Následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice   Situační analýza Jan Folda (editor), Oldřich Matoušek, Hana Pazlarová, Anna.

Prezentace na téma: "Následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice   Situační analýza Jan Folda (editor), Oldřich Matoušek, Hana Pazlarová, Anna."— Transkript prezentace:

1 Následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice   Situační analýza
Jan Folda (editor), Oldřich Matoušek, Hana Pazlarová, Anna Šabatová, Věduna Bubleová, Alena Vávrová, Martina Vančáková, Jana Frantíková, Renata Janíčková

2 Zdroje Veřejně dostupné statistické údaje
Výzkumné zprávy státních i nestátních organizací Další publikace Slabé místo Roztříštěnost informací Nedostupnost některých údajů

3 Východiska Náhradní péče o děti a mladistvé je dlouhodobě problematická. ČR je na špici v počtu dětí vyrůstajících mimo vlastní rodinu. Analýza se zaměřuje na přípravu dětí na odchod z péče a na dostupnou následnou péči. Ročně odchází z ústavní péče asi 250 mladých lidí, až polovina se dostane do konfliktu se zákonem.

4 Pojem „mládež“ Nejednotný výklad. Různí se podle zákonné normy.
Analýza pracuje s rozpětím 15 – 26 let.

5 Systém sociálních služeb pro děti a mladistvé (dle zák. 108/2006 Sb.)
Sociální poradenství Telefonická krizová intervence Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová zařízení Terénní programy Kromě domů na půl cesty bezplatné

6 Legislativou upravené možnosti pomoci mladým lidem před/při odchodu z péče
Prodloužení pobytu v zařízení z důvodu soustavné přípravy na výkon povolání Příprava dítěte na odchod do samostatného života (samostatné bytové jednotky, kontakt s příslušných místním úřadem a sociálním kurátorem před odchodem) Věcná nebo peněžitá pomoc do ,-Kč. Domy na půl cesty Pomoc v hmotné nouzi + program individuálního motivačního postupu

7 Možnosti x potřeby Nabídka služeb neodpovídá zcela potřebám cílové skupiny. Nabídka je lokálně i kapacitně omezená (např. kapacita domů na půl cesty, Praha x ČR). Některým potřebám neodpovídá žádná stávající služba (pomoc v životní orientaci, doprovázení..) nebo je poskytována omezeně neziskovými organizacemi.

8 Práva dětí žijících v náhradní resp. následné péči
Výbor pro práva dítěte vidí jako nejproblematičtější následující oblasti: Roztříštěnost systému péče o děti Chybějící národní plán implementace Úmluvy o právech dítěte Nedostatečné respektování principu „nejlepšího zájmu dítěte“ v legislativě i praxi. Zcela nedostatečná podpora rodin v obtížné situaci, vedoucí k příliš vysokému počtu dětí v ústavních zařízeních. Problémy s předsudky a diskriminací Romů ve společnosti.

9 Příklady porušování práv dětí
Nedostatečný respekt k právu na rodinný život. Ochrana práv dětí není chápána v kontextu práva na rodinný život. Neexistuje systém preventivní péče, jenž by předcházel nařizování ústavní výchovy. Ústavní výchova bývá velmi často nařizována i pro nepříznivou sociální situaci rodiny. Pokud je ústavní výchova nařízena, nečiní orgány dostatečné kroky k tomu, aby trvala co nejkratší dobu

10 Děti umístěné do pěstounské péče, nemají zaručeno právo na pravidelný kontakt s rodiči
Soudní řízení o navrácení dítěte do rodiny trvá často bezdůvodně dlouho Způsob výchovy v dětských domovech nedostatečně připravuje děti na převzetí odpovědnosti za svůj život Praxe panující ve většině výchovných ústavů neodpovídá potřebám dětí (podmiňování kontaktu s rodiči….)

11 Neexistuje povinné právní zastoupení mladistvých u soudu v řízení o ústavní výchově.
Nedobré klima v některých ústavech způsobuje množství útěků = riziko zneužívání a dalšího společensky rizikového chování Nápadně vysoké procento romských dětí v ústavní výchově Ochrana dětí a rodiny není chápána jako přirozená součást sociální politiky vůbec, jejíž nezbytnou součástí je přiměřená bytová politika.

12 Doporučení k systému péče
posílit a zkvalitnit terénní sociální práci, zaměřenou především na prevenci sociálního osiření a sanaci, podporu a pomoc biologické rodině posílit a podpořit práci orgánů sociálně právní ochrany dětí hledat a rozvíjet nové programy a projekty jako alternativy ústavní péče zavádět nové formy pěstounské péče, které by pomohly většímu počtu dětí žít v rodinném prostředí s podporou biologické rodiny

13 podporovat, doprovázet a vzdělávat pěstounské rodiny
informovat veřejnost a problematice ohrožených dětí vytvořit a prosadit jednotnou koncepci péče o dítě a rodinu určit zodpovědný orgán, který bude mít exekutivní pravomoc pro celou oblast náhradní péče o děti a mladistvé finanční prostředky v rámci systému by měly být směřovány na konkrétní dítě, nikoliv na lůžko v ústavním zařízení. vytvořit systém specializovaných pěstounských rodin pro handicapované děti.

14 Doporučení k systému následné péče
Vytvořit aktuální koncepci následné péče Zrovnoprávnit v systému financování lůžková zařízení a terénní či ambulantní služby V procesu komunitního plánování na úrovni krajů není tato cílová skupina dostatečně reprezentována