Žák se speciálními vzdělávacími potřebami

Prezentace na téma: "Žák se speciálními vzdělávacími potřebami"— Transkript prezentace:

1 Žák se speciálními vzdělávacími potřebami

2 Terminologie nejednotná
mění se, vyvíjí se, reaguje na cizojazyčnou terminologii péče o lidi s postižením – tři základní resorty školství sociálních věcí zdravotnictví ovlivňuje terminologii

3 Vada x postižení x znevýhodnění
Vada, porucha, defekt (impairment) – je narušení psychické, anatomické či fyziologické struktury nebo funkce. Postižení (disability) – znamená omezení nebo ztrátu schopností vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka považován za normální. Znevýhodnění (handicap) – projevuje se jako omezení vyplývající pro jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním či kulturním činitelům) normální.

4 Označení osob člověk – osoba – jedinec – žák – dítě – student – klient – uživatel - … člověk se speciálními potřebami člověk se specifickými potřebami člověk s postižením člověk se zdravotním postižením člověk s handicapem člověk se znevýhodněním,…

5 Žák se speciálními vzdělávacími potřebami I.
Žák se zrakovým postižením (nevidomý, se zbytky zraku,…) tyflopedie vliv na psychický i tělesný vývoj, zkreslení v poznávání reality, samostatný pohyb Žák se sluchovým postižením (neslyšící, se zbytky sluchu, nedoslýchavý,…) surdopedie záleží na hloubce postižení a době vzniku – velký rozdíl v přístupu – komunikační rozvoj, úroveň myšlení Žák s poruchou hybnosti (DMO, Perthesova choroba, progresivní svalová dystrofie,…) somatopedie zásah do rozvoje osobnosti – vliv na psychiku Žák s mentálním postižením (snížená mentální schopnost – mentální retardace, demence,…) psychopedie žák není schopen obstát v běžné školní populaci – narušení schopností poznávacích, komunikačních, motorických a sociálních

6 Žák se speciálními vzdělávacími potřebami II.
Žák s narušenou komunikační schopností (poruchy plynulosti řeči, nemluvnost, afázie,...) logopedie problém se schopností člověka používat jazyk jako systém při promluvě, problémy s komunikací – vliv na sociální vztahy Žák s poruchou chování (lež, záškoláctví, krádeže, šikana,…) etopedie negativní dopady do sociální sféry Žák se specifickou poruchou učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie,…) SP jedinců s parciálními nedostatky, příp. logopedie Žák s dlouhodobou nebo chronickou nemocí (alergie, infekční, kardiovaskulární, astma,…) somatopedie Žák s kombinovaným postižením SP jedinců s kombinovaným postižením

7 Vady, postižení - členění
podle doby vzniku vrozené x získané podle charakteru orgánové x funkční podle intenzity lehké, středně těžké, těžké změny v druzích vad rozvoj medicínských oborů

8 strukturace postižení v populaci
změny v druzích vad rozvoj medicínských oborů strukturace postižení v populaci těžká postižení – cca 3% - nevidomí, neslyšící, těžké mentální či tělesné postižení především speciální školy středně těžká postižení – cca 17% - středně těžké postižení sluchu či zraku, středně těžké tělesné či mentální postižení výchova a vzdělávání je možné v běžných školách – kvalitní příprava podmínek, individuální zhodnocení postižení lehké – cca 80% - lehké vady zraku a sluchu, lehké postižení mentální, tělesné výchova a vzdělávání je možné v běžných školách

9 Legislativní vymezení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení

10 Dítě, žák a student se speciálními vzdělávacími potřebami
osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním zdravotní postižení – mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování zdravotní znevýhodnění – zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání sociální znevýhodnění rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu

11 Speciální vzdělávání = vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření speciální vzdělávací potřeby zjistí školská poradenská zařízení SPC – speciálně pedagogické centrum PPP – pedagogicko psychologická poradna

12 Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením
forma individuální integrace běžná škola, případně speciální škola určená pro žáky s jiným druhem postižení forma skupinové integrace ve třídě, oddělení nebo skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škola) kombinace uvedených forem preferovanou formou – INDIVIDUÁLNÍ INTEGRACE

13 Podpůrná opatření při speciálním vzdělávání
speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky speciální učebnice a didaktické materiály předměty speciálně pedagogické péče pedagogicko psychologické služby služby asistenta pedagoga snížení počtů žáků ve třídě, oddělení nebo skupině

14 Individuální vzdělávací plán (IVP)
především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově integrovaného nebo pro žáka speciální školy závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka součástí dokumentace žáka vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka

15 IVP - obsahuje údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění, údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutoria zdůvodnění potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; např. tlumočnické služby a jejich rozsah seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák vzdělává předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření

16 IVP vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby za zpracování odpovídá ředitel školy vypracovává se ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem školské poradenské zařízení (ŠPZ) sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu ŠPZ poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu

17 Asistent pedagoga funkci asistenta pedagoga může zřídit ředitel ZŠ, MŠ, ZŠ speciální, SŠ a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení ve třídách, odděleních konzervatoře a studijních skupinách, ve kterých se vzdělává žák se zdravotním postižením, může se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit osobní asistent, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy

18 Asistent pedagoga hlavní činnosti:
pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází.

19 ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem lze zřídit přípravný stupeň základní školy speciální žáci, kteří nemohou vnímat řeč sluchem – právo na vzdělávání prostřednictvím znakové řeči žáci, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem – právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. žáci, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí – právo na vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání

20 Faktory ovlivňující úspěšnost školské integrace
Těžké popsat vše, co ovlivňuje „úspěšnost“ školskou integraci Otázkou je co považovat za úspěch Rodiče a rodina Škola Učitelé Poradenství a diagnostika Prostředky speciálně pedagogické podpory Další faktory Architektonické bariéry Sociálně psychologické mechanismy Organizace zdravotně postižených

21 Dítě, žák, student se speciálními potřebami
hlavní a nejdůležitější aktér procesu (ne faktor) jeho vlastnosti, charakter druh a stupeň postižení jeho přání, postoje, očekávání starší žák – vyjádření názoru připravenost, motivovanost očekávání rodičů sociální status žáka – vliv spolužáků

22 Rodiče a rodina Fáze reakce na oznámení o postižení dítěte (šok a popření, bezmocnost, postupné vyrovnávání, smlouvání, realistický postoj) která je aktuální Jistota rozhodnutí o integrovaném vzdělávání – víra v úspěch Hledání vhodné školy Větší osobní angažovanost Doprava dítěte Opatrnost, obavy Spolupráce s učiteli

23 Škola Spádová škola Bariéry, zajištění podpůrných opatření
Výchovná atmosféra ve škole Vedení školy, složení pedagogického sboru Sociokulturní zázemí žáků Motivace spolužáků Motivace učitele a dalších pracovníků Schopnost vzájemné komunikace učitelů

24 Poradenská pracoviště
Diagnostika Prostředí Individuální přístup Výsledky – rodičům Vysvětlení závěrů Vedení učitele Přezkoumání závěrů, možnost odvolání