Praha, Konference TOPAZ

Prezentace na téma: "Praha, Konference TOPAZ"— Transkript prezentace:

1 Zlepšení globální konkurenceschopnosti ČR a nová role ekonomické diplomacie - MZV
Praha, Konference TOPAZ Ivan Jukl, vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva zahraničních věcí

2 Plán prezentace Úspěch v zahraničním obchodě a jeho příčiny (domnělé vs skutečné) ; Export vs rozvoj; Konkurenceschopnost a inovace Příklad identifikace tržních skulin/příležitostí na rozvojových trzích (Senegal) Nová role MZV

3 Oficiální návštěvy vs vývoz II Vietnam

4 Oficiální návštěvy vs vývoz Vietnam x Nový Zéland
Ze srovnání vývozu ČR na Nový Zéland a do Vietnamu je vidět, že dynamika exportu (i jeho výše) na NZ je přinejmenším stejná jako do Vietnamu ačkoliv na NZ oficiálně ČR nejezdí !! Počet návštěv: 0 !!!! Počet návštěv: 15

5 Export ČR do Asie Zjištění
Vietnam je až na 23. místě z hlediska exportu ČR

6 Vybrané exportní trhy ČR dle podobnosti
struktury ZO Konkurenční (komparativní) výhoda měřena ve shodě se všemi předchozími analytickými materiály NERV tj pomocí Lafayova idexu. Jak je zřejmé z této mapy, ve většině zemí jdeme tzv. „do plných“ Pozn: Nejlepší situace nastane, když si strukturou ZO nejsou země podobné, tedy korelace je světlá (čím světlejší, tím odlišnější strukturou ZO). Ve většině prioritních zemí tedy jdeme tzv „do plných“.

7 Otevřenost ekonomik – globální pohled
Ukazuje se, že globální svět je relativně otevřen s výjimkou Afriky a do jisté míry i Jižní Ameriky. Africký kontinent připomíná Jihovýchodní Asii před 20 lety. Proto bychom zde neměli opakovat stejné chyby tj. nesoustřeďovat se pouze na obchodní aktivity (tj. export), ale naučit se po vzoru vyspělých zemí jako např Nizozemsko kombinovat zahraniční rozvojovou spolupráci (eventuelně zkušenosti z ní) s komerčními/investičními aktivitami soukromého sektoru. Pozn: Na této mapě je otevřenost jednotlivých ekonomik. Čím světlejší, tím otevřenější; neškálované - jde spíše o pořadí než o absolutní hodnoty

8 Budeme-li úspěšní v inovacích, budeme úspěšní v exportu - I
(kdo si může vybírat exportní trhy a kdo ne aneb jak nejít "do plných") Všichni se shodneme, že rizika českého exportu nás nutí do jeho diverzifikace, která je bohužel značně limitovaná. Stačí si porovnat pořadí zemí v čisté přidané hodnotě exportu na hlavu (dle zdrojů OECD) s žebříčkem inovativnosti ekonomik, který pravidelně sestavuje Evropská komise. Pozn: Inovativnost = předpoklad/příčina Čistý a diverzifikovaný export = důsledek

9 Budeme-li úspěšní v inovacích, budeme úspěšní v exportu - II
(kdo si může vybírat exportní trhy a kdo ne aneb jak nejít "do plných") Nejde však jen o žebříček. Pozice v inovativnosti má totiž jednoznačný vliv na hodnotu čistého exportu dané země. Ten, jak již bylo řečeno, nezávisí na počtu návštěv, ale na konkurenceschopnosti, na jejíž posílení bychom se měli zaměřit. Příčinný vztah mezi inovativností ekonomik a čistou přidanou hodnotou exportu je totiž téměř 70ti procentní, což nám jako ekonomům o důležitosti inovační úrovně ekonomiky pro zahraniční obchod hodně vypovídá.

10 Budeme-li úspěšní v inovacích, budeme úspěšní v exportu -III
(kdo si může vybírat exportní trhy a kdo ne aneb jak nejít "do plných") Přidaná hodnota exportu na obyvatele v porovnání s ČR (ČR=100%) Přidaná hodnota exportu na obyvatele mimo EU v porovnání s ČR (ČR=100%) Sweden 199,0% 268,4% Finland 168,1% 238,0% Germany 154,2% 206,8% United Kingdom 110,5% 161,2% Denmark 250,0% 311,8% Austria 217,7% 253,0% Belgium 230,0% 232,0% Ireland 389,1% 481,3% France 99,6% 118,6% Netherlands 209,8% 205,0% Estonia 91,9% 124,9% Slovenia 128,6% 130,4% Inovačně úspěšné země mají více než dvakrát větší přidanou hodnotu exportu na obyvatele než ČR Tyto země jsou úspěšné nejen v kvalitativním, ale i v kvantitativním hodnocení Úspěch exportu je primárně determinován úspěchem v inovacích (korelační koeficient 70%) Právě třetí trhy jsou nejlepším testem inovativnosti ekonomik. Příčiny úspěchu severských ekonomik rozhodně nelze přičítat angažovanosti státní správy v exportu v tradičním pojetí, ale konkurenceschopnému exportnímu portfóliu, čemuž může státní správa efektivně napomoci, jak se o tom dále zmíním.

11 Motto: Úspěch lze odstartovat i v období krize
Úspěšný start-up nové firmy či expanze jsou možné i v dobách krize Příklady z historie: Hewlett-Packard či General Electric Pro úspěch je nutné inovovat, vyvíjet technologie a aplikace budoucnosti a produkovat konkurenceschopné výrobky Předchozí část byla víceméně diagnózou současného stavu, v dalším se budu věnovat aplikaci této filosofie na nový přístup k ekonomické diplomacii. Začnu konstatováním, že i v dobách krize lze úspěšně podnikat, zakládat nové firmy či dynamicky expandovat a rozvíjet podnikatelské aktivity či výrobu. To jsme asi již slyšeli mnohokrát, ale jak je vidět, dosud jsme z toho nevyvodili systémová opatření. Především je zapotřebí chytře předvídat budoucí příležitosti a vývojové trendy a investovat do perspektivních a inovativních odvětví a technologií. Příkladů podnikatelů a firem, které zažily svůj největší podnikatelský rozvoj právě v obdobích těžkých krizí je v dějinách více než dost. Uvedu dva příklady Hewlett-Packard (HP) - založena během velké hospodářské krize ve 30. letech, 2 studenti v garáži s počátečním kapitálem pouhých 500 USD. Dnes jednou z nejúspěšnějších a největších IT a technologických firem v oboru. General Electric - založena v době krize (1873), Edisonova žárovka (na tehdejší dobu vysoce inovativní technologie), následovala expanze, která z ní udělala giganta amerického korporátního světa. Oba příklady ilustrují, že pro úspěch v dnešním konkurenčním světě musíme hledat příležitosti (jinak – k tomu se dostanu později), povzbuzovat invenci svých pracovníků pro nalezení co nejvýhodnějšího řešení (business modelů) a inovací jejich produktů či služeb. 11

12 Úspěšné ekonomiky v krizovém období?
Konkurenceschopnost ekonomiky – víc než jen kvalifikační a technologická způsobilost Klíčové inovační schopnosti = včas rozeznat vznikající globální poptávku a rychle umět na nové trendy reagovat Stát odpovídá za příhodné prostředí pro vznik a působení inovačních a internacionalizovaných firem V dnešním světě je kvalifikační a technologická způsobilost pouze nutná podmínka, avšak nikoliv dostačující předpoklad pro úspěch. Konkurenceschopnost je z větší části založena na inovačních schopnostech dané ekonomiky její schopnosti včas rozeznat vznikající globální poptávku a adekvátně dokázat na nové trendy reagovat. Role státu a ekonomické diplomacie je v tomto procesu u úspěšných ekonomik nezastupitelným komponentem. 12

13 Provázanost Inovací a Exportu
Vize Komercializace a internacionalizace jako motor hospodářského růstu ČR Nástroje: Koordinace subjektů a sdílení informací v proexportních aktivitách (MZV, MPO, MŠMT, ČEB a EGAP) Lobbing za lepší podmínky mezinárodního obchodu Reprezentace ČR v zahraničí s ohledem na ekonomické zájmy Exportní strategie, která musí logicky vycházet ze Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, pak musí k posílení konkurenceschopnosti podporovat: efektivní využití páteřní sítě zahraničních zastoupení vycházející z již podepsané dohody mezi MZV a MPaO v oblasti kompetencí B2B, B2G a G2G vztahů Optimalizaci systému exportního financování, vztah ČEB, EGAP a financování proexportních aktivit. Zde bych chtěl zmínit důležitou roli, kterou by v propojení zahraniční rozvojové spolupráce s komerčními aktivitami českých firem měla v budoucnu mít ČEB v úzkém spojení s aktivitami MZV v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. 13

14 Kam Odkud Závislost sektorová (automobilový průmysl)
Výrobky se střední přidanou hodnotou Závislost teritoriální (na Německu a celkově EU) Kam Snížení závislosti, nové produktové /exportní portfolio Najít vhodný model odhadu budoucí poptávky, tzv. foresight Fungující flexibilní systém rozvoje prioritních sektorů Naše politika konkurenceschopnosti, jejíchž součástí je i exportní politika musí: najít vhodný model odhadu budoucí poptávky/foresighting, který napomůže správnému směrování investic do perspektivních průmyslových sektorů. Tím bude možné snížit sektorovou závislost ČR (např. na automobilovém průmyslu) a rozšířit její produktové /exportní portfolio. Rozšířit nabídku o perspektivní sektory s největší přidanou hodnotou a potenciálem. Pomoci firmám prosadit se s jejich novými řešeními odpovídajícím globálním potřebám na zahraničních trzích Pouze za tohoto předpokladů pak bude možné snížit vysokou teritoriální závislost (Německo, EU). 14

15 Služby pro inovační podnikání
cílem je podpořit rozvoj netechnických kompetencí firem, motivovat firmy k posunu v hodnotových řetězcích, ke spolupráci s VaV sektorem, k vyššímu transferu technologií a k prosazování inovačních produktů na zahraničních trzích Služby trade/market intelligence internacionalizace vstupy pro business plány asistence při vstup na trh 15

16 Nová politika internacionalizace
Instituce KETs Globální potřeby Inovace Infrastruktura Market intelligence Foresight Business plány Rizikový kapitál Transfer technologií IPR Služby státu Podnikatelské příležitosti K exportní politice je třeba zaujmout zcela nový přístup Pokud máme zastavit dlouhodobý pokles naší konkurenceschopnosti, musíme podporovat zahraniční expanzi českých firem, které produkují výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou poptávané na zahraničních trzích Stát musí zajistit institucionální zabezpečení a infrastrukturu, která bude poskytovat kvalitní služby pro inovační podnikání Stát pomůže firmám identifikovat globální potřeby a využít klíčové technologie, kde lze očekávat značný potenciál pro zisk a na které se zaměřit Tyto podnikatelské příležitosti firmám pomocí svých služeb pomůže proměnit v komerční úspěch (vzhledem k velikosti trhu ČR především v zahraničí) Základní cíl – úspěšná internacionalizace českých firem a jejich posun v hodnotových řetězcích Komercializace Internacionalizace 16

17 Komercionalizace a ZRS
Rozvoj dynamického a životaschopného soukromého sektoru je klíčem k udržitelnému rozvoji v rozvojových zemí. Rozvojová spolupráce tak sebou přináší komerční příležitosti pro české firmy na nových trzích. Komercionalizace má návaznost na aktivity, které ČR prostřednictvím MZV vykonává v rozvojových zemích v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. MZV je tak přirozeným partnerem soukromých firem při jejich komerčních aktivitách v zemích spojených s ZRS ČR. Finanční instituce potřebují pro své rozhodování o financovatelnosti investičních projektů v rozvojových zemích relevantní nezávislé informace přímo z teritorií. Z toho vyplývá nutnost úzké spolupráce mezi ČEB a MZV.

