Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_3_Úvod do nauky o slovní zásobě

Prezentace na téma: "Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_3_Úvod do nauky o slovní zásobě"— Transkript prezentace:

1 Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_3_Úvod do nauky o slovní zásobě
Šablona číslo: XVII Sada číslo: Pořadové číslo DUM: 3 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová 1

2 Anotace Materiál seznamuje žáky s předmětem oboru lexikologie, souvisejícími disciplínami, objasňuje pojmy pojmenování a slovo, formy pojmenování, významové vztahy mezi slovy Autor Mgr. Milena Uhrovičová Klíčová slova Lexikologie, pojmenování, slovo, sousloví, frazém, pojmenování nemotivovaná, motivovaná, slova jednoznačná, mnohoznačná, nadřazenost, podřazenost Druh učebního materiálu Prezentace Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělávání Tematická oblast Všeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura

3 ÚVOD DO NAUKY O SLOVNÍ ZÁSOBĚ
ÚVOD DO NAUKY O SLOVNÍ ZÁSOBĚ NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ - LEXIKOLOGIE

4 Lexikologie PŘEDMĚT OBORU
Lexikologie PŘEDMĚT OBORU zabývá se slovní zásobou určitého jazyka vymezuje pojmy pojmenování a slovo studuje významovou a formální stránku slova zkoumá - významové vztahy mezi slovy - ustálená spojení slov

5 SOUVISEJÍCÍ JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY
SOUVISEJÍCÍ JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY SÉMANTIKA – nauka o věcných významech slov SLOVOTVORBA (DERIVOLOGIE) – nauka o tvoření slov FRAZEOLOGIE – nauka o ustálených slovních spojeních ETYMOLOGIE - nauka o původu slov ONOMASTIKA – nauka o vlastních jménech LEXIKOGRAFIE – nauka o sestavování slovníků

6 POJMENOVÁNÍ A SLOVO SLOVO POJMENOVÁNÍ
POJMENOVÁNÍ A SLOVO SLOVO POJMENOVÁNÍ základní jednotka komunikace - okolní realitu v komunikačním procesu pojmenováváme – nejčastější formou pojmenování = slovo základní pojmenovávací prostředek – znak zvolený pro označení určité mimojazykové skutečnosti základní jednotka slovní zásoby slovní zásoba = lexikum lexém, lexikální jednotka = souhrnné označení všech tvarů téhož slova

7 ZPŮSOBY (FORMY) POJMENOVÁNÍ
ZPŮSOBY (FORMY) POJMENOVÁNÍ POJMENOVÁNÍ JEDNOSLOVNÁ škola VÍCESLOVNÁ vysoká škola předvést prezentaci FRAZEOLOGICKÁ SPOJENÍ (FRAZÉMY) je ze staré školy ZKRATKA VŠ

8 Podtrhněte víceslovná pojmenování, odlište termíny(T) a frazeologická spojení (FS): Na zahradě nám roste vysoký smrk. Je to smrk pichlavý. Smrkové dřevo se používá na otop. Často slýchávám, že spím jako dřevo. Vždyť pracuji jako dřevorubec. Někdy však spím jako na vodě. Mým největším pomocníkem je oblouková ruční pila. Proto si mě také dobírají, prý chrápu jako, když řeže pilou. Nedávno se v lese objevil velký medvěd, byl to medvěd brtník. Měl chuť na sladký med, jenže v mé tašce našel jen turecký med.

9 Podtrhněte víceslovná pojmenování, odlište termíny(T) a frazeologická spojení (FS): Na zahradě nám roste vysoký smrk. Je to smrk pichlavý. Smrkové dřevo se používá na otop. Často slýchávám, že spím jako dřevo. Vždyť pracuji jako dřevorubec. Někdy však spím jako na vodě. Mým největším pomocníkem je oblouková ruční pila. Proto si mě také dobírají, prý chrápu jako, když řeže pilou. Nedávno se v lese objevil velký medvěd, byl to medvěd brtník. Měl chuť na sladký med, jenže v mé tašce našel jen turecký med.

10 FRAZÉMY, SOUSLOVÍ K uvedeným slovům uveďte frazémy:
FRAZÉMY, SOUSLOVÍ K uvedeným slovům uveďte frazémy: Z uvedených slov utvořte sousloví: Koruna Meč Hadr Jméno Hůl jazyk

11 FRAZÉMY, SOUSLOVÍ Z uvedených slov utvořte sousloví:
FRAZÉMY, SOUSLOVÍ K uvedeným slovům uveďte frazémy: Z uvedených slov utvořte sousloví: Koruna – nemá ani korunu – je bez peněz, nasadit tomu korunu – ironicky – dovršit to chybně Meč – má jazyk jako meč – ostrý, Damoklův meč – stálé nebezpečí, vymřít po meči Hadr – chodit v hadrech – v onošeném oblečení, lítá jako hadr na holi – rychle Jméno – křestní, rodné jméno, podstatné, přídavné jméno Hůl – slepecká, hokejová hůl Jazyk – národní, český, mateřský, spisovný, hovorový

12 POJMENOVÁNÍ PODLE PŮVODU ZNAČKOVÁ, NEMOTIVOVANÁ
POJMENOVÁNÍ PODLE PŮVODU ZNAČKOVÁ, NEMOTIVOVANÁ (původní, kořenná) voda POPISNÁ, MOTIVOVANÁ voda → vodní

