Mgr. et Mgr. Karel OURODA, Ph.D. .

Prezentace na téma: "Mgr. et Mgr. Karel OURODA, Ph.D. ."— Transkript prezentace:

1 Mgr. et Mgr. Karel OURODA, Ph.D. (ouroda@hotmail.com) .
INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA – dosavadní vývoj, metodická pomoc TTnetu ČR a náměty k dalšímu rozvoji Mgr. et Mgr. Karel OURODA, Ph.D

2 Úvod 1. Předmět a pojetí IP 2. Stručná historie IP, „brněnská škola IP“ a návaznosti TT netu 3. Vlastní výzkum a jeho design 4. Interpretace výsledků výzkumu Závěrečné shrnutí

3 Úvod V České republice „zakotvila“ inženýrská pedagogika zatím především jen na několika málo neučitelských vysokých školách. Její výraznější aplikace ve výuce zejména na fakultách pedagogických by mohla výrazně sloužit v učitelském vzdělávání ve studijních programech určených pro posluchače učitelství středních odborných škol. Jde rovněž o problematiku pedeutologickou a andragogickou, která by proto byla pro studující pedagogických fakult velkým přínosem. Jak ukazuje náš průběžně prováděný výzkum v posledních 10 letech na respondentech, kterými jsou převážně absolventi (nejen technických) středních odborných škol s maturitou, může mít inženýrská pedagogika daleko větší záběr, než byl původně popisován pro výuku inženýrů a k pokrytí výuky technických předmětů.

4 1 Předmět a pojetí IP Prof. Adolf Melezinek původně vymezoval předmět IP jako: “Vědecké zkoumání a praktické uskutečňování cílů a obsahu technických předmětů, při kterém se učivo určitými prostředky ve specifickém sociokulturním prostředí s určitými metodami transformuje do znalostí adresátů“. Lze předpokládat, že v současné době je možno chápat předmět IP širší, ve smyslu aplikovatelnosti IP i pro výuku dalších, nejen technických, ale také zemědělských, chemických, ekonomických, vojenských předmětů na příslušných vysokých školách a pro výuku odborných předmětů na školách středních i pro vzdělávání ve firmách. 4

5 Pojetí inženýrské pedagogiky
Inženýrsko – pedagogické pojetí: usiluje o celostní chápání ve smyslu vědy a zároveň umění, spojuje se v něm věda o vyučování a pedagogické umění učitele. VM = f (C, U,M, P, S) 5

6 2 Stručná historie a návaznosti „brněnské školy IP“ a TT netu
1. pol. 19.stol. (didaktika jako relativně samostatná součást pedagogiky) učitel SOŠ, původně technikem bez pedagogického vzdělání nebo absolvent SOŠ poč. 50. let - ustanoveno pedagogické vzdělávání inženýrů (česká kultura, pedagogika, psychologie, metodiky, školní praxe/SZZ) 1961 – vznik Inženýrské pedagogiky v bývalé NDR 2. pol. 60.let - postgraduální doplňkové studium pro inženýry a odborné učitele SOŠ (vybrané problémy MLF, biologické problémy, adolescence, logika, psychologie, pedagogika, sociologie, úvod do metodik, oborové didaktiky) 1972 – vznik společnosti IGIP 1980 – sjednocení doplňkové ped. přípravy v neučitelských oborech (obsahem: etika a estetika, biologie dorostu a školní zdravotnictví, psychologie, pedagogika, didaktika odborných předmětů, organizace a řízení výchovy a vzdělávání, didaktická technika, pedagogická praxe/SZZ, obhajoba ZP a praktický ped. výstup) po r – změny, které trvají do současnosti.

7 Doklady o „brněnské škole inženýrské pedagogiky“
Činnost Katedry pedagogiky na VUT v Brně (před r. 1990). Činnost Ústavu společenských věd FAST VUT, respektive jeho úseku pro vzdělávání učitelů středních odborných škol od roku (prof. R. Kohoutek, doc. O. Kilián…). Katedra inženýrské pedagogiky (90. l., tehdejší VŠZ – doc. S. Ouroda). Činnost rektorátního střediska VUT s akreditací IGIP. Implementace inženýrské pedagogiky na FAST VUT jako předmětu do navazujícího magisterského studia po roce 2002. PdF MU, 90. léta, doplňující ped. studium, později Bc a NMgr. studijní program (Ing. Čadílek…) Nový předmět Inženýrská pedagogika na PdF MU v letech , v rámci projektu OPVK „Inovace akreditovaného bakalářského studijního oboru Učitelství praktického vyučování (CZ.1.07/2.2.00/ )“.

8 TTnet (Training of Trainers Network) (http://www.nuov.cz/ttnet)
TTnet (Training of Trainers Network) byl v ČR oficiálně ustaven 21. ledna 2005. Národním koordinátorem sítě TTnet ČR se na základě pověření MŠMT stal NÚV. Síť TTnet ČR sdružuje vzdělavatele učitelů odborných předmětů, výcviku a praxe, instruktorů a lektorů odborného vzdělávání. TTnet ČR byl součástí evropské sítě TTnet, která byla koordinována CEDEFOP. Evropská síť TTnet byla v polovině roku 2011 zrušena a aktivity této sítě, byly přeneseny na Thematic working group on VET trainers Evropské komise. Činnost TTnetu ČR je finančně podporována MŠMT ČR.

9 Závěry TT netu ČR vztahující se na inženýrskou pedagogiku
Zpracovány v textu: „Podpora rozvoje oborových a předmětových didaktik v odborném vzdělávání“ (Praha : NÚOV, 2008). Dr. Hana ČIHÁKOVÁ: „TTnet se stále zabývá tématem učitelů a lektorů v odborném vzdělávání, takže k inženýrské pedagogice má blízko.“ (Praha : NÚV, 2014) Některé problémy: V současné době neplní žádná instituce funkci národní autority v oblasti oborových a předmětových didaktik pro odborné vzdělávání. V mnoha oborech chybí inovované učebnice, pracovní sešity, sbírky úloh. Některé návrhy: Provést inventarizaci didaktických materiálů. Vyřešit otázku habilitace docentů v didaktikách. Digitalizovat a archivovat dosavadní didaktické texty. Institucionalizovat oborové didaktiky – založit samostatné pracoviště.

10 Inženýrská pedagogika ve vzdělávání SŠ A VŠ učitelů
Předmět Inženýrská pedagogika Programy CŽV Akreditované programy - Bc. - NMgr. - Ph.D. IP: FAST VUT… CŽV: PdF ZČU Plzeň, VUT v Brně, UK, PdF TU Liberec, TU Ostrava, UP Olomouc, PdF Ostravské univerzity, FF a PdF MU, FCHT Univerzita Pardubice, MENDELU… CŽV pro VŠ učitele tech. předmětů: CSVŠ Praha Bc: MUVS – ČVUT, VŠCHT Praha, TU Liberec, PdF MU, VUT… NMgr: PdF MU, MENDELU, FAST VUT… Ph.D.: PdF UHK

11 3 Vlastní výzkum a jeho design
Pracovní H: Inovovaný předmět IP je možno použít ve výuce UPV. Edukační prostředí: PdF MU 1. Respondenti: Účastníci kombinovaného studia inovovaného předmětu Inženýrská pedagogika v roce 2012 (zjišťovány návrhy využití inženýrské pedagogiky) 2. Respondenti: Účastníci kombinovaného studia předmětu Inženýrská pedagogika v roce 2013 Postup: Inovace předmětu z jeho podoby „podnikové pedagogiky“ do podoby „inženýrské pedagogiky“ Proškolení respondentů v problematice IP (inovovaný jednosemestrový předmět) Výběr respondentů s charakteristikami učitele praktického vyučování („mistra“). Vytvoření testu a jeho aplikace Vyčlenění respondentů s prokazatelnými znalostmi IP (hodnocení v rozsahu A – C) Zpracování výsledků Metoda: Test s otázkami (otevřeného typu):

12 V didaktické části testu byla zjišťována úroveň informovanosti o IP, na základě které byl následně vytvořen užší výběr respondentů, od nichž navíc byly zpracovány také odpovědi na tři otázky výzkumného zaměření. Ve výzkumné části testu byly položeny tyto otázky: I. Kdyby bylo nezbytné, abyste přispěl(a) k inženýrské pedagogice, co by mohl obsahovat Váš příspěvek, aby se stal co nejhodnotnějším? Uveďte předpokládaný název nebo stručně popište obsah příspěvku. II. Zhodnoťte obtížnost předmětu „Inženýrská pedagogika“ v porovnání s ostatními předměty Vašeho studia: a) lehký b) obtížnější c) velmi obtížný III. Předpokládáte, že byste po vystudování této vysoké školy využili nějakým způsobem inženýrskou pedagogiku? (V případě, že ano, doplňte, jakým způsobem, v opačném případě napište NE)

13 4 Interpretace výsledků výzkumu

14 Závěr 1: Na základě našich 10 letých výzkumů a zkušeností z výuky pedagogické způsobilosti pro učitele SOU chápeme v současné době předmět IP jako širší, ve smyslu aplikovatelnosti IP i pro výuku dalších, nejen technických, ale také zemědělských, chemických, ekonomických, vojenských předmětů na příslušných vysokých školách a pro výuku odborných předmětů na školách středních i pro vzdělávání ve firmách.

15 Závěr 2: Aktuální podoby inženýrské pedagogiky
A) Edukační působení vysokých škol vzdělávajících inženýry B) Obor vysokoškolského studia C) Doplňující pedagogické studium (DPS) inženýrů nebo středoškolsky vzdělaných techniků. D) Předmět na vysoké škole (např. VUT, UTB…). E) Didaktický nástroj učitelů k výuce odborných předmětů technických, chemických, zemědělských, ekonomických, vojenských… F) Jedna z edukačních věd v systému moderní pedagogiky. IP může zasahovat také do vzdělávání ve firmách (společná témata s podnikovou pedagogikou).

16 Závěr 3: Obsahová náplň oborů, předmětů i metod označovaných jako inženýrská pedagogika je různá, často bývá dokonce saturována přístupy obecných věd a je poznamenána chybějícími inovacemi. To může být také způsobeno chybějícím kontaktem lektorů IP s institucí IGIP a jejími odbornými akcemi. Chybí také produktivní komunikace mezi těmito lektory působícími na pedagogických i nepedagogických vysokých školách. Ukazuje se, že působení TTnetu ČR v tomto směru přineslo sice určité výsledky, ale v jeho obsahové náplni není a ani nemůže být inženýrská pedagogika jako ústřední prvek. Jako návrh lze uvést, že by proto bylo vhodné vytvářet v rámci některých pedagogických fakult určitá výzkumná pracoviště, která by přispívala k inovování témat původní inženýrské pedagogiky a k udržování inženýrské pedagogiky v aktuálním obsahu a přiměřeném rozsahu.

17 Závěr 4: Návrh obsahu činnosti střediska PdF pro rozvoj IP
Náš výzkum rovněž poukázal na potřebu lepšího koordinovaného přístupu vysokých škol k rozvíjení inženýrské pedagogiky. Pedagogická fakulta by mohla přispět ke koordinační činnosti při spolupráci s nepedagogickými fakultami daného regionu. Takováto pracoviště by zřejmě měla k řešení problematiky přistoupit strukturovaně, jak již ukazuje původní paradigma inženýrské pedagogiky. Oddělení či úseky na příslušné katedře pedagogické fakulty by pak řešily problematiku například těchto oblastí: Metodologický úsek: Výzkum předmětu a pojetí inženýrské pedagogiky a TTnetu ČR, problematika filozofie techniky, zemědělství a dalších potřebných oborů, vyučovací metody a metody vědeckovýzkumné spolupráce s centry pedagogického výzkumu, katedrami pedagogiky, katedrami filozofie a občanské nauky pedagogických fakult, dále s některými pracovišti univerzit typu MZLU, VUT, dále s MÚVS ČVUT a zahraničními partnery. Teleologický úsek: Cíle výuky a učení v technických, zemědělských a dalších odborných předmětech, spolupráce s katedrami pedagogiky, katedrami biologie pedagogických fakult, dále s univerzitami, jako MZLU apod. Edukační úsek: Pedagogické a psychologické zákonitosti vyučování na SOŠ a VŠ, spolupráce s katedrami psychologie pedagogických fakult. Pedeutologický úsek: Psychologické, sociologické a etické aspekty práce edukátorů, psychologická a informatická problematika by se řešila v úzké spolupráci s katedrami psychologie, s katedrami technické výchovy a informatiky. Úsek edukačních technologií: Řešení problematiky technologie vyučování.

18 Celkové shrnutí I když inženýrská pedagogika, tak, jak ji zpracovává a realizuje společnost IGIP je pro většinu učitelů SOŠ obestřena určitou „rouškou tajemství“, je možno vzestupný trend v kultivaci IP vysledovat a potvrdit v několika rovinách, jako jsou přinejmenším: Rozvíjení obsahové náplně předmětu Inženýrská pedagogika v rámci možností daných projektem OPVK (vytvoření inovovaného předmětu IP v letech 2010 – a nových učebních textů k tomuto předmětu na PdF MU). Doklady o „brněnské škole inženýrské pedagogiky“ (např. činnost Ústavu společenských věd FAST VUT, respektive jeho úseku pro vzdělávání učitelů středních odborných škol od roku 1992, dále pak implementace inženýrské pedagogiky na FAST VUT jako předmětu do navazujícího magisterského studia po roce 2002, či inovace předmětu Inženýrská pedagogika na PdF MU v letech ). Nicméně, další práce, například na kultivaci příslušných studijních oborů, nás zatím čeká. Nepochybně by však k jejímu úspěchu mohlo přispět vytváření vhodných výzkumných a koordinujících center inženýrské pedagogiky při pedagogických fakultách, které by byly těsně spojeny s příslušnými pracovišti na nepedagogických vysokých školách, které se zabývají oborovými didaktikami.

19 Děkuji za pozornost.