18 Identifikace příležitostí komerční návaznosti
Feasibility study, služby českým podnikům spolupráce s finančními institucemi (ČEB) Obchod investice Zvýšení zaměstnaosti Zvýšení výkonnosti ekonomiky Ekonomická transformace Zvýšení příjmů státu Zvýšení příjmů obyvatelstva Lepší zboží a služby Lepší standardy Ekonomický růst Lepší služby státu Udržitelný rozvoj Naplňování cílů MDG

19 Činnosti MZV/ ZÚ/ ČRA směřující k propojení komercionalizace a ZRS (odvozené ze zahraničních best practices) podporovat vytváření podmínek pro rozvoj soukromého podnikání v zemích napojených na zahraniční rozvojovou spolupráci ČR mobilizace soukromých českých firem k zapojení do aktivit v rámci komerční návaznosti ZRS poskytovat služby českým firmám zapojených do komerční návaznosti ZRS zvýšit orientaci na takové projekty v rámci ZRS, u kterých je vzhledem ke komparativním výhodám české ekonomiky možné dosáhnout úspěšného propojení ZRS s následnou komercionalizací podporu věnovat projektům umožňující investiční zapojení českých podniků v rámci celého hodnotového řetězce úzká spolupráce s finančními institucemi (ČEB), tak aby byly i na základě relevantních informací přímo z teritorií schopny finančně podpořit investiční záměry českých firem

20 Příklad postupu v konkrétní zemi
Příklad postupu v konkrétní zemi při Identifikaci komerčních/rozvojových příležitostí Senegal: zpracování rajčat Na jednoduchém příkladu, bych si dovolil ukázat, jak nástroje jako trade inteligence, mohou přispět k podpoře nejenom našeho exportu ale i investic. Přitom tento jednoduchý příklad ukazuje, jak je důležité, abychom měli nejenom inovativní řešení na straně firem ale i inovativní přístupy k podpoře exportu na straně státu.

21 ZO s rajčaty a jejich produkty
Zjištění Senegal je výrazným vývozcem čerstvých rajčat a dlouhodobě vykazuje v této položce komparativní výhodu Důležitým zjištěním však je, že následné produkty rajčat opět spíše dováží zpět do země a vykazuje v nich komparativní nevýhodu Zvláště výrazný nesoulad lze nalézt pro položku , kterou dováží zhruba za 7 mil. USD a vyváží pouze 0,5 mil. USD Senegal je významným vývozcem rajčat. Důležitým zjištěním však je, že následné produkty vyrobené z rajčat spíše dováží a nejedná se přitom o malé objemy dovozu.

22 ZO s rajčaty: Evropa Zjištění
Senegal všechen svůj vývoz čerstvých rajčat směřuje na evropský trh Významným dovozcem se stalo Německo, dovozy však od roku 2006 pravidelně klesají z 3,3 mil. USD na 1,2 mil. USD v roce 2010 Průměrný dovoz rajčat do Evropy však (kromě krizového roku 2009 roste Senegal byl optimálně schopen v těchto zemích dosáhnout objemu exportu rajčat kolem 20 mil. USD, potenciál je však vyšší V roce 2010 činil vývoz rajčat Senegalu do těchto zemí 13,15 mil. USD Celkový objem importu čerstvých rajčat do těchto zemí činil 3,96 mld. USD Senegalská rajčata jsou mezinárodně konkurenceschopná. Veškerý export směřuje na evropský trh.

