Současné strategické trendy ve výuce dějepisu

Prezentace na téma: "Současné strategické trendy ve výuce dějepisu"— Transkript prezentace:

1 Současné strategické trendy ve výuce dějepisu
Přednáška č.6 AR 2011/2012

2 Výuka dějepisu má dle: záměrů RVP
směřovat edukační činnosti k utváření klíčových kompetencí realizovat očekávané výstupy předmětu dějepis – plnění specifických oborových cílů ↓ předpokládá osvojení konkrétních vědomostí a dovedností typických pro obor

3 Současné trendy ve výuce dějepisu
Základním cílem výuky dějepisu je utváření historického vědomí a historické kultury mladé generace Odstranění přílišné roztříštěnosti učiva Důraz na rozvíjení klíčových kompetencí Odklon od bezvědomostního vyučování ( nesmí převažovat forma nad obsahem), rehabilitace „přiměřené faktografie“

4 Pluralitní a multiperspektivní charakter dějepisu – otevřenost různým interpretacím →
nesmíme ztratit systém, U musí Ž vést k analyzování a hodnocení jednotlivých interpretací Při výběru učiva jsou preferovány dějiny 20. století, postupně je redukována výuka pravěku a starověku – Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století –

5 Výraznější zastoupení kulturních, hospodářských, sociálních dějin a dějin každodennosti
Neopomíjení dějin minorit, dětí, žen, environmentálních témat… Proporcionalita regionálních národních, evropských a světových dějin

6 Důraz na životní zkušenost
názornost historie rodiny příběh osobnosti postup proti chronologii ??

7 Výchovná funkce dějepisu
Zdůraznění výchovné funkce D → pochopení současnosti, utváření vztahu k minulosti, vlastní kultuře, památkám

8 Současné strategické trendy ve výuce dějepisu
I.Objevné učení Základ – navození situace, ve které žáci získávají poznatky prostřednictvím samostatné aktivní činnosti. Předpoklad – dobrá motivace ( zájem, zvědavost Ž) → navození problému ( učení badatelské, induktivní, genetické) Objev - má didaktickou povahu

9 Přednosti OU Rozvíjení dovednosti samostatného učení Vlastní tempo Ž
Možnost diferenciace úkolů Kooperace Pozitivní výchovný dopad Je efektivní při úspěšném řízení Dochází k rozvoji všech klíčových kompetencí

10 Nevýhody OU Náročnost na přípravu učitele
V D je určitým problémem zprostředkovanost historického poznání, „objev“ nelze podpořit empirií

11 II.Vyučování zaměřené na komunikaci
Tradiční DV – verbální komunikace, podavatel U, příjemce Ž, cíl komunikace je zřejmý učiteli, žák ho ne vždy chápe Je třeba: dát Ž prostor pro vlastní vyjádření komunikační řetězec využívání písemné komunikace účelné využívání komunikačních médií jako nosičů informací

12 III. Činné (autentické) učení
Na rozdíl od objevného učení Ž získávají poznatky na základě vlastní praktické zkušenosti nebo prožitku. D – nelze uvést Ž do reálné situace → simulaci historické skutečnosti Problém navození empatie, bez níž není prožitek možný ( pouhá empatie bez znalosti situace – ahistorické závěry)

13 Metody činného učení: Hraní rolí ( monolog, dialog, divadelní ztvárnění historické situace, interview s historickou osobností, talkshow) Práce na projektech ( zkušenost s orální historií, konfrontace informaci z různých zdrojů..)

14 IV. Vyučování zaměřené na vědu
Podstata - přibližování vyučovacího předmětu vědecké disciplině → simulace práce historika ve vyučovacím procesu: seznamování Ž s metodami historické práce a učení se je používat ( jednoduchá heuristika, kritika a interpretace) Ž provádějí analýzu HS, promýšlejí příčiny, důsledky HS, vyslovují hypotézy, generalizují, sestavují dílčí i závěrečné syntézy, prezentují, hodnotí a aplikují získané poznatky

15 Práce s prameny Obsahová analýza a pěstování kritického přístupu

16 V. Multiperspektivní přístup
Podstata – posuzování jevu či procesu z hlediska perspektiv a pohledů různých pozorovatelů → snaha narušit představu dějin jako něčeho pro vždy daného→prostor pro rozvoj historického myšlení Různorodý materiál Stanovisko učitele?? odosobněné,ale i vyjádření vlastního názoru U důležité, Ž nemusí souhlasit Kdy má U zaujímat jednoznačné nekompromisní postoje?

17