Zákon o eGovernmentu.

Zákon o eGovernmentu

Co je eGovernment? eGovernment z pohledu Evropské unie
Definice Evropské unie „využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, které provází změna organizace a osvojení nových dovedností s cílem zlepšit služby veřejnosti, posílit demokratické procesy a podpořit veřejný zájem.” Definice OECD „využití informačních a komunikačních technologií, především internetu, jako prostředku k dosažení dobré (lepší) správy“ OECD = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 30 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů, coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí. Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži.

Co je eGovernment? eGovernment z pohledu českých odborníků
Vládní pojetí (e-Česko 2006) „transformace vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí moderních informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým zákazníkům. Totéž se očekává i od samosprávy.“ Štědroň B. „sériie procesů, umožňujících výkon veřejné správy a uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob, realizovaných elektronickými prostředky. Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům (občanům).

Co je eGovernment? Jednoduše a snadno
Efektivní komunikace mezi orgány státní správy navzájem a mezi orgány státní správy a občanem D O B R Á S P R Á V A VRCHNOSTENSKÉ POJETÍ SLUŽBA VEŘEJNOSTI

Obecné cíle vlády při zavádění eGovernmentu
Zrovnoprávnění papírové a elektronické formy. Přiblížení úřadů k občanům prostřednictvím elektronických nástrojů. Zjednodušení komunikace mezi lidmi a úřady či úřady navzájem. Zavedení jednoznačné a bezpečné e-Indentity. Zavedení nového fungování a nových procesů u veřejné správy.

Vize vlády Strategie aneb eGON ožívá
Vizi e-governmentu současné české vlády, si můžeme představit jako organismus, který je schopen existovat pouze tehdy, spojí-li se všechny jeho potřebné orgány a funkce dohromady. Prsty: Czech POINT Oběhová soustava: Komunikační infrastruktura veřejné správy (neboli „KIVS“) Srdce: Zákon o eGovernmentu Mozek: Základní registry veřejné správy

Zákon o eGovernmentu eGON žije
Oživení eGONa umožňuje Zákon o eGovernmentu ,tedy zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů č. 300/2008 Sb. 1.července 2009 účinnost

Zákon o eGovernmentu – PŘEDMĚT ÚPRAVY
INFORMAČNÍ SYSTÉM DATOVÝCH SCHRÁNEK AUTORIZOVANÁ KONVERZE DOKUMENTŮ

Zákon o eGovernmentu - CO NÁM ZAVÁDÍ?
Povinnou formu elektronické komunikace mezi orgány veřejné moci prostřednictvím datových schránek Povinnou formu elektronického doručování dokumentů orgánů veřejné moci fyzickým a právnickým osobám, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku Dobrovolnou formu činění úkonů fyzických a právnických osob, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku vůči orgánům veřejné moci Autorizovanou konverzi dokumentů

Digitalizace dokumentů jako východisko pro vznik zákona o eGovernmentu
Hlavní problémy digitalizace chybné, nebo nejasné chápání takových pojmů jako je listina, písemnost, dokument apod. technologicky závislá legislativa – tzn. použití takových pojmů v zákoně, které nelze rozšířit ani výkladem př. kniha opiátů, znalecký deník apod. Přílohy, které nelze v elektronické podobě doručovat )od předmětů doličných až po výkresy velkých rozměrů) Negativní přístup k zákonu o archivnictví a spisové službě Obecná touha lidstva mít v ruce papír, tedy pocit, že mám nad procesem (byť fiktivní) kontrolu !A to nejen laiky, ale špatně jsou pojmy využity i v legislativě!

(Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě)
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Dokument (dříve písemnost) každý písemný, obrazový, zvukový, elektronický nebo jiný záznam, ať již v podobě analogové či digitální, který vznikl z činnosti původce dokument NEMUSÍ BÝT POUZE NA PAPÍŘE je jakýkoliv objekt obsahující zaznamenané informace, které lze zpřístupnit jiné osobě (Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě)

Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát
Dokument Listina (= listinná podoba dokumentu) je písemnost zachycena na papírovém nosiči, tedy papírový dokument nebo doklad Elektronický dokument (datová zpráva - shodný termín akcentuje možnost odeslání ) písemnost zachycená na nosiči, který umožňuje záznam elektronicky, optoelektronicky nebo jiným obdobným způsobem, jde o elektronický dokument (dokument vznikne buď jako původní nebo převodem z listinné podoby)

Identifikace = určení osoby, která učinila určitý úkon, tedy rozpoznání subjektu na základě identifikátorů, spojených s jeho osobou a může být znám dalším osobám (jméno, příjmení popř. rodné číslo apod.) Autentizace = ověření proklamované identity subjektu (svědci, podpisový vzor, úředně ověřený podpis apod.)

ve znění pozdějších předpisů
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Elektronický podpis - údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které umožňují ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Za elektronický podpis se v širším významu považuje i prosté nešifrované uvedení identifikačních údajů (např. jména, IČA apod.) na konci textu v elektronické podobě, které zaručuje identifikaci (tedy jednoznačné určení) označené osoby. Nezaručuje integritu podepsaného dokumentu ani autentizaci podepsaného. Elektronický podpis – tzn. e-podpis, obsahuje elektronické identifikační údaje autora (odesílatele, adresy, sídla, rodné nebo identifikační číslo) elektronického dokumentu, připojené k němu. Zaručený elektronický podpis je vyžadován s předepsanými typy certifikace (kvalifikovaný certifikát, komerční certifikát) a tak zaručuje i integritu dokumentu a autentizaci certifikátu. Někdy má i funkci časového razítka, tedy prokazuje datum a čas podepsání dokumentu. autenticitu – lze ověřit původnost (identitu subjektu, kterému patří elektronický podpis). integritu – lze prokázat, že po podepsání nedošlo k žádné změně, soubor není úmyslně či neúmyslně poškozen, někdy má i funkci časového razítka, tedy prokazuje datum a čas podepsání dokumentu

Zaručený elektronický podpis – údaje, které jsou připojeny k obsahu elektronického dokumentu a které jsou vytvořeny zvláštním postupem s využitím kryptografie : je jednoznačně spojen s podepisující osobou umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které má podepisující osoba výhradně pod svojí kontrolou je ke zprávě připojen takovým způsobem, že lze zjistit jakoukoliv následnou změnu zprávy Zajišťuje integritu dokumentu a autentizaci podepsaného. Princip funkce Zaručený elektronický podpis je aplikací kryptografie s veřejným klíčem nebo může k jeho vytvoření posloužit i symetrická kryptografie, pak jde ovšem o arbitrovaný protokol. Pokud jde o asymetrický podpis, je na rozdíl od šifrování, při kterém se používá veřejný klíč příjemce, který je posléze jediný, který si s pomocí vlastního tajného klíče může dokument přečíst, se při podepisování používá nejprve tajný klíč autora – jelikož autor je jediný, kdo k němu má přístup, je zřejmá autentičnost. Podpis pak může ověřit kdokoli pomocí autorova veřejného klíče. Z praktických důvodů se takto nezpracovává celý dokument, ale pouze jeho otisk (tzv. hash), velice krátký (typicky několik stovek bitů) výtah vytvořený specializovaným algoritmem z celého dokumentu. Tento hash se poté zašifruje autorovým tajným klíčem, čímž vznikne podpis. Ověření podpisu pak spočívá v dešifrování hashe (podpisu) pomocí veřejného klíče autora, nezávislého výpočtu hashe z dokumentu a porovnání obou hodnot. Pokud si odpovídají, pak je podpis ověřen a dokument je považován za důvěryhodný. Autor nemůže popřít své autorství, neboť k jeho tajnému klíči nikdo jiný nemá přístup, a naopak, nikdo jiný nemůže zašifrovat hash dokumentu tak, aby po aplikaci autorova veřejného klíče vznikla správná hodnota. Dokument po podepsání nemůže být změněn, neboť pak hash vychází jinak. [editovat] Algoritmy pro vytvoření digitálního podpisu Asymetrické kryptovací algoritmy s veřejným klíčem, nejčastěji RSA (Rivest-Shamir-Adleman) a DSA (Digital Signature Algorithm) Bezpečné kryptografické jednocestné algoritmy (hashovací funkce), nejčastěji MD5 (Message Digest 5) spolu s RSA a SHA (Secure Hash Algorithm) spolu s DSA

Certifikát – datová zpráva, která je vydána poskytovatelem certifikačních služeb, spojuje data pro ověřování podpisů s podepisující osobou a umožňuje ověřit její totožnost Kvalifikovaný certifikát - má náležitosti uvedené zákonem o elektronickém podpisu a byl vydán poskytovatelem certifikačních služeb splňujícím podmínky stanovené zákonem pro poskytovatele certifikačních služeb vydávajících kvalifikované certifikáty, v současné době v ČR 3 instituce – Česká pošta s.p., eIdentity a.s., První certifikační autorita a.s. Kvalifikovaný certifikát Kvalifikovaný certifikát je vytvořen tak, že splňuje všechny aktuální požadavky dané legislativou, zejména Zákonem o elektronickém podpisu (Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů ve znění zákona č. 226/2002 Sb.). Je vhodný především pro komunikaci občanů se státní správou a samosprávou, stejně jako pro komerční aplikace. Kvalifikovaný certifikát využijí všichni občané, firmy, úřady a také např. lékaři, advokáti nebo firmy komunikující často s Českou správou sociálního zabezpečení, s finančními úřady, se zdravotními pojišťovnami nebo s celním úřadem aj. Pro firmy i ostatní uživatele znamená používání kvalifikovaného certifikátu výraznou časovou úsporu a volnost (např. odpadá nutnost vyřizování záležitosti pouze v úředních hodinách) Z technologického pohledu je možné využít kvalifikovaný certifikát k následujícím účelům: vytváření elektronického podpisu ověřování elektronických podpisů zajištění neodmítnutelnosti odpovědnosti (vazba mezi dokumentem a osobou vytvářející elektronický podpis)

Stupně podpisů a certifikátů dle Zákona o elektronickém podpisu
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Stupně podpisů a certifikátů dle Zákona o elektronickém podpisu Kvalifikovaný certifikát Certifikát Zaručený elektronický podpis Elektronický podpis

Elektronická značka (=otisk úředního razítka)– je technicky (nikoliv právně) elektronický podpis, který byl vytvořen technickým zařízením : je jednoznačně spojena s označující osobou a umožňuje její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového certifikátu, byla vytvořena a připojena k datové zprávě pomocí prostředku pro vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojena takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat Zatímco elektronický podpis označuje fyzickou osobu, která jedná svým jménem nebo jménem právnické osoby nebo jejího orgánu, elektronická značka může označovat i právnickou osobu nebo organizační složku státu Podpis vytvořený počítačem Elektronická značka - z technologického hlediska je elektronická značka stejná jako zaručený elektronický podpis, tj. jedná se o digitální podpis. Pro vlastní vytváření elektronických značek nebo pro přijímání datových zpráv jimi označených není tedy potřeba pořizovat jiný software. Odlišnost elektronické značky a zaručeného elektronického podpisu má především právní charakter. Elektronický podpis vytváří fyzická osoba (stejně jako vlastnoruční), elektronickou značkou může datové zprávy označovat i právnická osoba nebo organizační složka státu. Lze ji přirovnat k otisku úředního razítka. Použití elektronické značky vydávání urychlí, protože značkami budou dokumenty moci být opatřovány automatizovaně, bez nutnosti ověření obsahu každé označované datové zprávy. Předpokladem je samozřejmě zadání náležitých parametrů vydávaných datových zpráv a odpovídající bezpečnostní opatření. Kvalifikovaný systémový certifikát Kvalifikovaný systémový certifikát vyhovuje všem zákonným normám a je určen k bezpečnému ověření elektronických značek. Označujícím subjektem může být nejen fyzická osoba, ale i právnická osoba nebo státní orgán - elektronickou značku je možno vytvářet automatizovaně (např. v elektronických podatelnách pro potvrzování doručení podání). S použitím kvalifikovaného systémového certifikátu se počítá ve vazbě na specializované hardwarové zařízení. Kvalifikovaný systémový certifikát slouží zejména pro automatizované systémy, které využívají technologii založenou na elektronickém podpisu bez součinnosti konkrétní fyzické osoby (např. elektronická fakturace, hromadné zasílání ů, doručenek e-podatelny apod.). Kvalifikované systémové certifikáty, lze používat pro: (údaje jsou volitelné při vyplňování žádosti o kvalifikovaný certifikát) vytváření elektronické značky ověřování elektronických značek bezpečné ověřování elektronických značek zajištění neodmítnutelnosti odpovědnosti.

V oblasti orgánů veřejné moci je za účelem podpisu možné používat pouze ZARUČENÉ ELEKTRONICKÉ PODPISY A KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY VYDÁVANÉ AKREDITOVANÝMI POSKYTOVATELI CERTIFIKAČNÍCH SLUŽEB A ELEKTRONICKÉ ZNAČKY NA BÁZI KVALIFIKOVANÝCH SYSTÉMOVÝCH CERTIFIKÁTŮ

Kvalifikované časové razítko je datová zpráva, kterou:
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Kvalifikované časové razítko je datová zpráva, kterou: vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamžikem, a zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem Zatímco elektronický podpis je především potvrzením identity autora dokumentu nebo odesílatele zprávy, časové razítko potvrzuje existenci dokumentu v čase. (náležitosti časového razítka viz §12b zákona o elektronickém podpisu) Časové razítko Ročník: 2006, Číslo: 1, Rubrika: Z domova Na základě souhlasu Ministerstva informatiky zahájila společnost První certifikační autorita poskytování zákonem uznávaných, takzvaných kvalifikovaných časových razítek. Kvalifikované časové razítko slouží k "orazítkování" dokumentu, u kterého požadujeme důkaz, že v daném čase a v dané podobě existoval. Služby kvalifikovaného časového razítka je tak možné využít například při podpisu smlouvy v elektronické podobě, za účelem archivace elektronických dokumentů, při on-line obchodování nebo za účelem soudního dokazování. Zatímco elektronický podpis je především potvrzením identity autora dokumentu nebo odesílatele zprávy (a elektronická značka je obdobou elektronického podpisu, kterou vytvářejí např. elektronické podatelny strojově, automaticky), časové razítko potvrzuje existenci dokumentu v čase. Časové razítko obsahuje datum a čas vydání, číslo časového razítka, identifikaci třetí strany, která časové razítko vydala (poskytovatele certifikačních služeb), a otisk dat, ke kterým je razítko vydáno. Otisk dokumentu, který chce jeho autor opatřit časovým razítkem, se nejprve přes internet zašle poskytovateli certifikačních služeb (používá se označení autorita časových razítek), ten otisk časovým razítkem opatří, časové razítko označí elektronickou značkou a zašle žadateli zpět. Obsah kvalifikovaných časových razítek a postup při jejich vydávání je upraven zákonem o elektronickém podpisu. Kvalifikované časové razítko je nástrojem, který hodnověrným způsobem zajišťuje přiřazení aktuálního časového údaje k existujícím datům, informacím, souborům atd. Kvalifikované časové razítko je tedy elektronickým důkazem o existenci určitého dokumentu v daném čase. Spojení nezpochybnitelného časového údaje a konkrétních dat je nezbytné zejména pro účely jejich zpětného ověřování. Kvalifikovaná časová razítka vydává důvěryhodná autorita, důvěryhodná třetí strana, na základě elektronické žádosti v normalizovaném tvaru, ve které je mimo jiné obsažena miniatura (otisk) dat, pro která má být kvalifikované časové razítko vystaveno. Pokud žádost obsahuje všechny požadované náležitosti, časová autorita vytvoří odpověď, která obsahuje opět otisk dat (ten, který byl součástí příslušné žádosti) doplněný o aktuální doložitelný časový údaj (a další potřebné parametry) a zašle ji zpět žadateli. Při vytváření kvalifikovaných časových razítek využívá I.CA měřidlo času které : • je navázáno na světový koordinovaný čas (UTC) s pravidelným opakováním v intervalech, které jsou stanoveny s ohledem na druh měřidla času, analýzu vlivů na deklarovanou nejistotu časového údaje (± 500ms) a spolehlivost navázání na světový koordinovaný čas • je synchronizováno s UTC, a to včetně synchronizace v případě výskytu přestupné sekundy • je chráněno proti hrozbám, které by mohly změnit jeho technické nebo metrologické vlastnosti

(zákon č. 99/1963 Sb., Občanský řád soudní)
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Elektronická veřejná listina je veřejná listina vydaná soudy ČR nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, popř. listina, kterou zvláštní právní předpis prohlašuje za veřejnou a k její verifikaci je použit zaručený elektronický podpis na bázi kvalifikovaného certifikátu nebo elektronická značka na bázi kvalifikovaného systémového certifikátu (zákon č. 99/1963 Sb., Občanský řád soudní) U veřejné listiny se implicitně předpokládá její pravost a opak musí prokázat ten, kdo ji popírá

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Fyzická osoba je jedním ze dvou typů právních subjektů. Na rozdíl od právnické osoby jde o tzv. přirozenou osobu. Fyzickou osobou je myšlen člověk jako jedinec v oblasti právních vztahů. Fyzická osoba má právní způsobilost k právům a povinnostem a právním úkonům. Způsobilost k právům a povinnostem má každý člověk od početí do smrti. Plnou způsobilost k právním úkonům mají zletilí, tzn. osoby, které dovršily věkovou hranici 18 let (nebo dovršili věkovou hranici 16 let a s povolením soudu uzavřeli manželství) a které zároveň nebyly této způsobilosti zbaveny. Zbavit nebo omezit způsobilost k právním úkonům může výhradně soud. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Podnikající fyzická osoba nebo také osoba samostatně výdělečně činná je termín používaný v zákonech o dani z příjmů, o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění pro takovou fyzickou osobu, která má příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti. Typicky je OSVČ například živnostník, samostatný zemědělec, samostatně výdělečný umělec, soudní znalec a podobně Obchodní zákoník definuje podnikaní jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Základní pojmy, které musíme pro správné uchopení zákona o eGovernmentu znát Právnické osoby mají způsobilost mít práva a povinnosti. Právnickými osobami jsou sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. Při zřízení právnické osoby musí být určeno její sídlo. Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Příklady právnických osob: akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, státní podnik, národní podnik, družstvo, nadace, církev, příspěvková organizace, vysoká škola. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Orgány veřejné moci - státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkový fond ČR a jiné státní fondy, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Poštovní licence - poštovní licence se uděluje subjektu, který je ochoten a schopen zajišťovat všeobecnou dostupnost základních služeb na celém území České republiky. Jako kompenzace těchto povinností se mu současně uděluje výhradní právo podnikat v oblasti dodávání některých písemností. Základními službami, na které se vztahuje poštovní povinnost, jsou poštovní služby a zahraniční poštovní služby. Česká pošta, s.p., je držitelem poštovní licence od do , která byla dále prodloužena na období od do

Děkuji za pozornost

Zákon o eGovernmentu.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zákon o eGovernmentu."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Zákon o eGovernmentu.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zákon o eGovernmentu."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář