Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Alternativní a augmentativní komunikace
Karlovy Vary, PhDr. Josef Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky
2
Komunikace Komunikace (z lat. Communicatio - spojování, sdělování, ale také přenos, společenství, participace) – nástroj sociální interakce Alternativní a augmentativní komunikace
3
Komunikace verbální neverbální
receptivní (schopnost rozumět komunikačnímu sdělení) expresivní (schopnost vyjadřovat komunikační záměr) Alternativní a augmentativní komunikace
4
Komunikace Složky: Roviny: Obsahová Formální Motorická Kognitivní
Emoční Percepční Motivační Sociální Alternativní a augmentativní komunikace
5
Komunikace 3 „K“ efektivní komunikace: Kontakt Kontext Kód
CAT (Communication Accomodation Theory) Alternativní a augmentativní komunikace
6
Narušená komunikační schopnost
Morfologické a syntaktické schopnosti Lexikální a sémantické schopnosti Fonetickofonologické schopnosti Praktické schopnosti Komunikační kompetence = soubor všech schopností, znalostí a dovedností, které umožňují člověku komunikovat v určitém kulturním společenství Znalost jazyka (jazyková kompetence) Znalost, jak užívat jazyk Alternativní a augmentativní komunikace
7
Narušená komunikační schopnost
Poruchy vývoje řeči (opožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie), Poruchy článkování řeči (dyslálie), Organické poruchy řeči (př. afázie po cévní mozkové příhodě), Psychogenní poruchy řeči (př. mutismus), Narušení zvuku řeči (př. huhňavost), Narušení plynulosti řeči (koktavost, breptavost), Poruchy čtené a psané řeči (dyslexie, dysgrafie, dysortografie; tzv. specifické vývojové poruchy učení), Poruchy polykání a příjmu potravy Komunikační uzavřenost Symptomatické poruchy řeči (sekundární projev jiného dominující postižení nebo onemocnění, např. mentálního, sluchového, zrakového, kombinovaného postižení či pervazivní vývojové poruchy – PAS) Alternativní a augmentativní komunikace
8
Co je to AAK? Alternativní komunikace Augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
9
Augmentativní komunikace
Systémy augmentativní komunikace jsou zaměřeny na podporu již existujících komunikačních možností a schopností (např. nesrozumitelná nebo omezená řeč). Verbální komunikace je doplněna o augmentativní (rozšiřující) komunikační složku, nejčastěji ve formě znaku, obrázku či předmětu (Klenková, 2006). Usnadňují a zvyšují porozumění i vyjadřování vlastní řeči. Alternativní a augmentativní komunikace
10
Alternativní komunikace
Systémy alternativní komunikace se používají jako náhrada mluvené řeči Postižení znemožňuje nebo silně narušuje verbální komunikaci, takže není možné ji využít – systém alternativní komunikace ji proto zcela nahrazuje. Oba systémy (AAK) se často doplňují a prolínají… Alternativní a augmentativní komunikace
11
Význam AAK možnost volby (jídlo, oblečení, aktivita…)
hra (ukazování – vzdělávací programy) vyjadřování se (psaní na PC – myšlenky, přání, pocity) zvýšení aktivity zvýšení sebedůvěry možnost vzdělávání se a rozvoje osobnosti snížení frustrace mění sociální jednání a chování umožňuje budování a rozvíjení vztahů Alternativní a augmentativní komunikace
12
Využitelnost AAK Osoby s postižením sluchu nebo zraku
Osoby s postižením CNS (afázie, dysfázie, dysartrie, mentální postižení, autismus) Tělesné postižení (dysartrie apod.) Psychické poruchy (mutismus apod.) Sociální znevýhodnění spojené s jazykovou bariérou Jiné případy Alternativní a augmentativní komunikace
13
Výhody AAK porozumění s nejbližšími lidmi;
aktivizace jedinců s NKS i jejich okolí; součást procesu rehabilitace; rozvoji kognitivních a jazykových dovedností; samostatnost v rozhodování; studijní, pracovní a volnočasové příležitosti sociální integrace Alternativní a augmentativní komunikace
14
Nevýhody AAK Společensky méně využitelné než mluvená řeč
Odděluje uživatele od okolí, která neovládá tyto systémy neovládá Vzbuzují pozornost okolí Nálepkování jedince jako neschopného mluvit Alternativní a augmentativní komunikace
15
Metody AAK Dynamické (daktylní abeceda, znakový jazyk, Makaton, Tadoma…) Statické (Bliss, piktogramy…) Alternativní a augmentativní komunikace
16
Typy AAK Bez pomůcek (unaided communication)
aproximace slov, znak do řeči, zrakový kontakt, mimika… manuální znakové systémy (znaková řeč, Makaton, LORM, prstová abeceda) další prostředky neverbální komunikace (gestika, mimika, proxemika, posturika atd.) Alternativní a augmentativní komunikace
17
Typy AAK S pomůckami (aided communication) netechnickými
předměty, obrázky, fotografie, grafické symboly (symboly Bliss, piktogramy apod.), komunikační tabulky, písmena a psaná slova, facilitovaná (usnadňovaná) komunikace… technickými přístroje s hlasovým výstupem (komunikátory), počítačové pomůcky (hardwarové i softwarové), tablety… Alternativní a augmentativní komunikace
18
Možnosti AAK Stephen Hawking, světoznámý britský fyzik, který v důsledku spinální muskulární atrofie není schopen mluvit a ovládat většinu svého těla, prostřednictvím upraveného počítače může vést odborné přednášky nebo se účastnit televizních interview… Stephen Hawking (na zahájení paralympiády v Londýně 2012) Alternativní a augmentativní komunikace
19
Nejčastěji požívané systémy AAK
MAKATON Bliss Piktogramy VOKS (PICS) Sociální čtení Znak do řeči (TTT) Facilitovaná komunikace Znakový jazyk (český) Znakovaná čeština Daktylotika Lormova abeceda Brailleovo písmo TADOMA… Bazální dialog Alternativní a augmentativní komunikace
20
Komunikační systémy bez pomůcek
Orální řeč i zkomolená, nedostatečná a špatně srozumitelná je důležitý prostředek komunikace jednoslabičná a dvojslabičná slova, krátké věty, slova s globálním významem, která se vyskytují v dětské řeči v období kolem jednoho roku a mají více významů, jež rozlišujeme dle kontextu situace (papat, hají, au) aproximace slov – chybí schopnost správně slovo artikulovat, slova mají širší význam (koua = koláč, dort, sladkost, péct) vokalizace s komunikačními záměry (á – jíst, í – jít na záchod) Alternativní a augmentativní komunikace
21
Komunikační systémy bez pomůcek
Znak do řeči je kompenzační prostředek, který je určený osobám s řečovým postižením použitím znaků pomáháme komunikovat formou založenou na řeči lidského těla, mimice a na přirozených znacích převažuje mluvená řeč, znakují se jen některá slova gesta doprovázíme mimikou použití např. znaků Makatonu nebo znakového jazyka Alternativní a augmentativní komunikace
22
Komunikační systémy bez pomůcek
Makaton je komunikační systém, který užívá znaky (gesta) doplněné mluvenou řečí a symboly. znakují se pouze klíčová slova. Slovník Makatonu obsahuje přibližně 350 znaků, které jsou uspořádány do 8 stupňů (etap). Existuje ještě 9. stupeň, což je přídavný slovník. Makaton je jednodušší komunikační systém než znakový jazyk a nejčastěji se s ním setkáme u populace lidí s mentálním postižením. Video – základní znaky: Alternativní a augmentativní komunikace
23
Makaton – znaky Alternativní a augmentativní komunikace
24
Makaton – grafické symboly
Alternativní a augmentativní komunikace
25
Makaton Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj: Metodické materiály Makaton Alternativní a augmentativní komunikace
26
Komunikační systémy bez pomůcek
Znakový jazyk – plnohodnotný jazyk, používá gesta, má vlastní gramatiku, při jeho používání nelze mluvit, jeho součástí je neverbální složka, mimika, nemá psanou podobu Je vhodný i pro osoby s tělesným postižením a s těžkou poruchou komunikace, které nemají výrazné postižení horních končetin Alternativní a augmentativní komunikace
27
Komunikační systémy bez pomůcek
Prstová (daktylní) abeceda – využívá stanovených poloh prstů a dlaně jedné ruky nebo obou rukou k vyjádření jednotlivých písmen abecedy. Používá se např. u neslyšících k odhláskování jmen, cizích slov, odborných termínů… Alternativní a augmentativní komunikace
28
Komunikační systémy bez pomůcek
Alternativní a augmentativní komunikace
29
Komunikační systémy bez pomůcek
Lormova abeceda – dlaňová abeceda, je vhodná především pro prakticky či totálně hluchoslepé osoby. Jednotlivé doteky do dlaně hluchoslepé osoby odpovídají konkrétním písmenům. Alternativní a augmentativní komunikace
30
Lormova abeceda Alternativní a augmentativní komunikace
31
Komunikační systémy bez pomůcek
TADOMA – metoda užívaná zejména osobami s vrozenou hluchoslepotou; hluchoslepý má svoji ruku položenou na tváři mluvčího tak, aby malíčkem vnímal vibrace hrdla, palcem pohyby rtů a ostatními prsty tvář. Alternativní a augmentativní komunikace
32
Komunikační systémy bez pomůcek
Totální komunikace – používá všechny dostupné komunikační prostředky současně s cílem dorozumět se…: znaky pantomima prstová abeceda mluva odezírání čtení a psaní řeč těla Alternativní a augmentativní komunikace
33
Komunikační systémy bez pomůcek
Další prostředky nonverbální komunikace Pohledy (řeč očí) Mimika (výrazy obličeje) Kinezika (pohyby) Gestika (gesta) Haptika (doteky) Posturika (fyzické postoje, konfigurace všech částí těla) Proxemika (vzdálenost) Úprava zevnějšku a komunikačního okolí Alternativní a augmentativní komunikace
34
Komunikační systémy s pomůckami technickými
Elektronické komunikátory Počítačový hardware – počítače s hlasovými nebo tištěnými výstupy, velkoplošné a senzorické klávesnice, dotykovou obrazovku, kryty na klávesnice, myš KidsBall (na principu trackballu, ale větší), adaptéry pro ovládání počítače pomocí spínačů, různé spínače, držáky na spínače apod. Počítačový software – výukové programy, speciální i běžný software pro uživatele s obtížemi v komunikaci, programy pro nápovědu slov nebo přepis mluvené řeči do psané podoby (např. JetVoice), hry apod. Aplikace pro tablety Hlavová ukazovátka Další pomůcky ke komunikaci (např. komunikační hodiny) Alternativní a augmentativní komunikace
35
Komunikační systémy s pomůckami technickými
Komunikátory – jednoduché pomůcky s hlasovým výstupem sloužící k podpoře komunikace umožňují opakovaně nahrát a opakovaně vyvolat jednoduchý vzkaz vzhledem ke své funkčnosti jsou určeny zejména pro práci s nemluvícími, u kterých se budují komunikační dovednosti. velkoplošná tlačítka tabulkové komunikátory (pokročilejší komunikátory, pracují na principu komunikačních tabulek, liší se především v počtu a rozmístění komunikačních okének; u většiny z nich lze využít nahrávání vzkazů pro více druhů tabulek a na přístroji lze přepínat mezi více podúrovněmi) Alternativní a augmentativní komunikace
36
Komunikátor Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj: Alternativní a augmentativní komunikace
37
Komunikační systémy s pomůckami netechnickými
Identické objekty Referenční předměty Barevné nebo černobílé fotografie Kreslené symboly (Piktogramy, VOKS…) Bliss systém Psaná slova (důležité při komunikaci s veřejností) Symboly se mohou lišit velikostí, barevným zpracováním a ošetřením proti opotřebování (zalaminování apod.) Alternativní a augmentativní komunikace
38
Komunikační systémy s pomůckami
Referenční předměty zastupují nějaký pojem (např. hrnek může znamenat pít nebo pití, polštářek spát, postel nebo odpočívat). Komunikace prostřednictvím referenčních předmětů je určena pro ty uživatele AAK, kteří nejsou schopni porozumět dvojrozměrnému (obrázkovému) znázornění předmětu. Alternativní a augmentativní komunikace
39
Komunikační systémy s pomůckami
Fotografie - nejrealističtějším dvojrozměrným zobrazením předmětů, osob, míst nebo činností. Pro žáka mohou být velmi motivující (umožňují vyobrazení vlastních zážitků), ale nabízejí menší míru generalizace než piktogramy a obrázky, a proto jsou méně vhodné pro znázornění abstraktních pojmů (např. vlastností). Fotografie bývají většinou vytvářeny „na míru“ každému žákovi. Fotografie vlastní rodiny, vlastního hrnečku… Alternativní a augmentativní komunikace
40
Komunikační systémy s pomůckami
Piktogramy - maximálně zjednodušená zobrazení předmětů, činností a vlastností . snadno srozumitelné všem kategoriím osob z hlediska kultury, postižení, národnosti nebo věku. Stále více se používají na veřejných místech, budovách i v tištěných materiálech (doprava, nemocnice…) Alternativní a augmentativní komunikace
41
Piktogramy Alternativní a augmentativní komunikace
42
Piktogramy Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj. Alternativní a augmentativní komunikace
43
Piktogramy Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj. Alternativní a augmentativní komunikace
44
Komunikační systémy s pomůckami
Bliss systém - užívá místo slov velice jednoduché obrázky; vznikl původně jako prostředek pro porozumění lidí mluvících různými jazyky; jeho vznik byl inspirován čínským znakovým písmem; symboly jsou složeny z jednotlivých prvků, každý symbol může vyjadřovat více než jedno slovo; v tomto systému existuje 26 základních prvků, z nichž je složeno standardizovaných symbolů; jednotlivé symboly a prvky lze kombinovat, přičemž kombinačních možností je velmi mnoho (u lidí s tělesným postižením je snáze dosažitelný slovník obsahující méně symbolů). Alternativní a augmentativní komunikace
45
Bliss symboly Alternativní a augmentativní komunikace
46
Bliss symboly Alternativní a augmentativní komunikace
47
Bliss symboly Alternativní a augmentativní komunikace
48
Komunikační systémy s pomůckami
Psaná řeč – nahrazení piktogramů či fotografií psanými slovy (i u žáků se sníženým intelektem – i v případech, kdy žák není schopen číst, ale je schopen naučit se rozlišovat některá slova globálně) sociální čtení – poznávání, interpretace a přiměřené reagování na symboly, piktogramy, slova a skupiny slov, které se často objevují v okolním prostředí nebo v širším kontextu, aniž by byly používány čtecí dovednosti je vhodné kombinovat fotografie, piktogramy, symboly i psanou řeč používáme komunikační tabulky, komunikátory Alternativní a augmentativní komunikace
49
Komunikační systémy s pomůckami
Gobální čtení – dítě se učí vnímat první slovo jako celek v souvislosti s jeho konkrétním významem (obrázek); písmena se učí analyzovat až později, může přejít na metodu analyticko-syntetickou; používá se u dětí s mentálním postižením a pro předškolní děti (Janovcová, 2004). Alternativní a augmentativní komunikace
50
Komunikační systémy s pomůckami
Facilitovaná komunikace – facilitátor má svou ruku položenou na ruce, zápěstí nebo předloktí člověka s postižením, který pak na klávesnici počítače nebo na tabulce s obrázky/písmeny vyťukává jednotlivá slova a vyjadřuje své myšlenky. Pro nemluvící osoby s postižením (lidem s psycho-sociálním postižením, s autismem, po mozkové obrně nebo s jinou poruchou mozku) Alternativní a augmentativní komunikace
51
Komunikační systémy s pomůckami
VOKS – Výměnný Obrázkový Komunikační Systém je česká modifikace systému PECS (Picture Exchange Communiction System) používá ke komunikaci obrázky (zásobník obrázků – kniha), se kterými klient manipuluje, přenáší je, může začít komunikovat kdekoliv a s kýmkoliv, systém je srozumitelný i nezasvěceným určen pro klienty s diagnózou PAS, DMO, afázie, těžké formy dysfázie, klienty i s těžkou mentální retardací apod. (Knapcová, 2006) Alternativní a augmentativní komunikace
52
VOKS Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj: Alternativní a augmentativní komunikace
53
VOKS Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj: Alternativní a augmentativní komunikace
54
Komunikační tabulky Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj. Alternativní a augmentativní komunikace
55
Komunikační knihy Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj: Alternativní a augmentativní komunikace
56
Nácvik komunikace Alternativní a augmentativní komunikace
Zdroj: Alternativní a augmentativní komunikace
57
Komunikační systémy s pomůckami
Psaná řeč - nahrazení piktogramů či fotografií psanými slovy i u žáků se sníženým intelektem, a to i v případech, kdy žák není schopen číst (ale je schopen naučit se rozlišovat některá slova globálně) sociální čtení - poznávání, interpretace a přiměřené reagování na symboly, piktogramy, slova a skupiny slov, které se často objevují v okolním prostředí nebo v širším kontextu, aniž by byly používány čtecí dovednosti Je vhodné kombinovat fotografie, piktogramy, symboly i psanou řeč. Alternativní a augmentativní komunikace
58
Výběr systému AAK Věk Verbální dovednosti a porozumění slovní zásobě
Fyzické schopnosti a dovednosti Smyslové vnímání Pozornost Prognóza Kognitivní schopnosti Potřeby a motivace Rodina a blízké osoby Interakce Alternativní a augmentativní komunikace
59
Výběr systému AAK Alternativní a augmentativní komunikace
Použitelnost v různém prostředí (hluk, déšť, prach) Rychlost komunikace Rozsah komunikačních projevů (psaní, konverzace apod.) Nároky na pozornost a koncentraci Rozsah témat a znaků pro komunikaci Použitelnost komunikačního systému v různých polohách uživatele (vleže, vsedě, při různých činnostech apod.) Komunikační vzdálenosti Možnost komunikace s cizími lidmi (nezbytnost asistenta nebo tlumočníka apod.) Atraktivita a motivace pro jedince i okolí ke komunikaci Dostupnost komunikačního systému (výroba, možnost zakoupení, cena, jazykové lokalizace apod.) Nákladnost provozu a údržby komunikačního systému Alternativní a augmentativní komunikace
60
Výběr systému AAK • Kritéria a strategie výběru vhodné metody (Jones; Cregan, 1986): dekódovatelnost – měly by být snadno srozumitelné; vyhýbání se přílišné abstrakci – mají se vázat vždy na konkrétní významy pojmů; jasnost – handicapovaný jedinec je má snadno a rychle rozlišit, aniž by je musel podrobně zkoumat a vzájemně porovnávat (z hlediska velikosti, pozice nebo orientace apod.); užitečná slovní zásoba – symboly by měly pokrývat nezbytnou škálu důležitých, pro sociální komunikaci nezbytných pojmů, kterou lze postupně dále rozšiřovat. Alternativní a augmentativní komunikace
61
Výběr systému AAK Komunikační systém má být:
logický – je třeba ho založit na logických pravidlech, jejichž znalost pomáhá porozumět významu symbolů; reprodukovatelný – ve všech spontánních komunikačních situacích má být rychle a snadno dostupný. Alternativní a augmentativní komunikace
62
Nácvik AAK – kdy a jak začít...?
Když nastávají problémy s vývojem řeči (mentální postižení, DMO, autismus) – nečekat, až se rozmluví, začít co nejdříve! S dítětem hovoříme – pojmenováváme všechno, co se s ním nebo kolem něj děje. Vybíráme co nejjednodušší pojmy, pro stejnou věc vždy stejné slovo. Používáme krátké věty, doprovázíme výraznou mimikou. Klíčové slovo ve větě zvýrazníme gestem (opět stejné slovo, stejné gesto) nebo manuálním znakem. Pokračujeme spojováním pojmů s konkrétními předměty (hajat = polštářek, pít = hrneček), předměty necháme dítěti ohmatat, ochutnat (pokud to jde), přivonět, poslechnout (čím víc smyslů zapojíme, tím lépe…). Dáváme dítěti příležitost k vyjadřování souhlasu a nesouhlasu (gesta, mimika). Alternativní a augmentativní komunikace
63
Nácvik AAK – kdy a jak začít...?
Nabízíme dítěti k volbu mezi dvěma možnostmi (jídlo, hračky, aktivity) – ukážeme mu předmět, který možnost představuje a jeho výběr respektujeme. Zkoušíme později předměty nahradit fotografiemi (fotka jeho hrnečku na pití, fotka osob z jeho okolí). Později zkoušíme místo fotografií obrázky, symboly… (pocit, sloveso těžko vyfotografujeme). Tvoříme slovník – zásobárnu slov, který dítě rozumí a umí je aktivně použít. Dítě podporujeme v jeho snaze o verbální komunikaci tím, že napodobujeme zvuky, kterými se snaží komunikovat. Pokud dítě začne používat pro pojmenování nějaké věci nebo aktivity vlastní označení (zvuk, gesto), je vhodné tento pojem začít používat. Obrázky mohou být později doplněné i napsaným slovním vyjádřením. Navážeme používáním složitějších komunikačních systémů a pomůcek Alternativní a augmentativní komunikace
64
Piktogramy a VOKS – využití
Označení místa (prostor pro sešity, pro pomůcky, označení třídy, osobního místa, nádobí v kuchyňce) Orientace v denním rozvrhu Popis činnosti – (mytí rukou, vaření – nákup, pracovní postup…) Výhody: větší orientovanost – mohou se k obrázkům vracet, zamezí se nedorozumění (nepochopení) pojmu nebo pokynu Alternativní a augmentativní komunikace
65
Piktogramy a VOKS – využití
Alternativní a augmentativní komunikace
66
Piktogramy a VOKS – využití
Seznámení s piktogramy (předměty denní potřeby hračky) – přiřazování k věcem které představují, společné pojmenovávání. Tvoření komunikační knihy, nebo sešitu z naučených obrázků – osvojených pojmů… Alternativní a augmentativní komunikace
67
Piktogramy a VOKS – využití
Rozšiřování slovní zásoby (tématické hry): pojmenovávání zvířat, která žijí na dvorku, v lese (umísťování piktogramů do správného prostředí) po čem jezdí dopravní prostředky (umísťování auta na silnici, parníku na vodu) vybírání oblečení pro panenky z kufříku – výměna za správný piktogram nákup - (dítě přijde s košíkem a výměnou za piktogram dostane věc, kterou chce). Alternativní a augmentativní komunikace
68
Piktogramy a VOKS – využití
Pomocí piktogramů odpovídat na otázku „Co je to?“ Pojmenovávání druhů potravin které vidí na velkém obrázku a přiřazování piktogramů. Učení sloves – činnosti, které představují jednotlivé piktogramy se předvedou. Hraní her se slovesy – vytáhni piktogram a udělej (umyj se ruce, utři stůl…) Popisování jednoduchých obrázků. Z jednoduchých dějových obrázků se tvoří dvouslovné věty, které se postupně rozšiřují. (Máma vaří. Táta řídí. Táta řídí auto. …) Alternativní a augmentativní komunikace
69
Piktogramy a VOKS – využití
Osvojování běžných přídavných jmen (malý, velký…), barev atd. Orientace v prostoru se cvičí prakticky a doplňuje se piktogramem (nahoře, dole, vzadu, vpředu…) Určování dnů v týdnu, označování piktogramem, přiřazování symbolu počasí podle momentální meteorologické situace, označení pro měsíce… Snaha pasivní slovní zásobu verbalizovat (jakýmkoliv zvukem) Alternativní a augmentativní komunikace
70
Piktogramy a VOKS – využití
Čtení příběhu, pohádky: Text, ve kterém jsou slova nahrazena obrázky (učitel čte text, děti obrázky) Děti mohou skládat děj z obrázků, komentovat, posunovat Učitel jim je promíchá a ani musí znovu složit dějovou osu příběhu Převyprávět příběh podle obrázků (složitější) Alternativní a augmentativní komunikace
71
Procesní schémata Alternativní a augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
72
Procesní schémata Alternativní a augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
73
Procesní schémata Alternativní a augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
74
Afatický slovník Alternativní a augmentativní komunikace
75
Emoční schémata Alternativní a augmentativní komunikace
76
Piktogramy a VOKS – využití
Kreativně vytvářené obrázkové sady nebo možnost zakoupení (příp. zdarma stažení) připravených pomůcek Alternativní a augmentativní komunikace
77
Využití AAK u dětí s PAS Vizuální podpora pomáhá zvládat sociální situace, kde se projevovalo problémové chování Nezvládání prohry, nerespektování pravidel Sociální příběh, co nejpřesnější vyjádření pomocí složených obrázků na větném proužku, v 1. osobě, nalepit fotografii dítěte Vysvětlíme před hrou, na konci jí pojmenujeme znovu Pomáhá, když jsou situaci přítomné děti, které situaci umí zvládnout bez problémů – vzor chování Nácvik sociálních situací (při hře) – u lékaře, nákup, chování v dopravních prostředcích Alternativní a augmentativní komunikace
78
Využití gestiky a mimiky
Symboly = signály, jejichž význam může být vyjádřen slovem nebo větou. ano, ne vyjádření nesouhlasu („To nedělej!“) děkuji, prosím vyjádření potřeby jít na WC Ilustrátory = pohyby rukou, paží i jiné pohyby těla, které jsou spojeny s řečí a zdůrazňují slova nebo fráze, naznačují vztah, udávají tempo a rytmus. Regulátory = signály změn – mají důležitou roli při zahájení a ukončení komunikace, při potvrzování porozumění. Adaptéry = pohyby, gesta a manuální i nemanuální změny, používané pro zvládnutí našich pocitů a k řízení reakcí, které se objevují ve stresových situacích. (upravování si vlasů…); u nekomunikujících se vyskytují především v mladším věku, vyjadřují jejich prostřednictvím své emocionální naladění – důležité pro zpětnou reakci. Alternativní a augmentativní komunikace
79
Znak do řeči Systém kombinuje verbální běžnou řeč, řeč našeho těla, mimiku a „přirozené znaky“, využívá i uměle vytvořené znaky. Znaky podporují verbální komunikaci, znakujeme klíčová slov; jde o celkový rozvoj komunikačních schopností, cílem je verbální komunikace. Nejde o to zvládnout mnoho znaků, ale rozběhnout a podpořit komunikaci, dát zažít úspěch z úspěšné komunikace. Pro osoby s mentálním postižením a těžko srozumitelnou řečí (dyslálie), DMO, kombinovaná postižení Alternativní a augmentativní komunikace
80
Znak do řeči Některé znaky (označení členů rodiny, dnů v týdnu apod.) vycházejí z MAKATONU a znaků pro neslyšící, přípustná je však i jejich další modifikace Tyto znaky je možné přizpůsobit schopnostem a pohybovým možnostem dítěte – zjednodušit apod. Pohyb charakteristický pro předmět (žehlička, nůžky), symbol pro povolání (voják – puška), pes (k noze), slon (chobot) Alternativní a augmentativní komunikace
81
Znak do řeči Učení nového pojmu:
ukážeme fotografii na které je např. zajíc, zároveň převedeme znak (naznačíme uši), zároveň nový pojem vyslovíme dítě poznává zajíce na fotografiích mezi jinými zvířaty, fixuje si znak i slovo poznává ho na obrázcích ukazuje, kde má uši, oko, co dělá… říkáme jednoduchou básničku o zajíci Alternativní a augmentativní komunikace
82
Znak do řeči Počet počátečních znaků je individuální
Učení se probíhá ve dvou rovinách: Nácvik nových znaků, vztahujících se k určitému tématu Používání znaků u všech důležitých slov a ve všech souvislostech Alternativní a augmentativní komunikace
83
Znak do řeči Znakům, které se dítě učí, musí rozumět a musí být pro něj užitečné – začínat tím, co ho baví Nejdůležitější znaky by se měly procvičovat jednou denně – nutná spolupráce s rodinou (kontaktní deník) Pro stejné pojmy používat stejné znaky, tvořit stručné věty Vést dítě k tomu, aby pouze neznakovalo, ale také mluvilo – slovo vždy vícekrát zopakovat, aby si ho zafixovalo Reagovat na znak tak, jako by se jednalo o řeč (je důležité do té doby, než dítě začne případně samo mluvit…) Alternativní a augmentativní komunikace
84
Znak do řeči – pravidla Dospělý doprovází svou řeč gestem a to tak, že slovo i posunek probíhají současně. Dospělý mluví a gestikuluje až v době, kdy se na něj dítě dívá. Vzdálenost mezi dítětem a dospělým by měla být v rozmezí 50 cm – 2 m. Obsah posunku je podpořen mimikou. Dospělý povzbuzuje dítě k napodobení gesta. Nenapodobuje-li dítě gesto, vede mu dospělý ruku. Dítě a dospělý zpočátku gestikulují jen v určitých situacích. Na každé gesto, které jedinec provede, by měl dospělý přiměřeně reagovat. Při výběru posunků bychom měli brát zřetel na schopnosti vnímání a motorické vybavení jedince. Dospělý neustále pozoruje, kdy je gesto nahrazeno řečí. (Janovcová, 2004) Alternativní a augmentativní komunikace
85
Využití Makatonu Systém,který užívá ke komunikaci znaky doplněné mluvenou řečí a symboly. (Byl navržen logopedkou Margaret Walker ve Velké Británii, postupně se vyvíjel a v sedmdesátých letech byl upraven do dnešní podoby.) Je využíván zejména u lidí s těmito typy postižení: děti s artikulačními problémy (např. s artikulační dyspraxií), osoby s balbuties některé dospělé osoby s komunikačními problémy jako následku mozkové mrtvice nebo po úrazu mozku děti s potížemi v učení při objasňování významu pojmů a jejich zapamatování děti s mentálním postižením, s kombinovaným postižením děti s poruchami autistického spektra Alternativní a augmentativní komunikace
86
Makaton (symboly) – využití
Alternativní a augmentativní komunikace
87
Využití Makatonu v současnosti přibližně 350 slov a významů
osm stupňů (výukových etap) 9. Stupeň = individuální přídavný slovník slova a významy jsou do etap rozdělena podle náročnosti znaky Makatonu by měly být totožné se znaky příslušného národního znakového jazyka možnost využívání a začlenění dalších znaků existuje metodika podle které se vyučuje. Alternativní a augmentativní komunikace
88
Makaton (symboly) – využití
Alternativní a augmentativní komunikace
89
Využití Globálního čtení
Je vhodná metoda pro děti s PAS, s mentálním postižením, se specifickými poruchami učení (snížená koncentrace, poruchy řeči, poruchy vnímání, dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie, apod. Dítě čte slovo jako celek – učí se ho s konkrétním významem (pomocí obrázku). Začínáme se čtením, když dítě pozná obrázek, rozumí mu, zařadí ho do správných souvislostí. Není nutná aktivní slovní zásoba, jde pracovat i s žákem, který nekomunikuje verbálně, ale ovládá určitou slovní zásobou pasivně Výuce pomáhá, když jsou i předměty ve třídě označeny názvy, jsou tam i pojmenované fotografie žáků, učitele (pojmenovávání reality) Učení má určité fáze Alternativní a augmentativní komunikace
90
Využití Globálního čtení
Alternativní a augmentativní komunikace
91
Využití Globálního čtení
Čtení začíná, když slovo oddělujeme od obrázku. Nejprve slovo k obrázku přiřadí a čte učitel, pak přiřazuje učitel a dítě čte, potom už přiřazuje i čte dítě samo. Dítě si fixuje slovo jako celek, zapamatuje si ho, analyzovat ho na písmena se učí později. Alternativní a augmentativní komunikace
92
Využití Globálního čtení
Globální slabikář Multimediální výukový program, který slouží jako nástroj pro usnadnění výuky alternativní a augmentativní komunikace a globální metody čtení Je vhodný pro děti s PAS, s mentálním postižením, se specifickými poruchami učení (snížená koncentrace, poruchy řeči, poruchy vnímání, dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie, apod.) Program nyní tvoří přes 694 různých pojmů (slov) + pomocná slova a vybraná jména Alternativní a augmentativní komunikace
93
Využití Globálního čtení
Alternativní a augmentativní komunikace
94
Využití Globálního čtení
Globální slabikář Každé slovo obsažené v programu může být zobrazeno ve třech podobách: - barevné kreslené obrázky - černobílé symboly - text (velká nebo malá písmena) Slova jsou ozvučena, takže klient si může spojit zvukový vjem, obrázek i text v jeden celek. Zvukový doprovod obrázku, stejně jako název obrázku, můžete změnit. Tato možnost bude především využívána při tvorbě vět, kde lze uchovat správné gramatické tvary jednotlivých slov. Alternativní a augmentativní komunikace
95
Další výukové programy (Petit)
Programy Méďa Jedná se o soubor programů vhodných pro MŠ a nižší třídy školy praktické a speciální. Soubor těchto programů je vhodný pro mentálně a zrakově postižené děti. Ovládání je opět uzpůsobeno i pro těžce tělesně postižené uživatele. Jednotlivé programy Méďa - barvy a tvary – smyslová a rozumová výchova Méďa a obrázky – úlohy typu přiřazování, rozlišování, třídění, postup a prostor Méďa počítá - poznávání základů matematiky na úrovni první třídy základní školy Méďa čte - pro všechny děti, které začínají číst (Program využívá spojení skládaných slov s obrázky a zvuky, takže nabízí více možností než klasický slabikář či čítanka.) Alternativní a augmentativní komunikace
96
Další výukové programy (Petit)
Program Altík počítačový program zaměřený na tvorbu komunikačních tabulek pro děti, které komunikují pomocí AAK Elektronické komunikační tabulky: umožňuje propojování nekonečného množství tabulek různých formátů a pracovat s jejich vzájemným propojením ve stromové struktuře používá hlasové syntézy, ale lze si nahrát i vlastní zvuky neomezený formát, počet obrázků i struktura tabulky jednoduchá navigace přes tři tlačítka: Vpřed, Zpět a Domů lze definovat různé aktivní plochy (rozčlenění fotografie nebo obrázku na detaily) umožňuje ovládání jedním nebo dvěma spínači Alternativní a augmentativní komunikace
97
Další výukové programy (Petit)
Alternativní a augmentativní komunikace
98
AAK u dospělých osob s mentálním postižením
Piktogramy Makaton Znak do řeči Sociální čtení Jednoduché čtení (easy to read) Alternativní a augmentativní komunikace
99
Sociální čtení Alternativní a augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
100
Jednoduché čtení (easy-to-read)
Osoby s mentálním postižením Jiné postižení, které negativně ovlivňuje čtenářské kompetence Nízká úroveň dosaženého vzdělání Sociálně znevýhodněné prostředí, etnické odlišnosti Mateřský jazyk je jiný než jazyk majoritní společnosti Alternativní a augmentativní komunikace
101
Jednoduché čtení (easy-to-read)
umí číst a psát omezená slovní zásoba, výrazy, které se vztahují k běžnému životu – rozpoznají je problém složitými, dlouhými, málo používanými slovy problém s dlouhými souvětími čtou, ale nerozumí informaci Alternativní a augmentativní komunikace
102
Jednoduché čtení (easy-to-read)
jednoduchá slova jednoduchým způsobem krátká slova z každodenně používaného jazyka (ne ta, která se obtížně čtou a vyslovují) ne abstraktní pojmy ani cizí slova (přeformulovat, nebo přidat konkrétní příklady a přirovnání) osobní zájmena píšeme ve 2. osobě („vy máte právo na“… místo „uživatel sociální služby má právo na…“) praktické příklady (spojovat se dosavadními zkušenostmi čtenáře) Alternativní a augmentativní komunikace
103
Jednoduché čtení (easy-to-read)
jazyk dospělých, pokud píšete text pro dospělé – respekt a důstojnost krátké věty (ne složitá souvětí) jedna věta = jedna myšlenka nebo téma pozitivní jazyk (negace jsou matoucí) aktivní, ne pasivní slovesa (živý, zajímavý, jednoduchý text) Alternativní a augmentativní komunikace
104
Jednoduché čtení (easy-to-read)
nepředpokládáme předchozí znalost daného tématu stejná slova pro označení stejné věci jednoduchá interpunkce (ne středníky, čárky, dvojtečky) ne podmiňovací způsob („nejistá budoucnost“ – mohlo by se stát, mělo by se udělat – používat co nejméně) Alternativní a augmentativní komunikace
105
Jednoduché čtení (easy-to-read)
jednoduchá verze textu může být delší než originál dělit do kratších částí přesvědčit se, že textu lidé s postižením rozumí diskuze, odhalení nesrozumitelných míst – upravit návrh fotografie, obrázky, symboly, velikost písma, barvy vysvětlení těžkých slov hned za slovem v závorce slovníček těžkých slov (před nebo za textem) Příklady: Alternativní a augmentativní komunikace
106
AAK u osob s tělesným postižením a více vadami (DMO)
řešení ovládání počítače kryty na klávesnice hlavové ukazovátko upravené myši (trackbally) dotyková obrazovka alternativní klávesnice spínače a adaptéry upravený software Alternativní a augmentativní komunikace
107
AAK u osob s tělesným postižením a více vadami (DMO)
ACKeyboard program k dorozumívání pomocí osobního počítače vhodný pro osoby s těžkými poruchami řeči (ne k tisku komunikačních tabulek) je upraven tak, aby ho mohly i osoby s těžkým tělesným postižením ovládat myší, jednou klávesou nebo tlačítkem využívá princip skenování komunikuje s českým hlasovým syntezátorem CS-Voice, hlasový výstup tedy umožňuje hlasité čtení slov nebo vět podle výběru uživatele umí použít i zvukové soubory (fomát wav) vytvořené např. nahráním přirozené řeči přes mikrofon do počítače Alternativní a augmentativní komunikace
108
ACKeyboard Alternativní a augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
109
AAK u osob s tělesným postižením a více vadami (DMO)
SymWriter program nejen pro alternativní komunikaci obsahuje přes symbolů, k nimž je přiřazeno cca českých slov a slovních spojení součástí programu je také obrázků Widgit (cliparty a fotografie) součástí programu je kvalitní český syntetický hlas pro hlasový výstup umožňuje psaní s podporou symbolů psaní pomocí výběru z předpřipravených mřížek a tlačítek Alternativní a augmentativní komunikace
110
SymWriter Alternativní a augmentativní komunikace
111
AAK u osob se zrakovým postižením
Problém získávat a zpracovávat informace Braillovo písmo LOUIS BRAILLE (1809 – 1852), sám nevidomý systém bodového písma (šestibod) vytlačování jednotlivých bodů do speciálně klíženého papíru o vyšší gramáži se tvoří jednotlivé znaky – písmena. existují šablony pro ruční zápis, tabulky (Pražská vypichovací tabulka jednořádková) a mechanický psací stroj (Pichtův psací stroj) Počítače s hlasovým výstupem, s hmatovým displejem (tzv. braillským řádkem), lze i tisknout bodové písmo na speciální tiskárně Alternativní a augmentativní komunikace
112
AAK u osob se zrakovým postižením
Alternativní a augmentativní komunikace
113
AAK u osob se zrakovým postižením
Alternativní a augmentativní komunikace
114
AAK u osob se zrakovým postižením
Braillovo písmo – nevýhody: jistá forma segregace finančně náročný tisk velký objem tištěných materiálů Využití informačních technologií – výhody: kompenzační pomůcky spojené s počítačem možnost čtení i zápisu digitálních textů integrace do světa vidících Alternativní a augmentativní komunikace
115
AAK u osob se zrakovým postižením
Počítače – kompenzační pomůcky od r (využívá zrak, sluch i hmat) Velký rozvoj a pokrok v oblasti speciálního hardwaru i softwaru pro osoby se zrakovým postižením v posledních 20 letech Blind Friendly Web = metodika tvorby webových stráneks ohedem na přístupnost pro osoby se zrakovým postižením (výrazné kontrasty barev, respektování správného kódu, vhodné grafické zpracování apod.) Hardware: používají digitální televizní lupy, zápisníky a braillské řádky Software: zvětšovací software, screen-readery (el. hlas, který čte, co je na brazovce) a OCR programy (optické rozpoznávání znaků – metoda umožňující digitalizaci naskenovaných tištěných textů). Počítače, tablety, mobily – jednoduché softwarové lupy Alternativní a augmentativní komunikace
116
AAK u osob se zrakovým postižením
Alternativní a augmentativní komunikace
117
AAK u osob se zrakovým postižením
Alternativní a augmentativní komunikace
118
AAK u osob se sluchovým postižením
Český znakový jazyk je základním komunikačním systémem těch neslyšících osob v ČR, které jej samy považují za hlavní formu své komunikace. Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Je ustálen po stránce lexikální i gramatické. Má vlastní gramatiku a „znakosled“ (vztahy, které se v češtině vyjadřují spojkami, předložkami a podobně se ve znakovém jazyce vyjadřují umístěním v prostoru) Zásady komunikace prostřednictvím tlumočníka #! Alternativní a augmentativní komunikace
119
AAK u osob se sluchovým postižením
Alternativní a augmentativní komunikace
120
AAK u osob se sluchovým postižením
Problémy se čtením u neslyšících osob neslyšící čtou, ale slovo jen vidí jako pár písmen a maximálně si pod ním může představit odpovídající znak znakového jazyka nikdy neslyšeli, jak písmena zní psaná čeština má jinou gramatiku, jiný slovosled – je to pro ně cizí jazyk znakový jazyk psanou podobu nemá jistota porozumění – nechat přetlumočit do znakové řeči (mateřský jazyk) Alternativní a augmentativní komunikace
121
AAK u osob se sluchovým postižením
Znakovaná čeština umělý posunkový kód plně závislý na češtině používají ho slyšící pro porozumění s neslyšícími při výrazném mluvení se současně používají i znaky posloupnost znaků jako v mluveném jazyce Alternativní a augmentativní komunikace
122
AAK u osob se sluchovým postižením
Vizualizace mluvené češtiny zřetelná artikulace jednotlivých českých slov ústy tak, aby bylo umožněno nebo usnadněno odezírání mluveného projevu osobami, které ovládají český jazyk a odezírání preferují jako prostředek své komunikace Pravidla pro usnadnění efektivního odezírání: správné osvětlení omezení hluku přiměřená vzdálenost (2 – 4m) odstranění překážek v orofaciální oblasti (žvýkačka, rouška, ruka před ústy, plnovous…) doprovodné neverbální projevy (gesta, mimika…) přiměřený obsah (jednodušší, krátké věty, známá slova…) přiměřený čas Alternativní a augmentativní komunikace
123
AAK u osob se sluchovým postižením
Prstová (daktylní) abeceda Využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky nebo prstů a dlaní obou rukou k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy. Prstová abeceda je využívána zejména k odhláskování cizích slov, odborných termínů, případně dalších pojmů. Prstová abeceda v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob. Zákon 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Alternativní a augmentativní komunikace
124
AAK u osob se sluchovým postižením
Totální komunikace Roy Holcomb (USA, 70. léta 20. století) – „člověka dělá člověkem myšlení a ne schopnost mluvit…“ Do 6 let musí dítě dostat dostatek podnětů a nějakou řeč – rozvíjí myšlení, získává prostor k vyjádření Dětství nemůže být jen dril, ale i má mít prostor pro hru Používat všechny způsoby komunikace najednou: verbální komunikace odezírání znakovaná čeština prstová abeceda pantomima čtení a psaní řeč těla Alternativní a augmentativní komunikace
125
AAK u osob hluchoslepých
Lormova abeceda Dlaňová abeceda je vhodná především pro prakticky či totálně hluchoslepé osoby. Jednotlivé doteky do dlaně hluchoslepé osoby odpovídají konkrétním písmenům. Alternativní a augmentativní komunikace
126
AAK u osob hluchoslepých
TADOMA Metoda užívaná osobami s vrozenou hluchoslepotou. Hluchoslepý má svoji ruku položenou na tváři mluvčího tak, aby malíčkem vnímal vibrace hrdla, palcem pohyby rtů a ostatními prsty tvář. Daktylotika do dlaně Upravenou prstovou abecedu neznačí osoba do prostoru, ale umisťuje do dlaně hluchoslepého. Hmatové odezírání znakové řeči atd… Alternativní a augmentativní komunikace
127
AAK u osob hluchoslepých
Helena Kellerová „Víte, co je horší než být slepý? Vidět a nemít vizi.“ „Sami toho zvládneme tak málo, ale když se spojíme, zvládneme cokoli.“ „V úplné tmě a tichu, které mě oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.“ „Můj optimismus spočívá v dobré víře, že dobro převažuje.“ „Byť i svět byl plný utrpení, je také plný toho, čím se utrpení překoná." „Radost se zakládá na pokojné důvěře, že dobro stejně nakonec zvítězí.“ „Úžasné bohatství lidské zkušenosti by ztratilo něco ze své odměňující radosti, kdyby neexistovaly hranice, které je třeba překonat. Hodinka na samém vrcholu hory by nebyla ani zpolovic tak nádherná, kdyby nebylo nutné překlenout tmavá údolí.“ „Život je sled lekcí, které je nutné prožít, abychom je pochopili.“ „Kráčet s přítelem tmou je lepší než jít za světla, ale osamocen.“ hluchoslepych.html Alternativní a augmentativní komunikace
128
Poradenství a podpora v oblasti AAK
Školská poradenská zařízení Logopedická péče a poradenství Specializované poradenství Tyfloservis a Tyflocentrum LORM ASNEP / ČUN / CODA … SAAK ( … Alternativní a augmentativní komunikace
129
Literatura Alternativní a augmentativní komunikace
BEYER, J., GAMMELTOFT, L Autismus a hra: příprava herních aktivit pro děti s autismem. Praha: Portál. ISBN HRDLIČKA, M., KOMÁREK, V Dětský autismus. Praha: Portál. ISBN JANOVCOVÁ, Z Alternativní a augmentativní komunikace. Brno: Masarykova univerzita. ISBN KLENKOVÁ, J Logopedie. Praha: Portál. ISBN KUBOVÁ, L Řeč obrázků: Piktogramy. 1. vydání, Praha: Parta. ISBN KUBOVÁ, L., ŠKALOUDOVÁ, R Znak do řeči. 1. vydání, Praha: Parta. ISBN LECHTA, V Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál. ISBN RICHMAN, S Výchova dětí s autismem. Praha: Portál. ISBN SLOWÍK, J Komunikace s lidmi s postižením. Praha: Portál. ISBN ŠKODOVÁ, E.; JEDLIČKA, I. ET AL Klinická logopedie. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN THOROVÁ, K Poruchy autistického spektra. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN Alternativní a augmentativní komunikace
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.