Mgr. Vít Holubec Oddělení koordinace sociálního zabezpečení

Prezentace na téma: "Mgr. Vít Holubec Oddělení koordinace sociálního zabezpečení"— Transkript prezentace:

1 Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům
Mgr. Vít Holubec Oddělení koordinace sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

2 Obsah Co je koordinace sociálního zabezpečení
Základní právní nástroje koordinace SZ Koordinace SZ v rámci EU/EHP Koordinace SZ na základě bilaterálních smluv Základní principy koordinace Hlavní pravidla v jednotlivých dávkových oblastech Právní režim postavení vědecko-výzkumných pracovníků Prameny informací

3 Co je koordinace SZ? Systém A Systém B
Sociální systém založený na dobách pojištění Sociální systém založený na dobách bydliště

4 Účel koordinace Účelem není harmonizovat (sbližovat) sociální systémy států Jde o to, aby migrující osoby v důsledku přesunu mezi státy neztrácely sociální nároky Základním cílem je podporovat pohyb osob mezi státy a odstraňovat překážky migrace v oblasti sociálního zabezpečení Určité sbližování, resp. Minimální standardy viz. úmluvy MOP a Rady Evropy - stanoví požadavky na obsah i úroveň sociálního zabezpečení jednotlivých zemí Úmluva MOP 102 o sociálním zabezpečení, minimální norma, úmluvy MOP 128 a 130, i Evropská sociální charta Evropská úmluva o sociálním zabezpečení (č.78) Typickými příklady překážek pro migrující osoby v oblasti SZ je příslušnost k pojištění – situace, kdy migrant je buďto pojištěn duplicitně v obou státech (pozitivní kolize) nebo kdy není pojištěn ani v jednom státě (negativní kolize), a dále požadavek (dlouhé) předchozí doby pojištění/účasti v soc. systému pro vznik nároku na dávku (typicky důchody).

5 Nástroje koordinace SZ
Úroveň EU/EHP Smlouva o fungování EU – článek 48 Nařízení (ES) č. 883/2004 a 987/2009 (o koordinaci systémů sociálního zabezpečení) Nařízení (ES) č. 1231/2010 Dohody s ESVO a Švýcarskem Bilaterální vztahy ČR – „třetí země“ Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení (prezidentský charakter) Aktuálně cca 20 smluv – seznam viz web MPSV ( Čl 48 - Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem v oblasti sociálního zabezpečení taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků Charakter nařízení – nejsilnější, přímo aplikovatelný evropský předpis. Evropská koordinační pravidla významným způsobem dotváří SD EU – zpravidla hájí zájmy migrujících osob (řada ustanovení transponuje rozhodnutí SD EU). Evropská koordinační pravidla jsou součástí svobody volného pohybu osob (aktivních i neaktivních), založeny na rovnosti nakládání a zákazu přímé i nepřímé diskriminace – velmi komplexní a detailní právní systém. Bilaterální smlouvy – obdobný předmět ale užší rozsah i „hloubka“. Do značné míry ovlivňovány politickými aspekty a okolnostmi. Neexistuje společná jurisdikce – jednotný výklad předpokládá dohodu smluvních stran.

6 Koordinace SZ na úrovni EU/EHP
Osobní rozsah: Občané EU/EHP a jejich rodinní příslušníci Legálně pobývající občané třetích zemí - jejichž situace není omezena výlučně na jeden členský stát Věcný rozsah: určení příslušnosti k právním předpisům dávky v nemoci, v mateřství a rovnocenné otcovské dávky - dávky peněžité i věcné (= zdr. péče) důchody (v invaliditě, ve stáří, pozůstalostní) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání pohřebné dávky v nezaměstnanosti předdůchodové dávky rodinné dávky Pokrývají fakticky všechny občany EU v mezinárodních situacích – aktivní i neaktivní osoby. Spadají sem i zvláštní nepříspěvkové dávky. Určení dávek dle jejich charakteru – zpravidla široká interpretace. Vyloučena sociální pomoc (dávky v hmotné nouzi) a specifické soc. dávky (oběti války, politických represí atd.) – v jejich případě se však mohou aplikovat další normy – čl. 18 (obč. EU) a 21 (právo pohybu) SFEU a nař. 492/2011

7 Koordinace SZ na bilaterální úrovni
Osobní rozsah: Osoby kryté systémem SZ některého smluvního státu, které migrují do druhého smluvního státu / Občané Věcný rozsah: Základní určení příslušnosti k právním předpisům důchody (v invaliditě, ve stáří, pozůstalostní) Rozšířený dávky v nemoci, v mateřství a rovnocenné otcovské dávky - dávky peněžité i věcné (= zdr. péče) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání dávky v nezaměstnanosti rodinné dávky Věcný rozsah zpravidla výslovně vymezený ve smlouvě – výčet právních předpisů, které smlouva pokrývá. Rozšířený věcný rozsah – např. Srbsko, Turecko, Ukrajina, Chorvatsko, Černá Hora, Makedonie Výklad mnohem více určován národními úřady a soudy.

8 Základní principy koordinace
Rovnost nakládání – nediskriminace Aplikace právního řádu jediného státu Sčítání dob pojištění Zachování nabytých práv (výplata dávek do ciziny, export dávek) a zejména v poslední době, Spolupráce institucí Rovnost nakládání – nediskriminace přímá i nepřímá, asimilace faktů Aplikace právního řádu jediného státu Sčítání dob pojištění – bez přehodnocování dob dle vlastních předpisů, doby pojištění, zaměstnání a bydlení Zachování nabytých práv (export dávek) – platí plně pro území EU/EHP, není garantováno pro 3. země avšak platí rovnost nakládání, zahrnuje i způsob/podmínky výplaty Spolupráce institucí – především výměna dat v oblasti SZ, prováděna papírově na formulářích, v EU se připravuje přechod na elektronickou výměnu údajů, řešení výkladových a aplikačních problémů, Správní komise

9 Dávky v nemoci a mateřství
Zdravotní péče (věcné dávky) Nárok na neodkladnou péči v cizině za stejných podmínek jako místní pojištěnci (EHIC) Povolení nutné pro plánovanou péči Poskytuje stát pobytu - úhrada za péči přímo mezi institucemi Peněžité dávky (Nemocenská, Ošetřovné, PPM, VPTM) Vyplácí vždy stát pojištění – jsou exportovatelné Sčítání dob pojištění, pokud je nutné pro vznik nároku Výpočet vždy na základě výdělků ve státě pojištění Dávky dlouhodobé péče (Příspěvek na péči) Stejný režim jako nemocenské dávky – peněžité dávky poskytuje stát pojištění, věcné dávky náleží ve státě bydliště

10 Postup při úhradě zdr. péče
A: Stát bydliště B: Stát pobytu C: Stát pojištění C B A Zdravotní pojišťovna Sickness Insurance Institution

11 Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání
- věcné dávky (zdravotní péče) - peněžité dávky v nemoci - důchody - dávky poskytované zaměstnavatelem v rámci odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání S výjimkou důchodů, kde se náklady rozdělují, nárok směřuje vůči instituci toho státu, kde byla osoba pojištěna v době, kdy došlo k pracovnímu úrazu/vykonávala činnost, která způsobila nemoc z povolání.

12 Důchody Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody
Výplata bez ohledu na místo bydliště důchodce (včetně valorizací a případných doplňkových dávek) Podrobná pravidla pro sčítání dob pojištění a výpočet výše důchodů V úvahu se berou veškeré doby pojištění získané ve kterémkoliv státě Výpočtový základ se stanoví pouze z výdělků dosahovaných v příslušném státě (tyto se ale indexují) Dělení nákladů na důchody mezi dotčenými státy – princip dílčení důchodů podle poměru získaných dob pojištění Speciální pravidla pro souběhy důchodů a dalších dávek Tyto pravidla se v zásadě uplatňují jen v případě délky pojištění min. 1 rok.

13 Příklad výpočtu důchodu
Migrující osoba má nárok buďto na „sólo“ důchod nebo na dílčí důchod 10 let 10 let B 20 let A C Celkem odpracováno 40 let -každý stát vypočte „teoretickou částku“ odpovídající 40 rokům pojištění Stát A – ¼ teoretické částky Stát B – ¼ teoretické částky Stát C – ½ teoretické částky

14 Procedury Kontaktní instituce – instituce ve státě bydliště nebo v posledním příslušném státě Zásadní role: Zpracování a prošetření žádosti o důchod Zajišťuje a podporuje spolupráci institucí Informuje žadatele

15 B A C Kontaktní instituce A: Stát bydliště
B, C: Ostatní státy pojištění B A C Contact Institution

16 B A C Kontaktní instituce A: Stát bydliště
B, C: Ostatní státy pojištění B A C Contact Institution

17 B A C Kontaktní instituce ? ! A: Stát bydliště
B, C: Ostatní státy pojištění B ? ! A C Contact Institution

18 Dávky v nezaměstnanosti
Dávky určené k náhradě mzdy v případě ztráty zaměstnání V zásadě poskytovány státem posledního zaměstnání (v případě potřeby se sčítají doby pojištění) Mohou být omezeny požadavkem bydliště v příslušném státě Možnost exportu dávek po dobu až šesti měsíců Zvláštní pravidla pro přeshraniční pracovníky

19 Rodinné dávky Veškeré dávky (peněžité i věcné) určené ke krytí rodinných nákladů – v ČR jde o příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek a periodické pěstounské dávky Poskytovány bez ohledu na místo bydliště žadatele či jeho rodinných příslušníků Typicky nastávají případy nároků od dvou států (2 rodiče) – stanoveny pravidla pro určení priority a souběhu Možnost výplaty dávek přímo osobě, která skutečně pečuje o dítě či daného rodinného příslušníka

20 Pravidla přednosti v případě souběhu rodinných dávek
2 možné situace, přednost je určena v tomto pořadí: Dávky vyplývající z odlišného titulu: 1) z titulu výdělečné činnosti 2) z titulu pobírání důchodu 3) z titulu bydliště Dávky vyplývající ze stejného titulu: Dávky přednostně vyplácí stát, na jehož území rodinný příslušník bydlí Přednostně určený stát poskytuje plnou výši rodinných dávek, druhotně určený stát poskytuje doplatek (pokud je jeho dávka vyšší)

21 Pravidla přednosti v praxi
práce neaktivní práce A B 150€ 100€ Primárně příslušný je stát A a poskytuje plnou dávku 150€ – stát B nevyplácí nic neboť jeho dávka je nižší. Primárně příslušný je stát B a poskytuje plnou dávku 100€ – Stát A poskytuje doplatek 50€ protože jeho dávka je vyšší než ve státě B.

22 Formuláře pro migrující osoby
Přenosné dokumenty Formuláře pro migrující osoby POUŽITELNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Osvědčení týkající se právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele A1 DÁVKY V NEMOCI Registrace pro účely krytí zdravotní péče S1 Nárok na plánované léčení S2 Lékařská péče poskytovaná bývalému přeshraničnímu pracovníkovi v zemi, v níž dříve pracoval S3 Nárok na krytí zdravotní péče na základě pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání DA1 DŮCHODY Souhrn rozhodnutí o důchodech P1 DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI Doby, které se zohlední pro přiznání dávek v nezaměstnanosti U1 Zachování nároku na dávky v nezaměstnanosti U2 Okolnosti, jež mohou ovlivnit nárok na dávky v nezaměstnanosti U3 Source: European Commission, DG Employment, Social Affairs and Equal Opportunities 22 22

23 Právní režimy postavení vědeckých a výzkumných pracovníků
2 aspekty – a) přístup do čes. soc. systému a nárok na dávky b) „propojení“ se systémy jiných států VVP přicházející z jiného státu EU/EHP (jak evropští občané, tak osoby z „třetích“ zemí) a jejich rodinní příslušníci (bez ohledu na občanství) spadají pod evropská koordinační pravidla (nař. 883/2004 a 1231/2010) Rovnost nakládání a plná koordinace VVP přicházející ze „třetích“ zemí Existence bilaterální smlouvy o SZ (rozhodný věcný rozsah) Směrnice 2005/71 – rovnost nakládádní v SZ Režim platný pro cizince ze 3. zemí

24 Právní režim výzkumných pracovníků dle směrnice 2005/71
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí do členských států na dobu delší než tři měsíce pro účely provedení výzkumného projektu na základě dohody o hostování (čl. 6) uzavřené s výzkumnými organizacemi "výzkumným pracovníkem" se rozumí státní příslušník třetí země, který má náležitou vysokoškolskou kvalifikaci umožňující přístup k doktorandským programům a který je vybrán výzkumnou organizací pro provedení výzkumného projektu, pro nějž se obvykle daná kvalifikace vyžaduje Sociální zabezpečení: Primárně se uplatní nař. 1231/2010 nebo bilaterální smlouva (čl. 4) Čl rovnost nakládání v oblastech krytých nař. 883/2004 Čl. 13 umožňuje mobilitu mezi čl. státy ( režim nař. 1231/2010) Neupravuje sociální práva rodinných příslušníků

25 Kde nalézt další informace
EU příručka ke koordinaci SZ Webové stránky EK Webové stránky MPSV a dalších institucí (ČSSZ a CMU) Kontaktovat buďto příslušné instituce nebo ústřední orgány

26 Organizace sociálního zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Dávky nemocenského pojištění, Důchody starobní, invalidní, sirotčí, vdovské, vdovecké Zdravotní péče (věcné dávky) Rodinné dávky-dávky stání sociální podpory Pracovní úrazy a nemoci z povolání Dávky v nezaměstnanosti Sociální služby a sociální pomoc Česká správa sociálního zabezpečení (CSSZ) MPSV, Sekce trhu práce Generální Ředitelství ÚP MPSV, Sekce pro sociální a rodinnou politiku Generální Ředitelství ÚP 2 soukromoprávní pojišťovny (Kooperativa; Česká pojišťovna) (v budoucnu - ČSSZ) Centrum Mezistátních Úhrad; Zdravotní pojišťovny Okresní správy sociálního zabezpečení- OSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení Pověřené obecní úřady (v budoucnu, úřady práce a kontaktní pracoviště) Poskytovatelé zdravotní péče Úřady práce, kontaktní pracoviště Úřady práce, kontaktní pracoviště

27 Děkuji za pozornost © Mgr. Vít Holubec