poruchy F84.9 Pervazivní vývojová porucha, nespecifikovaná

16 Etiologie poruchy KANNEROVO POJETÍ – Kanner v roce 1943 poprvé popsal časný infantilní autismus, předpokládal psychologickou etiologii poruchy – příčinou byla tendence rodičů k mechanizaci vztahů, empiricky nebyly poruchy rodinného fungování potvrzeny GENETICKÉ DISPOZICE – dědičný není autismus, ale spíše dispoze k verbálním či sociálním odchylkám (více než 20% příbuzných vykazuje jemné komunikační problémy, sociální odchylky, sklon k stereotypnímu chování, nedosahující však stupně psychické poruchy) ORGANICKÉ POSTIŽENÍ MOZKU PRENATÁLNÍ ČI PERINATÁLNÍ ETIOLOGIE – považováno za základní příčinu – v 90% nalezena dysfunkce CNS TEORIE MYSLI – z psychologického hlediska je dnes nejčastěji považováno za příčinu chybění nebo poškození vrozené „prosociální orientace“ či dispozice pro vnímání a prožívání intersubjektivity – zdravý novorozenec odlišuje živé a neživé věci a dává přednost živým a interkaci s druhými, toto děti s autismem neumí, u starších dětí je toto chybění prokazováno tzv. chyběním teorie mysli – starší děti nechápou, že ostatní lidí mají podobné vjemy, pocity a myšlenky jako ono samo nebo naopak

17 Pro stanovení diagnózy musí být splněna následující kritéria:
1) Kvalitativní porucha reciprokých sociální interakcí děti zacházejí s lidmi jako s předměty (ruku dospělého uchopí a přitáhnou, odstrčí nohu dítěte stejně jako jakýkoliv jiný nástroj) aktivně se brání očnímu kontaktu neumí se mazlit nevyžadují přítomnost ani pomoc druhých neprojevuje zájem o hru, nenavazuje přátelské vztahy, chybí empatie 2) Porucha řeči a komunikace objevuje se totální mutismus, nesprávné používání zájmen anebo vytrvalé opakování určitých frází, echolálie; nesprávné porozumění neverbální komunikaci 3) Odpor ke změně, rigidita a nepružnost myšlenkových procesů děti se aktivně brání jakékoli změně v denní rutině či v uspořádání prostředí a vyžadují přesné dodržování ustálených rituálů

18 Diagnostika dětí s pervazivními vývojovými poruchami
v kojeneckém a batolecím věku nelze ještě diagnózu autismu stanovit jednoznačně důležité je v tomto věku zejména odlišení autismu od smyslových poruch využívají se posuzovací škály a dotazníkové metody vyplňované rodiči základem diagnózy autismu je v každém věku hlavně kvalitní pozorování

19 Nejčastěji používané metody :
CARS - Childhood Autismus Rating Scale (Schopler, 1980, 1986) dítě je hodnoceno na 15 škálách na základě pozorování tato škála slouží k rychlému posouzení, zda se jedná o poruchu autistického spektra či nikoli ADI-R – Autism Diagnostic Interview – Revised (Lord, et al., 1994) strukturovaný rozhovor, vhodný od 18 měsíců do dospělosti otázky mapují raný vývoj, včetně vývoje řeči, motorický vývoj, sociální vývoj a hru a speciální schopnosti DACH – Dětské autistické chování (Thorová, 2003) česká screeningová metoda metoda má formu dotazníku, který vyplňují rodiče dětí, u kterých je podezření na PAS dotazník se zaměřuje na chování dítěte od narození do pěti let

20 CHAT - Checklist for Autism in Toddlers (Baron-Cohen et al., 1992)
zaměřuje se na diagnostiku autismu v raném věku. oddíl A obsahuje otázky pro rodiče diagnostikovaných dětí oddílem B se zaměřuje na přímé pozorování dítěte, nejčastěji v 18 měsících. ASSQ – Asperger Syndrome Screening Questionneire (Ehlers, Gillberg, 1999) dotazník určený pro screening dětí školního věku zaměřuje se na vytipování dětí s AS v běžných školách Behavioral Observation System (Freeman et al., 1984, 1986)  Škála BSE (Behavioral Summarised Evaluation) (Berthelemy et al., 1992)

21 Příklad novější diagnostické metody:
Studie: Moderní technologické metody zachycují diagnózu poruch neurologického vývoje již v raném věku. (D. Campolo, F. Taffoni, G. Schiavone, C. Laschi, F. Keller, E. Guglielmelli, 2008) Studie představuje tři různé typy nástrojů k posouzení chování dětí Zaměřuje se na vnímání a motoriku v raném věku Zařízení slouží k odhalení potenciální abnormality v počátcích vývoje dítěte První z nich je „míček“, vybaven speciálními pohybovými a silovými senzory, pomocí nich se zkoumá, uchopení a manipulace s předměty (u dětí ve věku 6 měsíců).

