Stav a vývoj ekonomiky v ČR

Prezentace na téma: "Stav a vývoj ekonomiky v ČR"— Transkript prezentace:

1 Stav a vývoj ekonomiky v ČR
Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Okresní hospodářská komora Hodonín Prušánky - Nechory, 11. dubna 2011

2 Obsah Stručně k finanční a hospodářské krizi
Veřejné finance a strukturální nerovnováhy: úzká místa vývoje v eurozóně Aktuální makroekonomický a měnový vývoj v ČR Prognóza ČNB (únor 2011)

3 Vznik finanční a hospodářské krize
Finanční krize vznikla v USA a nejvíce postihla nejvyspělejší tržní ekonomiky (a nepřímo celý svět) Krize měla celou řadu dlouhodobých i krátkodobých příčin, které se vzájemně podmiňovaly a umocňovaly (chyby, nesprávné politiky, podcenění rizik, nesprávně nastavené podněty, krátkodobé politické zájmy, neznalost, chamtivost) Doposud byly spíše zmírňovány důsledky krize, než aby byly řešeny její příčiny Při tlumení následků krize docházelo k výrazné socializaci ztrát soukromého sektoru Krize nebyla nešťastnou náhodou ani nikým nezaviněnou událostí

4 Různé fáze krize Finanční krize Krize reálné ekonomiky Hypotéční
krize v USA Krize veřejných rozpočtů Měnová krize v eurozóně ? Hlavní břemeno krize svými rozhodnutími přejaly vlády nejvíce postižených ekonomik

5 Vývoj ve světě: rizika Země nejvíce postižené krizí jsou nyní většinou ve fázi oživení a pozvolného navracení se k předkrizové hladině HDP Oživení soukromého sektoru je stále křehké (mj. stále přetrvává vliv měnové a/nebo rozpočtové stimulace) Tvorba nových pracovních míst zatím probíhá pomalu (všeobecně pozorované zpoždění trhu práce za reálnou ekonomikou) Hospodářský růst ve světě je nerovnoměrný: pomalý růst vyspělých ekonomik vs známky přehřívání rozvíjejících se ekonomik (Čína) Dluhová krize (a potřeba oddlužení) bude v mnoha zemích brzdit hospodářský růst Akutní fáze této krize je pravděpodobně již za námi, ale zotavování z krize bude trvat ještě dlouho

6 Veřejné finance a strukturální nerovnováhy: úzká místa vývoje v eurozóně

7 Dluhy a deficity v eurozóně (2006-2010)
Pramen: Eurostat, Evropská komise Pozn. Pro rok 2010 jde o odhad Evropské komise Po mírném zlepšení v roce 2007 došlo ke zhoršení v roce 2008 a k prudkému zhoršení v roce 2009; v roce 2010 došlo k dalšímu zvýšení dluhu

8 Dluhy a deficity v EU v roce 2010
Pramen: EEAG Report 2011 Jen tři země v EU plnily v roce 2010 obě maastrichtská rozpočtová kritéria zároveň

9 Příčiny nepříznivého fiskálního vývoje v eurozóně
Ekonomiky eurozóny vstupovaly do krize: s určitou mírou strukturálních schodků s relativně vysokou úrovní zadlužení Během krize: se prohloubila cyklická složka deficitů byly poskytnuty prostředky na: a) sanaci bankovního sektoru b) podporu reálné ekonomiky (např. šrotovné) Fiskální politiky mnoha zemí představovaly před krizí latentní problém; během krize došlo k jejich „přetížení“  místo aby se staly stabilizačním nástrojem, samy jsou zdrojem poruch, rizik a nejistot

10 Vývoj veřejných financí v Irsku
Pramen: Eurostat, IWF Pozn. Pro rok 2010 jde o předběžný odhad Hlavním břemenem irského rozpočtu se v roce staly náklady vynaložené na sanaci bank

11 Rozpočtové deficity v EU-27 v roce 2010
Pramen: EEAG Report 2011 Rozpočtové deficity největších „hříšníků“ jsou několikanásobně vyšší než těch nejlepších

12 Veřejné dluhy v EU-27 v roce 2010
Pramen: EEAG Report 2011 Dluhový obrázek zemí je velmi pestrý; vysoce zadlužené země se budou dluhů zbavovat velmi dlouho, nákladně a bolestně

13 Eurozóna: dlouhodobá rizika
Hospodářský růst bude pomalý a nerovnoměrný Značné rozdíly v konkurenceschopnosti napříč eurozónou Předchozí „žití nad poměry“  konsolidace veřejných financí (vyšší daně  brzda růstu) Přerozdělování prostředků s cílem zabránit rozpadu eurozóny: Novodobý evropský „socialismus“ (přerozdělování od disciplinovaných a výkonných k nedisciplinovaným a nevýkonným)  morální hazard do budoucna! Politická nestabilita (jak dlouho vydrží politická solidarita německých daňových poplatníků?) Nesystémová opatření (bankovní regulace a dohled) Největším dlouhodobým problémem eurozony je nedostatek strukturální konvergence! Přerozdělení prostředků prostřednictvím rozpočtů může stabilitě krátkodobě pomoci; strukturální reformy jsou však nevyhnutelné

