Geografický výzkum periferních oblastí Česka

Prezentace na téma: "Geografický výzkum periferních oblastí Česka"— Transkript prezentace:

1 Geografický výzkum periferních oblastí Česka
5. Vývoj regionální diferenciace Česka

2 Vývoj regionální diferenciace Česka a mikroregionální úroveň
výzkum periferních oblastí v Česku vývoj polarizace prostoru v Česku polarizace prostoru Česka v 90. letech 20. století výzkum na mikroregionální úrovni – modelová území zadání vlastní práce

3 Geografický výzkum polarizace prostoru v Česku
výzkum centrálních / jádrových území (periferie vymezovány implicitně) jádra: ekonomicky vyspělé okresy, průmyslové oblasti, oblasti vyšších koncentrací obyvatelstva (aglomerace a městské regiony), exponovaná území

4 Hampl, Gardavský, Kühnl (1987)
exponovanost: agregátní vyjádření polohy a částečně i významového postavení v celém sociálněgeografickém systému uvažovali: vzdálenost i návaznost dílčích jednotek vůči: - hlavním centrům osídlení - velikost a významnost jednotek samotných (KRV, KFV) - intenzitu osídlení v okolí jednotek

5 Hampl, Gardavský, Kühnl (1987)
periferie - neexponované zóny (relativně homogenní prostory), - neatraktivní poloha, - nízká intenzita osídlení (výskyt a velikostní diferenciace středisek) slabě – středně – výrazně periferní území

6 Musil (1988) Výzkum regenerace sídel a jejich funkčních systémů
Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. Územní plánování a urbanismus, XV, č. 2, s

7 Musil (1988) vymezuje periferní území – oblasti vyžadující si zvláštní ekonomickou a sociální péči - na bázi generelových jednotek shluková analýza (úbytek obyvatel, podíl osob ve straším věku, úbytek ekonomicky aktivních osob, rozsah bytové výstavby, podíl osob se SŠ a VŠ vzděláním, podíl neobydlených bytů, vysoký podíl zaměstnaných v zemědělství, chudší vybavení domácností, nižší úroveň občanské vybavenosti (neupřesňuje)

8 Musil (1988) Periferní území ČSR – vnitřní periferie

9 Illner (1988) Polarizace území na základě sociálních podmínek:
1) soustava charakteristik obyvatelstva – uživatele a subjektu rozvoje území - ekonomická aktivita podle sektorů, vzdělanost, demografické složení… 2) soubor charakteristik hmotných životních podmínek území - podíl rekreačních ploch, kvalita bytů z různých hledisek Mapa tzv. periferních území ČSR (periferní území – admin. hranice krajů) Stejně jako Musil!

10 Červenka (1989) Problém zaostalosti
Problém hodnocení sociálních struktur a úrovně vybraných materiálních podmínek života lidí (bydlení, vybavenost domácností) v rámci různých územních celků (s přihlédnutím k řádovostní úrovni) Vybrané aspekty územní diferenciace necentrálních oblastí ČSR z hlediska studia problematiky zaostávání. Dizertační práce. KERG PřF UK, Praha, 1989.

11 Výzkum „periferií“ v 90. letech
„Albertovská škola“ – parciálně a) v rámci výzkumu transformačních procesů a výzkumů regionálního vývoje (Hampl a kol.) b) v rámci regionálního rozvoje a regionální politiky, řešení problémových, strukturálně postižených regionů (Blažek a kol.) „Brněnská škola – Geonika“ – marginální oblasti (Vaishar a kol.) „Slupská škola“ – periferní oblasti (Jančák a kol.)

12 Výzkum „periferií“ v 90. letech
specificky zaměřené výzkumy: - venkova (Perlín, Kubeš) - pohraničí (Jeřábek, Havlíček, Dokoupil) - příbuzné disciplíny – např. politologie (Strmiska)

13 Strmiska (1999) Centrum – privilegované místo v prostoru daného politického systému, kde jsou soustředěny rozhodující nástroje a zdroje politické moci a kontroly, mají zde sídlo ústřední instituce (vojenské, administrativní, hospodářské, kulturní apod.), zde se přijímají nejdůležitější rozhodnutí, zde nejčastěji dochází k interakci dominantních aktérů, zde je státní identita utvrzována příslušnými ceremoniemi a symbolizována různými „ústředními“ památníky.

14 Strmiska (1999) Periferie – je opakem centra. Z mocensko-politického hlediska se jedná o relativně neprivilegovanou oblast, jejímiž klíčovými charakteristikami jsou vzdálenost, odlišnost a závislost (distance, difference, and dependence). Periferie je podřízena centru, případně několika centrům, je jím kontrolována (nemusí to ovšem znamenat, že se jedná o jednosměrný a jednorozměrný vztah).

15 Vývoj polarizace prostoru na území Česka
obecné trendy - industrializace (utváření průmyslových oblastí, vývoj železniční sítě…) - urbanizace - koncentrace obyvatelstva do měst - „přirozené“ vývojové zákonitosti (mj. vliv přírodních podmínek apod.)

16 Koncentrace obyvatelstva 1880-1930
Mrkos (1948)

17 Vývoj polarizace prostoru na území Česka
specifické rysy - vývoj státního území – hranice, pohraničí, odsun Němců, nedostatečné dosídlení, redukce sídelní struktury… (nucené migrace) - vývoj administrativního uspořádání státu („řídící“ versus „řízený“) – dostane fci-impuls pro rozvoj - nivelizace regionálních rozdílů v období komunistického režimu atd. – zabraňuje přirozené a žádoucí polarizaci prostoru

18 Vývoj administrativního uspořádání státu

19 Vývoj administrativního uspořádání státu

20 Vývoj administrativního uspořádání státu

21 Vývoj administrativního uspořádání státu

22 Vývoj administrativního uspořádání státu

23 Vývoj administrativního uspořádání státu