Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Název projektu: Moderní škola
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název vzdělávacího materiálu: Funkční styl umělecký Číslo vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_13_3 Jméno autora: Mgr. Hana Taušnerová Název školy: Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace
2
FUNKČNÍ STYLY UMĚLECKÝ
3
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
UMĚLECKÝ FUNKČNÍ STYL Styl umělecké, tzv. krásné literatury. Má estetickou funkci, má vyvolat silné prožitky, ovlivnit city, pocity, nálady, postoje. Této funkci je podřízena kompozice i stylizace textu, výběr jazykových prostředků.
4
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY Využívají se všechny vrstvy jazyka. Základem je obvykle spisovná čeština (vytváří neutrální pozadí). Slovní zásoba: text ozvláštňují výrazy nespisovné (obecná čeština, slang, nářečí). V historických románech najdeme výrazy knižní, archaismy, historismy.
5
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
Využití tzv. FIGUR: METAFORA: přenesení výrazu z jednoho jevu na druhý na základě vnější podobnosti (démanty hvězd zářily na noční obloze) METONYMIE: přenesení výrazu z jednoho jevu na druhý na základě vnitřní souvislosti (číst Čapka) SYNEKDOCHA: záměna celku a části (na začátku symfonie smyčce nastoupily opožděně)
6
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
PERSONIFIKACE: neživým předmětům se připisují živé vlastnosti (řeka zpívá, Praha – matka měst) PERIFRÁZE: náhrada běžného pojmenování obšírnějším opisem (naše děti, ty dojemné, bezbranné bytosti) OXYMÓRON: spojení výrazů s opačným, kontrastním významem (hlasité mlčení)
7
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
PARADOX, ANTITEZE: zdánlivě protismyslné, překvapivé spojení protikladných motivů (Milí žáci – ale vlastně jste mi vždycky nebyli milými žáky, vlastně jste byli lumpové, ale stejně jsem vás měl rád..) APOSTROFA: oslovení osoby neživé, nepřítomné, neexistující (drazí předkové…) PŘIROVNÁNÍ: (hvězdy jsou jako démanty)
8
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
ANAFORA: opakování téhož textu na počátku vět, veršů (Vždycky jsem na vás vzpomínal. Vždycky jsem se k vám v duchu vracel.) EPIFORA: opakování téhož výrazu na konci vět , veršů (už nejsem dítě, nemyslím jako dítě, nechovám se jako dítě..) APANASTROFA: opakování téhož výrazu na konci věty, verše a na počátku věty, verše nového (Už nastal čas. Čas, kdy se musí každý rozhodnout.)
9
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
EPIZEUXIS: opakování téhož slova jako prostředek intenzifikace výrazu (každý z nás o tom musí přemýšlet, musí to zvážit, musí se rozhodnout.) CHIASMUS: opakování téže větné struktury, ale s opačným slovosledem (Nemůžeme už tak žít. Žít tak už nemůžeme proto, …) INVERZE: změna obvyklého slovosledu (otec můj, matka má…)
10
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
GRADACE (KLIMAX): uspořádání výrazů tak ,že se význam a účinek zesiluje (důležitý, ba nejdůležitější ze všech…) ANTIKLIMAX: uspořádání výrazů tak, že se účinek zeslabuje (rozpadá se, rozplývá se, mizí…) IRONIE: autor myslí pravý opak toho, co říká (to se ti povedlo, ty chytráku…)
11
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
HYPERBOLA: nadsázka, zveličení (to je úžasná, převratná událost, přepište dějiny…) LITOTES: zmírnění, zjemnění nějakého tvrzení – většinou pomocí dvojitého záporu (nemohu nepřiznat…)
12
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
ZVUKOVÁ STRÁNKA TEXTU - důležitá především v poezii. Patří sem rytmus, rým, eufonie (libozvučnost), zvukomalba (zvukové vystižení popisovaného jevu), hlásková instrumentace (táž hláska, slabika, několik hlásek se ve verších opakuje s nápadně vysokou frekvencí a zabarvuje celkové vyznění (tou hrou unylou).
13
Funkční styly UMĚLECKÝ STYL
ŘEČ POSTAV Ich-forma: vyprávění v 1. osobě, umožňuje subjektivizaci. Nejčastěji jde o vnitřní monolog, proud vědomí Er-forma: objektivní, vyprávění ve 3. osobě
14
Funkční styly TYP VYPRAVĚČE Vševědoucí vypráví ve 3. osobě, vytváří iluzi skutečnosti, ví o prostředí, postavách a ději vše, do událostí nezasahuje, je nestranný. Subjektivní vypráví v 1. osobě, vyjadřuje svoje názory, komentuje a hodnotí. Totožný s některou z postav, která vypráví také v 1. osobě, vše viděno jejíma očima. Pozorovatel události jen registruje, zaznamenává, popisuje (nový román…)
15
Zdroj: Vlastní práce autorky
Funkční styly Zdroj: Vlastní práce autorky Hoffmannová, Jana, Ježková, Jaroslava, Vaňková, Jana. Komunikace a sloh. 1. vydání. Plzeň: Fraus,
Podobné prezentace