14 Hypotetické scénáře budoucího vývoje eurozóny
Vystoupení neproblematičtějších členů; jejich návrat k vlastním někdejším měnám (jejich devalvace podnítí ek. růst, obnovení konkurenceschopnosti a snížení dluhů) Řízený bankrot nejvíce zadlužených členů (riziko ztrát pro věřitele – banky v nejvyspělejších zemích) „Dvourychlostní“ eurozóna („silné“ vs „slabé“ země) s možným návratem k někdejším vlastním měnám „Přečkání špatných časů“ pomocí vytvoření záchranných fondů (viz níže) Každé řešení bude mít svoje nezanedbatelné náklady

15 Záchranné mechanismy eurozóny 1/2
Řecku byla v květnu poskytnuta půjčka ve výši 110 mld. EUR (eurozóna 80 mld. EUR, MMF 30 mld. EUR) Když se ukázalo, že i jiné státy se mohou dostat do potíží, byl zřízen EFSF (European Financial Stability Facility) Může vydat obligace garantované členskými státy eurozóny do výše 440 mld. EUR Začal fungovat od 4. srpna 2010 a měl by fungovat do roku 2013, tedy dočasně ČR se neúčastní (pokud by byla členem eurozóny, přispívala by zhruba do výše 6,3 mld. EUR, tj přibližně 4,2% HDP) O posílení EFSF se má Evropská rada dohodnout do června

16 Záchranné mechanismy eurozóny 2/2
ESM – Evropský stabilizační mechanismus Jde o trvalý stabilizační mechanismus, který má v roce 2013 nahradit nynější fond EFSF Celkový objem bude 700 mld. EUR, z toho 80 mld. bude vloženo přímo a 620 mld. bude disponibilní kapitál ve formě záruk Má být financován členským státy eurozóny, případně ostatními státy EU, které vyjádří zájem (ČR se podílet nebude) Splátky členských zemí budou rozloženy do pěti let (v letech 2013 – 2017 má být každoročně vloženo 16 mld. EUR) Výše příspěvku bude záviset ze 75% na výši národního důchodu, z 12,5% na výši HDP a z 12,5% na počtu obyvatel Zatímco Pakt stability a růstu měl mít preventivní účinky, záchranné mechanismy se snaží řešit již vzniklé problémy zadlužených zemí

17 Euro a ČR Krize obnažila zásadní slabiny v institucionálním fungování a ve způsobech rozhodování eurozóny V důsledku vytváření záchranných mechanismů se výrazně zvyšují rozpočtové náklady členství v eurozóně a mění se tak bilance přínosů a nákladů Česká ekonomika není doposud na přijetí eura připravená (fiskální vývoj + nedostatečná sladěnost s eurozónou)  náklady plynoucí z členství ČR v eurozóně by zřejmě byly vyšší než přínosy Přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila Úvahy o přijetí eura ČR nebudou po několik let aktuální

18 Aktuální makroekonomický vývoj v ČR

19 Česka ekonomika na začátku krize
Určité rysy mírného přehřívání: Pracovní síla byla v letech úzkým místem Vývoj na trhu nemovitostí Makroekonomické rovnováhy Pružný měnový a kurzový rámec Zdravý a odolný bankovní sektor + zanedbatelná expozice vůči tzv. toxickým aktivům Reálná konvergence vůči vyspělým ekonomikám Nedostatečně konsolidované veřejné finance Vysoká exportní závislost (specializace na několik oborů) Českou ekonomiku zastihla krize v poměrně dobré kondici

20 Dnešní situace české ekonomiky
Probíhá oživení a postupný návrat na předkrizovou úroveň Domácí oživení je těsně svázáno se zahraniční poptávkou Oživení není rovnoměrné (průmysl vs stavebnictví) Inflace se pohybuje poblíž inflačního cíle ČNB Kurz koruny je poblíž dlouhodobého trendu zhodnocování Trh práce je zpožděný za vývojem reálné ekonomiky Probíhá fiskální konsolidace Významná jsou zahraniční rizika: dluhová krize v eurozóně, nejistoty v bankovním sektoru, pomalý hospodářský růst Zahraniční oživení je pro domácí hospodářský růst klíčové

21 HDP (meziroční a mezičtvrtletní změny v %; stálé ceny; sezónně očištěno)
Pramen: ČSÚ Ve čtvrtém čtvrtletí 2010 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,6 %; v roce 2010 vzrostl HDP o 2,2 %

22 Průmyslová produkce (meziroční změna v %)
Pramen: ČSÚ Tempo růstu průmyslové výroby zpomalilo z 16,9% v lednu na 13% v únoru (12,5% po sezónním očištění)

23 Bariéry růstu v průmyslu
Pramen: ČSÚ Vliv nedostatečné poptávky jako nejvýznamnější bariéry růstu se snižuje od počátku roku 2010; roste váha faktoru nedostatku materiálu/zařízení

24 Indikátory důvěry (průměr roku 2005 = 100)
Pramen: ČSÚ Důvěra ve většině oblastí se letos přestala zlepšovat nebo se mírně zhoršila