22 druhým nástrojem je speciální nositelné zařízení
snímá pohyby horních a dolních končetin u kojenců účelem toho nástroje je zhodnotit spontánní pohyby u předčasně narozených dětí třetím nástrojem je multimodální čepice (se zrakovými, sluchovými a vestibulárními senzory) slouží k posouzení chování dětí v sociálních situacích posuzuje reagování na zvukové a vizuální podněty

23 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra
typický dětský autismus je ve skutečnosti vzácnější, než jiné obrazy řada autorů zastává názor, že tyto poruchy spadají do jediného spektra Rozlišení autismu podle MKN-10:  Atypický autismus (F84.1) Liší se buď dobou vzniku nebo chyběním jednoho nebo dvou ze tří základních kritérií dětského autismu. Nejčastěji - děti s těžkými stupni MR. Bývají zde řazeny děti se sémanticko-pragmatickými poruchami řeči Řazeny jsou zde i některé děti vysoce fungující s neúplně vyjádřeným autistickým a lepší prognózou. Jde o kategorii nepřesně vymezenou a v klinické praxi by měla být užívána opatrně. 23

24 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra
Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3) K rozvoji autistického syndromu dochází až po období zcela normálního vývoje, mezi rokem. Někdy se porucha rozvíjí v návaznosti na somatické onemocnění. Dochází ke ztrátě dříve získaných dovedností, spolu se závažnými emočními problémy Začíná se rozvíjet také porucha řeči a komunikace. Je zde horší prognóza, ve srovnání s DA - zejména z hlediska vývoje inteligence, dochází ke středně těžké až těžké MR. Postižení sociálně interakčních dovedností je mírnější. 24

25 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra
Aspergerův syndrom (F84.5) Liší se od DA nepřítomností MR a dobrou úrovní schopnosti řeči. AS má rysy schizoidní poruchy v dětství. Děti s AS Mívají problémy v interpersonální komunikaci, nedokáží přiměřeně vnímat sociální situace, bývají extrémně egocentrické. Často mají pro věk neobvyklé zájmy Vyskytuje se převážně u chlapců (v poměru asi 8:1). 25

26 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra
Aspergerův syndrom (F84.5) Často mluví v dlouhých monolozích, např. o svém vlastním zájmu, neberou ohled na reakce a zájmy posluchače. Rozhodující pro diagnózu je porucha sociální interakce Slabší vazba k rodičům, vztahy s vrstevníky bývají problematické Sociální prognóza a naděje na dosažení základní soběstačnosti je lepší než u DA. Myšlení bývá málo flexibilní. Děti chápu řeč a např. i metafory zcela doslovně Za typický rys bývá považována motorická neobratnost. I přes dobrou úroveň inteligence ve škole často selhávají. Diagnóza AS bývá většinou stanovena až ve školním věku. 26

27 Diferenciální diagnostika oproti poruchám mimo autistické spektrum
Mentální retardace U dětí s prostou MR může také být snížena sociabilita a mohou být přítomny poruchy řeči a časté stereotypie. Tyto poruchy však nejsou tak výrazné, jako u autismu a jsou přiměřené stupni retardace. Schizoidní porucha Dle MKN-10 jsou Aspergerův syndrom i schizoidní porucha je různými názvy pro tutéž poruchu. U schizoidní poruchy je základním projevem chybění zájmu dítěte o sociální kontakty a vztahy, dítě ale sociálním podmětům rozumí. Schizoidní porucha má lepší sociální prognózu než AS. Sociální chování se s věkem výrazně zlepšuje. Obsedantně kompulzivní porucha U OCD si dítě uvědomuje nepřiměřenost svého chování a snaží se projevům bránit. Pro rozlišení – důležitá anamnéza - u OCD nebývá obvyklý časný nástup jako u AS. 27

28 Diferenciální diagnostika oproti poruchám mimo autistické spektrum
Sociální fobie Většinou se projeví až ve školním věku Je situační Poruchy řeči Liší se kvalitou poruchy řeči Rozdíl v neverbální komunikaci Obtíže s věkem ustupují Rettův syndrom Syndrom postihuje převážně dívky, prevalence je asi 1:10-20 000. Vývoj dítěte bývá do 6 měsíců věku normální, pak dochází ke zpomalení vývoje a později k regresu. Dominuje porucha řeči a ztráta schopnosti užití rukou. Současně je zpomalen růst hlavy, objevují se stereotypní „mycí“, kroutivé pohyby rukou. Dochází k zástavě vývoje řeči a postupně se rozvíjí MR. Celková prognóza je velmi nepříznivá, je spojena s omezením délky života. 28

29 Dětské psychózy SCHIZOFRENIE S POČÁTKEM V DĚTSTVÍ Projevy:
Narušení interpersonálních vztahů Velmi silná úzkost, neklid Bizarnosti v myšlení, chování, fantazii Bizarní reakce na prostředí Nedostatečná schopnost odlišit vl. fantazii od reality Regres z předchozí úrovně adaptovaného fungování

30 DIAGNOSTIKA SCHIZOFRENIE S POČÁTKEM V DĚTSTVÍ
diagnostická kritéria pro dospělé. trvání alespoň 6 měsíců (nebo 1 měsíc) přítomny alespoň 2 z následujících symptomů: Bludy Halucinace Inkoherence nebo rozvolnění asociací Katatonické projevy Ploché nebo zcela nepřiměřené emoce Bludy a halucinace jsou obtížně zachytitelné; těžko rozlišit dětské fantazie od bludů. Pro halucinace svědčí: Náhlé zárazy v činnosti Realitě neodpovídající reakce Rozvoj charakt. bludů a halucinací bývá většinou potvrzen až po 9. roce věku. Projevy formálních poruch myšlení a ploché emoce zřetelné již kolem 6. roku věku

31 HEBEFRENNÍ SCHIZOFRENIE
Změny emotivity a chování (nepředvídatelnost a nezodpovědnost) Extrém normálních pubertálních projevů Samolibé projevy Šaškovité či klackovité chování Sklon k planému filozofování Projevy: Dezorganizované myšlení a řeč Bezcílné, neúčelné chování Oploštělé emoce Stupňuje se sklon k samotářství Halucinace a bludy (roztříštěné a prchavé)

32 SCHIZOFRENIE S PREPUBERT. ZAČÁTKEM X AUTISMUS
Podobnosti: Zhoršení sociální adaptace Ochuzení vztahů Abnormity v sociální interakci Rozdíly: Reakce na léky – indikace neuroleptik u AS může vést ke zhoršení celkového stavu (Psychofarmaka jsou u AS účinná jen ke zmírnení vedlejších příznaků, ale vlastní poruchu neovlivňují) Průběh U AS se stav dítěte příliš nemění. U SCH časté relapsy a remise + poměrně dlouhá období normálního fungování Řeč AS – řeč působí dezorganizovaně, je překotná, ale drží se určité linie, přítomnost bizarních neologismů ( obtíže se sebevyjádřením, hlasová hra či stereotypie, nikoliv projev formální poruchy myšlení) Délka trvání příznaků AS reagují bizarně zejména v období silného stresu, po odeznění stresu, zmizí i bizarní chování. SCH bizarní projevy trvají dlouhodobě

33 SCHIZOFRENIE X ORGANICKÉ PSYCHÓZY
Psychotické příznaky při: horečnatých onemocněních zneužívání drog jiných neurologických onemocněních (temporální epilepsie) ZNAKY U NOVOROZENCŮ odchylky v behaviorálních zkouškách (Brazelton) menší úroveň aktivity velká labilita emocionálních stavů malá motorická zralost snížený svalový tonus špatné reakce na pochování později pomalejší osvojování některých vývojových mezníků a jemné neurologické znaky (Polydysmaturace) ve školním věku dysfunkce percepčně kognitivní a motorické odchylky v neurotransmisi a abnormní nálezy v neurozobrazovacích metodách v inteligenčních testech i neurologických souborech nalézány poruchy pozornosti, paměti, exekutivních funkcí snížení IQ asi o bodů (neuroleptika?) deficity ve schopnosti vizuálního vyhledávání (TENAZO, Číselný čtverec)

34 Zdroje: Campolo, D.; Taffoni, F.; Schavione, G.; Laschi, C.; Keller, F.; Guglielmelli, E. (2008) A novel technological approach towards the early diagnosis of neurodevelopmental disorders. Engineering in Medicine and Biology Society, s – 4878. Dvořák, J. (1998). Logopedický slovník. Žďár n. Sázavou: Logopaedia clinica Hrdlička, M. a Komárek V. Dětský autismus. Vyd. Praha: Portál, 2004, 2008 s. Krejčírová, D. a Marie Vágnerová. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Vyd. 2. Editor Mojmír Svoboda. Praha: Portál, 2009, 791 s. Lechta, V., a kol. (1990). Logopedické repetitorium. Bratislava: SPN Lechta, V. (2003). Diagnostika narušené komunikačni schopnosti: Praha: Portál Říčan, P., Krejčířová,D.(2006). Dětská klinická psychologie.Praha: Grada Svoboda, M., Krejčírová, D., Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. Škodová, E., Jedlička, I. a kol. (2003) Klinická logopedie. Praha: Portál Vitásková, K., Peutelchmiedová, A. (2005) Logopedie. Olomouc: Univerzita Palackého Zvolský, P. a Raboch J., Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2001, 622 s.