13 Podtrhněte slova nemotivovaná
Podtrhněte slova nemotivovaná Ryba, rybník, strom, stromeček, pes, psí, jak, humorně, hudebník, mech, mrazivý, pět, jepičí, jez, jezdec, rodinný

14 Podtrhněte slova nemotivovaná
Podtrhněte slova nemotivovaná Ryba, rybník, strom, stromeček, pes, psí, jak, humorně, hudebník, mech, mrazivý, pět, jepičí, jez, jezdec, rodinný

15 slovní (věcný, lexikální)
SLOVO VÝZNAM SLOVA slovní (věcný, lexikální) Označuje určitý jev skutečnosti Strom – dřevina s kmenem mluvnický (gramatický) Vyjadřuje různé mluvnické kategorie – na stromě – 6. pád, číslo jednotné, rod mužský 15

16 Vysvětlete věcný význam slov:
Vysvětlete věcný význam slov: Medik Historismus Klišé Fotogenický Malíř

17 Vysvětlete věcný význam slov:
Vysvětlete věcný význam slov: Medik - studující medicíny Historismus - slova označující skutečnosti, které již zanikly Klišé - otřelý slovní obrat Fotogenický - vhodný pro fotografování Malíř -  1. výtvarný umělec malující obrazy 2. m. (pokojů) řemeslník zabývající se malováním

18 VÝZNAMOVÉ VZTAHY MEZI SLOVY
VÝZNAMOVÉ VZTAHY MEZI SLOVY Pojmenování mohou být ve vzájemném vztahu podřazenosti, nadřazenosti a souřadnosti jehličnan Slova nadřazená Smrk Slova podřazená Smrk černý Slova souřadná: jedle, borovice, jalovec, tis 18

19 K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená
K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená Mrkev Stůl Pšenice Tygr Atletika

20 K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená
K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená Mrkev – zelenina – mrkev karotka Stůl – nábytek – kancelářský stůl Pšenice – obilí – pšenice špalda Tygr – šelma – tygr indický Atletika – sportovní odvětví – lehká atletika

21 Které slovo není s ostatními souřadné
Které slovo není s ostatními souřadné Smetana, Dvořák, Janáček, Myslbek, Adam Michna z Otradovic Boccaccio, Villon, Ovidius, Rembrant, Milton, Petrarca Madrid, Oslo, Lisabon, Sofie, Kodaň, Brusel

22 Které slovo není s ostatními souřadné
Které slovo není s ostatními souřadné Smetana, Dvořák, Janáček, Myslbek, Adam Michna z Otradovic Boccaccio, Villon, Ovidius, Rembrant, Milton, Petrarca Madrid, Oslo, Lisabon, Sofie, Kodaň, Brusel

23 SLOVA JEDNOZNAČNÁ A VÍCEZNAČNÁ
SLOVA JEDNOZNAČNÁ A VÍCEZNAČNÁ Pojmenování mohou svůj význam měnit. Některá slova jen jeden význam: květináč = JEDNOZNAČNÁ (JEDNOVÝZNAMOVÁ) POJMENOVÁNÍ – především  TERMÍNY (sousloví X! svíčka)  VLASTNÍ JMÉNA (Jan, Micka, Národní divadlo) MNOHOZNAČNÁ (VÍCEVÝZNAMOVÁ) POJMENOVÁNÍ – podle kontextu mají víc než jeden význam: význam základní: hlava (horní část lidského těla) význam druhotný: hlava státu, hlava motoru, hlava- kapitola, …

24 V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná?
V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná? a) obsah, korunka, chronometr b) stopka, list, lopatka c) jehla, náramek, velryba d) Eva, výška, kohout

25 V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná?
V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná? a) obsah, korunka, chronometr b) stopka, list, lopatka c) jehla, náramek, velryba d) Eva, výška, kohout

26 LEXIKOLOGIE - SHRNUTÍ Lingvistická disciplína - zabývá se lexikem - slovní zásobou určitého jazyka a jejím užíváním. Jednotkami SZ - slova a ustálená slovní spojení. Základní jednotkou lexikální roviny - SLOVO V komunikačním procesu je slovem označována nějaká mimojazyková skutečnost — slovo něco pojmenovává a zároveň se k něčemu vztahuje, stává se tak v procesu komunikace POJMENOVÁNÍM. Slovo je základní jednotkou slovní zásoby jazyka. Pojmenování je základní jednotkou komunikace.

27 ZPŮSOBY (FORMY POJMENOVÁNÍ): slovo (divadlo),
složené pojmenování (divadelní prkna – významová soudržnost dvou nebo více slov), sousloví (Národní divadlo), víceslovné (multiverbální) slovní spojení (dramatická výchova , provádět dramatizaci X univerbizace - dramaťák), frazém (hrát divadlo – přetvařovat se) , zkratka (ND). Lexikologie a její disciplíny: SÉMANTIKA – nauka o věcných významech slov SLOVOTVORBA (DERIVOLOGIE) – nauka o tvoření slov FRAZEOLOGIE – nauka o ustálených slovních spojeních ETYMOLOGIE - nauka o původu slov ONOMASTIKA – nauka o vlastních jménech LEXIKOGRAFIE – nauka o sestavování slovníků

28 Zdroje: Kamiš, K.; Kuba, L.; Müllerová, E. Mluvnická, pravopisná a lexikální cvičení k Mluvnici češtiny pro střední školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, s. Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. Kostečka, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN, s. Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, s. (edice Maturita) Novotný, J. a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, s. Sochrová, M. Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. 1. vyd. Praha: Fragment, s. Sochrová, M. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, s.