Právní úprava ochrany vod

Prezentace na téma: "Právní úprava ochrany vod"— Transkript prezentace:

1 Právní úprava ochrany vod
15. března 2010

2 Státnicové otázky Ochrana vod – předmět úpravy, základní instituty, nástroje ochrany Ochrana před povodněmi

3 Osnova přednášky oblasti právní úpravy, předmět právní úpravy
základní pojmy prameny právní úpravy nástroje administrativní koncepční ekonomické institucionální hlavní instituty nakládání s vodami ochrana vodních poměrů ochrana vodních zdrojů ochrana jakosti vod ochrana množství vod ochrana vodních toků ochrana vodních děl ochrana před povodněmi

4 Oblasti právní úpravy ochrana podzemních vod ochrana povrchových vod
hospodárné využívání vodních zdrojů ochrana jakosti vod ochrana před nepříznivými účinky sucha a povodní zajištění bezpečnosti vodních děl ochrana ekosystémů (vodních i závislých suchozemských) dle § 1 vodního zákona úprava právních vztahů k povrchovým a podzemním vodám (využívání, ochrana, zachování), vztahy k pozemkům a stavbám přímo souvisejícím s výskytem vod cílem právní úpravy je zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha

5 Předmět právní úpravy vody podzemní vody povrchové vodní útvary
vodní zdroje vodní toky zvláštní režim: vody, které jsou vyhrazenými nerosty přírodní léčivé zdroje zdroje přírodních minerálních vod důlní vody právní režim vod: res nullius vymezení pojmů (definice) – ust. § 2 vodního zákona podzemní vody: vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem… též vody ze studní povrchové vody: vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu vodní útvary: vymezená významná soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizovaná společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu útvary povrchových vod útvary podzemních vod povrchové vody využívané ke koupání rybí oblasti citlivé oblasti vodní zdroje: povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojování potřeb člověka, zejm. pro pitné účely vodní toky: povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku (§ 43) vody nejsou předmětem vlastnictví, nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku – práva k vodám jsou upravena zákonem

6 Právní úprava mezinárodní úroveň komunitární úroveň
smlouvy mnohostranné (př. Dohoda o mezinárodní komisi pro ochranu Labe) smlouvy dvoustranné (Smlouva mezi ČR a SR o spolupráci na hraničních vodách) komunitární úroveň zajištění ochrany vodních zdrojů pro specifické způsoby využití regulace vypouštění odpadních vod a nakládání s nebezpečnými látkami Rámcová směrnice vodní politiky (2000/60/ES) vnitrostátní úroveň zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) prováděcí předpisy (MŽP, MZe, MD) související právní předpisy: z. o vodovodech a kanalizacích, horní zákon, lázeňský zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny mezinárodněprávní úprava – zejména na regionální a subregionální úrovni dvoustranné smlouvy se nejčastěji týkají hraničních toků komunitární právní úprava – rámcová směrnice: cílem je umožnit trvale udržitelný rozvoj v oblasti vod jedním z požadavků je vycházet z říčních povodí důraz kladen na monitoring vnitrostátní právní úprava: § 4 – odkaz na související nebo zvláštní právní předpisy

7 Nástroje ochrany vod - administrativní
povolení ke zvláštnímu nakládání s vodami povolení k některým činnostem stavební povolení k vodním dílům povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace souhlas vyjádření vodoprávní evidence monitoring vodoprávní dozor (+ ukládání sankcí a nápravných opatření) vodoprávní řízení povolení ke zvláštnímu nakládání - § 8 (nakládání s povrchovými a podzemními vodami: odběr, využití energetického potenciálu, chov vodní drůbeže…) změna a zrušení povolení k nakládání s vodami (§ 12) z vlastního podnětu nebo na návrh taxativně vyjmenované důvody (př. změna podmínek rozhodných pro vydání povolení, nevyužívá-li oprávněný povolení bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky, požádá-li oprávněný o zrušení,…) zánik povolení k nakládání s vodami (§ 13): uplynutí doby, zánik vodního díla umožňujícího nakládání s vodami, smrt nebo zánik oprávněné osoby (bez právního nástupce) povolení k některým činnostem (§ 14) př. vysazování stromů a keřů v záplavových územích, zasypávání odstavených ramen vodních toků, vrácení vodního toku do původního koryta… stavební povolení k vodním dílům (§15) – k provedení vodních děl, k jejich změnám, ke změnám jejich užívání, k odstranění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 16) – vázanost vodoprávního úřadu emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení souhlas (§ 17) – ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení, ale které mohou ovlivnit vodní poměry vyjádření (§ 18) – zda je možná realizace záměru z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem, příp. za jakých podmínek vodoprávní evidence (§ 19) – evidence vydaných rozhodnutí monitoring (§ 21 a násl.) – sledování stavu povrchových a podzemních vod vodoprávní řízení (§ 115) subsidiarita správního řádu úprava účastníků řízení, lhůt, náležitostí žádosti, nákladů řízení…

