PBU 1.ročník – 1.část PBU / Učební prezentace

PBU 1.ročník – 1.část PBU / Učební prezentace
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bc. Jiří Čihák, čerpáno bylo z ČSN, internetu a vlastního archivu, zpracováno pouze na legálním SW. Všechny obrázky, výkresy a animace byly vytvořeny pro tento projekt !!

1. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY 2. TRHLINY V BUDOVÁCH
PBU / Úvod Rozsah učiva 1. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY 2. TRHLINY V BUDOVÁCH 3. ZÁKLADY STAVEB 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE 5. STROPY 6. STĚNY - Zřizování otvorů

PBU / Úvod Obecným cílem předmětu Přestavby budov je seznamovat žáky s konkrétními postupy při stavebních úpravách objektů pozemních staveb, s normami pro tuto činnost a s požadavky na bezpečnost i hygienu práce. V průběhu studia mají žáci získat konkrétní informace o příčinách poruch budov, jejich základů, svislých a vodorovných konstrukcí, o způsobech odstraňování poruch, o provádění dodatečných izolací proti vlhkosti, o způsobech bourání stavebních konstrukcí a o opravách zdiva, omítek i podlah.

PBU / 1. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY
Každá stavba má určitou životnost - to je doba, po kterou je stavba schopna plnit svůj účel. Technická životnost stavby - je délka životnosti, kterou ovlivňuje doba užívání, kvalita údržby, povětrnostní, chemické a mechanické vlivy. Morální opotřebení stavby - stavba přestává plnit svůj účel, protože se mění požadavky na její funkci. Budova již nevyhovuje současným nárokům např. na bydlení (nemá příslušenství, chybí rozvody elektřiny, plynu, vody a podobně).

PBU / 1. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY
Technická životnost stavby i morální opotřebení stavby ovlivňují dobu, po kterou plní svůj účel a funkci. Zejména technickou životnost stavby můžeme prodloužit následnými opatřeními tj.: - předcházení havárií kvalitní údržbou - vhodný návrh stavební úpravy nebo modernizace - kvalitní zastřešení - užití správně dimenzovaného materiálu nosných částí konstrukce - ochrana celé stavby před fyzikálními vlivy (voda, mráz, vítr, teplo) - snížení možnosti požáru vhodnou impregnací - funkční využití stavby (neobydlená stavba rychle podléhá zkáze) - kvalita používaných materiálů - správné technologické postupy při výstavbě i údržbě.

PBU / ÚČEL STAVEBNÍCH ÚPRAV
Všechny budovy jsou vystavěny pro určitý účel a měly by splňovat základní požadavky na ně kladené. Například: - estetické - mechanická odolnost a stabilita stavby - požární bezpečnost - ochrana proti hluku a vibracím - odolnost konstrukcí vůči vnějším povětrnostním vlivům - pohodu vnitřního prostředí - trvanlivost a spolehlivost materiálů.

PBU / ÚČEL STAVEBNÍCH ÚPRAV
Jestliže budova ztrácí svůj účel, pro který byla vystavěna a zhoršila se tím její funkce i hodnota, je nutno se rozhodnout, zda stavbu zmodernizovat nebo ji zbourat a postavit novou. Rozhodování o dalším postupu ovlivňuje: - morální a technické opotřebení stavby - vybavení stávající stavby - vývoj nových materiálů a technologií.

PBU / DRUHY STAVEBNÍCH ÚPRAV
Technickou a morální životnost stavby je možné prodloužit základní údržbou objektu nebo drobnými průběžnými opravami. Opravy většího charakteru se nazývají stavebně technické úpravy. V této souvislosti jsou používány následující termíny. Údržba běžná - drobné stavební opravy (výměna střešní tašky, nátěr oken apod.). Údržba preventivní - provádí se v průběhu bydlení v objektu, aby se předešlo jednotlivým poruchám Údržba celková - komplexní oprava celé stavby Modernizace - zlepšení vybavenosti a zařízení stavby takovým způsobem, aby budova splňovala současné požadavky na bydlení.

PBU / DRUHY STAVEBNÍCH ÚPRAV
Rekonstrukce - uvedení budovy do původního stavu (většinou u památkových objektů). Adaptace - je změna dosavadní konstrukce. Patří sem další stavební úpravy jako je nástavba (zbudování dalšího podlaží) nebo přístavba (zvětšení zastavěné plochy). Asanace — touto metodou jsou odstraňovány technické, architektonické nebo zdravotně závadné prvky ve stavbě (např. odstranění plísní z vlhkého zdiva současnými metodami). Demolice - je zbourání celé stávající stavby.

PBU / Kontrolní otázky a úkoly
1. Popište byt, popř. rodinný dům, ve kterém bydlíte a zamyslete se nad tím, zda vyhovuje současným požadavkům na bydlení. 2. Vyjmenujte jednotlivé požadavky na současnou stavbu. 3. Co je to technická životnost stavby? 4. Vysvětlete, co znamená morální opotřebení stavby. 5. Zopakujte si jednotlivá odborná názvosloví druhů stavebních úprav.

PBU / 2 TRHLINY V BUDOVÁCH
2.1 ROZDĚLENÍ TRHLIN, MĚŘENÍ TRHLIN Nejčastěji se poruchy v budově projevují trhlinami. Trhliny mohou být větší, menší, nové nebo staré a mohou vzniknout z nejrůznějších příčin: - stárnutí budovy (snížená pevnost stavebního materiálu) - poruchy vzniklé následkem špatného projektu - poruchy při samotném provádění stavby (např.: silná vrstva omítky, malta s velkým množstvím vápna) - přetížení budovy - otřesy půdy v okolí stavby.

PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH
Trhliny rozdělujeme na: - neškodné - poškozují pouze vzhled budovy - nebezpečné - projevují se v nosných konstrukcích a je nutná oprava konstrukce. Velikost trhlin se pozná pouhým pohledem. Zda se jedná o starou či novou trhlinu lze zjistit podle jejího vzhledu. Stará trhlina je většinou zaprášená, nová je čistá. Trhliny nejčastěji vznikají poklesem budovy nebo její části. Pokud se trhlina nerozšiřuje, znamená to, že budova se již nepropadá a zdivo je usazené. Každá trhlina, ať nová či stará, je však vždy známkou poruchy v budově.

PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / Měření trhlin
U každé trhliny je nutno zjistit její další účinek na stav konstrukce. Pouhým pohledem nelze jednoznačně určit, zda se trhlina rozšiřuje nebo zda je její stav konečný. Proto je důležité provést odborné šetření. Doporučený postup zjišťování průběhu trhlin: Průběh trhlin zjišťujeme osazením sádrových, skleněných, nebo papírových pásků na něž zaznamenáme datum osazení. Jestliže se pásek poruší, znamená to, že stavba je v pohybu. Musí být zjištěna příčina trhlin a porucha co nejdříve odstraněna. Nedojde-li k poruše pásku (např. po několika měsících), jedná se o trhlinu neškodnou a v tom případě může být trhlina pouze opravena.

PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEŠKODNÉ
Trhliny neškodné - neohrožují stabilitu stavby, pouze narušují vzhled fasády nebo omítek. Přesto je nutno v prvé řadě zjistit, o jakou trhlinu se jedná (neškodná - nebezpečná). Postupujeme již známým osazením kontrolních pásků. Zjistí-li se, že se jedná pouze o trhlinu neškodnou, můžeme přistoupit k opravě trhliny. Síťové trhliny - jsou jemné a mohou mít celou řadu příčin. Mohly vzniknout buď stárnutím materiálu nebo neodborně provedenou omítkou. Větší trhliny - vznikají vlivem většího napětí např.: porušila se omítka, když stavba ještě sedala vlivem zatížení. Výplň trhliny můžeme provést buď speciální vyrovnávací hmotou (poradíme se v prodejně stavebnin) nebo použijeme stejnou maltu, jaká byla použita při omítkách.

PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEŠKODNÉ
1. Do menší trhliny nanášíme plastickou spárovací hmotu na akrylátové bázi. Nejprve očistíme povrch trhliny, poté naneseme přímo do trhliny spárovací hmotu, kte rou uhladíme prstem. Aby se hmota na prst nelepila, navlhčíme jej předem vodou s roztokem jakéhokoliv čis ticího prostředku (mýdlo, JAR apod.). Spárovací hmota se dodává v tzv. kartuších a v každém speciálním obcho dě vám poradí jakou hmotu použít. 2. Při opravě větší trhliny nejprve oškrábeme nebo otluče- me omítku v šířce asi 2 cm. Povrch očistíme od prachu. Špachtlí vtlačíme výplňovou hmotu do trhliny a uhladíme hladítkem. Po zaschnutí fasádu nebo vnitřní omítku opět barevně natřeme, aby se nelišila od původního nátěru. 3. Další způsob opravy trhlin je zajištění trhliny skobami z betonářské výztuže.

PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEBEZPEČNÉ
Nebezpečné trhliny se projevují v nosných konstrukcích a mohou mít velmi vážné důsledky. Jejich opravy většinou vyžadují velké náklady. Příčiny vzniku nebezpečných trhlin mohou být: a) ve změnách v základech - nedostatečná hloubka základů - nestejně únosná zemina - podmrznutí budovy.

Konec přednášky

b) v nosné konstrukci - trhliny vzniklé tlakem zeminy - trhliny vzniklé otřesy - trhliny při náhlých teplotních změnách - trhliny vzniklé v cihelných pilířích, v železobetonových konstrukcích (trámech, deskách)

PBU / ZÁKLADY STAVEB ZÁKLADY STAVEB PŘÍČINY A PROJEVY PORUCHY ZÁKLADŮ, ZPŮSOBY JEJICH ZJIŠŤOVÁNÍ V mnoha případech jsou příčiny poškození budov v základech. Určení závady je dosti složité a záleží na zkušenostech a odbornosti pracovníka, který má za úkol poškozenou budovu opravit.

PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB Příčina poruchy - Projevy poruchy
NEDOSTATEČNÁ HLOUBKA ZÁKLADŮ Mráz způsobuje trhliny u takových staveb, jejichž základy jsou v zamrzné hloubce. Zmrzlá zemina nabude na objemu a vytlačí směrem nahoru základ i s budovou. Je proto důležité dbát na stavbu základů v nezámrzné hloubce (500 mm na skále, 800 mm na písku a štěrku, 1200 mm v jílovitých zeminách). Zjištění: trhliny, vypouklé mazaniny, popř.přízemní podlahy. NESTEJNĚ ÚNOSNÁ ZEMINA Jednotlivé části stavby nerovnoměrně sedají a vznikají trhliny. Zjišťujeme, jak je trhlina otevřena. Je-li trhlina rozevřená nahoře - základ poklesl na straně trhliny. Trhlina rozevřená směrem dolů - došlo k poklesu ve střední části stavby. ZMĚNA HLADINY PODZEMNÍ VODY Podzemní hladina může poklesnout (suchem) anebo naopak se navýšit (dlouho trvající deště, povodně). Poruchy v budově mohou také vzniknout např. prasklým vodovodním potrubím nebo kanalizací. Tím dojde ke zvětšení obsahu vody v zemině, tato je méně únosná a dojde k poklesu základů. Zjištění: trhliny, prosakující voda. ZATÍŽENÍ SOUSEDNÍMI STAVBAMI K trhlinám může dojít ve stavbách, které jsou založeny různým konstrukčním systémem (piloty x základová deska), nestejnou výškou stavby a tím se projevuje i jejich různorodé zatížení základové půdy. Zjištění: vyšší stavba strhává s sebou budovu nižší, trhliny jsou v diagonálách a pokud bychom vedli pomyslnou kolmici na trhlinu, ukáže nám tato místo poklesu. OTŘESY PŮDY TĚŽKOU DOPRAVOU K trhlinám, či poškození dochází u staveb, které stojí v blízkosti dálnic, železnic, ale i v centru měst nebo vesnic, kudy prochází nedostatečně zpevněná komunikace, která byla vystavěna pro její nižší zatížení. Zjištění: trhliny stejné jako u poklesu zeminy, trhliny kolem oken, dveří. Opět určujeme místo poškození podle směru trhliny. PODMRZÁNÍ ZÁKLADŮ Viz. Nedostatečná hloubka základů. PODTUNELOVÁNÍ PODDOLOVÁNÍ Může nastat velmi nebezpečná situace, při které může dojít k propadu části, popř. celé stavby.

PBU / ZÁKLADY STAVEB Po zjištění příčin poruch se přistupuje k těmto rekonstrukcím základů: - podezdívání základů - rozšiřování základů - zpevňování základové půdy

PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / PODEZDÍVÁNÍ ZÁKLADŮ
Základy podezdíváme z různých důvodů. Např., chceme-li snížit terén, při prohlubování sklepa, ale zejména při poruše stávajícího základu. Doporučený postup práce: 1. Zabezpečíme budovu šikmými vzpěrami (v horních patrech do vysekaných kapes, dole opření do prahů). 2. Budovu zabezpečme vzpěrami i zevnitř (hranoly, roznášecí prkna, klíny). 3. V některých případech je vhodné vynést nosné zdivo na ocelové válcované profily, které jsou provlečené v otvorech a osazené na podpory. 4. Vykopeme stavební šachtu vždy 1-2 m od sebe až na patu základu. (Stavební šachty – výkopy jejichž půdorysná plocha v terénu je menší než 36 m2. Jejich největším rozměrem je hloubka). 5. Základy podezdíváme postupně, vždy po částech dlouhých asi l metr. Začínáme v rozích. 6. Terén pod stávajícím základem zarovnáme vrstvou betonu. 7. Na tento vyzdíváme pilířky z ostře pálených cihel na cementovou maltu. Místo cihel lze také použít zavlhlou betonovou směs z rychle tvrdnoucího cementu. 8. Poslední vrstvu klínujeme ocelovými, popř. žulovými klíny. Na zaklínování lze použít i zbytky ostře pálených cihel. 9. Tímto způsobem podezdíme celý základový pás kolem stavby.

PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / PODEZDÍVÁNÍ ZÁKLADŮ
Vynášení zdiva traverzami uloženými na podélných prazích a - provrtání otvorů, b - prostrčení ocelových nosníků, uložení na prahy, aktivace, c - výkop úseku stavební šachty, d - vybetonování podchycovaného úseku

PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ROZŠIŘOVÁNÍ ZÁKLADŮ
Rozhodneme-li se pro nástavbu, rekonstrukci nebo jakýkoliv zásah do konstrukční části budovy, který zvětší hmotnost budovy, často musíme přistoupit k rozšíření základu stávající budovy. Požadavky na rozšiřování základu: - základ může být rozšiřován příložkami nebo podvlečením ocelových nosníků - rozšiřovat lze pouze základ neporušený a pevný - při rozšiřování je nutno dbát na to, aby došlo k pevnému spojení stávajícího a nově rozšířeného základu.

Doporučený postup práce: příložky z prostého betonu 1. Po obou stranách stávajícího základu odkopeme zeminu až na patu původního základu. 2. Podél základu, popř. sklepní zdi vysekáme vodorovné ozuby a přibetonujeme příložky. Rozšíření základového pásu přibetonováním 1 - starý základový pás, 2 - nový boční pás, 3 - zazubení, 4 - spojovací výztuž

Příložky ze železobetonu 1. Ve vzdálenostech mm vysekáme a poté provrtáme ve stávajícím základu otvory. 2. Otvory protáhneme ocelovou výztuž zakončenou háky. 3. Provedeme bednění. 4. Uložíme betonovou směs.

Podvlečení ocelových nosníků 1. Postupujeme stejně jako u obou výše uvedených technolo gických postupů. Opět nejprve odkopeme základ až na jeho patu. 2. Ve vzdálenostech cca mm prosekáme otvory. Vzdálenost může být i menší, záleží to na zatížení budovy. 3. Vzniklými otvory protáhneme ocelové nosníky a zabetonuje me je do příložek. Rozšíření základového pásu přibetonováním 1 - původní základový pás, 2 - nový boční pás, 3 - spojovací válcovaný nosník, 4 - přizdívka

PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ZPEVŇOVÁNÍ ZÁKLADOVÉ PŮDY
Základovou půdu je třeba zpevňovat všude tam, kde nelze použít klasických plošných základů, jako jsou základové pásy nebo základové desky z důvodů nízké únosnosti základové půdy. Např. půda písčitá, pórovitá, zamokřená nebo jinak neúnosná. Metody zlepšení únosnosti základové půdy Zhutnění - ke zhutnění zeminy přistupujeme všude tam, kde je podloží písčité nebo hlinitopísčité. Zhutněním vytlačíme vzduchové mezery v zemině a tím dojde k jejímu zpevnění. Zhutnění provádíme příložnými vibrátory, vibračními deskami, válcováním.

Odvodnění - je-li základová zemina zamokřená, odvádíme vodu drenážními trubkami, které klademe do štěrkového lože do hloubky cca mm. Hloubku uložení určujeme podle hloubky základů - drenáž by měla být uložena vždy pod základovou spáru. Výměna - výměnu zeminy používáme všude tam, kde je zemina nestejně únosná nebo nestejnorodá. Vrstvu původní zeminy odstraníme a na její místo navážíme zeminu únosnější, kterou klademe postupně a průběžně hutníme. Injektáž - tato metoda spočívá ve vstřikování injektážní směsi pod tlakem do sypkých nebo nestejnorodých zemin. Výhodou této technologie je možnost injektáže jak před započetím stavby, tak při přestavbách. Druh injektážní směsi volíme podle druhu zeminy.

Mikropiloty - nejprve je nutno zhotovit vrt o malém průměru 80 až 250 mm. Vrt se zaplní cementovou zálivkou, která je do dna vháněna potrubím od dna a postupně se zařízení vytahuje. Do mik-ropilot se vkládá někdy výztuž. Následuje tlaková injektáž, která vtlačí cementovou zálivku do okolního terénu. Zhotovení mikropiloty 1 - vrtání, 2 - zálivka, 3 - osazení výztuže, 4 - injektáž, 5 - napojení na konstrukci plochou ocelovou hlavou

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE
Mezi svislé nosné konstrukce zahrnujeme: stěny, sloupy a pilíře. Vytvářejí nosnou část budovy a se stropními konstrukcemi tvoří jeden pevný celek. Rozdíl mezi svislými nosnými konstrukcemi: - stěna - délka a tloušťka je menší, než výška, tvoří geometrický kvádr - sloup - výška konstrukce je několikanásobně větší, než její základna - pilíř - jedná se o sloup s většími půdorysnými rozměry. Svislé nosné konstrukce musí mít zejména statickou funkci, musí být odolné proti požáru, musí splňovat architektonické a akustické požadavky, musí být tepelně izolační.

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE
Podle technologického hlediska se svislé nosné konstrukce dělí na: - konstrukce zděné - konstrukce monolitické - konstrukce prefabrikované - montované - konstrukce smíšené - konstrukce monolitické doplněné - prefabrikovanými betonovými výrobky

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY
PORUCHY SVISLÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ, ZPŮSOBY JEJICH ZJIŠŤOVÁNÍ K poruchám svislých nosných konstrukcí může dojít z různých důvodů. Častěji dochází k poškození u zděných konstrukcí, které nevykazují takovou pevnost jako např. konstrukce montované nebo monolitické. Na všechny konstrukce však působí: - čas - povětrnostní vlivy.

Pokud nejsou stavby průběžně udržované, dochází k jejich postupnému chátrání až rozpadu. Také působením povětrnostních vlivů dochází k devastacím staveb a jejich postupnému poškozování a ztrátám funkcí, pro něž byly určeny. Patří sem např. působení vlhka, mrazu, deště. Porucha svislých nosných konstrukcí se může projevovat také přetížením budovy, jež patří mezi velmi časté důvody poškození staveb. Pokud se jedná o poruchu ve vnitřní části svislé nosné konstrukce, je její zjišťování velmi složité. Většinou jde (např. u monolitických staveb) o nestejnoměrné rozmíšení čerstvého betonu a tím dochází ke snížení pevnosti stavby. Poruchy, které se projevují na vnější části stavby, je možné vysledovat a okamžitě opravit. Jedná se o různé vnější trhliny, výtluky, hnízda, vychýlení zdí, pilířů i sloupů apod.

OPRAVY PORUCH ZDIVA NAD TERÉNEM K opravě trhlin ve zdivu přistupujeme tehdy, jestliže se trhlina již nezvětšuje. Tuto skutečnost zjistíme známým postupem, který byl popsán v kapitole 2. Oprava trhlin ve spojích obvodového pláště panelových domů se provádí pomocí plastické akrylátové spárovací hmoty, která se vtlačí do spáry. Jako uzávěra se použije lišta z PVC. Takto upravená spára má velmi dobré dilatační vlastnosti. Další, velmi výkonnou metodou je injektování. Provádí se vtlačováním řídké cementové kaše do zdiva. Před injektáží je nutné všechny viditelné trhliny řádně utěsnit.

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / Opravy
Opravy vychýleného zdiva Celá stavba je vystavena po celou dobu životnosti různým zatížením. Pokud dojde k průhybům vodorovných konstrukcí, jako jsou např. stropy, klenby, dochází ke vznikům šikmých tlaků, které vychylují svislé nosné zdi. Jak velké vychýlení zdi vzniklo, lze zjistit, když se spustí olovnice z vrchu zdi k patě zdi. Neprochází-li střední třetinou ložné spáry, musí se považovat vychýlení zdi za nebezpečné. (Provádí odborný pracovník).

Doporučený postup prací: 1. Po zjištění závady nejdříve přistoupíme k zajištění obvodové stěny. 2. Potom je nutné se zaměřit na odstranění příčiny, která způsobila vychýlení zdi. 3. Pozveme odborníka - statika, který posoudí poškození a navrhne možný způsob opravy. 4. Radikální řešení opravy je - zeď zbourat a postavit novou. 5. Při opravě vychýlené zdi, volíme různé technologické postupy, z nichž jeden nabízí možnost narovnání zdi pomocí hydraulických a šroubových zdviháků. Pracujeme pomalu, zároveň budovu zpevňujeme stahováky. 6. Po ukončení zpevnění budovy je nutno opravit všechny vzniklé trhliny nám známým způsobem.

DODATEČNÉ ZTUŽENÍ ZDĚNÝCH OBJEKTŮ Ztužení zděných objektů se provádí většinou u starších budov, které jsou vystaveny různým otřesům z blízkých komunikací, nebo došlo k vybourání proluk v řadové zástavbě a tím k nestejnoměrnému sesedání okolních budov. Poškození u těchto objektů se opět projevuje trhlinami. Jako jedna z možností ztužení se nabízí stáhnutí celého objektu ocelovými zedními kleštěmi.

Technologický postup ztužení zděného objektu: 1. Nejprve je nutno přistoupit ke vzepření zděného objektu. Sousedí-li objekt s prolukou, musí dojít naopak k jeho rozepření. 2. Podle statika použijeme podélné nebo příčné ztužení objektu. Objekt lze ztužit i oběma způsoby najednou. 3. V obvodových zdech pod úrovní stropu, lze-li, pak ve stropní konstrukci, provrtáme kanálky,kudy povede ocelové ztužující táhlo. 4. Táhlo může být z ploché nebo kruhové oceli. V současné době se nabízí i možnost použití speciálně vyrobené výztuže do předpjatých betonů. 5. Najednám konci lano upevníme do ocelové podložky a zasekáme do zdi takovým způsobem, aby po skončení napínání výztuže, mohla být zeď omítnuta a upravena. 6. Výztuž protáhneme celým objektem a na druhém konci ji napínáme a upevníme pomocí ocelového klínu, popř. maticí, opět na ocelovou podložku. 7. l viditelnou kovovou část omítneme, aby nerušila fasádu budovy.

Ukázky prací

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / VÝMĚNA A OPRAVY PILÍŘŮ
Nevyhovující pilíře v objektu poznáme podle tvořících se podélných prasklin na jejich stěnách. Trhliny většinou vznikají velkým zatížením pilířů. Opravu pilíře provedeme jeho zpevněním. Nevyhovující pilíř zbouráme a postavíme nový.

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / BOURÁNÍ NOSNÝCH ZDÍ
Bourání nosných zdí je velmi složitá záležitost. Vždy ke konzultaci pozveme statika, který je odborně vyškolen a oprávněn schválit postup. Nikdy se nerozhodujeme pro bourání nosné zdi sami. Pokud shledáme, že nosná zeď je natolik poškozená, že nejde ani přizdít, ani jinak opravit, volíme zbourání.

Doporučený postup přípravy bourání nosných zdí: 1. Nejprve zkontrolujeme, zda nosnou zdí neprochází instalace (voda,elektřina, plyn) nebo např.komín. podpěrná / konstrukce zdi roznášecí profil 2. V případě, že ano, všechny instalace odpojíme a zabezpečíme. Je nutné vědět, z jakého důvodu zeď bouráme. Pokud víme, ze postavíme novou zeď, potom stávající instalace opět do zdi zabudujeme. Bouráme-li zeď např. z důvodů pozdějšího umístění výlohy, musíme instalace zabudovat mimo nosnou zeď. 3. Důkladně podepřeme, zavětrujeme a zabezpečíme vodorovné nosné konstrukce, které spočívají na nosné zdi. Pracujeme-li v horních podlažích, nebo je-li pod nosnou zdí, kterou budeme bourat sklep, musíme podepření a zavětrování konstrukce provést až do nejspodnějších částí stavby. 4. Po zabezpečení budovy přistupujeme k samotné práci.

Bourání celé zdi a výstavba zdi nové Technologický postup bourání a výstavby nové zdi: 1. Vodorovné nosné konstrukce musí být zabezpečeny. 2. Zdivo vybouráváme ve svislém pruhu, nikdy ne celé najednou. 3. V bočním starém zdivu vysekáme ozuby. 4. Nové zdivo vyzdíváme z kvalitních pálených cihel na cementovou maltu. 5. Mezi konečnou horní částí nového zdiva a vodorovnou nosnou konstrukcí nesmí dojít ke vzniku mezery. Je nutno celou část zpevnit klíny a zasekat maltu do spár.

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / BOURÁNÍ PŘÍČEK
BOURÁNÍ PŘÍČEK A ZŘIZOVÁNÍ NOVÝCH Bourání příček není tak složité jako bourání jakékoliv nosné konstrukce. Nejsme-li si jisti, zda se opravdu jedná o příčku, pozveme si opět na konzultaci statika. Je-li dostupná výkresová dokumentace stavby, není problém z ní vyčíst, o jakou zeď se jedná. Budeme-li vycházet z definice příčky, o které říkáme, že je to nenosná zeď, která zpravidla velmi málo zatěžuje stropní konstrukci, pak k jejímu vybourám přistupujeme sice zodpovědně, ale s vědomím, že není třeba tak přísně dodržovat bezpečnostní předpisy, jako při bourání nosné zdi. Příčku začneme rozebírat v horní části, nikdy ne naopak. K rozebrání nám stačí sekáč, kladivo, príklepový elektrosekáč, ve výjimečných případech pneumatické bourací kladivo. Po vybourání a odstranění suti, postavíme z vhodného materiálu novou příčku. V současné době se nám nabízí nepřeberné množství lehčených materiálů. Všechny lze na výstavbu nové příčky použít. Nejjednodušší a nejmodernější způsob je však využití suché stavby a to montáží příček ze sádrokartonu.

PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY PANELOVÝCH KCÍ
PORUCHY PANELOVÝCH KONSTRUKCÍ K největšímu rozmachu výstavby panelových domů docházelo v 60. až 80. letech 20. století. V uvedené době splňovaly požadavky tehdejší společnosti - tj. nabídnout ubytování pro co největší počet obyvatel. Díky této rozsáhlé výstavbě však vznikala anonymní, šedá sídliště, která kazila vzhled téměř všech českých měst. V panelových domech, které stárnou, stále bydlí velký počet obyvatel a ti mají zájem o bydlení nejen účelné, ale i estetické. Vlastníci panelových domů proto přistupují k opravám panelových domů nejen z důvodů morálního opotřebení, ale i opotřebení fyzického.

Fyzické vady panelových konstrukcí: - hnízda - odhalená výztuž - trhliny - ztráta funkce spárovacích tmelů mezi panely - neodpovídající tepelná a zvuková izolace Téměř všechny fyzické závady je možné řešit zateplením celého panelového domu. Pod zateplením zmizí veškerá viditelná poškození panelového objektu. Pochopitelně, že před zakrytím konstrukce je nutné všechna poškození opravit - dobetonovat výtluky a hnízda, zakrýt betonem výztuž, zaspárovat trhliny. Teprve po lokálních opravách jednotlivých poškození, lze přistoupit k volbě vhodného zateplovacího systému.

Výhody zateplení panelové konstrukce: - úspory na vytápění - prodloužení životnosti fasády - omezení vzniku plísní - vyšší odolnost vůči povětrnostním vlivům - zvýšení estetického vzhledu celého objektu

Morální opotřebení - výměna bytového jádra Vyměnit staré umakartové jádro za nové, zděné, je právě v panelových domech nyní aktuální. V současné době jsou tato jádra morálně zastaralá, nevyhovují současným trendům bydlení a mnohdy jsou i hygienicky závadná (plísně, hmyz, apod.). Postup úpravy bytového jádra: 1. Požádání majitele nemovitosti o souhlas a o termín stavebních úprav. 2. Odstranění stávajícího jádra. 3. Vyzdění bytového jádra z lehkých příček. 4. Provedení instalace nových rozvodů vody i odpadu a elektroinstalace. 5. Předložení revizní zprávy o elektroinstalaci a doklad o uložení odpadu ze stavební činnosti. Upozornění na dispoziční řešení: z požadavků na bytová jádra je důležitá podmínka, aby mezi záchodem a obytnou místností byly dvoje dveře. Zároveň lze sloučit koupelnu a WC pouze do velikosti bytu 2+kk.

5 STROPY PBU / 5. STROPY / PORUCHY STROPŮ A KLENEB
Stropy patří mezi vodorovné nosné konstrukce. Již podle zvolené stropní konstrukce můžeme v budoucnu usuzovat jakým poruchám a závadám bude strop vystaven. U dřevěných stropů může být každá část poškozena např. zatékající vodou, napadením dřevokaznou houbou, popř. živočišnými škůdci nebo přetížením. Napadené části pak uhnívají, trouchnivějí, ztrácejí svou pevnost a konstrukce se rozpadá nebo se značně deformuje. Podle druhu vady můžeme vyměnit: - zhlaví - část stropu - celý strop

PBU / 5. STROPY / PORUCHY STROPŮ A KLENEB
OPRAVY A ZESILOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH STROPŮ S opravami dřevěných stropů se většinou setkáváme při adaptacích starých rekreačních objektů, ale i obytných budov staršího data výstavby. Zopakujme si složení konstrukce klasického dřevěného stropu: - záklop (na něm násyp s polštáři a dřevěnou podlahou) - nosné stropní dřevěné trámy (stropnice) - podbíjení (na něm např. rákos s omítkou).

Oprava dřevěného stropu Patří mezi nejjednodušší opravy za předpokladu, že nosná konstrukce nejeví známky znehodnocení. Za takové opravy se především považují neškodné, avšak nevzhledné trhliny. Tvoří se např. sesycháním dřeva, sedáním zdiva, špatnou technologií při zřizování stropu. Tyto trhliny se nejčastěji objeví v rohu, ve styku stěny a stropu. Závadu odstraníme tím, že odsekáme proužek omítky na stropu i stěně, široký asi 100 mm. Vložíme do něj pruh rabicového pletiva, přichytíme příchytkami a provedeme začištění maltou. Jsou-li trhliny po celé ploše stropu, můžeme je opravit pomocí lepicího tmelu, do kterého vtlačíme syntetickou síťovinu „perlinku". Síťovina se musí přetáhnout i na svislé zdi alespoň 100 mm. Po vytvrdnutí se provede nová štuková povrchová úprava stropu. Dražší a pracnější úprava je provedení zavěšeného sádrokartonového stropu, nebo strop opatřit kazetovým stropem. Obchod nabízí provedení kazet z tvrzeného polystyrenu s povrchovou úpravou i bez ní s různými dekorativními prvky. Kazety plní funkci nejen estetickou, ale i tepelně a zvukově izolační.

Zesílení stropní konstrukce Je-li stropní konstrukce poddimenzována a prohýbá se, zvýšíme únosnost stropu dodatečným osazením tzv. mezitrámů. Mezi původní trámy, které jsou kladeny většinou ve vzdálenosti milimetrů, klademe nové stropnice do předem vysekaných kapes v nosném zdivu. Další, jednodušší způsob zpevnění dřevěného stropu je osazení jednoho nebo více průvlaků, kterými podtahujeme křížem původní stropní konstrukci.

PBU / 5. STROPY / Výměna části nebo celého stropu
S poškozením části stropu, či dokonce se stropem poškozeným celým, se setkáváme u stropů dřevěných. Strop či jeho část mohou být napadeny rostlinnými nebo živočišnými škůdci. Do objektu mohlo zatékat a tím docházelo k devastaci působením povětrnostních podmínek. Je-li trám nebo strop napaden více jak do poloviny, je lépe jej vyměnit celý. Veškeré nové řezivo, které používáme na opravy stropů je nutno před uložením naimpregnovat.

Výměna jednotlivých trámů stropu Poškozený je většinou jeden nebo více trámů, včetně např. podhledu, či záklopu. Pokud budeme vyměňovat poškozený trám, zabezpečíme strop podpěrami a tyto zavětrujeme proti pádu. Doporučený postup 1. Na dřevěné podlaze najdeme podle zatlučených hřebíků jednotlivé trámy. Buď podlahu rozebereme celou, nebo podle hřebíkových spojů zjistíme trámy vedlejší. 2. Kotoučovou pilou rozřízneme podlahu na vedlejších trámech, abychom se dostali ke trámu poškozenému. 3. Stejný postup zvolíme i u podbíjení, abychom obnažili trám z druhé strany. 4. Poškozený trám vyjmeme z kapes. 5. Kapsy vyčistíme, uložíme do nich izolaci proti vodě a vlhkosti. 6. Nainstalujeme nový trám, který před uložením do kapes povrchově upravíme nátěrem proti škůdcům. Zhlaví trámu necháme volné, aby otvor větral a nehromadila se v kapse vlhkost. 7. Přitlučeme nejprve zp1ět podbíjení, mezi trámy uložíme izolaci a trámy zaklopíme přitlučením záklopu.Buď použijeme prkna původní, odříznutá, popř. osadíme prkny novými.

