Stavba Země autor: David Hainall.

Prezentace na téma: "Stavba Země autor: David Hainall."— Transkript prezentace:

1 Stavba Země autor: David Hainall

2 O čem bude řeč … Stavba zemského tělesa.
Charakteristika jeho jednotlivých částí. Základní charakteristika a definice zemských sfér. ( )

3 Vnitřní stavba Země Kůra Svrchní plášť Spodní plášť Vnější jádro
Vnitřní jádro 6378 km ( )

4 Zemská kůra Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Svrchní vrstva planety Země. Skládá se ze tří vrstev: vrstva usazených hornin, čedičová a žulová vrstva. Rozlišujeme pevninskou a oceánskou zemskou kůru. ( )

5 Oceánské kůře chybí žulová vrstva.
Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí pod oceány. Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů. Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a vodu s rozpuštěnými látkami. Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.

6 Zemský plášť Jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Rozlišujeme svrchní a spodní plášť. Tvoří asi 69% celkové hmotnosti a 84% celkového objemu Země. Spodní hranice svrchního pláště je přibližně v hloubce 650 km. ( )

7 Spodní hranice spodního pláště je přibližně v hloubce 2900 km.
Předpokládá se, že svrchní plášť je tvořen hlavně z křemičitanů železa a hořčíku a spodní část převážně z oxidů a sulfidů železa, hořčíku a dalších kovů.

8 Zemské jádro Nachází se ve středu Země.
Začíná v hloubce asi 2900 km pod povrchem. Tvoří asi 31% celkové hmotnosti Země. Rozlišujeme pravděpodobně polotekuté vnější jádro (2900 – 5000 km) a pevné vnitřní jádro (jadérko, 5000 km – 6378 km). ( )

9 Přepokládáme, že se jádro skládá z 86,2% železa, 7,25% niklu, 0,4% kobaltu, 5,96% síry a dalších prvků. Teplota jádra se odhaduje na 5800°C.

10 Litosféra Pevný obal Země.
Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou pláště. Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle 70 – 100 km. Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150 km.

11 Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské.
pevninská zemská kůra Rozlámána na litosférické desky, které plavou na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky. astenosféra oceánská zemská kůra ( )

12 Skládá se ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek.
Litosférické desky se k sobě buď: přibližují – lehčí se může podsouvat pod těžší desku, oceánská se může nasouvat na pevninskou desku, mohou se obě zapříčit a dojde ke tvorbě pohoří (tzv. orogeneze, např. podsouvání indické litou. desky pod Euroasijskou a vznik Himálaje) oddalují – v místech kde vzniká nová zemská (např. Středoatlantský hřbet)

13 trojný bod – setkávají se tři tektonické zemské desky
transformní rozhraní – desky se pohybují vedle sebe – tření – uvolnění energie formou zemětřesení trojný bod – setkávají se tři tektonické zemské desky ( )

14 http://cs. wikipedia. org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map. gif (7. 11
( )

15 Hydrosféra Hydrosféra = vodní obal Země.
Veškeré vodstvo na Zemi – povrchová i podpovrchová voda, voda v atmosféře a v živých organizmech. Povrchová voda je soustředěna převážně ve světovém oceánu a mořích (asi 96,54%). Světový oceán je tvořen pěti oceány (Tichý o., Atlantský o., Indický o., Jižní o. (Antarktický o.) a Severní ledový o.).

16 Sladkou vodu najdeme ve vodních tocích, přírodních i umělých nádržích (jezera, slatiny, bažiny, přehrady, rybníky atd.), ve formě sněhu a ledu. Většina sladké vody je vázána v ledovcích (asi 68,4%). Podpovrchová voda jen obsažena v půdních pórech, puklinách, ve formě podzemního ledu (tzv. permafrost). V atmosféře najdeme vodu ve skupenství plynném (vodní pára), kapalném (vodní kapky) a v pevném (sněhové vločky.

17 Voda je nedílnou součástí všech živých organizmů.
Na Zemi neustále probíhá koloběh vody, během kterého voda přechází postupně z jednoho skupenství do druhého. Cyklus se během roku několikrát opakuje. Koloběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. ( )

18 Je tedy velmi důležité chránit a neznečišťovat zásoby vody na Zemi.
Pro lidstvo dostupná pitná voda se na celkové objemu světových zásob vody podílí pouze 0,015% objemu. Je tedy velmi důležité chránit a neznečišťovat zásoby vody na Zemi. Příliv a odliv (tzv. vodní dmutí) je způsobené gravitací okolních vesmírných těles (hlavně Měsíc a Slunce).  Příliv se opakuje vždy po 12 hodinách a 55 minutách. ( )

19 Atmosféra Vrstva plynů obklopující planetu Zemi.
Na místě je udržována zemskou gravitací. Chrání vše živé na Zemi před sluneční a kosmickou radiací a snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Nemá jednoznačnou vrchní hranici. ( )

20 Za vnější hranici však bývá považována tzv
Za vnější hranici však bývá považována tzv. Karmanova hranice ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země.

21 Vrstvy atmosféry Troposféra – v polárních oblastech sahá asi do 7 km výšky, nad rovníkem až do výšky 17 km, teplota klesá s nadmořskou výškou. Stratosféra – sahá od konce troposféry do výšky přibližně 50 km, teplota vzrůstá s nadmořskou výškou. ( )

22 Mezosféra - sahá od konce stratosféry, do výšky přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. Termosféra - sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou. ( )

23 Exosféra - sahá od konce termosféry zhruba do vzdálenosti 20   000 km od povrchu (až tam, kde poklesně počet částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře). Teplota s nadmořskou výškou klesá. Mezi zvláštní vrstvy atmosféry patří i ozónová vrstva ve výšce přibližně 10 – 50 km. Nachází se zde větší množství ozónu. ( )

24 Atmosférický tlak Vyplývá přímo z hmotnosti vzduchu.
Průměrný atmosférický tlak na úrovni mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa (1013 hPa).

25 Složení vzduchu při povrchu Země
Dusík – 78,084% Krypton - 0,00014 % Kyslík - 20,946 % Vodík - 0,000055 % Argon - 0,934 % vodní pára – proměnlivé množství CO- 0,0385 % Neon - 0,00182 % Helium - 0,000524 % Metan - 0,00017 %

26

27 Pedosféra Půdní obal Země.
Půda představuje jednu z hlavních podmínek života na Zemi (předpoklad pro růst rostlin). Zvětraliny, které pokrývají svrchní část zemské kůry se dlouhodobým působením větru, vody a živočichů mění v půdu. Půdu dělíme do skupin podle struktury (velikosti částic) a podle vývoje.

28 Druhy půd podle struktury
jílovité půdy – tvořené nejmenšími půdními částicemi hlinité půdy písčité - tvořené největšími půdními částicemi

29 Druhy půd podle struktury
Černozemě: jsou nejúrodnější, tmavá barva, vysoký obsah humusu, najdeme je v nížinách s teplým podnebím a menším množstvím srážek. Hnědozemě: méně humusu, jsou světlejší, vyskytují se v nížinách a na pahorkatinách Hnědé lesní půdy: typické pro pahorkatiny, tenká humusová vrstva. Podzolové půdy: nejnižší úrodnost, vyskytují se na vrchovinách a v horských oblastech.

30 Složky půdy pevná anorganická složka (nerosty, horniny)
pevná organická složka (humus) kapalná složka (půdní voda) plynná složka (kyslík, dusík a ostatní plyny) živá složka (tzv. edafón = půdní organismy - krtek)

31 Půdotvorní činitelé Matečná hornina - nerostným složením ovlivňuje zásobu živin, chemické složení a zrnitost půdy. Podnebí - teplotou a srážkami se podílí na rychlosti chemických reakcí v půdě. Živé organizmy - mikroorganismy rozkládají organické látky. Podzemní voda – umožňuje pohyb složek půdní hmoty. Reliéf území –f) Čas g) Člověk – svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu.

32 Reliéf území - nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy .
Člověk – svou činností reguluje průběh půdotvorného procesu.

33 spodní organický horizont
Půdní profil organická hmota humusový horizont spodní organický horizont podložní hornina ( )

34 Biosféra Živý obal Země.
Část planety, kde vyskytují nějaké formy života. Zahrnuje část atmosféry do výšky asi 18 km (tropy) a asi do 10 km (polární oblasti), téměř celou hydrosféru a povrch litosféry (půdy – desítky metrů, jeskyně – několik kilometrů). Biosféra vznikla v okamžiku vzniku života na Zemi.

35 Rozsah biosféry je definován schopností organismů adaptovat se na podmínky v daném prostředí.
V biosféře převažují autotrofní (ve výživě soběstačné organizmy) nad živočichy a ostatními heterotrofními organismy. Na živočišnou složku v biosféře připadá jen asi 10% biomasy.

36 Nějaké dotazy, přátelé? Zdroj: ( )