Vývoj liberalizace energetiky v ČR od roku 2000

Prezentace na téma: "Vývoj liberalizace energetiky v ČR od roku 2000"— Transkript prezentace:

1 Vývoj liberalizace energetiky v ČR od roku 2000
Pavel Bělovský Taures, a.s.

2 Tlak velkých spotřebitelů na nižší ceny elektřiny
Revoluční období v energetice konce 80. tých a počátku 90. tých let – hlavní podněty Tlak velkých spotřebitelů na nižší ceny elektřiny Všeobecná celosvětová snaha o liberalizaci Zajištěna teoretická podpora novým trendům (zvláště university v USA, Velké Británii) Přeinvestování ve velkých elektrárenských společnostech Evropy a USA Potřeba zapojit soukromý kapitál do výstavby nových zdrojů, a to zvláště v rychle se rozvíjejících zemích Časová shoda zvýšeného tlaku zvláště velkých spotřebitelů na ceny, teoretické připravenosti a celkového liberalizačního trendu

3 Motivace liberalizace energetiky v evropském kontextu
Celkový záměr: Zvýšit konkurenceschopnost EU na světových trzích Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem měla z obecného pohledu za cíl: snížit ceny elektřiny a zemního plynu pro koncové zákazníky vytvořit podnikatelské prostředí v oblasti elektroenergetiky a plynárenství snížit zásahy státu v oblasti elektroenergetiky a plynárenství zvýšit benefit pro zákazníky v podobě zvýšené péče dodavatelů

4 Směrnice 2003/54 a 2003/55 Elektřina: Směrnice 2003/54 nahradila směrnici 96/92 Zemní plyn: Směrnice 2003/55 nahradila směrnici 98/30 Základní hesla: konkurence volný pohyb zboží nediskriminace transparentnost spravedlivé ceny Závaznost pro členské státy EU, nikoliv pro účastníky trhu Povinnost členských států EU implementovat principy Směrnic do národních legislativ

5 Nástroje k dosažení cílů Směrnic
Právní oddělení přenosu (přepravy) a distribuce od výroby a dodávky Vytvoření stejnorodých podmínek regulačními orgány pro celý vnitřní trh Přenosové (přepravní) a distribuční sazby určené regulačními orgány Odražení nákladů v metodice regulace Možnost svobodné volby dodavatele Bezpečnost dodávky – rovnováha nabídky a poptávky, technická bezpečnost Veřejná služba Dodavatel poslední instance

6 Hlavní aktéři na trhu Přímo nezúčastnění, významně ovlivňující
MPO ČR ERÚ Přímo neúčastní na fyzickém toku elektřiny, přímo účastní na obchodování Obchodník OTE Přímo účastní na fyzickém toku elektřiny i obchodu Výrobce Provozovatel přenosové soustavy Provozovatel distribuční soustavy Zákazník Oprávněný Chráněný

7 Základní schéma

8 Ministerstvo průmyslu a obchodu
vydává státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v elektroenergetice a teplárenství a státní souhlas s výstavbou přímých vedení a vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části, zpracovává státní energetickou koncepci, zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích, informuje Komisi Evropských společenství (dále jen "Komise"), zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity, má právo z důvodů zabezpečení dodávky dát pokyn, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu, rozhoduje o omezení dovozu elektřiny nebo dovozu plynu

9 Energetický regulační úřad
podpora hospodářské soutěže, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií uděluje licence může udělit povinnosti nad rámec licence regulace cen výběr dodavatele poslední instance vydávání prováděcích právních předpisů (pravidla trhu, způsob regulace cen, podmínky dodávky, kvalita dodávek, připojení, další) rozhoduje spory schvaluje Pravidla provozování soustav vykonává kontrolu plnění povinností držitelů licencí

10 Provozovatel přenosové soustavy
V ČR je jediným PPS ČEPS, a.s. Dle energetického zákona: zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy, poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě, odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy.

11 Provozovatelé distribučních soustav
původně 8 regionálních: ZČE, SČE, STE, VČE, SME, JČE, JME, PRE cílový stav 3 regionální: ČEZ Distribuce (ZČE, SČE, STE, VČE, SME), E.ON Distribuce (JČE, JME) a PRE PDS dle energetického zákona: zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.