25 Beverigdeova křivka Poznámka: sezónně očištěné počty osob v tisících Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, výpočty ČNB Beveridgeova křivka naznačuje stagnaci na trhu práce: již několik měsíců se nemění počet volných pracovních míst a počet nezaměstnaných se mění jen málo

26 Mzda ve sledovaných organizacích (mzr. změna v %)
Pramen: ČSÚ Reálná mzda ve sledovaných organizacích klesla (poprvé od 3Q1998) ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 1,1%

27 Maloobchod včetně motoristického segmentu (meziroční změna v %)
Pramen: ČSÚ Meziroční růst maloobchodního obratu v únoru činil 6,5% (po sezónním očištění 5,7%) z toho motoristický segment vzrostl o 16% (s.o. 14,5%)

28 CZK/EUR (3. ledna 2000 – 17. března 2011)
Pramen: Eurostat I přes posílení v lednu se koruna nachází poblíž dlouhodobého trendu zhodnocování

29 Inflace (mzr změna v %) Pramen: ČSÚ Meziroční inflace (CPI) činila v únoru 1,8% a nacházela se o 0,3 p.p. pod prognózou ČNB; hlavní příčinou byl pomalejší než očekávaný růst cen potravin

30 Ceny průmyslových výrobců (mzr změny v %; příspěvky v p.b.)
Pramen: ČSÚ Růst cen průmyslových výrobců v posledních měsících zrychluje: z 3,6% v prosinci na 4,6% v lednu a na 5,4% v únoru

31 Ceny zemědělských výrobců (mzr změny v %)
Pramen: ČSÚ Růst cen zemědělských výrobců v únoru výrazně zrychlil (na 29,7%) v důsledku prudkého růstu cen rostlinných produktů (na 53,1%)

32 Úrokové sazby ČNB (v %) Pramen: ČNB ČNB ponechala od května 2010 klíčové úrokové sazby nezměněné

33 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč – metodika GFS 1986)
Pramen: Ministerstvo Financí Státní rozpočet se do března 2011 vyvíjel hůře než v roce 2009 ale lépe než v roce 2010

34 Stavy úvěrů podnikům a domácnostem (mzr. změny v %)
Pramen: ČNB Stavy úvěrů podnikům vzrostly v únoru o 1,6%; stavy úvěrů domácnostem vzrostly o 7,1%, ale již tři roky zpomaluje tempo jejich růstu

35 Nové korunové úvěry na bydlení (v %)
Pramen: ČNB Nedávno obnovený růst nově poskytnutých úvěrů na bydlení a klesající klientské úrokové sazby naznačují stabilizaci na trhu úvěrů na bydlení

36 Nové korunové úvěry nefinančním podnikům (v %)
Pramen: ČNB Nově poskytnuté korunové úvěry nefinančním podnikům obnovily v lednu a v únoru svůj růst

37 Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v %)
Pramen: ČNB Podíl úvěrů v selhání vykazuje v posledních měsících tendenci ke stabilizaci v obou segmentech

38 Čisté zisky v bankovním sektoru (v mld. CZK)
Pramen: ČNB Objem čistého zisku bank v ČR byl v roce o něco nižší než v rekordním roce 2009

39 Kapitálová přiměřenost (v %)
Pramen: ČNB V lednu 2011 byla kapitálová přiměřenost 15,4% (Tier 1 kapitálová přiměřenost byla 14%)

40 Prognóza ČNB (únor 2011)

41 Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %, sezónně očištěno)
Pramen: ČNB Růst HDP v roce 2011 zpomalí v důsledku fiskální restrikce, pomalejšího růstu zahraniční poptávky a nižší dynamiky investic; robustnější oživení

42 Prognóza celkové inflace (mzr změny v %)
Pramen: ČNB Celková inflace se bude nacházet poblíž inflačního cíle

43 Prognóza měnověpolitické inflace (mzr změny v %)
Pramen: ČNB Měnověpolitická inflace se zvýší a bude se pohybovat v blízkosti inflačního cíle

44 Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)
Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem od konce roku 2011

45 Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)
Pramen: ČNB Nominální měnový kurz koruny v horizontu prognózy postupně posiluje

46 Bilance rizik prognózy
Nákladové inflační tlaky (související s rostoucími cenami potravin, ropy a surovin) se v poslední době zvýšily Dovážená nákladová inflace byla začátkem roku tlumena posílením koruny Domácí poptávkou tažená inflace zůstává velmi nízká a v poslední době se ještě snížila (mzdy, nezaměstnanost, fiskální konsolidace) Rizika prognózy jsou významná a v poslední době zesílila rizika inflační i protiinflační; celková bilance se posunula velmi mírně ve směru vyšší inflace

47 HDP (stálé ceny; sezónně očištěno; index 2000 = 100)
2010 Q4: odhad ČNB; 2011 Q1-Q4: prognóza ČNB Pramen: ČSÚ, ČNB Předkrizové úrovně HDP bychom mohli dosáhnout přibližně koncem tohoto roku; česká ekonomika se tak v důsledku krize v čase vrátí zhruba o tři roky zpět

48 Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě 28
Praha 1 Tel: