Věcný záměr zákona v vysokých školách. Základní odlišnosti proti stávající právní úpravě.

Prezentace na téma: "Věcný záměr zákona v vysokých školách. Základní odlišnosti proti stávající právní úpravě."— Transkript prezentace:

1 Věcný záměr zákona v vysokých školách

2 Základní odlišnosti proti stávající právní úpravě

3 Obecná hlediska Zákon má rozšířit kompetence orgánu samosprávy VŠ Jediným dokumentem podléhajícím registraci bude statut VŠ (jeho náležitosti bude definovat zákon) Dělení na Vysoké školy a Universitní vysoké školy (=universita) (poskytuje všechny tři stupně) Mezi universitami budou zvláštní výzkumné univerzity (nejasná kritéria)

4 Rektor –Jmenuje president na návrh Akademického senátu (postup volby a podmínky ve Statutu) –Výběr rektora zpravidla za použití prvků výběrového řízení –Návrh se předkládá prostřednictvím Rady VŠ –Rada VŠ bude mít právo vyslovit nesouhlas s návrhem Akademického senátu (zákon upraví postup v tomto případě)(?) –Rada VŠ uzavře s rektorem smlouvu o výkonu jeho funkce (po vyjádření Akademického senátu)

5 Akademický senát –1/3 tvoří student –Schvaluje zejména Statut, vnitřní předpisy, dlouhodobý záměr, rámcovou smlouvu s ministerstvem. Tyto materiály musí ale následně schválit Rada VŠ (!) –Vyjadřuje se k rozpočtu VŠ

6 Rada VŠ –Členové nesmí být členy akademické obce –Radu jmenuje vláda, 1/3 na návrh rektora, 1/3 na návrh akademického senátu, 1/3 na návrh ministerstva. –Schvaluje statut, dlouhodobý záměr po předchozím schválení (?) senátem –Schvaluje rozpočet po vyjádření (?) senátu

7 Vnitřní organizační struktura VŠ –Zákon podrobně neupravuje (upravuje to Statut VŠ) –Fakulty (pokud budou) mohou být zřízeny jen u univerzit –Vnitřní struktura fakult není plně předepsána –Organizace fakult musí být podle zásad samosprávy (?) Vztahy se státem –Stát uzavře rámcovou smlouvu s VŠ (3-5 let) o směru působení, hlavních výstupech a minimálním financování

8 Akademičtí pracovníci –Ustanovuje se pracovní funkce docenta a profesora (obecně pracovní funkce) –Habilitace a profesorská řízení platí pro konkrétní VŠ, právo habilitace má ten, kdo má doktorské studium. –Do obou pozic ustanovuje přímo VŠ Studenti –Povinnost platit školné při bakalářském nebo magisterském studiu –Na správní řízení v záležitostech studentů se vztahuje Správní řád

9 Zajišťování kvality činnosti VŠ –institucionální akreditace –dvě úrovně hodnocení kvality státem (vnitřní systém zajišťování kvality a oblasti vzdělávání), –systemizace požadavků na vnitřní systém zajišťování kvality, Národní akreditační agentura –Vrcholným orgánem je Akreditační komise –Možnost působení i jiných subjektů při institucionální akreditaci VŠ (Národní akreditační agentura může pověřit jiný subjekt prováděním hodnocení)

10 Základní věcné problémy návrhu

11 –Nedostatečné a nejasné rozlišení postavení veřejných a soukromých vysokých škol –Nejasná specifikace a záměry v oblasti diversifikace VŠ (kdo bude definovat výzkumné uni, jaký typ kritérií bude požíván pro dělení VŠ apod.) –Nejasná funkčnost systému vnitřního a vnějšího systému hodnocení kvality (nejasné kritéria hodnocení, rozpor mezi akreditací pro danou oblast a registrací programu) –Vnitřní rozpory v kompetencích klíčových orgánů (Akademického senátu a Rady VŠ) –Nejasný rozdíl v definici docenta a profesora –Nejasné postavení studijního programu ve vztahu k oblasti akreditace

12 Možná základní positiva návrhu

13 –Změna již neudržitelného systému akreditací programů a oborů –Možnost vzniku „výzkumných UNI“, lépe finančně zabezpečených –Kontraktované financování, zajišťující větší stabilitu –Vyšší flexibilita při definování vnitřní struktury UNI –Odstranění nejasných kompetencí v současné úpravě (rektor versus děkani, práva fakult nezávislá na VŠ apod.) –Splněním zákonných kvalitativních podmínek nevzniká soukromé VŠ nárok na státní souhlas

14 Potenciální základní negativa návrhu

15 –Možné posílení role nevolených a neakademických orgánů v řízení VŠ (Rada VŠ) – oslabení akademických principů. –Subjektivní pokles „postavení“ docentů a profesorů (místo titulu jen funkční místo na dané VŠ) –Ztráta vzájemné kontroly mezi VŠ (porovnání) při ustanovení do funkce profesora a docenta –Velký (implicitní) důraz na manažerské řízení může být v rozporu s akademickými principy

16 –Možné další snížení státní dotace pro VŠ v případě zavedení školného –Role „jiných“ subjektů pověřených Národní akreditační agenturou při institucionálním hodnocení kvality (nebezpečí komercionalizace této činnosti) –Tendence „převést“ UNI na zákaznický systém (student = zákazník)

17 Nejasné (neurčité) dopady

18 –Omezení akademických svobod ? –Zvýšení vlivu neakademického prostředí na chod VŠ (podnikatelské, politické vlivy) ? –Snížená motivace zájemců o habilitace a profesury ? –Zvýšení motivace studentů pro kvalitní studium ? –Omezení „létajících“ profesorů ?

19 Základní stanovisko České konference rektorů

20 Zcela negativní stanovisko: –Funkční místa –Snížení role samosprávy (vztah senát a Rada VŠ) Rozporná stanoviska: –Problematika akreditací –Konstrukce Rady VŠ –Vztah ke Správnímu řádu

21 Jak se bude nyní postupovat

22 –Je ustanovena Pracovní skupina Konference rektorů, která bude s MŠMT projednávat své připomínky (8.2.2012) –Uskuteční se další jednání Konference rektorů s ministrem nad těmito materiály (únor) –Uskuteční se jednání Konference rektorů s premiérem k této záležitosti (únor). –Konference rektorů požaduje po vládě, aby vrátila návrh zákona k dopracování.

23 Je tento návrh největším současným ohrožením akademických svobod? Obávám se, že je tady mnohem větší ohrožení:

24

25 Věcný záměr zákona o finanční podpoře studentů Z pohledu vedení univerzity

26 –Je problematické, zda školné povede k větší odpovědnosti studentů ke studiu. –Je problematické, zda studenti budou skutečně vyžadovat vyšší kvalitu studia (možný zcela opačný efekt – viz soukromé VŠ) –Nebezpečí snížení státní dotace pro VŠ –Vysoká administrativní náročnost pro VŠ – nutné další náklady –Významná část příjmů převáděná do soukromých subjektů (banky) –Potenciální zvýšené státní výdaje (garance půjček)