8 Nástroje ochrany vod - koncepční
plánování v oblasti vod = soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát Plán hlavních povodí České republiky rámcové cíle pořizuje MZe ve spolupráci s MŽP, DÚSÚ a KÚ pro povodí Labe, povodí Moravy vč. dalších povodí přítoků Dunaje a pro povodí Odry schvaluje vláda: závazná část = nařízení vlády plány oblastí povodí konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů pořizují správci povodí ve spolupráci s ÚVÚ a KÚ 3 etapy: přípravné práce (časový plán, zhodnocení), návrh plánu oblasti povodí, konečný návrh plánu oblasti povodí programy opatření časový plán uskutečnění cílů stanovených v PHP ČR a POP a strategie jejich financování - § 23 a násl. - účelem plánování vod je vymezit a vzájemně harmonizovat tři veřejné zájmy: ochrana vod jako složky ŽP ochrana před povodněmi trvale udržitelné užívání vodních zdrojů podklady pro výkon VS zejm. na úseku územního plánování, územního rozhodování a povolování staveb PHP ČR: rámcové cíle pro hospodaření s vodami, pro jejich ochranu a zlepšování stavu, pro ochranu vodních ekosystémů, pro trvale udržitelné využívání vod, pro ochranu před škodlivými účinky vod, pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny POP: na základě zjištěného stavu vod a potřeby užívání těchto vod v daném území; 8 oblastí povodí PO: hlavní nástroj dosažení cílů stanovených v rámcových dokumentech; opatření nutno uskutečnit do 3 let od schválení PHP ČR nebo POP

9 Nástroje ochrany vod - ekonomické
poplatky poplatek za odebrané množství podzemní vody poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí odklad placení poplatků, prominutí části poplatku finanční podpory úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu dotace fond krajský fond pro financování naléhavých nápravných opatření jiné nástroje daňová zvýhodnění poplatky: § 88 a násl. poplatek za odběr: výše poplatku odvozená od skutečného množství odebrané vody, ne od povoleného množství; příjem SFŽP a státního rozpočtu (50 : 50) poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových: poplatek za znečištění vypouštění odpadních vod (odpadní vody s určitými vlastnostmi) + poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (vypouštění v určitém množství); příjem SFŽP poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních: povolení ve výjimečných případech; paušální částka bez ohledu na míru znečištění; příjem obce platba k úhradě správy vodních toků – finanční prostředky na činnost správců vodních toků, jejich příjem odklad (§ 96) – zahájení prací na čistírně odpadních vod nebo jiného zařízení ke snížení množství znečištění – až 80% výše poplatku prominutí (§ 97) – dodrží-li znečišťovatel lhůtu k dokončení investice, ČIŽP promine (právní nárok) část poplatku ve výši, v níž byl povolen odklad úhrada výdajů na opatření ve VZ - § 102 (výčet prioritních opatření) dotace (programy SFŽP aj.) fond – financování bezodkladného provedení nápravných opatření (př. § 42(5) – při havárii způsobené závadnou látkou, nebo náprava ekologické újmy)

10 Nástroje ochrany vod - institucionální
soustava vodoprávních úřadů: obecní úřady újezdní úřady krajské úřady ministerstva (ÚVÚ – MZe; MŽP) ČIŽP KHS (jakost povrchových vod určených ke koupání) správci vodních toků povodňové orgány správci vodních toků: drobných (subjekty určené MZe) a významných: správa povodí - § 54 a násl. a zákon č. 305/2000 Sb., o povodích Labe, Morava, Odra, Ohře, Vltava státní podniky činnost: správa vodohospodářsky významných a hraničních vodních toků provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu stanoviska, vyjádření, podněty informace – povinný subjekt

11 Hlavní instituty ochrany vod - nakládání s vodami
obecné odběr povrchových vod nebo jiné nakládání na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu VPÚ pro vlastní potřebu není-li třeba zvláštního technického zařízení princip prevence VPÚ může omezit nebo zakázat zvláštní viz administrativní nástroje (odběr a jiné využívání povrchových a podzemních vod) obecné nakládání s vodami - § 6 povolení není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem ochrany před škodlivými účinky vod prevence: neohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, nenarušovat přírodní prostředí, nezhoršovat odtokové poměry, nepoškozovat břehy, vodní díla a zařízení a neporušovat práva a právem chráněné zájmy jiných souvislost též s § 5 – základní povinnosti při nakládání s vodami omezení nebo zákaz: vyžaduje-li to veřejný zájem nebo bezpečnost osob; bez náhrady užívání povrchových vod k plavbě - § 7

12 Hlavní instituty ochrany vod - ochrana vodních poměrů
obecná ochrana nezhoršovat odtokové poměry ochrana před odnosem půdy erozní činností zlepšování retenční schopnosti krajiny chráněné oblasti přirozené akumulace vod ex lege zákaz určitých činností, které by mohly ovlivnit retenční schopnost krajiny a odtokové poměry území chráněná pro akumulaci povrchových vod vhodné pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha omezení/zákaz činností vztah ke StZ obecná ochrana - § 27: odpovědnost vlastníků pozemků CHOPAV (§ 28): oblasti, které pro své podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod vláda vyhlašuje nařízením zákaz nebo omezení vybraných činností (odlesňování, odvodňování, těžba, ukládání radioaktivních odpadů) – výjimku může udělit MŽP po předchozím souhlasu vlády ÚCHAPV (§ 28a) s ohledem na svůj charakter vhodné pro akumulaci vod změna dosavadního využití, umístění staveb a provádění dalších činností pouze pokud nebude znemožněno nebo podstatně sníženo jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod generel – MZe a MŽP: podklad pro návrh politiky územního rozvoje

13 Hlavní instituty ochrany vod - ochrana vodních zdrojů
podzemní vody – přednostní využití jako zdroje pitné vody ochrana vodních zdrojů: ochranné pásmo vodního zdroje ochrana vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou I. (bezprostřední okolí – přísnější ochrana) a II. stupeň (území) omezení užívání pozemků a staveb - náhrada citlivé oblasti vodní útvary s (možnou) ohroženou jakostí vod, které se využívají (u nichž se předpokládá jejich využití) jako zdroje pitné vody a u nichž je nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod zranitelné oblasti území, v němž jsou vody ohroženy nebo znečištěny dusičnany povrchové vody využívané ke koupání rybí oblasti povrchové vody trvale vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb citlivé oblasti (§ 32): vymezuje vláda nařízením pravidelný přezkum vláda nařízením stanoví i ukazatele přípustného znečištění odpadních vod zranitelné oblasti (§ 33): stanoví vláda nařízením upraví též používání a skladování hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření _ akční program povrchové vody využívané ke koupání (§ 34): vyhovující jakost vody – kvalitativní požadavky stanoveny hygienickými normami vyhláška MZd a MŽP rybí oblasti (§ 35): vláda nařízením vláda stanoví rovněž hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti vod…

14 Ochrana vod - členění územní ochrana vod
CHOPAV území chráněná pro akumulaci povrchových vod ochranná pásma vodních zdrojů zranitelné oblasti zvláštní ochrana vodních útvarů povrchové vody využívané ke koupání rybí oblasti citlivé oblasti

15 Hlavní instituty ochrany vod - ochrana jakosti vod
ochrana čistoty (kvality) zdroje znečištění: odpadní vody vody, které mají po použití změněnou jakost povolení k vypouštění: BAT v oblasti zneškodňování stanovení nejvýše přípustné hodnoty množství a znečištění závadné látky nejedná se o odpadní ani důlní vody, ale mohou ohrozit jakost vod povinnost vypracovat havarijní plán – provádět záznamy o opatřeních prováděných za účelem ochrany před jejich vniknutím do vod havárie = mimořádné a závažné zhoršení nebo ohrožení jakosti povinnost činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie nutno hlásit HZS ČR, jednotkám PO nebo PČR, příp. správci povodí odpadní vody – použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích – po použití změněná jakost (složení nebo teplota) - při povolení k vypouštění se zohledňuje BAT závadné látky – každý, kdo s nimi zachází, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí - využití ve větším rozsahu nebo zvýšené nebezpečí pro vody: povinnost zpracovat plán opatření pro případy havárie + provádět záznamy o opatřeních havárie: opatření k nápravě: ukládá VPÚ nebo ČIŽP původci - opatření k nápravě závadného stavu - příp. opatření k zajištění náhradního odběru vod

16 Hlavní instituty ochrany vod - ochrana množství vod
ochrana kvantity – zvláštní nástroje: minimální zůstatkový průtok u povrchových vod ještě umožňuje obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku stanoví VPÚ při udělení povolení k nakládání s vodami (pokud hrozí snížení průtoku vodního toku) minimální hladina podzemních vod u podzemních vod ještě umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a nedochází při ní k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících stanoví VPÚ v povolení k nakládání s vodami (pokud hrozí podstatné snížení hladiny podzemních vod)

17 Hlavní instituty ochrany vod - ochrana vodních toků
vodní tok koryto vodního toku ochrana vodních toků a jejich koryt zákazy (vč. výjimek) správa vodních toků významné vodní toky drobné vodní toky správci vodních toků významných: správci povodí drobných: osoby určené MZe povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi vodní tok – viz definice koryto vodního toku – pozemek evidovaný v KN jako vodní plocha, po němž protéká vodní tok, není-li evidován, pak je to pozemek zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody ochrana - § 46 (zákazy: měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta, poškozovat břehy, těžba…) správa vodních toků - § 47 (péče o stav koryt, vodních děl v nich, oznamování závad…) významné toky stanoví MZe ve spolupráci s MŽP vyhláškou povinnost vlastníků pozemků - § 50 povinnost sousedů - § 51 povinnost vlastníků staveb - § 52

18 Hlavní instituty ochrany vod - ochrana vodních děl
vodní díla § 55a: vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi ochrana vodních děl zákaz poškozovat vodní díla a jejich funkce VPÚ může stanovit ochranné pásmo a v něm zákaz nebo omezení vybraných činností (náhrada) povinnosti vlastníků vodních děl vodní dílo = definice v § 55: stavba sloužící k vzdouvání zadržování vod umělému usměrňování odtokového režimu k ochraně a užívání vod k nakládání s vodami k ochraně před škodlivými účinky vod k úpravě vodních poměrů k jiným účelům sledovaným vodním zákonem § 55a – zákon o vyvlastnění povinnosti vlastníků - § 59

19 Ochrana před povodněmi - základní pojmy
povodeň přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody přirozená (přírodní jevy) zvláštní (jiné vlivy: porucha vodního díla nebo nouzové řešení kritické situace na vodním díle) ochrana před povodněmi opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní

20 Ochrana před povodněmi - povodňová opatření
přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně opatření za povodně přípravná opatření - § 65 (1) stanovení záplavových území vymezení stupňů povodňové aktivity (bdělost, pohotovost, ohrožení) povodňové plány organizační a technická příprava povodňové prohlídky vytváření hmotných povodňových rezerv opatření za povodně - § 65 (2) řízení ovlivňování odtokových poměrů povodňové zabezpečovací práce povodňové záchranné práce zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní

21 Ochrana před povodněmi - povodňové orgány
v období mimo povodeň orgány obcí obecní úřady obcí s RP krajské úřady MŽP zabezpečení přípravy záchranných prací - MV po dobu povodně povodňové komise obcí povodňové komise obcí s RP povodňové komise krajů Ústřední povodňová komise ostatní účastníci ochrany před povodněmi: správci povodí správci vodních toků vlastníci vodních děl vlastníci pozemků a staveb v záplavovém území

22 Děkuji za pozornost!