Provedení výměny stropnice se shnilým zhlavím: 1. Strop provizorně podepřeme a obnažíme vadnou část stropu. 2. Trám odřízneme. 3. Otvor ve zdi řádně vyčistíme, chemicky ošetříme a vytvoříme nové lože trámu. 4. Odstraněnou část trámu nahradíme novým impregnovaným kusem a spojíme příložkou z ocele nebo dřeva. Spojíme hřeby nebo svorníky.

Doporučený postup pří výměně celého stropu: 1. Při rozebírání celého stropu dodržujeme v prvé řadě bezpečnostní předpisy. Strop nerozebírámé ze štaflí, ale postavíme si kozové lešení, abychom pohodlně na strop dosáhli a mohli jej bezpecně rozebrat. 2. Prázdné kapsy po stropnicích vyčistíme a opět zaizolujeme (např. asfaltovou lepenkou). 3. Do kapes vložíme nové trámy, povrchové upravené proti škůdcům. 4. Trámy v kapsách podložíme tak, aby byly v rovině. Při ukládání používáme vodováhu. 5. Proti pohybu trámy zpevníme přitlučením několika prken. 6. Zespodu provedeme nové podbití, na které vložíme izolační pásy. 7. Strop opět zaklopíme dřevěným záklopem. 8. Na záklop můžeme položit např. plovoucí podlahu. Na podbíjení i na záklop můžeme použijeme dřevotřískové desky. 9. Strop seshora i zespodu po úpravě záklopu a podbití olištujeme.

PBU / 5. STROPY / Ochrana proti biotickým škůdcům
Mezi biotické škůdce zahrnujeme dřevokazný hmyz a dřevokazné houby. Při napadení stromu poškozují jeho zdravý vývoj a celkový růst. Dřevokazný hmyz vyžírá ve dřevě klikaté chodbičky, které přerušují proud mízy v kmeni a tím dochází k usychání stromu. Dřevokazné houby jsou velmi nebezpečné a záludné. Spory dřevokazných hub se dostávají do objektu v dřevěných stavbách a v průběhu několika let se mohou šířit celou stavbou. Výtrusy hub odolávají mrazu a jsou schopny prorůst nejen stavbou dřevěnou, ale i cihelnou a zničit celý dům. Tma, vlhkost a nevětrané místnosti jsou ideálním prostředím pro růst dřevokazných hub.

PBU / 5. STROPY / OPRAVA MONTOVANÝCH STROPŮ
OPRAVA MONTOVANÝCH STROPŮ KERAMICKÝCH A BETONOVÝCH U montovaných a monolitických stropů většinou nedochází k tak velkým poruchám, aby musel být celý strop nebo jeho části vyměněny.

Keramické stropní konstrukce U narušené konstrukce je třeba průzkumem přesně zjistit stav nosníků pomocí zkušebních sond. Zpevnění stávajících keramických stropních konstrukcí je možné provádět obdobně jako u dřevíných stropů vyvěšením nebo spřažením s nabetonovanou železobetonovou deskou, uloženou do předem připravených vodorovných drážek po obvodu horní části stropu. Spřažení stropu s deskou provádí pomocí navařených trnů, třmenů nebo pomocí nastřelovacích mikrohřebů. Před opravou nutné strop staticky zajistit podepřením.

Železobetonové stropní konstrukce Povrchově porušené stropy lze lokálně opravit nanášením betonu nebo plastbetonu na očištěný a zdrsněný povrch. Větší neškodné trhliny se zaplňují injektáží s použitím doplňkové výztuže. Nejvhodnější způsob zesílení stropní železobetonové konstrukce je nabetonování (spřažení) původního stropu (monolitického či prefabrikovaného) s novou vybetonovanou železobetonovou deskou. Spolupůsobení je možné zajistit pomocí zdrsněného horního povrchu stávající konstrukcemi nebo pomocí trnů.

PBU / 5. STROPY / OPRAVA KLENEB
Mezi opravy vodorovných konstrukcí patří opravy kleneb. Musíme si uvědomit, že v klenbách působí tahové a tlakové síly jinak, než u vodorovných konstrukcí. Proto k opravám přistupujeme obezřetně. Je vhodné opravu konzultovat se statikem. Opravy lze rozdělit na: - opravu trhlin - opravu proražené klenby - opravu rozestouplé klenby - opravu klenby porušené stářím Trhliny v klenbách Opravují se stejným způsobem jako trhliny ve zdivu. Odstraníme vyrovnávací násyp, narušené cihly u rubu klenby řádně vyčistíme, pokud možno vystříkáme tlakovou vodou a zalijeme řídkou maltou. Trhliny v lícní ploše klenby přeštukujeme.

Proražené klenby Při výměně porušené klenby se nejdříve porušené místo podloží. Porušené cihly se vysekají. Osadí se nové cihly a zalijí cementovou maltou. Při větší opravě se porušená část podskruží bedněním. Oprava klenby z kamenného zdiva se dělá obdobně.

Rozestouplé klenby Rozestoupená klenba je tehdy, když se rozevřou trhliny rovnoběžně s patkami v líci závěrem klenby. Při opravě se snažíme zachytit sílu, která působí na opěry. Nejjednodušší způsob je satažení klenby pomocí táhel. Jsou-li nosné zdi klenby z vnější strany volné, mohou se použít oporné pilíře, které tlaky vznikající od klenby přenesou do nově rozšířeného opěrného pilíře. Konstrukce opěrných pilířů spolupůsobí na nosné zzdi klenby tak, aby odpovídal směru výslednice sil a esteticky zapadl do vzhledu budovy.

Klenby porušené stářím Klenby vykazují různé trhliny, vypadávání malty z ložných spár a také narušení vlastních zdicích prvků. Opěrné zdi však nejsou porušené. V takovém případě musí převzít nosnou funkci jiný prvek konstrukce, který zajistí zachování této původní klenby. Oprava spočívá ve vytvoření nové klenby na rubové straně klenby. Nejvhodnější materiál je železobeton. Na stávající klenbu vybetonujeme železobetonovou skořepinu, sepneme ji se stávající klenbou a ukotvíme do opěrných zdí formou věnce. Tím zachováme původní ráz klenby. Nevýhodou je, že musíme odstranit násyp nad klenbou. Nepovažujeme-li za nutné zachovat původní ráz líce klenby, provádí se tlakový nástřik líce klenby cementovou suspenzí. Zpevnění se provede ocelovou výztuží nebo sklolaminátovými vlákny.

PBU / 6. STĚNY / Zřizování otvorů
Otvory s malou šířkou: - v místě uložení budoucích překladů připravit úložné plochy – beton , zdivo - po zatvrdnutí z jedné strany vysekat drážku (maximálně do poloviny zdi), do kterého uložíme I profil či jiný nosník (dle statického výpočtu) - nad překlad provedeme vyklínování a dozdění - vysekáme drážku a osadíme překlad z druhé strany - po zatvrdnutí vybouráme celý otvor a upravíme ostění Zřizování otvorů velké šířky: Dodatečné zřizování otvorů velkých šířek vyžaduje statický výpočet a provedení rozsáhlého podchycení - vysekání průrazů zdiven (cca 10 cm nad novým překladem) - postavení dvou řad stojek (pozor na zajištění místa pro manipulaci pro uložení nového překladu) - zaklínování ocelových nosníků prostrčených průrazy a stojek - zavětrování stojek, vybourání zdiva - osazení nosníků, dozdění, po zatvrdnutí odstranění stojek a nosníků, úprava ostění

PBU / 6. STĚNY / ZŘIZOVÁNÍ OTVORŮ S ROVNÝM NADPRAŽÍM
Doporučený postup: 1. Odborníci naměří a na zdivo nakreslí velikost nového otvoru s nosníky nebo překlady. 2. Vybourají se otvory pod oběma konci nosníků. 3. Není-li zdivo dostatečně únosné, nebo budoucí ostění je při bourání narušené. Jako lože pro překlady se použijí plné cihly či betonové desky. Použije se cementová malta. 4. Následuje vybourání otvoru pro nosníky. Většinou se bourají otvory do jedné poloviny tlouštky zdi. Otvory musí být dostatečně dlouhé a vysoké, aby do nich bylo možné bez obtíží nosník osadit. Obvykle se osazují dva nosníky. 5. Nosníky dostatečně a bezpečně uložené se zazdí. Na horní straně rýhy a lícního nosníku se osadí dřevěné klíny. Ponechají se tam tak dlouho, dokud spojovací materiál dostatečně nezatvrdne. Obvykle se prostor mezi nosníky a ve zbývajícím prostoru nad nosníky vyplní cihlami na nastavovanou maltu a styková spára se důkladně uklínuje cihelnými klínky. Nezapomenout na to, že zdicí materiál musí být spojený maltou a ocelové nosníky obalené rabicovým pletivem. 6. Stejným způsobem se osadí nosníky i z druhé strany. 7. Po zatvrdnutí malty se vybourá vlastní otvor a začistí se ostění.

PBU / 6. STĚNY / ZŘIZOVÁNÍ OTVORŮ S ROVNÝM NADPRAŽÍM
Doporučený postup: 1- vysekaná drážka pro uložení nosníku 2- podkladní plech 3- podkladní kvadrik 4- ocelový nosník 5- vyklínování a dozdění 6- vyklínování pod překladem - pouze první osazovaný nosník

PBU / 6. STĚNY / ZŘIZOVÁNÍ ZAKLENUTÝCH OTVORŮ
Tento způsob rekonstrukce se provádí většinou jen u památkových objektů, protože je velmi pracný. U otvorů širokých do jednoho metru můžeme po podchycení zdiva nad otvorem vybourat celý prostor pro klenbový pás najednou.

Doporučený postup při zřizování zaklenutých otvorů do l metru: 1. Ložná plocha patek se rovně oseká a zarovná cementovou maltou. 2. Připravíme si ramenát. U mírného vzepětí klenby stačí na spodní líc vybouraného otvoru vytvořit z hubené malty maltový ramenát do tvaru pásu. Pak se klene pás z ostře pálených cihel na cementovou maltu od obou patek ke středu. 3. Klenbu ukončíme klenákem, který celou klenbu rozepře. Hotový pás dokonale uklínujeme proti zdivu nad pásem. 4. Zdivo vlastního otvoru vybouráme a zpevníme osténí nastavovanou maltou. 1 - maltový ramenát 2 - klenbový pás 3 - vyklínováiní 4 - budoucí otvor

Doporučený postup při zřizování zaklenutého otvoru širšího než l metr 1. Při zřizování zaklenutého otvoru širšího než jeden metr musíme nejdříve vybourat otvor pro jednu patku a tu ihned vyzdít. Takto postupujeme i u druhé patky. 2. Vybouráme a vyzdíme další část klenby na obou stranách a řádné spojíme se stávajícím zdivem. 3. Na závěr vybouráme střední část budoucí klenby a vyzdíme klenák vodorovné kladenými cihlami. Po zatvrdnutí malty můžeme přistoupit k vlastnímu bourání otvoru.

PBU 1.ročník – 1.část PBU / Učební prezentace

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "PBU 1.ročník – 1.část PBU / Učební prezentace"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

PBU 1.ročník – 1.část PBU / Učební prezentace

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "PBU 1.ročník – 1.část PBU / Učební prezentace"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář