Agrofórum 2012 přímé platby po roce 2013

Prezentace na téma: "Agrofórum 2012 přímé platby po roce 2013"— Transkript prezentace:

1 Agrofórum 2012 přímé platby po roce 2013
Ing. Jan Dejl Ředitel odboru pro přímé platby (MZe)

2 Přímé platby Rok 2012 Rok 2013 Reforma SZP ( )

3 Přímé platby v roce 2012 v letošním roce dojde poprvé v NČS k aplikaci modulace na základě rozhodnutí EK z října 2011 významný dopad bude mít na čerpání Top-Up modulace bude posuzována individuálně na úrovni farmy a vypočítá se z celkové sumy všech přímých plateb (SAPS, zvláštní podpora dle čl. 68, oddělená platba na cukrovku, oddělená platba na rajčata) a nároku na Top- Up

4 Přímé platby v roce 2012 pokud přesáhne celková suma přímých plateb pro daný podnik částku EUR, částka překračující tuto úroveň podléhá modulaci na úrovni 10 % - takto vypočtená částka modulace se odečte od nároku na Top-Up v letošním roce v případě, že součet přímých plateb a Top-Up přesáhne částku EUR, aplikuje se na částku přesahující tuto hranici další dodatečná modulace ve výši 4 % - takto vypočtená částka modulace se odečte od nároku na Top-Up v letošním roce

5 Přímé platby v roce 2012 vlivem modulace může být skutečný nárok na výplatu Top-Up na úrovni farmy výrazně redukován u podniků s velkým objemem přímých plateb - může být dopad modulace takový, že skutečný nárok na výplatu Top-Up pro danou farmu může být roven nule

6 Přímé platby v roce 2013 na základě novely NR č. 73/2009 (ES) z roku 2012 bude možné poskytnout Top-Up i v roce 2013 Top-Up může být poskytnut pouze na sektory, které obdržely Top-Up v roce 2012 podmínky pro poskytnutí budou stejné jako v roce 2012 (aplikace modulace) poskytnutí Top-Up v roce 2013 bude rozhodnuto na národní úrovni modulace přímých plateb pro NČS bude stejná jako v roce 2012

7 Reforma SZP (2014 – 2020) návrh nařízení o přímých platbách na roky 2014 – 2020 zavádí v rámci I. pilíře vícesložkový systém přímých plateb založený na platebních nárocích pro všechny ČS základní platba, ozelenění, platby pro malé a mladé farmáře, eventuálně možnost vymezení až 5 % obálky na oblasti LFA a dále dobrovolné vázané podpory až do výše 10 %

8 Reforma SZP (2014 – 2020) ČR se v rámci vyjednávání k reformě SZP bude zaměřovat především na (1): zrušení návrhu na zastropování přímých plateb, případně na zajištění varianty s co nejmenším dopadem na zemědělce v ČR dosažení dostatečné flexibility v definici aktivního farmáře na národní úrovni nastavení vhodných podmínek pro ošetření citlivých sektorů

9 Reforma SZP (2014 – 2020) ČR se v rámci vyjednávání k reformě SZP bude zaměřovat především na (2): dosažení rovného přístupu ke všem ČS u čl. 22 (interní konvergence plateb) nastavení systému s platebními nároky, tak aby co nejvíce kopíroval potřeby ČR (např. parametry využívání národní rezervy) prosazení dobrovolné povahy platby malým a mladým farmářům

10 Reforma SZP (2014 – 2020) ČR se v rámci vyjednávání k reformě SZP bude zaměřovat především na (3): optimální nastavení podmínek greeningu (a): dobrovolnost greeningové složky rozhodnutí o aplikaci greeningu na úrovni farmáře sankce za případné nesplnění požadavků na ozelenění nepřesáhne výši samotné greeningové platby

11 Reforma SZP (2014 – 2020) ČR se v rámci vyjednávání k reformě SZP bude zaměřovat především na (4): optimální nastavení podmínek greeningu (b): agrotechnická a ekonomická logika navržených opatření (diverzifikace plodin, zachování travních porostů a EFA) se snahou zamezit zhoršení konkurenceschopnosti evropských zemědělců

12 Principy nastavení plateb v kontextu řešení problémů živočišné výroby a citlivých sektorů
priorita MZe – řešení situace citlivých sektorů, s důrazem na ŽV (především přežvýkavce) připraven materiál s názvem „Principy nastavení podpor v období po roce 2013 v souvislosti s reformou Společné zemědělské politiky“, který byl poradou ministra (PM) schválen dne

13 1. Regionalizace přímých plateb
varianta ČR = 1 region varianta ČR = více regionů (LFA/Non LFA, výrobní oblasti, NUTS) Rozhodnutí PM: ČR = 1 region (varianta administrativně nejméně náročná, navazující na stávající systém SAPS)

14 2. Administrace platebních nároků (PN)
Zavedení PN od roku varianty: administraci PN bude provádět SZIF administraci PN bude provádět MZe na administraci PN se bude podílet jak SZIF, tak MZe Rozhodnutí PM: administraci PN bude provádět SZIF (nejvhodnější varianta z hlediska legislativně-právního i administrativního)

15 3. Platba na oblasti s přírodními omezeními (LFA)
platbu ve výši 5 % národního stropu na přímé platby neposkytnout platbu poskytnout plošně na celou výměru LFA platbu poskytnout na úzce zacílenou oblast LFA Zavedení možnosti podporovat LFA v rámci přímých plateb je ústupek EK pro státy, kde vypočtená újma je vyšší než maximální limit pro platby stanovený v nařízení pro rozvoj venkova, a tudíž nelze v rámci rozvoje venkova tuto újmu plně kompenzovat Toto není případ ČR, protože dle předběžných propočtů LFA platby v ČR nepřesáhnou stanovený limit

16 4. Postupné sbližování hodnoty PN
v současné době je tato možnost ponechána výlučně členským státům s režimem jednotné platby (SPS) ČR spolu s některými novými členskými státy EU (HU, LT, LV, SK a RO) usiluje o rozšíření působnosti tohoto článku i na státy uplatňující jednotnou platbu na plochu (SAPS) jednalo by se o časově limitovanou podporu do roku (od roku 2019 by měla být nastavena jednotná hodnota platebních nároků) MZe bude nadále ve spolupráci se SZ Brusel usilovat o prosazení možnosti využití odlišení hodnoty PN i pro státy, které aplikovaly SAPS

17 5. Využití nepovinné podpory vázané na produkci
využití 10 % národního stropu na přímé platby (PP) - pro členské státy aplikující SAPS (včetně ČR) využití více jak 10 % národního stropu na PP - pro některé členské státy aplikující SPS možnost podpory doposud podporovaných sektorů (chmel, škrobové brambory,cukrovka, rajčata, přežvýkavci) příp. podpora dalších sektorů ČR usiluje o rozšíření seznamu podporovaných sektorů a možnost navýšení této podpory nad 10 % národního stropu na PP i pro členské státy se SAPS

18 6. Flexibilita mezi pilíři
možnost alokovat až 10 % národního stropu na přímé platby ve prospěch EAFRD alokované % je do roku 2019 neměnné MZe bude tuto možnost nadále sledovat, a to zejména ve vztahu k sektorovému zacílení v rámci PRV na oblast živočišné výroby a citlivých sektorů

19 Současný stav přípravy nastavení podpor pro citlivé sektory prostřednictvím přímých plateb:
priorita MZe - řešení situace citlivých sektorů, s důrazem na ŽV (především přežvýkavce) podpora prostřednictvím regionalizace se jeví jako nevhodná (problematické zacílení na citlivé sektory a administrativní náročnost) - na základě usnesení z PM nebude využita možnosti využití čl. 38 na podporu citlivých sektorů s důrazem na podporu ŽV, především přežvýkavců , dále chmel, škrobové brambory, (cukrovku) pokud ČR bude umožněno využít čl. 22 (odlišení hodnoty PN), možná alternativa k čl. 38 v případě nedostatečnosti finančních prostředků na základě tohoto článku (např. na podporu cukrovky, příp. rajčat)

20 Podpora ŽV prostřednictvím environmentálních opatření PRV 2014+
A) Plošná opatření čl Agroenvironmentální-klimatické operace (AEO) podopatření ošetřování travních porostů (u pastevních titulů je zavedena přímá podmínka pastvy hospodářských zvířat) podopatření péče o krajinu (v rámci vybraných titulů je nepřímo podporována živočišná výroba přes vytváření krmivové základny (vytvářením krmivové základny dochází nepřímo k podpoře dojného skotu, který nemá přímou vazbu na travní porosty) čl Ekologické zemědělství (EZ) - podopatření travní porosty čl Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (LFA)

21 kritérium způsobilosti: AEO – podopatření ošetřování travních porostů, EZ – podopatření travní porosty a LFA platba na ha travního porostu (AEO a EZ), resp. na ha z. p. (LFA) za podmínky dodržení minimální intenzity hospodářských zvířat vztažené na ha z. p. (tím je zajištěno, že platbu obdrží pouze chovatelé hospodářských zvířat) oproti programovému období je plánována změna v podmínce minimální intenzity hospodářských zvířat (kdy bylo nutné splnit intenzitu min. 0,2 VDJ/ha travního porostu) - pro programové období je plánováno zvýšení až na 0,3 VDJ/ha z. p.

22 Příspěvek projektových opatření PRV k podpoře ŽV
podpora výstavby nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení, skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby a pro objemná krmiva preference projektů se zaměřením na welfare zvířat, preference žadatelů zařazených do AEO, žadatelů s určitým minimálním poměrem VDJ/ha, apod. investice do zpracování vlastních produktů, podpora režimů kvality, preference krátkých dodavatelských řetězců

23 Děkuji za pozornost.