VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T

Prezentace na téma: "VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T"— Transkript prezentace:

1 VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T
PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. DĚTI NA CESTĚ Psychopatologické projevy osob s historií náhradní výchovné péče & VÝZVY PRO SYSTÉM NÁHRADNÍ PÉČE VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T

2 Psychopatologické projevy osob s historií náhradní výchovné péče

3 Souhrn výchozích předpokladů - dětství
výskyt psychiatrických diagnóz 16 x častější 8 x častěji užívání psychofarmak významně vyšší riziko: poruch chování , poruchy emocí, neurotických poruch, PTSD (až 20x) (Racusin et al., 2005; Wiik et al.,2010; Bos et al., 2010) Otázka vlivu forem institucionální péče vs předpokladů a stavu při přijetí.

4 Souhrn výchozích předpokladů - dospělost
Psychosociální faktory: neplánovaného rodičovství, vztahových problémů, nezaměstnanosti , bezdomovectví. Psychopatologie: neurotické poruchy, poruchy emocí závislost na návykových látkách. Osobnostní faktory: zvýšená neuroticita, nižší sebeúcta, nejistota ve vztazích. (Racusin et al., 2005; Wiik et al.,2010; Bos et al., 2010)

5 Nálezy v aktuální studii - dětství
„Dispoziční“ charakteristiky Více rizik v prenatální, rané a rodinné anamnéze Častější výskyt opoždění mentálního vývoje Častější výskyt vývojové psychopatologie Vývojové charakteristiky Pomalejší akcelerace intelektového vývoje Oslabený socioemoční vývoj Projevy reaktivní psychopatologie Zvýšený výskyt depresivity Zvýšené pocity osamělosti Snížená sebedůvěra Častější symptomy traumatizace

6 Nálezy v aktuální studii - dospělost
Psychosociální faktory: potíže v sociálních vztazích, problémová vzdělávací a pracovní kariéra, problémy v sociálním uplatnění a životní spokojenosti. Psychopatologie: neuroticita, depresivita, impulsivita. Osobnostní faktory: intuitivnost, negativismus, nedůvěřivost, neadaptivní strategie zvládání stresu.

7 Životní trajektorie osoby s historií ÚP
RIZIKOVÉ FAKTORY faktory na straně rodičů, prenatální faktory, faktory v raném vývoji, ZVÝŠENÁ RIZIKA vývojové poruchy, zvýšená senzitivita na způsob a intenzitu plnění potřeb, TRAUMA zvýšené riziko faktického traumatu, trauma ze ztráty vazby na rodiče, trauma z náhlé změny prostředí, ÚSTAVNÍ PÉČE neosobní prostředí, omezení až absence kontaktu s rodičem, omezené možnosti udržování emočního kontaktu s dospělou osobou, omezená možnost individuálního a intenzivního naplňování potřeb.

8 Životní trajektorie osoby s historií ÚP
DOSPĚLÝ: neuroticita, depresivita, impulsivita. potíže v sociálních vztazích, problémová vzdělávací a pracovní kariéra, problémy v sociálním uplatnění a životní spokojenosti, intuitivnost, negativismus, nedůvěřivost, neadaptivní strategie zvládání stresu DÍTĚ: traumatizace, depresivita, osamělost, snížená sebedůvěra narušení socioemočního vývoje, slabší intelektový vývoj.

9 VÝZVY PRO SYSTÉM NÁHRADNÍ PÉČE

10 Umístění do náhradní péče
Umístění dítěte do náhradní péče s sebou přináší značný zásah do jeho života, který výrazně ovlivňuje jeho vývoj i budoucí život. Pravděpodobně nejdůležitější roli hraje narušení vztahů s biologickými rodiči, specifické traumatické zážitky, emocionální stres spojený s umístěním do náhradní péče a nutnost přizpůsobení se náhradnímu prostředí.

11 Umístění do náhradní péče
Důvodem k umístění dětí v dětském domově nejčastěji, a to v 66 %, nedostatečná péče o dítě a v 10 % případů finanční situace rodiny. V 7 % případů rodiče nezvládali výchovu problémového dítěte, v 5 % byly důvodem odebrání sociální důvody rodiny. Pouze ve 12 % případů byly umístěny děti z důvodů, které lze považovat za jednoznačně oprávněné, a to je týrání, alkoholismus rodičů a rodiče ve výkonu trestu (VOTS). Alespoň část dětí umísťovaných do institucionálních forem péče by mohla být při vhodné podpoře rodiny vychovávána v původním rodinném prostředí.

12 Umístění do náhradní péče
Alespoň část dětí umísťovaných do institucionálních forem péče by mohla být při vhodné podpoře rodiny vychovávána v původním rodinném prostředí. Obrázek : Důvod umístění do náhradní péče

13 Výzvy pro systém náhradní péče
Všechny děti, nehledě na druh jejich umístění, potřebují individuální pozornost od dospělých (rodičů, pěstounů, vychovatelů). Nejvýznamnější, rozhodující a nezastupitelný faktor pro nápravu opoždění ve vývoji je kvalita náhradní péče, a v tomto smyslu zejména kvalita náhradní rodinné péče a zamezení dlouhodobého pobytu v ústavní péči.

14 Výzvy pro systém náhradní péče
Ústavní výchova v raném věku má klíčový vliv na celkový vývoj dítěte. Po odchodu z ústavní péče do náhradní rodinné péče se děti zlepšují v rozumových charakteristikách .

15 Výzvy pro systém náhradní péče
Přes negativní vlivy ústavní výchovy na vývoj dětí a výsledky studií sledujících jejich závažnost, ústavní formy péče v systému sociálně právní ochrany dětí určité místo mají. Je třeba je ovšem vnímat a využívat jako zařízení „akutní“, nikoliv dlouhodobé péče v indikovaných případech.

16 Výzvy pro systém náhradní péče
Pro zdravý vývoj dítěte je potřebné a přirozené vyrůstat v rodinném prostředí, které mu poskytuje dostatek podnětů a pocit kontinuity. Pouze takové prostředí je schopno pozitivně ovlivnit narušený vývoj dítěte. Nejvýznamnějším problémem v obecné rovině je nemožnost udržovat si a rozvíjet emočně vřelý, stabilní a vzájemně uspokojivý vztah s pečující osobou. Jestliže tímto nemůže být biologický rodič, pak by tímto měl být alespoň rodič náhradní.

17 Hlavní doporučení Je nutné, aby stát zajistil takovou úroveň ochrany a podpory rodiny, aby děti mohly být vychovávány ve svých biologických rodinách, pakliže nejsou bezprostředně a závažně ohroženy. Míra ohrožení dítěte musí být objektivizována na základě reliabilních metod, nikoliv intuice odpovědných pracovníků. Biologičtí rodiče by měli dostat přiměřenou asistenci a podporu při udržování rodiny a výchovy dětí. Výsledkem hodnocení ohroženého dítěte musí být vždy konkrétní a zcela jasný plán ochrany dítěte, který jasně stanoví způsoby péče o něj, na základě individuálního posouzení jeho potřeb.

18 Hlavní doporučení 4. Jakékoliv formy ústavní péče lze doporučit pouze v případech, kdy je dítě závažně ohroženo a vyžaduje specializovanou péči. Pobyt v ústavním prostředí ovšem musí být pouze na dobu nezbytně nutnou a pouze v indikovaných případech. 5. Ve všech ostatních případech je nutné, aby dítě bylo vychováváno v prostředí, kde bude mít možnost rozvíjet si dlouhodobé, emočně vřelé, vzájemně uspokojivé a předvídatelné vztahy s dospělou osobou. Tuto potřebu nemohou nahradit vztahy s vrstevníky nebo vychovateli v ústavní péči.

19 Doporučení Stát musí v této oblasti ve spolupráci s organizacemi a institucemi, zvl. v oblasti státní samosprávy a neziskovém sektoru posilovat kapacity. Je důležité zdůraznit, že procesem výběru osob vhodných stát se pěstouny a jejich proškolením, eventuálně nalezením vhodné rodiny pro konkrétní dítě, odpovědnost státu nekončí, ale naopak začíná. Potřeba stability a předvídatelnosti je stejně důležitá jak pro děti, tak i pěstounské rodiny. Systém náhradní rodinné péče je nutné v kontextu aktuální legislativy systematizovat a zajistit mu stabilní podporu.

20 __________________________
Základním předpokladem pro zdárný vývoj dítěte je potřeba rozvíjet si stabilní, emočně vřelý, vzájemně uspokojivý a předvídatelný vztah s pečující osobou. Pakliže není možné, aby si tento vztah dítě rozvíjelo se svými biologickými rodiči, je úlohou státu, aby toto zajistil v podobě možnosti náhradní rodinné péče. Jakákoliv jiná péče není z dlouhodobého hlediska pro vývoj dítěte vhodná. DĚKUJEME ZA POZORNOST __________________________ PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.