HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE.

Prezentace na téma: "HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE."— Transkript prezentace:

1 HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

2 Terciární sektor – služby
8.Přednáška Terciární sektor – služby

3 Osnova: 8. Terciární sektor 8.1 Terciární sektor – okruhy aktivit 8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucí počty osob – cestovní ruch 8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku 8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku 8.3 Kvartární sektor 8.4 Mezinárodní obchodní vztahy

4 8. Terciární sektor – služby
… služby jsou dalším oborem (sektorem) aktivit národních ekonomik s velmi dynamickým nárůstem podílu tvorby GDP dané ekonomiky. Služby (vybrané) nejsou jen „pouhou“ ekonomickou kategorií ve smyslu tvorby GDP, ale mají i svůj společensko – sociální význam, neboť v řadě specializací poskytují „výstupy“ do oblasti zdraví a vdělanosti obyvatelstva. Z tohoto pohledu proto i často nemají „ srovnatelnou „ ekonomickou efektivitu – profitabilitu. Jejich „užitečnost“ je poměřována spíše jinými druhy ukazatelů, např. tzv. ukazateli vybavenosti, tj. počtem lékařů, zařízení na 1000 (100) obyv. nebo % podíly vzdělanostních skupin obyvatel. apod. Lze konstruovat i ukazatele na bázi tzv. komfortu-lidského blahobytu-spokojenosti…

5 Významným přínosem pro NH je „trvalá“ absorpce „uvolněné“ pracovní síly z 1.a2.sek toru NH pro investiční nenáročnost. Z dříve uvedeného vyplývá, že sektor služeb lze rozčlenit na min 2 skupiny činností: komerčně orientované II. společensky a sociálně prospěšné ad I - sem patří služby na bázi plně ohodnocených výstupů, jako např.: bankovnictví, pojišťovnictví, obchod, osobní doprava… ad II – sem patří služby na bázi spoluúčasti (státu, municipalit, fondů apod…), které se spolupodílejí na tvorbě (sanaci) hospodářského výsledku.

6 Výstupy skup.II mají velmi široký a významný dopad na „sociální“ úroveň obyvatelstva a v podstatě charakterizují i vyspělost dané země, viz. státy tzv. sociálního blahobytu – široká oblast státní podpory (Švédsko, SRN, Švýcarsko…. Platí i obrácené „měřítko“ – viz RZ a TE Současné trendy vývoje tohoto sektoru u nejvyspělejších zemí světa se orientují na obě skupiny, ale ve skupině komerčně orientovaných činností jsou ekonomicky velmi úspěšné, neboť převažuje zaměření do bankovních, pojišťovacích a finančních služeb s vysokým zhodnocením lidského kapitálu. Vytvářejí se i tzv. finanční centra světa, kde dominují země USA, Velká Britanie a Japonsko a další , např. Lucembursko, které hrají i významné regionální role v tomto sektoru.

7 Terciární sektor – okruhy aktivit
1. Maloobchod 2. Administrativa a řízení 3. Zdravotní péče 4. Sociální péče 5. Školství 6. Veřejné stravování 7. Věda a výzkum 8. Bankovnictví a pojišťovnictví 9. Zahraniční obchod 10. Tělovýchova a cestovní ruch

8 Každá z těchto aktivit je charakterizována určitými typickými atributy:
soustavou zařízení, spec. školenými zaměstnanci, specifickým okruhem uživatelů, lokalizací, apod. větší část služeb má tendence se koncentrovat do populačně větších sídel -ukazatel významu sídla počet obyvatel ve středisku (městě, vesnici) a jeho zázemí je limitem pro existenci jen takových druhů obslužných zařízení, pro něž je tento počet obsluhovaných dostatečný k tomu, aby tyto služby byly ještě rentabilní většina služeb se realizuje na základě individuálního výběru

9 zpravidla v nejvýhodnější poloze s největší frekvencí návštěvníků uvnitř měst nalezneme obslužná zařízení nejdražších či nejžádanějších potřeb obsluhující obyvatele města a jeho zázemí – viz tzv. polohová renta (odpovídající výše nájmů, poplatků ...) pohyb ze zázemí do centra nazýváme dostředný - jeho směry a intenzita závisí na řadě faktorů, nejdůležitější je kvalita vybavenosti střediska (počet druhů, počet obslužných zařízení, kvalita obsluhy, ceny, dostupnost, aj.) opačný pohyb - odstředivý pohyb za službami (rekreační služby lokalizované v oblastech specifických přírodních a kulturních podmínek)

10 8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucími počty osob – cestovní ruch
Tyto osoby přesunující se za jejich využitím představuje cestovní ruch ( služby cestovního ruchu: dopravní, ubytovací, stravovací, aj.) organizací a strukturou poskytovaných služeb ovlivňuje cestovní ruch jak zdroiové oblasti {měnící se vkus klientely), tak i cílové oblasti (ztráta původních kulturních tradic, staveb, způsobu života ...) cestování je dnes součástí životního stylu a je významným faktorem globalizace příjmy z cestovního ruchu tvoří nejen příjem SR, ale i regionálních rozpočtů

11 8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku
pohyb obyvatelstva mezi sídly – poptávka po službách apod. pohyb obyvatelstva při využití volného času – outdoorové aktivity, poznávací zájezdy, nákupní aktivity… 8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku v této dimenzi je cestovní ruch chápán jako „šiřitel“ globalizace enormní zájem o cestovní ruch změnil řadů cílových destinací ve velikostním a architektonickém rozměru – viz cílové přímořské destinace… zdrojovými oblastmi převažují vyspělé (bohaté) země s rozvinutou turistickou infrastrukturou ( služby cestovních agentur, dopraví infrastruktura…)

12 Základní charakteristiky :
dle počtu vyjíždějících turistů (pasivní cestovní ruch): 1. Německo (13 % z celosvětového objemu) 2. USA (13%) 3. Japonsko (10%) dle objemu příjmů z příjezdu návštěvníků (aktivní cestovní ruch): Francie (10%) 2. USA (8%) 3. Španělsko (7%) na evropské turisty připadá asi 60 % návštěvníků zahraničních zemí, na obě Ameriky asi 20 % a na Japonsko a další země východní Asie asi 15 % výrazné jsou sezónní proudy (ze S na J v Evropě i v Americe, kulturně poznávací a nákupní cesty do největších center, apod.)

13 CESTOVNÍ RUCH v ČR: v popředí nejnavštěvovanějších zemí světa, tvoří asi 5-10% HDP. 8.3 Kvartární sektor část obslužné sféry, především školství, věda a výzkum, se někdy vyčleňují z terciéru a zařazují se do kvartéru (kvartérní sféry) tomuto sektoru věnují nejvyspělejší státy světa velikou pozornost, protože nejvíce ovlivňuje budoucí rozvoj společnosti a její ekonomiky velký rozdíl mezi zeměmi bohatého „Severu" a zeměmi chudého „Jihu"

14 OBR. 8‑1: ROZMÍSTĚNI SLUŽEB

15 8.4 Mezinárodní obchodní vztahy
Tyto procesy jsou z hlediska sektorové struktury součástí terciéru zahraniční obchod, vývoz vědecko-technických informací (licence, ochranné známky a patenty), apod. zahraniční obchod: jeho složkami jsou dovoz a vývoz, výsledkem obrat (součet importu a exportu) a výsledné saldo zahraničního obchodu (+ či -) je ovlivňován - velikostí země, nalezišti surovin, otevřeností či uzavřeností hospodářství, atd. Zahraniční obchod nejvýznamnějších států dle objemu dovozu, vývozu a salda (v mld. USD):

16 TAB. 8‑1: NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STÁTY DLE OBJEMŮ v mld. Dolarů
Země Dovoz Obrat / Vývoz Saldo USA 1933 3488 / 1554 - 378 Čína 1333 2561 / 1428 + 259 Německo 818 1813 / 949 + 176 Japonsko 790 1680 / 810 + 21 Francie 301 299 - 2 Kanada 238 277 -39 Itálie 237 + 1 Hongkong 213 202 - 12 Velká Británie 212 160 - 52 Nizozemsko 197 209 + 12 Zdroj: Destatis, březen 2009

17 STRUKTURU MEZINÁRODNÍHO OBCHODU OVLIVŇUJE :
jednak blízkost zemí, jednak jejich hospodářská úroveň, ta působí na strukturu druhů zboží: 40 % z celkové hodnoty ZO = strojírenské výrobky 30 % = ostatní průmyslové výrobky 10 % = chemikálie 20 % = potraviny, energetické a všechny ostatní suroviny

18 Struktura ZO je různá Velké rozdíly lze zaznamenat: hospodářsky vyspělé země x transformující se země x země rozvojové Teritoriální strukturu ovlivňuje geografická blízkost zemí, dopravní dosažitelnost, atd. zvláštní formu zahraničních vztahů představují investice a prodej vědecko­technických informací (know-how) přímé investice spojené s transferem kapitálu do jiné země představují jednu z forem šíření modernizace hospodářství, hlavními investory v zahraničí jsou především země S. Ameriky, Evropy či V. Asie

19 Odpovědi Služby jsou tzv. nemateriálním odvětvím s vyšším nárokem na pracovní sílu, často se specifickou kvalifikací a vyšším vzděláním. Služby lze klasifikovat na komerčně a společensky a sociálně orientované Okruh aktivit terciárního sektoru zahrňuje cca 10 odvětví a je možné další okruhy připojit Zdrojové oblasti jsou představovány především vyspělými zeměmi a za cílové jsou považovány destinace s přírodním či architektonickým potenciálem Mezinárodní obchodní vztahy obsahují procesy výměny materiálních i nemateriálních výstupů dané ekonomiky. Jsou kvantifikovány tzv. obratem MO a jeho výsledkem, tzv. saldem v pozitivní nebo záporné hodnotě

20 Náměty k procvičení Označte příklady vybraných služeb ve svém sídle Zjistěte kvalifikační nároky na speciálně vybrané služby (např. zdravotnické…) Analyzujte úroveň vybavenosti službami vybraného sídla

21 Děkuji za pozornost 