Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku

Prezentace na téma: "Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku"— Transkript prezentace:

1 Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku 1993-2007
František Frantál & Josef Hejzlar

2 Vývoj kvality vody v n. Lipno-Frymburk 1993-2007
průhlednost Průhlednost je nepřímo úměrná koncentraci fytoplanktonu, popř. koncentraci huminových látek a zvířeného sedimentu. V období : – nejvyšší průhlednost – nejnižší koncentrace fytoplanktonu – nejnižší koncentrace fosforu od začátku sledování v roce 1993 chlorofyl Velikost sezónního maxima koncentrace fytoplanktonu závisí především na meteorologických podmínkách v daném roce. fosfor Nárůst konc. Pcelk od jara do podzimu je důsledkem vypouštění odpadních vod do vzdutí a rybářství. Od r jsou nárůsty nižší, zřejmě díky účinnějšímu srážení P v ČOV.

3 Fytoplankton a živiny 2006-2007
skupiny fytoplanktonu Jaro - dominují rozsivky (Diatoms) nebo pestré uskupení zelených řas (Chlorphytes) s rozsivkami, skrytěnkami (Cryptophytes) a dal. Léto - nástup rozvoje sinic (cyanophyta), jehož intenzita závisí na teplotě a dostupnosti živin (fosforu, N sinice fixují z N2) Podzim - setrvačností z léta zůstávají dominantní sinice (druh Woronichinia naegeliana) - teplota > cca 18 °C - pokles konc. NO3-N pod cca 0,2 mg/l, kdy se N stává limitující živinou pro ostatní skupiny řas - přísun P - demonstrován nárůstem koncentrace Pcelk v létě (při setrvání konc. Pcelk v létě <20mg/m3 by k růstu masivního vodního květu nedocházelo) - průnik podmínek - zelené šipky limitující konc. Nanorg pro řasy teplotní limit rozvoje sinic spouštěče růstu sinic

4 Fytoplankton a živiny 2006-2007
skupiny fytoplanktonu Jaro - dominují rozsivky (Diatoms) nebo pestré uskupení zelených řas (Chlorphytes) s rozsivkami, skrytěnkami (Cryptophytes) a dal. Léto - nástup rozvoje sinic (cyanophyta), jehož intenzita závisí na teplotě a dostupnosti živin (fosforu, N sinice fixují z N2) Podzim - setrvačností z léta zůstávají dominantní sinice (druh Woronichinia naegeliana) Důsledky pro management nádrže: – je třeba dále snižovat zatížení nádrže fosforem (komunální odp.vody z malých zdrojů, rybářství) – neomezovat přísun N (v ČOV by neměla být uplatňována denitrifikace) – ekotechnologická opatření: a) úprava rybí obsádky - omezení planktonožravých druhů b) podpora rozvoje makrofyt, zejm. u zdrojů znečištění (např. omezením kolísání hladiny anebo výstavbou ponořených protierozních a zavodňovacích hrází v místech výustí) - teplota > cca 18 °C - pokles konc. NO3-N pod cca 0,2 mg/l, kdy se N stává limitující živinou pro ostatní skupiny řas - přísun P - demonstrován nárůstem koncentrace Pcelk v létě (při setrvání konc. Pcelk <20mg/m3 by k růstu masivního vodního květu nedocházelo) - průnik - viz zelené šipky limitující konc. Nanorg pro řasy teplotní limit rozvoje sinic spouštěče růstu sinic

5 Zdroje fosforu v období 2000-2002
násady minus úlovky ( ): ,3 t/rok vnadění: ,3 t/rok 3 t/rok z toho ČOV: Lipno + H.Planá + Černá v P. + Frymburk 2000-2: ,8 t/rok 2005: ,38 t/rok 2006: 0,33 t/rok 2007: 0,39 t/rok 2,2 t/rok 1 t/rok 0,8 t/rok

6 Mikrofotografie fytoplantkonu © Petr Znachor
Anabaena crassa Anabeana planctonica Anabeana spiroides Anabeana lemmermannii Woronichinia naegeliana Aphanizomenon yezoense Microcystis aeruginosa Fragilaria crotonensis Aulacoseira italica Asterionella formosa Cryptomonas reflexa Synura sp.

7

8

9