Znečištění ovzduší a jeho zdroje v Ostravě …Znečištění ovzduší v Ostravě a jeho zdroje Mgr. Libor Černikovský, RNDr. Roman Volný cernikov@chmi.cz, volny@chmi.cz.

Prezentace na téma: "Znečištění ovzduší a jeho zdroje v Ostravě …Znečištění ovzduší v Ostravě a jeho zdroje Mgr. Libor Černikovský, RNDr. Roman Volný cernikov@chmi.cz, volny@chmi.cz."— Transkript prezentace:

1 Znečištění ovzduší a jeho zdroje v Ostravě …Znečištění ovzduší v Ostravě a jeho zdroje
Mgr. Libor Černikovský, RNDr. Roman Volný

2 Průměrné roční koncentrace PM10
2011: předběžné údaje !

3 Počet dnů s koncentrací PM10 vyšší než denní imisní limit
2011: předběžné údaje !

4 Průměrné roční koncentrace 2010 PM10, PM2.5, B(a)P

5 Průměrné roční koncentrace 2010 PM10, PM2
Průměrné roční koncentrace 2010 PM10, PM2.5, B(a)P (zdroj: ETC/ACM - AirBase) B(a)P

6 Emisí hustoty TZL, SO2 a NOX 2009

7 Zdroje emisí REZZO 1–4, Moravskoslezský kraj

8 Zdroje emisí v Polsku (zdroj: VŠB-TU, www.air-silesia.eu)

9 Emise prachu z lokálních topenišť (zdroj: VŠB-TU – VEC, www
Emise prachu z lokálních topenišť (zdroj: VŠB-TU – VEC,

10 Podíl zdrojů REZZO1 a REZZO3 na průměrných ročních koncentracích PM10 a B(a)P (ČHMÚ, 2008)
Dle modelování znečištění ovzduší, do modelu zahrnuty pouze zdroje na území ČR (emise 2006). Podíl nikoliv na celkových měřených imisích, ale vypočtených imisích.

11 Průměrné roční koncentrace PM10 a B(a)P (VŠB, 2009) Dle modelování znečištění ovzduší pro území města Ostravy (emise 2003, 2005, 2007) PM10: zhoršená imisní situace je způsobena převážně kombinací vlivu průmyslových zdrojů, dopravy a lokálních topenišť. Jedná se především o průmyslové zdroje ve významných průmyslových areálech. Neprůmyslové zdroje převažují zejména (až z 85 %) v centru města, okolo frekventovaných komunikací a křižovatek a v západní části města (Poruba a okolní městské části), kde se výrazně neprojevuje vliv průmyslových zdrojů. Ze srovnání modelovaných let 2003, 2005 a 2007 je pak patrné, že vliv neprůmyslových zdrojů s postupem let na území města mírně roste. B(a)P: jednoznačně dominantní vliv mají (zvláště) velké zdroje (z 85–100 %), konkrétně koksovny společností OKD, OKK a.s. a ArcelorMittal Ostrava a.s. K nepříznivé imisní situaci ovšem také negativně přispívají z cca 10–15 % neprůmyslové zdroje – lokální topeniště (zejména části se zástavbou rodinných domů Vítkovice, Hrušov, Heřmanice, Muglinov, Michálkovice, Nová Bělá, Poruba, Martinov, Pustkovec, Plesná, Krásné Pole, Polanka nad Odrou). Emise B(a)P z lokálních topenišť podstatně závisí na kvalitě spalovacích procesů a na použitých palivech, a proto může být skutečný podíl této skupiny zdrojů řádově vyšší. Podíl ostatních skupin zdrojů je oproti dominantním zdrojům zanedbatelný. Podíl jednotlivých skupin zdrojů na imisní situaci zůstává ve sledovaných letech zachován.

12 Zdroje znečištění PAH (TESO a. s., 2004–2006)
Receptorové modelování provedené v rámci projektu MŽP VaV SM 9/14/04 – Omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší: Velké energetické zdroje nejsou hlavními původci imisního znečištění PAH na Ostravsku Hlavními původci znečištění PAH ve sledované oblasti jsou výroba koksu a v neposlední řadě spalování pevných paliv a odpadů v domácích topeništích obyvatelstvem. Nezkoumán vliv nákladní a osobní dopravy.

13 Podíl ArcelorMittal Ostrava a. s
Podíl ArcelorMittal Ostrava a. s. na znečištění ovzduší (dle rozptylových studií pro EIA: Rekonstrukce ZPO č.1, Komplexní změna kontinuálního odlévání oceli a Modernizace ocelárny, zdroj: Informační systém EIA)

14 Vliv malých zdrojů na znečištění ovzduší (dle měření v obcích Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín, ČHMÚ 2011; Měření dotováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje) Průměrné roční koncentrace PM10 a B(a)P

15 Vliv malých zdrojů na znečištění ovzduší (dle měření v obcích Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín, ČHMÚ 2011; Měření dotováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje) Průměrné denní koncentrace B(a)P v teplé a chladné polovině roku

16 Vliv dopravy na znečištění ovzduší
Dopravní měřicí stanice ČHMÚ Ostrava-Českobratrská (hot spot)

17 Vliv dopravy na znečištění ovzduší (Dopad stavby silnice „I/11 prodloužená Rudná – hranice okresu Opava“ na kvalitu ovzduší, ČHMÚ 2011; pilotní studie dotována z rozpočtu Moravskoslezského kraje) Prům. roční konc. PM10: stávající stav, předpoklad po dostavbě, změna v %

18 Vliv českých a polských zdrojů na znečištění ovzduší
Odhady na základě výsledků znečištění ovzduší v závislosti na směru proudění (větru) Odhady na základě modelování - nedostatek informací o emisích z polských zdrojů Jedním z cílů česko-polského projektu „Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu“ (

19 Sledování a hodnocení znečištění ovzduší Modelování znečištění ovzduší
ČHMÚ - identifikace zdrojů znečišťování ovzduší a jejich vlivu na úroveň znečištění ovzduší Sledování a hodnocení znečištění ovzduší Modelování znečištění ovzduší V rámci inovace Státní Imisní Sítě a nástrojů hodnocení kvality ovzduší bude vybudována Laboratoř pro identifikaci zdrojů znečištění a hodnocení průmyslového znečištění. Spolupráce s US EPA.

20 Smogový varovný a regulační systém v ČHMÚ
Vyhláška MŽP č. 373 / 2009 Sb. (mění Vyhlášku č. 553 / 2002 Sb.), která „stanoví hodnoty ZIL znečišťujících látek (suspendované částice PM10), ÚRŘ a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů odléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování KRŘ a MRŘ a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti v souladu s právem ES“ Navazující opatření na půdě ČHMÚ: SM ŘÚ 2010/03 – Směrnice pro provádění Ústředního smogového varovného regulačního systému na území ČR

21 Povinnosti ČHMÚ vyplývající z platné legislativy
Regulační řád (ÚRŘ, KRŘ, MRŘ) soubor opatření včetně upozornění nebo varování veřejnosti a opatření k časově omezené regulaci zdrojů znečišťování jejich provozovateli Řídící pracoviště  vyhlašují „signály upozornění a regulace“ v rámci RŘ ÚRŘ  právnická osoba zřízená MŽP (myšleno ČHMÚ) KRŘ  orgán kraje (KÚ) MRŘ  orgán obce (MěÚ, MM, OÚ) Regulační řády – ÚRŘ, KRŘ, MRŘ – vycházejí: ze souboru informací o umístění a parametrech zdrojů znečišťování ovzduší, o znečištění ovzduší získaných z údajů AIM (překročení ZIL znečišťujících látek) a o stavu rozptylových podmínek z předpovědí rozptylových podmínek jsou provozovány na základě „dvoustupňových“ signálů pro přípravu nebo zahájení regulačních opatření SIGNÁL UPOZORNĚNÍ (nižší stupeň) – možný výskyt „smogové situace“ SIGNÁL REGULACE (vyšší stupeň) – již při výskytu „smogové situace“

22 ZIL – pro účely vyhlašování signálů upozornění a regulace
UPOZORNĚNÍ na možnost výskytu smogové situace při překročení 1h průměrné koncentrace SO2 > 250 µg.m-3 ve 3 hod. po sobě následujících NO2 > 200 µg.m-3 ve 3 hod. po sobě následujících troposférického ozónu > 180 µg.m-3 ve 3 hod. po sobě následujících (pro celou ČR) při překročení 24h průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 > 100 µg.m-3 REGULACE při výskytu smogové situace SO2 > 500 µg.m-3 ve 3 hod. po sobě následujících NO2 > 400 µg.m-3 ve 3 hod. po sobě následujících suspendovaných částic PM10 > 150 µg.m-3 VAROVÁNÍ při překročení 1h průměrné koncentrace troposférického ozónu > 240 µg.m-3 ve 3 hod. po sobě následujících (pro celou ČR)

23 Ústřední regulační řád a ČHMÚ
vydávání signálů upozornění, signálů varování, signálů regulace určeným zdrojům znečištění ovzduší je zabezpečeno nepřetržitě: v období od do následujícího roku v případě překročení ZIL pro SO2 a NO2 celoročně v případě překročení ZIL pro PM10 v období od 1.4. do kalendářního roku v případě překročení ZIL pro troposférický ozón Řídícím pracovištěm je ČHMÚ (vykonává Regionální předpovědní pracoviště ve spolupráci s pracovníky Oddělení ochrany a čistoty ovzduší): RPP Ústí n.L. (24h)  Ústecký kraj (v noci zastupuje Pardubický kraj) RPP Ostrava (24h)  Moravskoslezský kraj (říjen 2010 oblast Ostravsko-Karvinska a Třinecka) RPP Hradec Králové  Pardubický kraj (ve spolupráci s RPP Ústí n.L.) CPP Praha (24h)  Středočeský kraj (troposférický ozón pro celou ČR)

24 Ústřední regulační řád a ČHMÚ
v každém kraji (resp. oblasti) jsou vybrány zdroje znečištění (detailní přehled je uveden ve Vyhlášce MŽP č.373/2009 Sb.), které jsou vázány schválenými (ČIŽP) regulačními řády  soubor opatření, jež by měly vést ke snížené nebo omezené produkci dané znečišťující látky Pravidla pro vyhlašování/odhlašování signálů (PM10) Signál upozornění je vyhlašován při překročení ZIL pro PM10 pro vymezené území a zdroje v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace nebo byly zjištěny nepříznivé rozptylové podmínky nebo bylo předpovězeno jejich další trvání a došlo k překročení 24h průměru 100 µg.m-3, přičemž je trend klouzavých 12h průměrů za posledních 6h rostoucí alespoň na 1 stanici reprezentativní pro dané území a současně se předpokládá, že tato imisní situace bude trvat nejméně 8 následujících hodin. Signál regulace je vyhlašován při překročení ZIL pro PM10 pro vymezené území a zdroje v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace nebo byly zjištěny nepříznivé rozptylové podmínky nebo bylo předpovězeno jejich další trvání a došlo k překročení 24h průměru 150 µg.m-3, přičemž je trend klouzavých 12h průměrů za posledních 6h rostoucí alespoň na 1 stanici reprezentativní pro dané území a současně se předpokládá, že tato imisní situace bude trvat nejméně 8 následujících hodin (neměl by být vyhlášen bez předchozího vyhlášení signálu upozornění). Signál upozornění nebo regulace je odvolán v případě, že na žádné stanici v příslušné oblasti není překročen příslušný ZIL, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 24h a není na základě meteorologické předpovědi očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48h následujících po poklesu koncentrací pod hodnoty ZIL.

