Postavení zdravotně postižených osob ve společenském systému a odraz tohoto postavení v provozování pohybových aktivit.

Prezentace na téma: "Postavení zdravotně postižených osob ve společenském systému a odraz tohoto postavení v provozování pohybových aktivit."— Transkript prezentace:

1 Postavení zdravotně postižených osob ve společenském systému a odraz tohoto postavení v provozování pohybových aktivit.

2

3 POSTIŽENÍ Je jakékoli omezení nebo nedostatek schopnosti (jako důsledek poruchy) jednat či vykonat činnost způsobem nebo v rozsahu, považovaném pro člověka za normální.

4 VADA (PORUCHA) Je jakákoli ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce

5 HANDICAP (OSLABENÍ) Je nevýhoda, znevýhodnění určitého jedince, vyplývající z jeho poruchy či postižení, které pak omezuje nebo zabraňuje splnění určité normální role, která se od tohoto jedince očekává (v souvislosti s věkem, pohlavím, sociálními a kulturními hledisky).

6 V roce 2004 přijala vláda ČR Střednědobou koncepci státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, z jejíchž cílů a úkolů vychází Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 - 2009, přijatý v roce 2005.

7 Článek 26 Listiny základních práv EU uznává právo zdravotně postižených „na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost“. Přibližně 16% obyvatel EU ve věku mezi 16 a 64 lety se považuje za osoby s dlouhodobými zdravotními potížemi nebo zdravotním postižením, přičemž ve věk. kategorii 55-64 let je to 30%.

8 EU - zdravotně postižení - pozornost. Hlavním cílem by mělo být: umožnit zdravotně postiženým plnit svou občanskou úlohu, přijímat občanskou odpovědnost a mít stejné možnosti a kontrolu nad svým životem jako lidé bez zdravotního postižení. Přijímaná opatření by měla být vedena potřebou zajistit přístup a začleňování.

9 Prioritu má přístup k péči a podpůrným službám. Zváženy mají být aspekty: snížení zátěže, již nemoc představuje, minimalizace jejích ekonomických a sociálních důsledků, odstranění nerovností v oblasti zdraví. Hlavními cíli v této oblasti je: omezení sociálního vyloučení, odstranění překážek a bariér, usnadnění mobility a využívání informačních technologií.

10 PROBLÉMY DNES??? Problematika povinnosti firem zaměstnávat jistý počet zdravotně postižených, případně nakupovat výrobky od společností, které zdravotně postižené zaměstnávají či platí „pokutu“. V praxi je tato povinnost obcházena a dochází k podvodům. Je třeba nejen zpřesnit právní úpravu, ale především ji důsledně vymáhat.

11 PROBLÉMY DNES??? Oddělené evidence žadatelů o zaměstnání. Úřady práce vedou odděleně evidenci žadatelů o zaměstnání „zdravých“ a zdravotně postižených. Jasná forma diskriminace je v rozporu s principy nediskriminace zdravotně postižených.

12 Smyslem podporovaného zaměstnávání je integrovat osoby se zdravotním postižením do běžných firem, na běžná pracovní místa. To stále ještě není upraveno.

13 Přesto však… Každá soukromá firma s více než 25 zaměstnanci má zákonnou povinnost zaměstnávat zdravotně postižené občany. Pokud 4 % zaměstnanců netvoří lidé se zdravotním postižením, mají podnikatelé ještě další možnosti, jak svou povinnost splnit - buď odběrem výrobků a služeb od firem zaměstnávajících převážně pracovníky se změněnou pracovní schopností, nebo odvodem platby do státního rozpočtu. Přísnější pravidla platí pro orgány státní správy. Ty mohou pro splnění zákona využívat jen první dvě možnosti, tedy nikoli odvod do státního rozpočtu.

14 Chráněné místo - dílny Kromě daňových úlev jsou to ještě další finanční výhody. Na vytvoření chráněného pracovního místa či dílny přispívá stát. Takové místo však nesmí zaniknout dříve než za dva roky. Maximální výše příspěvku, který může úřad práce poskytnout na jeho zřízení, byla zákonem o zaměstnanosti pro rok 2006 stanovena na cca 148 tis. Kč (v případě osoby s těžším zdravotním postižením na přibližně 220 tis. Kč). Vedle příspěvku na zřízení „dotuje“ stát i provozní náklady chráněného místa, a to maximálně zhruba 55 tisíci Kč ročně, v případě chráněné pracovní dílny je to 70 tis. Kč (resp. 110 tis. Kč v případě osoby s těžším zdravotním postižením). Pokud zdravotně postižený člověk místo najít nemůže a má v sobě podnikatelského ducha, budou příspěvky poskytnuty i jemu jako osobě samostatně výdělečně činné. V roce 2004 bylo za přispění státu vytvořeno 1 137 chráněných míst. Pro více než 75 tisíc nezaměstnaných z řad zdravotně postižených to ale i přesto bylo málo. Výdaje státu na chráněné dílny a chráněná pracovní místa (v tis. Kč) Výdaje Rok 2005 na zřízení 96 390 na provoz 208 799

15 Pro zdravotně postižené může být perspektivním zaměstnavatelem firma, která se na zaměstnávání zdravotně postižených „specializuje“. V současnosti působí v České republice 150 až 180 zaměstnavatelů s více než 50 % osob se zdravotním postižením a jejich seznam lze najít v katalogu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí, na adrese: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnanio sob/katalogorganizaceozp https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnanio sob/katalogorganizaceozp

16 Národní rada zdravotně postižených ČR oznámila, že řada zaměstnavatelů tuto povinnost zaměstnávat postižené občany obchází, čímž připravuje stát o desítky milionů korun. Zákon o zaměstnanosti porušují tím, že místo výrobků a služeb odebírají zboží, tedy pouze přefakturují běžné dodávky.odebírají zboží

17 Co dělat???  Změnit evidenci žadatelů o práci tak, aby byla odstraněna diskriminace zdr. postižených;  zabránit podvodům při naplňování povinnosti zaměstnávat zdr. postižené –tlak na zaměstnávání zdr. postižených a ne „přeprodávání“ a přebalování zboží či placení pokut do státního rozpočtu;  zakotvit podporované zaměstnávání do zákona o zaměstnanosti;  změnit rozdělování prostředků aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby byla podporována zaměstnanost zdr. postižených;  změnit vnímání zdr. postižených a jejich schopnosti pracovat, třeba vzdělávat zaměstnavatele, úředníky i samotné zdr. postižené občany;  prosadit pozitivní motivace pro zdr. postižené tak, aby se jim práce vyplatila.

18 V české sociální síti zaujímá místo také sociální pomoc pro lidi s nějakým zdravotním handicapem. Podrobnosti týkající se této pomoci obsahuje vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním pojištění.

19 Zdravotně postižení mají nárok na řadu dávek. jednorázové, jako třeba na nákup zdravotních pomůcek či na přestavbu bytu. opakovaně, např. příspěvek na užívání bezbariérového bytu.

20 Jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek Občanu těžce zdravotně postiženému stát formou jednorázového příspěvku finančně přispěje na opatření pomůcky ke zmírnění či překonání následků jeho postižení. Seznam pomůcek je přímo vyjmenován v příslušné vyhlášce

21 Příspěvek na úpravu bytu jednorázový příspěvek. Je určen těžce zdravotně postiženým občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, značně omezujícím jejich pohyblivost (ve vyhlášce jsou uvedeny druhy postižení, při kterých vzniká na příspěvek nárok), dále občanům nevidomým a rodičům dětí starších 3 let, které trpí uvedenými postiženími.

22 Příspěvek na pořízení a na opravu motorového vozidla Jde o jednorázovou dávku, náleží těžce zdravotně postiženým osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí uvedeným v příslušné vyhlášce nebo rodičům dětí starších tří let s uvedeným postižením, dále nevidomých dětí či dětí mentálně postižených. Výše příspěvku činí max. 100 000 Kč, v případě opravy vozidla max. 60 000 Kč.

23 Příspěvek na úpravu motorového vozidla Občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (vyjmenováno ve vyhlášce), kteří osobně řídí předmětný automobil, a nezbytně pro řízení potřebují úpravu vozidla, příspěvek na úpravu vozidla, a to až do výše nákladů na tuto úpravu.

24 Příspěvek na provoz motorového vozidla jednorázová dávka, kterou lze při splnění podmínek přiznat každoročně. Nárok na ni mají zdravotně postižení občané, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (průkaz ZTP či ZTP/P) či blízké osoby těchto občanů, kteří je přepravují svým vozidlem. Výše dávky: u osob s průkazem ZTP/P, jejich blízkých osob a rodičů děti s onemocněním zhoubným nádorem náleží u jednostopého vozidla 4 200 Kč a 9 900 Kč u ostatních vozidel u osob s průkazem ZTP a jejich blízkých osob náleží u jednostop. vozidla 2 300 Kč a u ost. vozidel 6 000 Kč.

25 Příspěvek na individuální dopravu Dávka je určena zdravotně postiženým občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (vyjmenovaným v příslušné vyhlášce), kteří nevlastní automobil a tudíž nepobírají příspěvek na provoz motorového vozidla, ani jejich blízké osoby nepobírají tento příspěvek. Výše jednorázové dávky činí 6 500 Kč ročně.

26 Na pověřených městských úřadech lze získat tyto dávky:  Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu určen občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (vyjmenovaným ve vyhlášce) nebo občanům nevidomým, kteří užívají bezbariérový byt. Jedná se o opakovanou dávku, 400 Kč měsíčně.  Příspěvek na úhradu za užívání garáže určen stejné skupině žadatelů, poskytován opakovaně a činí 200 Kč měsíčně.  Příspěvek nevidomým občanům opakovaná dávka určená nevidomým, kteří vlastní vodícího psa. Dávka je určena na krmivo pro tohoto psa a činí 800 Kč měsíčně.

27 Zákon o sociálních službách – dávka na zajištění péče o vlastní osobu a soběstačnost, tzv. příspěvek na péči.  Na co lze příspěvek na péči použít? Je možné použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory občanovi, který je závislý na péči jiné osoby. Např. jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby a ty výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi nebo jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby. Oba uvedené způsoby lze vzájemně kombinovat podle vlastní potřeby a individuálně zvoleného způsobu zajištění péče.

28 Výše příspěvku za kalendářní měsíc: stupeň do 18 let nad 18 let Stupeň I. (lehká závislost) 3000 Kč 2000 Kč Stupeň II. (středně těžká závislost) 5000 Kč 4000 Kč Stupeň III. (těžká závislost) 9000 Kč 8000 Kč Stupeň IV. (úplná závislost) 11 000 Kč 11 000 Kč Příspěvek náleží člověku, o kterého je pečováno, nikoliv tomu, kdo péči zajišťuje.