Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název.

Prezentace na téma: "Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název."— Transkript prezentace:

1 Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0258 Název projektu Inovace a individualizace výuky na OA a HŠ Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_05_PVP_281_Mer Druh učebního materiálu Prezentace Autor Ing. Hana Merclová VY_32_INOVACE_05_PVP_281_Mer

2 Vzdělávací obor, pro který je materiál určen Obchodní akademie, Hotelnictví PředmětZPV Ročník1. a 2. Název tematické oblasti (sady)Ekologie Název vzdělávacího materiáluVoda a její vlastnosti Anotace Voda vyskytující se v přírodě obsahuje různá množství rozpuštěných látek. Požadavky na její kvalitu závisí na následném použití. Prezentace slouží k prohloubení učiva a rozšíření znalostí o vodě jako nejrozšířenější sloučenině vodíku a kyslíku. Souběžně lze probírat s obrazovou prezentací Úprava pitné vody. Zhotoveno, (datum/období)12. ledna 2013 Ověřeno28. května 2013

3 Voda a její vlastnosti Hodnocení jakosti vody

4 Největší zásobárnou kapalné vody je světový oceán. Cca 98% vody je slané, nevhodné pro pití, zavlažování a průmyslovému využití. Výskyt: ve třech skupenstvích:  - plynná / vodní pára  - kapalná / sladká, slaná  - tuhá, pevná / led

5  mořská  říční  pramenitá  minerální  podzemní  povrchová  odpadní  pitná  měkká H 2 O  tvrdá H 2 O  upravená H 2 O  chemicky čistá

6 V koloběhu vody v přírodě rozeznáváme vodu srážkovou (atmosférickou) - déšť, mlhu, sníh, kroupy.  Část srážkové vody se opět vypařuje a část spolu s vodou pramenitou odtéká řekami/toky jako povrchová voda.  Povrchová voda je obsahuje rozpuštěné sole, mikroorganismy a organickými látkami.  Prosakováním vrstvami půdy se vytváří voda spodní/podzemní, která obsahuje minerální látky –důsledkem je její tvrdost.  Opět dochází k vypařování a celý postup se opakuje = koloběh / hydrologický cyklus.

7  Prochází-li H 2 O půdou, rozpouští se některé složky půdy, H 2 O je potom bohatá na minerální látky – minerální H 2 O ( bývá i léčivá)  Proudí-li H 2 O k povrchu, vypařují se složky a v horních vrstvách půdy dochází k jejich hromadění – zasolování půd – to má vliv na vývoj vegetace.

8  - mechanicky – zachycování nečistot na sítech (  S), filtry – křemenné a pískové  - chemicky – chemikálie srážejí a odstraňují nečistoty z H 2 O – srážejí je – filtrace, zbavují zápachu, zabarvení  Používané chemikálie  pach odstraňuje – aktivní uhlí  pH upravuje – vápno  desinfikují – Al 2 (SO 4 ) 3,FeSO 4, O 3, Cl 2

9  - povařením  - přidává se: soda a změkčující prostředky  - iontoměniče  Pitná voda se změkčuje chemikáliemi nebo výměnou iontů. Nejhospodárnější je měkčení iontoměniči.  Jsou to nerozpustné syntetické látky, které z vody vážou ionty, způsobující tvrdost vody /Ca 2+ a Mg 2+ / a uvolňují Na +, K +.  Vhodnou kombinací katexu a anexu dojde k demineralizaci vody.  Výhodou iontoměničů je regenerace – v určitých intervalech se dají obměňovat.

10  tvrdost,  chemická reakce (pH),  obsah:  minerálních látek  mikrobů  organických látek  dusičnanů  těžkých kovů  pesticidů  ropných látek apod.

11  při pH =7 je reakce neutrální  od pH= 7 k 0 se zvyšuje kyselost  od pH =7 do 14 vzrůstá zásaditost.  U odpadních vod je pH měřítkem, zda je možno vodu s čistící stanice vypustit do vodního toku.

12  Obsah organických látek ve vodě (oleje, cukry, tuky, bílkoviny, mikroby) udává tzv. biologická spotřeba kyslíku. Tento ukazatel ukáže úbytek kyslíku, který spotřebují mikroorganismy až za 5 dní k odbourání látek v nečisté vodě.  Stejně tak se udává chemická spotřeba kyslíku, to je obsah chemicky oxidovatelných látek ve vodě.  Biologická a chemická spotřeba kyslíku se udávají mg na l vody.

13  Obsah dusičnanů je velmi sledovaným ukazatelem pitné vody.  Dusičnany se ve střevech redukují na dusitany, které zhoršují přenos kyslíku krví.  ČSN připouští u vody - u kojence obsah dusičnanů do 15 mg - pro dospělé je 50 mg. l -1.  V současnosti většina zdrojů pitné vody překračuje i normu pro dospělé.

14  Odparek je ukazatelem celkového rozsahu pevných látek  Polychlorované bifenyly PCB nebezpečí následné kumulace zejména v mase, mléce, rybách  Obsah těžkých kovů, pesticidů a ropných látek norma pro pitnou vodu nepřipouští.

15  Provzdušňováním vody se z vody odstraní sloučeniny železa a manganu.  Dezinfekcí zbavujeme vodu choroboplodných bakterií.  Chlorování nejčastěji používané, rychlé a spolehlivé, ale přebytečný chlór se zbytkovými látkami vytváří ve vodě další sloučeniny a zanechává ve vodě nepříjemný pach.  Dezinfekce ozónem je šetrná, chuť vody osvěžuje.  K dezinfekci studní se se používá chloramín.

16 Vlastnosti pitné vody  Pitná voda má být: - čirá, bez barvy a zápachu, 8-12 o C teplá, středně tvrdá, zdravotně nezávadná.  Její vlastnosti a přípustná množství minerálních látek, organických a biologických látek stanovuje ČSN 83 0611 (CVRČEK, 1993).

17 Použitá literatura a zdroje: BANÝR, J., et al. Chemie pro střední školy. 2. vydání. Praha: SPN, 2001. ISBN 80- 85937-46-8. CVRČEK, K., et al. Zbožíznalství I. pro OA a obchodní školy. 2. vydání. Praha: SPN, 1993. ISBN 80-04-26563-4. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.