25 Krajský regulační řád - Místní regulační řád a ČHMÚ
Způsob provozování: stejná pravidla jako při provozu ÚRŘ (rozšířený seznam zdrojů) řídícími pracovišti jsou KRAJE a OBCE (nikoliv ČHMÚ!!!) ČHMÚ (RPP & OOČO) poskytuje „informační podporu“ KRŘ – Krajský regulační řád MS kraj je provázán se systémem ÚRŘ (oblast Ostravsko-Karvinska a Třinecka) KÚ má zajištěnu „nepřetržitou pohotovost“ (krátké telefonické konzultace) MRŘ – Místní regulační řády Český Těšín, Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Třinec data poskytována prostřednictvím FTP serveru, web ČHMÚ em zasílaná textová informace o splnění podmínek pro vyhlášení/odvolání signálu „Dne dd.mm.rrrr v hh:mm byly splněny podmínky pro vyhlášení/odvolání signálu upozornění/regulace pro suspendované částice PM10 (SO2, NO2) v oblasti …“

26 ÚRŘ – způsob vyhlašování/odvolávání signálů SVRS v ČHMÚ
Probíhá na základě: nepřetržitého (= 24h!!!) sledování a vyhodnocování aktuální imisní situace (rutinní kontrola 1h průměrů koncentrací, v případě polétavého prachu 12h trendů vývoje průměrných koncentrací škodlivin a 24h průměrných koncentrací) vyhodnocování aktuální meteorologické situace a jejího budoucího vývoje (včetně meteorologických podmínek pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší)

27 Přehled signálů SVRS v sezóně 2010/2011
Ostravsko-Karvinsko vyhlášeno a následně odvoláno 10 signálů UPOZORNĚNÍ na možnost výskytu smogové situace s délkou trvání nepatrně delší než 53 dní vyhlášeno a následně odvoláno 6 signálů REGULACE při výskytu smogové situace s délkou trvání přes 26 dní Třinecko vyhlášeno a následně odvoláno 9 signálů UPOZORNĚNÍ na možnost výskytu smogové situace s délkou trvání nepatrně delší než 41 dní vyhlášeno a následně odvoláno 5 signálů REGULACE při výskytu smogové situace s délkou trvání přes 17 dní „Smogová sezóna“ začala signálem upozornění na možnost výskytu smogové situace dnem 8. října 2010 (obě oblasti zároveň), první signál regulace při výskytu smogové situace dnem 12. října 2010 (obě oblasti zároveň) a skončila odvoláním signálu regulace dnem 2. března 2011 (obě oblasti zároveň) a odvoláním signálu upozornění na Třinecku dnem 6. března 2011 a na Ostravsko-Karvinsku dnem 18. března 2011.

28 Přehled signálů SVRS v sezóně 2011/2012
Ostravsko-Karvinsko vyhlášeno a následně odvoláno 5 signálů UPOZORNĚNÍ na možnost výskytu smogové situace s délkou trvání 51 dní vyhlášeno a následně odvoláno 4 signály REGULACE při výskytu smogové situace s délkou trvání přes 35 dní Třinecko vyhlášeno a následně odvoláno 3 signály UPOZORNĚNÍ na možnost výskytu smogové situace s délkou trvání nepatrně delší než 28 dní vyhlášeno a následně odvoláno 3 signály REGULACE při výskytu smogové situace s délkou trvání přes 20 dní „Smogová sezóna“ začala signálem upozornění na možnost výskytu smogové situace dnem 31. října 2011 (Třinecko listopadu 2011), první signál regulace při výskytu smogové situace dnem 1. listopadu 2011 (Třinecko listopadu 2011) a skončila odvoláním signálu regulace dnem 16. února 2012 (obě oblasti zároveň) a odvoláním signálu upozornění na Třinecku dnem 16. února 2012 a na Ostravsko-Karvinsku dnem 25. března 2012.

29 Děkuji za pozornost…