23 ZO s rajčaty: Afrika Zjištění Import rajčat v mil. USD
Africký trh s rajčaty je mnohem méně rozvinutý než evropský Největším importérem čerstvých rajčat v Africe je Ghana následována Botswanou a Mosambikem Celkový objem afrického importu rajčat činí zhruba 11,5 mil. USD Z hlediska polohy Senegalu by bylo vhodné zmínit import Kapverd, kam zatím Senegal rajčata nedodává Potenciál k exportu rajčat však existuje i na samotném africkém kontinentu, jak je patrné z této mapy (čím světlejší barva, tím vyšší objem dovozu) Import rajčat v mil. USD

24 ZO s konzervovanými rajčaty: Afrika
Zjištění Násobně větší je však africký trh s konzervovanými rajčaty Největším importérem konzervovaných rajčat v Africe je Nigérie, Ghana a Alžír Celkový objem afrického importu konzervovaných rajčat činí zhruba 200 mil. USD Z hlediska polohy Senegalu jsou zajímavé státy severozápadní Afriky Celkový objem importu čerstvých rajčat do těchto zemí činil 3,96 mld. USD Násobně větší trh však existuje se zpracovanými rajčaty (200 mil USD) Na mapě jsou opět označeni největší importéři zpracovaných rajčat (obdobně jako na předešlém obrázku i zde platí, čím světlejší barva, tím větší objem dovozů) Import konzerv. rajčat v mil. USD

25 Odhad budoucího rozvoje: model dle C
Odhad budoucího rozvoje: model dle C. Hidalga (Harvard Development Institute) Red ocean Obsazený produktov ý prostor Blue ocean Potenciální příležitosti Pomocí produktového prostoru (mapa průmyslových vazeb metodika Harvard Development Institute) jsme se podívali na tento zjevný paradox, který sami známe z možná ne tak vzdálené minulosti, kdy ČR vyvážela dřevo nastojato. Hledali jsme tedy možná neobsazená místa v oceánu, tedy možné příležitosti pro český export ale i investice. Signály a predikce jsou zprostředkovány podnikatelům jako vhodné podnikatelské příležitosti

26 Produktový prostor: rajčata
Zjištění Vizualizace položek, které souvisí s produkcí rajčat a jejich následným zpracováním Výrazné bodu znázorňují položky, na které se Senegal specializuje dle LFI Ze znázornění je vidět, že jde většinou o položky základní výroby (čerstvá rajčata, ovoce) Popřípadě vstupy do této výroby (hnojiva) Následný zpracovatelský průmysl však již tak silnou pozici nemá (výroba konzervovaných rajčat, džusů apod.) Chybí totiž vstupy z ostatních průmyslových odvětví (znázorněna vysokou koncentrací slabě zvýrazněných bodů) Tento obrázek ukazuje počítačovou vizualizaci položek, které souvisí s produkcí rajčat a jejich následným zpracováním v Senegalu. Jak je z obrázku zřejmé, Senegal je konkurenceschopný v produkci vstupních surovin (rajčata, hnojiva). V oblasti následného zpracování však nemá potřebné kapacity. Rovněž chybí kvalitní vstupy z odvětví, o které se potravinářský průmysl opírá.

27 Produktový prostor: detail zpracování rajčat
Bílé tečky na tomto obrázku představují příležitosti v rámci celého hodnotového řetězce spojeného se zpracováním rajčat, které se nabízejí. Nejde tedy jen o exportní příležitosti, ale i o příležitosti investiční v rámci potravinářského průmyslu. Tento jednoduchý příklad ukazuje nové nástroje ekonomické diplomacie k podpoře rozvoje české ekonomiky. Jistě že nejde ani o rajčata ani o Senegal, jde o chytrý přístup k ekonomické diplomacii, tak jak je aplikují vyspělé země. Přístup odhadu budoucí poptávky je totiž aplikovatelný ať již jde o rajčata nebo odhad nových trendů ve zdravotnictví či jiných moderních odvětvích.

