Dějiny každodennosti, 1. ročník 12. 10. 2011 Mgr. Ondřej Kunc.

Prezentace na téma: "Dějiny každodennosti, 1. ročník 12. 10. 2011 Mgr. Ondřej Kunc."— Transkript prezentace:

1 Dějiny každodennosti, 1. ročník 12. 10. 2011 Mgr. Ondřej Kunc

2  dějiny každodennosti = dějiny mentalit  vznik dějin mentalit  dějiny mentalit a historická demografie  koncepce mentality  historik a mentality  proměny obyvatelstva českých zemí v průběhu 19. století  struktura společnosti

3  výraz mentalita  z latiny  angličtina – konec 17. století  francouzština – polovina 19. století  němčina – počátek 20. století  mentalita = charakteristický soubor vlastností  věk, geografické prostředí, sociální prostředí aj.

4  neexistence jednotné mentality  mentalita = celkový způsob myšlení určité sociální skupiny  závislost na výchově, tradici, politických a sociálních podmínkách  projevy mentalit – hodnotový žebříček  vznešené  nevznešené

5  ne až na konci 20. století  škola Annales – nové pojetí historie  historikové a sociologové  termín mentalita při studiu primitivních společností  oblast vědomých a nevědomých aktivit  název sociální dějiny (social history)  totalismus v historii

6  tradiční historie x sociální historie  hospodářské dějiny  ekonomické dějiny  sociální dějiny  kulturní dějiny

7  ??? hospodářské dějiny → dějiny mentalit ???  exaktní věda  matematika, statistiky  neprivilegované vrstvy  ceny, mzdy, daně, trhy, drahota, chudoba, zbohatnutí, hladomory, epidemie, mortalita  reakce a postoje zúčastněných  souvislé řady dat

8  termín mentalita  nejprve kategorie, poté samostatný obor  do podvědomí všech  získání širokého publika  přitažlivější než tradiční historie

9  základ – regionální bádání  výzkumy populačních hnutí  statistická a dokumentační základna  pojem dlouhé trvání  zkoumání dlouhých časových úseků  neviditelné modely chování

10  nová zkoumání  dříve data nedostupná  nyní nové antropologické výstupy  obrození sociálních dějin v 60. letech 20. století  invaze historických prací do dosud neznámých oblastí

11  nová témata:  dítě a dětství  smrt  sexualita  kriminalita a delikvence  sociabilita (společenské sdružování)  věkové skupiny  lidové slavnosti  lidová zbožnost

12  dovršitel Philippe Ariès  Dítě a rodinný život za starého režimu  Dějiny smrti I, II  mentality – badatelské téma 3. generace školy Annales  George Duby  Jacques Le Goff

13  překročení původních hranic  návrat k tématům považovaných za zpracované  opětovné čtení dokumentů  počáteční témata:  práce  rodina  věk  výchova  sexualita  smrt

14  přelom 18. a 19. století  změny ve struktuře obyvatelstva  původní stavovské uspořádání → občanská společnost  příprava změn v 1. polovině 19. století  dokončeno po revolucích 1848-1849  změny završeny před 1. světovou válkou

15  podnikatelská vrstva  rozhodující síla společnosti  různý původ  ekonomický faktor jako prostředek sociálního vzestupu

16  horní vrstvy  střední vrstvy  dolní vrstvy

17  politická či ekonomická moc  řízení společnosti  sociálně nejmocnější a nejprestižnější složka společnosti  splývání horních vrstev s elitami

18  horní vrstva x elita:  horní vrstva = vrchol obecného sociálního žebříčku  elita = v každé sociální skupině  19. století – 0,5 – 1% populace  r. 1800 – 23-45 tisíc osob  r. 1900 – 50-100 tisíc osob

19  složení horních vrstev:  šlechta  patriciát  důstojníci  vysoká státní byrokracie  církev

20  šlechtický titul stále svou váhu  poslední desetiletí 18. století – nobilitovaní  jednotlivci  bohatí průmyslníci  podnikatelé  obchodníci

21  nové šlechtické tituly  důstojníci  státní úředníci  významní umělci, vědci, univerzitní profesoři, politici  průmyslníci, velkoobchodníci  Škodové  Ringhofferové  Liebigové  Bartoňové

22  stará x nová šlechta  snaha o přejímání aristokratického životního stylu:  skupování statků  opravy zámků

23  stará šlechta  možnost získat postavení u dvora  mocenská dědictví rodů  historie rodů  aristokracie z celé Evropy  kompaktní, relativná uzavřená sociální skupina

24  hrabata  větší část historické šlechty  54 rodů  svobodní páni – baroni  83 rodů  průmyslníci, úředníci, vojáci  x rodiny se středověkým rodokmenem

25  počet – 1/10% obyvatelstva  ignorance nové šlechty  sňatky pouze mezi sebou  prohlubování propasti stará šlechta x ostatní

26  působení staré šlechty:  rakouské vlády  diplomacie  armáda  nejvyšší církevní hierarchie  říšská rada a na zemské sněmy  později podnikatelé  pozemková držba

27  otevírání horních vrstev středním vrstvám  svobodná povolání:  lékaři  advokáti  notáři  buržoazie – až od občanské společnosti

28  velkoobchodníci, finančníci  podnikatelé, velkostatkáři, špičky správy, ministři  mnoho židů  vznik moderních podnikatelů

29  povyšování podle služebních let, nikoli podle schopností a výkonů

30  podíl v politickém rozhodování  šlechta až do poloviny 19. století  nový systém od 2. polovin 19. století → uplatnění měšťanů → zrod moderní politiky

31  udržení svého postavení ve společnosti  vliv na široké vrstvy obyvatelstva  orientace na víru x praktické záležitosti  problematika školství  polnohospodářství  zdravotní péče