Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Pohybové dovednosti (motor skills, Bewegungfertikeit, dvigaťelnoie umenie, pohybová zručnost)
Motorické (pohybové) dovednosti lze je definovat jako „učením získaný předpoklad správně, rychle a úsporně řešit určitý pohybový úkol“ (Čelikovský et al., 1990). Měkota 2008: Motorickým učením a opakováním získaná pohotovost (způsobilost, připravenost) k pohybové činnosti k řešení pohybového úkolu a dosažení úspěšného výsledku) Snabel a Thies 1993: Prostřednictvím učebních a cvičebních postupů na základě motorických schopností vytvořená, značně automatizovaná komponenta motorické činnosti Schmidt 2003: Způsobilost vyprodukovat určitý finální výsledek s maximem jistoty, minimem energie a minimem času.
2
Relace mezi pohybovými dovednostmi a schopnostmi
Vztah je oboustranný a reciproční V procesu osvojování dovedností se rozvíjejí schopnosti Schopnosti jsou generalizované, dovednosti úkolově specifické Počet schopností je omezený (50), dovedností je nekonečný
3
Charakteristické rysy pohybové dovednosti
1. Maximum jistoty při dosahování cíle Rychtecký, Fialová 2000
4
2. Minimální výdej energie
úspora vydávané energie, snižování volního úsilí 3. Dosažení cíle v minimálním čase
5
Hlavní součásti dovednosti
Základem pohybové dovednosti je kombinace a interakce procesů senzorických, kognitivních a motorických. Jejich zastoupení je rozdílné
6
1. Procesy percepčně-senzorické:
Zdroj informací: významný podíl vizuálního analyzátoru podíl sluchového analyzátoru podíl proprioreceptorů
7
2. Procesy kognitivní Hrají důležitou roli v rozhodování jak postupovat Význam kognitivní složky narůstá při změně prostředí
8
3. Procesy motorické Jsou předmětem senzomotorického učení, významné pro sport Závisí na kvalitě řešeného pohybového úkolu Jsou přístupné diagnostice
9
Klasifikačních systémů je více, rozhodují různá kritéria:
Klasifikace PD Klasifikačních systémů je více, rozhodují různá kritéria: Složitost: Dovednost jednoduchá (sed) X Komplexní (dribling a střelba na koš) Angažovanost svalových skupin: Jemné (lukostřelba) X Hrubé (skok do výšky) Stálost prostředí: Otevřené (úpoly) X Uzavřené (gymnastika) Časové hledisko: Diskrétní - zřetelně odlišný začátek a konec (sed –leh) Sériové – mají odlišné pohybové akty (skok o tyči) Kontinuální – jednotlivé části se opakují (běh) Podle druhu sportů:
10
Osvojování PD Senzomotorické učení = množina vnitřních procesů spjatých s praxí či zkušeností vedoucí k dovedné činnosti Motorické učení je proces, v němž se nabývají, upřesňují, stabilizují, užívají a uchovávají motorické dovednosti.
11
Rychtecký, Fialová 2000
13
Fáze motorického učení
Generalizace - v CNS důsledkem iradiace– do pohybu je zapojeno mnoho svalových skupin, aktivizují se i ostatní svaly (antagonisté), seznámení a první pokusy Diferenciace - v CNS iradiace je nahrazena koncentrací – souhyby mizí, počet zapojených svalů je menší, příliš mnoho energie, zpevňování, opakování pokusů Automatizace - v CNS stabilizace – pohyb je plynulý, ekonomický, obměňovat vnitřní i vnější podmínky učení, pohyby nejsou soustředěně sledovány Tvořivá koordinace – V CNS tvořivá asociace – příznačná pro otevřené dovednosti, tvořivost – kreaktivita dovednosti do osobního stylu
14
Charakteristické znaky osvojené PD
Sloučení dílčích pohybů v jeden celistvý pohyb Odstranění nadbytečných pohybů a svalového napětí Optimalizace prostorových a časových parametrů pohybu Minimalizace zrakové kontroly a zvýšení pohybové kontroly Variabilita způsobu činnosti při změně podmínek
15
Druhy senzomotorického učení
Imitační (cvič podle mě)– představa dovednosti se vytváří výhradně přes zrakový analyzátor Instrukční (cvič podle slovního návodu)- představa dovednosti se vytváří výhradně prostřednictvím instrukcí Zpětnovazebné (uč se ze svých chyb)– vychází z principu „pokusu a omylu“ Problémové (uč se sám hledáním řešení úkolu) – vyžaduje samostatnost a tvořivost. Každému praktickému pokusu předchází myšlenková analýza vzniklé problémové situace Ideomotorické (uč se pohybu ve svých představách) – podstatou je aktivace CNS pouhou „představou o pohybu“
16
Transfer (přenos) Termínem transfer se označuje přenos dříve naučeného na jiné úlohy,na jiné situace, na jiné podmínky.Přenos umožňuje vzájemné ovlivňování učebních obsahů (dovedností) i učebních procesů. Teorie: a) generální faktor – obecná kvalita (schopnost),která se přenáší do nejrůznějších činností b) identických prvků – přenos jen tam,kde jsou totožné prvky (pocit míče) c) teorie tvarová – přenos tam,kde se vyskytuje společný pohybový vzorec Základem přenosu je vzájemné propojení v CNS a schopnost vytvářet dočasné podmíněné spoje. Druhy transferu a) bilaterální – oboustranný-týká se činnosti symetrických tělesných orgánů b) pozitivní x negativní c) proaktivní x retroaktivní (dovednost A má vliv na dovednost B) x (jak dovednost A ovlivňuje dříve osvojenou dovednost B –kroky v házené a košíkové)
17
Testování a posuzování
Diagnostika Testování a posuzování
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.