28 Síť MZV (modré body) a MPO (červené body): podobnost struktury ZO dle LFI

29 Síť MZV (modré body) a MPO (červené body): otevřenost ekonomik
Na pozadí světa jaký je, měřeno vzájemný komparativními (ne)výhodami a otevřeností ekonomik, nelze dělat zjednodušenou selekci teritorií. Při rychlosti inovací a jejich šíření po celém světě je pro identifikaci příležitostí důležitější šířka a chytrost sítě „network efekt“ než přílišná selektivita. f

30 Směry ekonomické diplomacie
MEGATRENDY OBORY STRATEGIE ZEMĚ Chytrý přístup k predikci nových trendů ve světě, jejich dopad na jednotlivé obory včetně toho, jak se trendy změn v jednotlivých oborech postupně projevují v konkrétních zemích se pak zákonitě musí projevit i do strategie ekonomické diplomacie.

31 Organizace ekonomické diplomacie
GLOBÁLNÍ KONKURENCE FIRMY Sekce ekonomická - služby ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY Společným cílem služeb ekonomické diplomacie a zastupitelských úřadů tak musí být úspěch českých firem v globální konkurenci.

32 Prostřednictvím (nástroje):
Ekonomická diplomacie Maximalizace přidané hodnoty /“delty“ Ekonomické sekce MZV Prostřednictvím (nástroje): Analýz mezinárodních trendů a best practices big picture (OMEV) Sektorová specifikace dle jednotlivých zemí detail picture (ODEV) Přispět k (externí cíle): Strategickému rozvoji podniků („delta“ firem) Změna chování institucí („delta“ institucí) Akceleraci růstu inovačních („delta“ inovace) Účinné rozvojové pomoci a ekonomické spolupráci („politická delta“ mezinárodní spolupráce) Dovnitř organizace (interní cíle) Vnitřní integraci aktivit ekonomické diplomacie v rámci MZV („delta spolupráce“) Ekonomická diplomacie nám umožňuje získat včas představu o vznikajících trendech ve světě (big picture i jeho odraz do lokálních podmínek). Naše služby pak musí přispět k tomu, abychom přispěli k úspěchu našich podniků včetně nových inovačních firem ve světě. Přenášením poznatků o best practices může ekonomická diplomacie zároveň účinně přispět i ke zlepšení fungování domácích institucí.

33 Ekonomická diplomacie - schéma fungování
NÁSTROJE Analýza megatrendů a best practices (OMEV,OECD) CÍLE Plánování a příprava: Odborné články,eventy, kulaté stoly s podnikateli a institucemi, příprava společné exportní nabídky(ODEV, OMEV) Realizace Strategický rozvoj podniků a institucí, internacionalizace, export Plánování a příprava: Business plány inovačních firem, vstupy pro strategický rozvoj institucí VVI, (ZVT) Akcelerace růstu inovačních firem Strategický rozvoji VVI Realizace Plánování a příprava: Sektorové a teritoriální plány rozvoje, plány rozvoje rozv. zemí (ORS) Účinná rozvojová pomoc a ekonomická spolupráce Realizace Schéma nastavení procesů, včetně jednotlivých nástrojů k dosažení uvedených cílů je znázorněno na tomto schématu. Klademe důraz na analytické myšlení, komunikaci scénářů s podnikatelskou sférou a vytváření společných plánů realizace vedoucích k naplnění cílů. Společné plány pak musí mít jasnou vazbu na plány činnosti zastupitelských úřadů. Verifikace a doplnění pohledem oborových specialistů o specifika oboru v jednotlivých zemích(ODEV) Asistence při realizaci (ODEV) Plán činnosti ZÚ, projekty ekonomické diplomacie, ČRA, ČEB

34 Projekty připravované v roce 2013 v rámci nového uspořádání ekonomické sekce MZV
Projekt "Voda" Projekt "Gruzie" Projekt "Technologické dny jinak" Nové nastavení procesů pak ověřujeme u probíhajících projektů „Voda“, „Gruzie“ a „Technologické dny jinak“, o kterých bych se na závěr jen v krátkosti zmínil.

35 Projekt „Voda“ NÁSTROJE CÍLE Plán činnosti ZÚ, ČRA, ČEB
Analýza megatrendů a best practices (big picture) (OMEV,OECD) CÍLE Plánování a příprava: kulaté stoly s podnikateli, příprava společné exportní nabídky(ODEV, OMEV) Strategický rozvoj podniků Realizace Plánování a příprava: Sektorové a teritoriální plány rozvoje, plány rozvoje rozv. zemí (ORS, ČRA) Účinná rozvojová pomoc a ekonomická spolupráce Realizace Fenomén „Voda“ bude vzhledem k jejímu rostoucímu nedostatku v některých částech světa představovat pro globální ekonomiku jak příležitosti tak hrozby. Ve spolupráci se zastupitelskými úřady a českými podniky a institucemi, které jsou v oblasti vody mezinárodně aktivní (např. TAČR), chceme vytvořit společný akční plán, jak co nejefektivněji využít světovou poptávku po nových řešeních. Verifikace a doplnění pohledem oborových specialistů o specifika oboru v jednotlivých zemích (detail picture) (ODEV) Asistence při realizaci (ODEV) Plán činnosti ZÚ, ČRA, ČEB

36 Akce Gruzie spolupráce s VŘ SEV
NÁSTROJE Analýza megatrendů a best practices v zemědělství big picture (OMEV,OECD) CÍLE Plánování a příprava: příprava společné exportní nabídky(ODEV, OMEV) Strategický rozvoj podniků internacionalizace, export Realizace Plánování a příprava: Sektorový a teritoriální plán rozvoje, (ORS) Účinná rozvojová pomoc a ekonomická spolupráce Realizace Jak už jsem uvedl, pakliže má být rozvojová spolupráce účinná, musí být udržitelná a tedy komerčně životaschopná. V oblasti rozvojové spolupráce a následné komercionalizace chceme proto po vzoru zemí, které úspěšně propojují rozvojovou spolupráci s komerční návazností připravit ve spolupráci s podniky plán možného zapojení českých firem do gruzínského zemědělství a potravinářství. Verifikace a doplnění pohledem oborového specialisty o oborová specifika Gruzie, výběr dle potřeb gruzinského trhu , detail pictures (ODEV) Asistence při realizaci (ODEV) Plán činnosti ZÚ,projekty ekonomické diplomacie ČRA, ČEB

37 Projekt „Technologické dny jinak“
CÍLE NÁSTROJE Akcelerace růstu inovačních firem Strategický rozvoji VVI Plánování a příprava: Buz.plány inovačních firem, vstupy pro strategický rozvoj institucí VVI, (ZVT) Realizace Verifikace a doplnění pohledem oborových specialistů o specifika oboru v jednotlivých zemích (ODEV) Asistence při realizaci (ODEV) Tak jako se v 90.letech na zastupitelské úřady obraceli potencionální investoři se zájmem o přenesení výroby do ČR, tak se dnes na nás obracejí potencionální investoři rizikového kapitálu (jako poslední příklad mohu uvést setkání prof Mejstříka a VŘ Jukla s podnikatelskou reprezentací Abú Dhabí organizovanou naším ZÚ pro SAE). O tyto investory se však ucházejí inovační firmy z celého světa. V návaznosti na naše zkušenosti z předešlých období tak chceme být schopni zprostředkovat inovačním firmám nejenom přístup k rizikovému kapitálu, ale poskytnout služby k ulehčení jejich nezbytné zahraniční expanze. Každý z projektů, které jsem zmínil je jiný. Všechny však vycházejí ze stejného procesního přístupu, přístupu, který je tažen poptávkou ve světě na kterou musí reagovat nabídka. Ekonomiky, které umí poptávku včas rozpoznat, včas na nabídnout řešení, jsou ekonomiky, které jsou dlouhodobě konkurenceschopné. Věřím, že z mé prezentace bylo zřejmé, že „chytrá“ ekonomická diplomacie v podobě nového přístupu MZV má v nekončícím úsilí být „ekonomikou globálně konkurenceschopnou“ svou nezastupitelnou úlohu. Plán činnosti ZÚ

38 Děkuji za pozornost Praha, 1.3.2013
Národní ekonomická rada vlády Tomáš Dub, náměstek ministra zahraničních věcí