Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilKarolína Bartošová
1
k řešení problému vícejazyčných tříd a zefektivnění školního multikulturního prostředí
2
mezivládní seminář Rady Evropy: «Relever le défi des classes multilingues: tirer partie des répertoires plurilingues, gérer les moments de transitions et développer les compétences en langue(s) de scolarisation» Štrasburk – 7. a 8. března 2012
3
Cíle nové vzdělávací koncepty při hledání společného interkulturního dialogu ve vzdělávání profesionalita pedagogů výklad a obsah některých pojmů činnost Evropského centra pro moderní jazyky (ECML) v Grazu: tvorba příruček na podporu moderních jazyků pro multikulturní třídy (dostupné na www.ecml.at)www.ecml.at důraz na sociokulturní aspekt při začleňování žáků-cizinců do školního prostředí, na dovednosti a postoje pramenící z rozdílných kultur a jazykových odlišností klasifikace jazyků, jimiž jsou žáci ovlivňováni ve škole (např. „Languages of schooling“ je pojem zahrnující: vyučovací jazyk, jazyk regionální, nářeční, jazyk minorit a migrantů, jazyk mateřský a ostatní moderní a klasické jazyky)
4
2 tendence, a to ve vztahu k roli pedagoga v multikulturní třídě 1. zevrubná znalost všech mateřských jazyků žáků- cizinců 2. znalost sociokulturního prostředí žáka-cizince a základů jeho mateřského jazyka Úloha pedagoga: prostřednictvím základních znalostí typologie jazyků a kulturních odlišností budovat pozitivní postoje u svých žáků
5
integrační programy např. ve Finsku, Irsku, Norsku a Belgii v rámci krátkodobých a střednědobých programů
6
Finsko - program rozvoje multikulturních dovedností ve všeobecném vzdělávání (2007–2011) příliv národností z Ruska, Somálska, Albánie, Estonska a příslušníků kurdské národnosti (povinná školní docházka) Finský program je zaměřen na žáky-migranty : a) v předškolním věku (6 let) b) na ZŠ (7–16 let) škola získává dvojitý grant na žáka-cizince v jeho prvním roce studia, individuální vzdělávací plán možnost studovat švédštinu, finštinu a svůj rodný jazyk ve skupinové výuce vedené učitelem a jeho asistentem povinností zřizovatele je nabídnout žáku-cizinci výuku v jeho rodném jazyce, přičemž finský školský zákon garantuje výuku náboženství v rodném jazyce žáka-cizince Finsko vypracovalo kurikulum pro žáky/studenty – finština (švédština) jako cizí jazyk Pedagogové žáků-cizinců jsou doškolováni pro výuku finštiny jako cizího jazyka; finančně hodnoceni už i za výuku minimálně dvou žáků-cizinců jednotlivé obce pak mají vypracovány multikulturní integrační programy pro efektivní začleňování nejen žáků-cizinců, ale všech žáků do základního vzdělávání (10 bodů – viz materiál)
7
Rada Evropy – doporučení pro národní politiky jednotlivých zemí, tedy i pro ČR: vypracovat a následně realizovat krátkodobý nebo střednědobý plán/program vzdělávání k začleňování žáků- cizinců do základních škol (pro poč. období 1–2 let) národní strategie využitelná na úrovni regionu i školy: součinnost zúčastněných: samotného žáka-cizince rodičů žáka-cizince vedení školy a pedagogického sboru zřizovatele školy neziskových organizací (pedagogicko-psychologických poraden) a dalších organizací zabývajících se integrací migrantů (azylová centra aj.)
8
V programu by měly být zohledněny následující skutečnosti a požadavky: A. Žák-cizinec s nulovou i částečnou znalostí českého jazyka. B. Možnost zařadit žáka-cizince do příslušného ročníku podle jeho způsobilosti (jak na prvním, tak i druhém stupni základní školy). C. Rozvoj jazykových kompetencí žáka-cizince v klasické třídě i mimo ni (např. 80% povinná docházka ve vyučování s majoritní většinou a 20% povinné vzdělávání se v českém jazyce, např. za účasti proškoleného pedagoga, asistenta pedagoga, ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou apod.). D. Specifická role pedagoga v multikulturní třídě (učitele jazyků a ostatních vyučovacích předmětů) i role dalších zúčastněných (ředitele, koordinátora, rodiče, neziskové organizací aj.). E. Metody, formy a postupy ve výuce češtiny jako druhého jazyka. F. Rozvoj sociokulturní kompetence pedagoga, která by zahrnovala osvojení tzv. sociokulturního minima (základy typologie jazyků, odlišné chování, kultura, náboženství aj.). G. Úpravu organizační struktury výuky žáků-cizinců s ohledem na možnosti škol a školských zařízení v ČR.
9
další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) programy učitelských oborů na PF a FF nový předmět „Multikulturní pedagogika“ zohlednit vícejazyčné a interkulturní postoje a přístupy k žákům-cizincům v národním kurikulu a školních vzdělávacích programech s ohledem na vývoj integrační politiky v Evropě a v souladu s Radou Evropou
10
Terminologie interkulturní kompetence, výchova a vzdělávání plurilingvní vzdělávání,vícejazyčný kontext multikulturní třída v souvislosti s úrovní ovládání jazyka: jazyk periferní, jazyk odborný a jazyk akademický označení L1 pro mateřský jazyk cizinců a L2 pro první cizí jazyk cizinců užívat název: „Languages of schooling“/“Langue(s) Scholarisation“ - „jazyky užívané ve škole“ nahradit termíny „cizí jazyk“ a „další cizí jazyk“ z RVP podle koncepce „Languages of schooling“
11
vývoj deskriptorů A1–B1 podle SERR pro žáky-cizince v konkrétním národním kontextu ( RE se nebude podílet na „jednotném Rámci“ a jednotných deskriptorech pro žáky-cizince) využívat Evropské jazykové portfolio (www.ejp.rvp.cz)www.ejp.rvp.cz
12
(jaromira.sindelarova@gmail.com)
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.