1 Vliv médií na veřejné mínění Politické strany a média Analýza vlivu médií na volební rozhodování leden 2005 – 15.květen 2006.

Prezentace na téma: "1 Vliv médií na veřejné mínění Politické strany a média Analýza vlivu médií na volební rozhodování leden 2005 – 15.květen 2006."— Transkript prezentace:

1 1 Vliv médií na veřejné mínění Politické strany a média Analýza vlivu médií na volební rozhodování leden 2005 – 15.květen 2006

2 2 Vliv médií na veřejné mínění Politické strany a média Deníky: MF DNES, Právo, HN, LN Televize: Události, Události, komentáře, Televizní noviny, Zpravodajský deník) Český rozhlas 1: Ozvěny dne 18:00 Období: leden 2005 – 15. květen 2006 Realizace: Media Tenor, s.r.o. Marek Síbrt, Čestmír Kalus U Tiskárny 9, 702 00 Ostrava Tel/fax: 596 116 468 Stav: 22.5.2006

3 3 Vliv médií na veřejné mínění Metodologický úvod1 Analýza na úrovni výpovědí3 Základní zjištění2

4 4 Vliv médií na veřejné mínění Všeobecný metodologický úvod Obsahová analýza médií je systematickým shrnutím obsahu a formy zpravodajství. Příspěvky jsou kódovány podle předem dané metodiky kontrolovatelným způsobem, využíván je speciálně upravený software. Výsledky týmu spolupracovníků jsou kontrolovány několikastupňově. Noví spolupracovníci absolvují před svým definitivním zařazením do týmu přibližně 60 hodin školení. To umožňuje dosažení 90 - 95% shody dat (během jednoho roku je databáze rozšířena o více než 1.500.000 záznamů). Každému příspěvku je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na převažujícím obsahu článku. V jednom příspěvku však může být zmiňováno více tematických aspektů o sledovaných subjektech, tzv. výpovědí. Výpověď je definována subjektem, tendencí a kontextem hodnocení subjektu, tematizací a původcem výpovědi. Kdykoli se změní jakákoli z těchto položek je zapisována nová výpověď. V jedné větě tedy může být obsaženo více výpovědí, stejně jako se více vět může skládat z výpovědi jediné. Detailněji je metodologie popsána v odsouhlasené Kódovací knize. Obsahová analýza médií slouží jako zpětná vazba pro veřejné činné osoby a organizace (tedy i korporace). Zároveň je využitelná k plánování témat komunikace a dosažení vyšší míry porozumění s prvky komunikačního kanálu (novináři, editoři). Společnost Media Tenor je prostřednictvím svých analytiků ochotna kdykoli zodpovědět případné metodologické dotazy týkající se této analýzy. METODOLOGICKÝ ÚVOD

5 5 Vliv médií na veřejné mínění Slovníček pojmů 1/2 Báze Počet pasáží/výpovědí/příspěvků, které byly zahrnuty do analýzy. Číslo v bázi se nemusí shodovat se součtem hodnot uvedených v grafu, graf může prezentovat pouze nejvýznamnější výsledky. Hlavní téma Obsahový aspekt, kterého se týkala převážná část příspěvku. V rámci každého příspěvku se stanovuje právě jedno hlavní téma. Kódování, kódovací kniha Standardizovaný postup získávání informací. Metodika je jednoznačně definována tzv. Kódovací knihou. Pro jednotlivé klienty je možné vytvářet odlišné metodiky v závislosti na sledovaných cílech spolupráce. Kontext Určuje, zda informace o subjektu je představena v pozitivním či negativním světle v závislosti na širších souvislostech (neurčuje tedy, jak je subjekt hodnocen, ale jakou povahu mají skutečnosti, s nimiž je spojován). Hovoříme o skrytém hodnocení, protože kontext má významný vliv na formování příznivého, či nepříznivého obrazu sledovaného subjektu. Období Časové období, které bylo analyzováno Obsahová analýza Systematické shrnutí obsahu a formy zpravodajství. Příspěvky nejsou interpretovány subjektivně, ale kódovány kontrolovatelným způsobem dle předem dané metodiky Pasáž Část příspěvku, která je ohraničena subjektem a tematizací Příspěvek Článek, ucelený televizní, nebo rozhlasový příspěvek. Kvantitativní analýza klasifikuje nový příspěvek s každou změnou autora (tematicky shodná čtená zpráva + reportáž jsou klasifikovány jako 2 příspěvky). Standardizovaná kvalitativní analýza klasifikuje čtenou zprávu a následnou reportáž jako 1 příspěvek. Proto se někdy mohou lišit údaje v bázi za shodné období. Subjekt O kom/o čem nás zajímají informace? subjektem může být firma, instituce, politická strana, osoba, město atp. Subjekt je detailně klasifikován na úrovni výpovědí (viz výpověď). SLOVNÍČEK POJMŮ

6 6 Vliv médií na veřejné mínění Slovníček pojmů 2/2 Tematizace Jeden ze základních aspektů výpovědi. Klasifikuje obsah (postoj, činnost), s níž je subjekt ve výpovědi spojován. V rámci jednoho příspěvku může být kódováno více tematizací. Tendence Výslovné hodnocení sledovaného subjektu (osobnosti, politické strany, podniku). Může být negativní, neutrální nebo pozitivní. Za tendenci považujeme i projev souhlasu či odmítnutí. (V této analýze je v oblasti hodnocení využíván výhradně kontext – viz výše) Výpověď Segment informace, ve kterém je sledovaný subjekt citován nebo popisován. V případě analýzy osobností a podniků je výpověď tvořena těmito základními kategoriemi: subjekt – tematizace – tendence – kontext – autor výpovědi. Vztažný prostor Na jakou geografickou oblast se příspěvek vztahuje? Sleduje se dle dohody s klientem. SLOVNÍČEK POJMŮ

7 7 Vliv médií na veřejné mínění Metodologický úvod1 Analýza na úrovni výpovědí3 Základní zjištění2

8 8 Vliv médií na veřejné mínění Základní zjištění analýzy za leden - prosinec 2004  Veřejné mínění reagovalo na kontext mediální prezentace dvou hlavních rivalů na české politické scéně. ODS „prohospodařila“ svou výhodu plynoucí z krize vládní koalice (jaro 2005) a kontroverzních kauz zástupců ČSSD. Volební šance obou „velkých“ stran jsou stejně jako jejich mediální prezentace vyrovnané.  S blížícím se termínem voleb klesá podíl zpráv o programech a věcných návrzích politických stran na úkor informací o vnitrostranické situaci a referencí o volebních lídrech, strategii volební kampaně a šancích jednotlivých stran na volební úspěch.  Podíl programových témat a věcných návrhů v mediální prezentaci ODS od března klesal na úkor zpráv vnitrostranického charakteru, což ze strany činí v předvolebním období obtížně čitelnou alternativu současnému politickému uspořádání.  Lidové noviny a MF Dnes vytvářely ČSSD a KSČM nejhorší mediální profil. Levicová orientace Práva byla naprosto zřetelná: kromě toho, že prezentovalo obě levicové strany s nejmenším podílem negativity, přineslo o nich zároveň relativně nejvíce pozitivních zpráv.  Mediální image SZ byla v médiích silně ambivalentní. Pozitivita souvisela s preferencemi, které dávaly straně šanci na vstup do PS, a prezentací SZ jako alternativy etablovaným politickým subjektům, negativita s nejednotností strany a kauzou domu M. Bursíka.  KDU-ČSL byla z politických stran prezentována v televizním zpravodajství s nejmenším podílem negativity. Podíl pozitivních referencí byl v jejím případě u celostátních deníků obdobný. ODS bylo nejméně nakloněno levicově zaměřené Právo.  Zpravodajství ČT prezentovala ČSSD relativně častěji v kontextu negativních zpráv než ODS, o níž relace navíc přinesly více informací, které ji představily v příznivém světle.

9 9 Vliv médií na veřejné mínění Metodologický úvod1 Analýza na úrovni výpovědí3 Základní zjištění2

10 10 Vliv médií na veřejné mínění Veřejné mínění reagovalo na kontext mediální prezentace dvou hlavních rivalů. ODS „prohospodařila“ svou výhodu plynoucí z krize vládní koalice (jaro 2005) a kontroverzních kauz zástupců ČSSD. Volební šance jsou stejně jako mediální prezentace vyrovnané Báze: 168.704 výpovědí o ČSSD a ODS Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2005 -květen 2006 Vývoj mediálního obrazu a rozdílu preferencí v období leden 2004 – květen 2006 – všechna média ČSSD hodnocena lépe než ODS ODS hodnocena lépe než ČSSD cvvm

11 11 Vliv médií na veřejné mínění S blížícím se termínem voleb klesá podíl zpráv o programech a věcných návrzích politických stran na úkor informací o vnitrostranické situaci a referencí o volebních lídrech, strategii volební kampaně a šancích jednotlivých stran na volební úspěch Vývoj podílu informací věcného charakteru a vnitrostranického charakteru po týdnech v období listopad 2005 – květen 2006 – všechna média Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: listopad 2005 - květen 2006

12 12 Vliv médií na veřejné mínění Podíl programových témat a věcných návrhů v mediální prezentaci ODS od března klesal na úkor zpráv vnitrostranického charakteru, což ze strany činí v předvolebním období obtížně čitelnou alternativu současnému politickému uspořádání Báze: 48.876 výpovědí o ČSSD a ODS Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006 Srovnání vývoje podílu věcných témat ČSSD a ODS – všechna média Srovnání vývoje podílu vnitrostr. informací ČSSD a ODS – všechna média

13 13 Vliv médií na veřejné mínění MF Dnes a LN prezentují politické strany relativně nejčastěji ve vnitrostranické oblasti, naopak se méně intenzivně věnují jejich programovým návrhům. HN přinesly z deníků relativně nejvíce zpráv věcného charakteru Báze: 69.633 výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006 Srovnání podílu věcných témat v jednotlivých médiích Srovnání podílu vnitrostranických témat v jednotlivých médiích

14 14 Vliv médií na veřejné mínění Lidové noviny a MF Dnes vytvářely ČSSD a KSČM nejhorší mediální profil. Levicová orientace Práva byla naprosto zřetelná: kromě toho, že prezentovalo obě strany s nejmenším podílem negativity, přineslo o nich zároveň relativně nejvíce pozitivních zpráv ČSSD - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací v médiích KSČM - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací v médiích Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006

15 15 Vliv médií na veřejné mínění KDU-ČSL byla z politických stran prezentována v televizním zpravodajství s nejmenším podílem negativity. Podíl pozitivních referencí byl v jejím případě u celostátních deníků obdobný. ODS bylo nejméně nakloněno levicově zaměřené Právo ODS - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací v médiích KDU-ČSL - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací v médiích Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006

16 16 Vliv médií na veřejné mínění Mediální image SZ byla v médiích silně ambivalentní. Pozitivita souvisela s preferencemi, které dávaly straně šanci na vstup do PS, a prezentací SZ jako alternativy etablovaným politickým subjektům, negativita s nejednotností strany a kauzou domu M. Bursíka SZ - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací v médicích US-DEU - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací v médicích Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006

17 17 Vliv médií na veřejné mínění MF Dnes a LN prezentovaly v kontextu negativních jevů relativně častěji levicové strany. Negativní zprávy u US-DEU souvisely zejména s jejími nízkými preferencemi a mizivou šancí na překonání 5% hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny MF DNES - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Lidové noviny - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006

18 18 Vliv médií na veřejné mínění Právo bylo orientováno výrazně levicově. Jako jediné z deníků relativně nejčastěji prezentovalo v negativním duchu ODS. Naopak k ČSSD a KSČM bylo shovívavější než ostatní listy. Obraz SZ byl na jeho stránkách vyvážený HN - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Právo - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006

19 19 Vliv médií na veřejné mínění Zpravodajství ČT prezentovala ČSSD relativně častěji v kontextu negativních zpráv než ODS, o níž relace navíc přinesly více informací, které ji představily v příznivém světle. KDU- ČSL byla relativně nejméně často zmiňována v negativním duchu Události - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Události, komentáře - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006

20 20 Vliv médií na veřejné mínění Zejména kauza domu Martina Bursíka a vnitrostranické spory stály za výrazně negativní prezentací SZ v Televizních novinách. Ve Zpravodajském deníku byla SZ zmiňována s obdobným podílem příznivých a nepříznivých referencí Tel. noviny - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Zprav. deník - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006

21 21 Vliv médií na veřejné mínění ČSSD měla z politických stran v rámci Ozvěn dne nejhorší image. Strana zelených byla jako jediná prezentována s převahou pozitivních zpráv, podíl příznivých referencí u KSČM byl vyšší než v případě ostatních parlamentních stran Ozvěny dne - Srovnání podílu pozitivních a negativních informací o stranách Báze: výpovědí o stranách Média: deníky, rozhlas, televize Období: leden 2006 - květen 2006