12 Operátor trhu s elektřinou
Zajišťuje registraci kontraktů subjektů zúčtování (účastníků trhu s vlastní zodpovědností za odchylku) Vykonává činnost zúčtování odchylek Organizuje krátkodobý organizovaný obchod (OKO) Organizuje vnitrodenní trh s elektřinou Organizuje vyrovnávací trh s regulační energií Organizuje obchod s emisními povolenkami

13 Výrobci elektřiny Dominantní podíl ČEZ, cca 70 procent instalovaného výkonu a elektřiny vyrobené v ČR Další významní výrobci: Elektrárny Opatovice, Energotrans, Sokolovská uhelná, Dalkia ČR, United Energy... Městské teplárny (Brno, Plzeň, Liberec, Otrokovice...) Závodní a bývalé závodní energetiky (Mittal Steel Ostrava, Chemopetrol, Lovochemie, Energetika Vítkovice...)

14 Obchodníci s elektřinou
Výrobci (ČEZ, Dalkia ČR, International Power Opatovice, Czech Coal...) Obchodníci v rámci distribučních společností (původně ZČE, SČE, STE, VČE, SME, JČE, JME, PRE, po konsolidaci ČEZ Prodej, E.ON Energie, PRE) „Nezávislí obchodníci“ – např. Moravia Energo, Entrade, Moravachem, Lumius, Ezpada...

15 Klíčové události na trhu s elektřinou v ČR
2000 – nový energetický zákon 2001 – zahájení činnosti Energetického regulačního úřadu 2001 – vyhodnocování odchylek – ČEPS 2001 – trh s podpůrnými službami - ČEPS 2002 – zahájení činnosti Operátora trhu s elektřinou, organizovaný krátkodobý obchod 2002 – zásadní změna v obchodu s elektřinou - blokové produkty, tzv. Duhová energie ČEZ 2002 – otevření trhu pro oprávněné zákazníky nad 40 GWh/rok na jednom odběrném místě 2003 – otevření trhu pro oprávněné zákazníky nad 9 GWh/rok na jednom odběrném místě 2004 – otevření trhu pro oprávněné zákazníky vybavené průběhovým měřením elektřiny, to bylo dle vyhlášky nad 250 kW rezervovaného příkonu 2004, 2005 – konsolidace skupin ČEZ a E-on 2005 – otevření trhu pro všechny zákazníky kromě domácností

16 Vývoj trhu s elektřinou v ČR z pohledu oprávněných zákazníků
Oprávněným zákazníkem je odběratel ze zákona, nemůže si vybrat Neochota samostatně obchodovat, samostatně obchodují pouze obchodníci napojení na některé OZ (Moravia Energo, Appian Group) Nákup elektřiny ve formě přenesené zodpovědnosti za odchylku Působení konkurence dodavatelů 2002 – cca 70 OZ, zlevnění elektřiny, změna dodavatele pouze u jednotek zákazníků 2003 – cca 300 dalších OZ, zlevnění elektřiny, změna dodavatele u desítek zákazníků 2004 – tisíce OZ, nárůst cen elektřiny ve vazbě na evropský trend 2005 – OZ všichni kromě domácností, nárůst cen elektřiny ve vazbě na evropský trend

17 Model plynárenské soustavy
Trh s plynem se uskutečňuje na modelu plynárenské soustavy, což je zjednodušené schéma plynárenské soustavy ČR Model definuje Virtuální bod zóny Vymezené území je reprezentováno jedním bodem. Zjednodušení pro rezervaci kapacity a pro vyrovnávání odchylek. Libovolný koncový bod je pro model trhu s plynem v celé zóně (vymezeném území) rovnocenný Virtuální zásobník za každého provozovatele Obchodník plyn předává na hraničním vstupním bodě a dostává na bodě zóny Virtuální vyrovnávací bod(VVB) jako místo pro vyrovnání odchylek VVB je umístěn nad soustavou

18 Model plynárenské soustavy

19 Princip rezervace kapacity na přepravní soustavě a tarif za kapacitu
Point-Point (Pár vstupního a výstupního bodu) Bezpečnější model Topologie přepravní soustavy se podobá trojúhelníku Velikost rezervace si určuje obchodník s plynem Tarif za kapacitu Poštovní známka Jedna cena podle rezervované kapacity Stávající obecně přijímaný princip Nulový tarif za kapacitu po PZP

20 Princip rezervace kapacity na distribuční soustavě a tarif za distribuci
Exit bod Virtualizovaný vstupní bod Jednoduché Velikost rezervace si určuje obchodník s plynem u kontinuálních měřidel (A,B) Velikost rezervace určuje držitel licence u integrálních měřidel (C) Tarif za kapacitu Poštovní známka upravená Větší část podle rezervované kapacity Určitá část podle přeneseného plynu Jednoduché, podobné dnešní praxi Historické problémy připojení

21 Organizace přístupu k zásobníkům
Zákon určuje sjednaný přístup k zásobníkům Zásobníky jednoho provozovatele jsou sdruženy jako jeden virtuální zásobník Zásobník poveluje provozovatel přepravní soustavy s přihlédnutím k nominacím Při vstupu se bere za plyn, který je v zásobníku ten plyn, který provozovatel přepravní soustavy převezme na vstupním bodě pro přepravu do zásobníku Při výstupu se bere nominované množství na zásobník za plyn, který vstoupil do přepravní soustavy

22 Vyrovnávání odchylek Fyzické vyrovnávání odchylek
Vyrovnávání nerovnováhy v reálném čase Odpovědnost za vyrovnávání má provozovatel přepravní soustavy Provozovatelé distribučních soustav udržují soustavu na konstantním tlaku – nevzniká nerovnováha Provozovatel přepravní soustavy vlastní skladovací kapacitu s dostatečným těžebním výkonem pro fyzické vyrovnávání soustavy Obchodní vyrovnávání odchylek Obchodní vyrovnávání se děje na denní bázi Toleranční pole určuje bezplatnou odchylku Bilanční odchylka za celou soustavu vstup vers. výstup Nominační odchylka za zónu pouze výstup vers. nominace Naturální vyrovnání ve virtuálním vyrovnávacím bodě ve dni D+2

23 Vznik a použití tolerančního pole
Toleranční pole je bezplatně poskytovaná povolená nerovnováha mezi vstupem a výstupem Poskytuje se pouze na přepravní soustavě jako nedílná součást rezervované kapacity Toleranční pole je stanoveno spojitou funkcí f(Nom, Rez) stanovenou analyticky K1*Nom + K2*(Rez-Nom) Velikost je odvozena od změny tlakových poměrů v soustavě, která nevyvolává dodatečné náklady (bez nutnosti vyžití další kompresní stanice apod.) Každý držitel přepravní kapacity má určené toleranční pole podle svého využití bez ohledu na ostatní uživatele Každý má právo přenést nebo převést toleranční pole na jiný subjekt

24 Postup otevírání trhu s plynem
Velcí spotřebitelé nad 15 mil. m3 měření typu A Spotřeba pro výrobu elektřiny a kogenerace měření typu B, C Všichni podnikatelé měření typu A, B, C Všichni

25 Hráči na trhu s plynem v ČR

26 Dopady modelu trhu Zvolen konzervativní model trhu
Model je bezpečný pro provozovatele přepravní soustavy Novým obchodníkům nenabízí možnost „slíznout smetanu“ Model trhu odpovídá spíše požadavkům původních subjektů

27 Vyhlídky zákazníků Větší nestabilita cen
Snaha promítnout měsíční nákupní cenu na zákazníky Nedostatek konkurenčních nabídek Není-li dostatečná konkurence na straně nabídky (zdrojů), nevznikne konkurence u obchodníků Zdražení strukturace plynu Není v dosahu ČR konkurenční skladovací služba Zásobníky TG nebyly dostatečně oceněny

28 e-mail: pavel.belovsky@taures.cz
Děkuji za pozornost Pavel Bělovský mobil: