SVĚT PRÁCE A KVALITA ŽIVOTA mezinárodní seminář 25. září 2006 Průběžné výsledky řešení projektu týmem Sociologického ústavu AV ČR.

Prezentace na téma: "SVĚT PRÁCE A KVALITA ŽIVOTA mezinárodní seminář 25. září 2006 Průběžné výsledky řešení projektu týmem Sociologického ústavu AV ČR."— Transkript prezentace:

1 SVĚT PRÁCE A KVALITA ŽIVOTA mezinárodní seminář 25. září 2006 Průběžné výsledky řešení projektu týmem Sociologického ústavu AV ČR

2 Složení řešitelského týmu PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc., vedoucí týmu Ing. Jan Červenka Mgr. Naděžda Čadová Mgr. Jiří Vinopal

3 Dosud realizované úkoly SOÚ v projektu: sekundární analýza existujících výzkumů, které se touto problematikou zabývaly nebo se jí dotýkaly; shromáždění dostupných výzkumných nástrojů těchto projektů; zmapování existujících přístupů ke zkoumání problematiky; realizace 2 diskusních skupiny v Brně, jedné s podnikateli z oblasti malého a středního podnikání, druhé s představiteli institucí, které mají regulovat a usměrňovat trh práce; Realizace 20 expertních rozhovorů s představiteli MSP a regulativních institucí.

4 Výsledky sekundární analýzy a kvalitativního šetření byly využity: k ověření hypotéz výzkumu; identifikaci dosud výzkumem „nepokrytých“ problémů; k návrhu indikátorů kvality pracovního života; při tvorbě výzkumného nástroje.

5 Pro sekundární analýzu byly využity výzkumy, realizované v minulosti Centrem pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR i jeho předchůdcem - Institutem pro výzkum veřejného mínění, datové soubory jiných výzkumů, které jsou k dispozici v Sociologickém datovém archivu.

6 Zjištění1/3 Datově je relativně nejlépe pokrytá problematika hodnotových orientací a životního stylu, případně problematika souladu pracovního a mimopracovního života jednotlivce v interakci s jeho osobními preferencemi, rodinou a blízkým okolím.

7 Zjištění 2/3 Výsledky sekundární analýzy potvrdily s určitými omezeními dvě dílčí hypotézy: Posuzování kvality pracovního života zaměstnanci se bude ubírat ve směru dosahování rovnováhy mezi prací a časem mimopracovním, mezi pracovní vytížeností a možnostmi regenerace a relaxace. Hodnota práce se bude zvyšovat v závislosti jak na menší jistotě zaměstnání, tak v závislosti na rozšiřujících se potřebách uznání a seberealizace.

8 Zjištění 3/3 Možnosti využití sekundárních analýz dostupných datových souborů z kvantitativních výzkumů v případě testování hypotéz týkajících se změn BOZP v čase a v závislosti na velikosti organizace či kvalifikační úrovni pracovníků, na flexibilitě trhu práce a forem zaměstnání se jeví jako relativně omezenější.

9 V kvalitativním šetření jsme ověřovali tyto dílčí hypotézy: Vysoká flexibilita trhu práce v souvislosti s velkým počtem proměn a hloubkou dynamiky (změny, vznikání a zanikání firem) bude ve velkých organizacích znamenat zvýšení úrovně BOZP, a to nejen u kmenových zaměstnanců, ale i u malých kooperujících organizací (subdodavatelů). Vysoká flexibilita trhu práce v souvislosti s velkým počtem proměn a hloubkou dynamiky (změny, vznikání a zanikání firem) bude v malých a středních organizacích znamenat snížení úrovně BOZP. Flexibilní pracovní vztahy povedou k přesouvání odpovědnosti zaměstnavatele za BZOP včetně nákladů na BZOP na pracovníky, tj. k narůstání rozporu mezi právní úpravou a skutečnou realitou v podnikatelské praxi.

10 Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 1/4 Za nejdůležitější faktory ovlivňující kvalitu pracovního života jsou považovány: sociální klima, zdravé pracovní prostředí, spravedlivé odměňování, mezilidské vztahy ve firmě, možnosti dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace a profesní růst, kariérní růst. Za nejméně důležité pro kvalitu pracovního života jsou považovány: možnost odborového organizování a sdružování, rovné příležitosti, nutnost dojíždění

11 Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 2/4 Podle MSP podnikatel či zaměstnavatel by se měl především starat o BOZP, o efektivnost podnikání při dodržování zásad bezpečnosti práce, o záležitosti, týkající se pracovní doby, kvalitu pracovního prostředí, pracovní vztahy, organizaci práce, řízení, pracovní kázeň, odměňování, jistotu zaměstnání. Ve skutečnosti se MSP problematikou BOZP a kvality pracovního života zatěžují jen v nezbytné míře, jsou nuceni zabývat se pro ně „životně důležitějšími“ problémy a toto není mezi jejich prioritami. Snaha přesunout alespoň část odpovědnosti za sféru kvality pracovního života a BOZP ze zaměstnavatelů na jiné subjekty; nezastupitelnou spoluodpovědnost mají i zaměstnanecké kolektivy.

12 Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 3/4 „Partnerský“ přístup k problému a odpovědnosti za BOZP a kvalitu pracovního života. Vedle manažerů je nepominutelná i legislativně zajištěná spoluodpovědnost samotných zaměstnanců, jmenovitě odborů. To zní ovšem poněkud paradoxně v případě MSP, kde jsou odbory výjimkou. Očekávání MSP vůči státu nejsou přehnaná, očekávají od něj jen to, co je nutné řešit na celostátní úrovni a k čemu nikdo jiný než stát nemá kompetence.

13 Hlavní poznatky z případové studie a 2 diskusních skupin, zaměřených na malé a střední podnikatele 4/4 MSP mají dosud velký dluh v oblasti personálního řízení. Je opomíjeno pravidelné hodnocení a archivace jeho výsledků a jeho použití jako motivačního činitele. Je to zčásti způsobeno neznalostí potřebného systému, ale i neochotou se těmito otázkami zabývat či jejich přehlížením jako nepodstatných. MSP si uvědomují, že vstup ČR do EU bude mít vliv na svět práce a způsob života lidí. Zatím to ale odsouvají do budoucnosti.

14 Děkujeme za pozornost