POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST v 21. století

Prezentace na téma: "POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST v 21. století"— Transkript prezentace:

1 POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST v 21. století
Husitská teologická fakulta, Praha 2012 Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková

2 Osnova Úvod: dnešní kontext Hlad vs. potravinová bezpečnost Příčiny současného stavu Řešení

3 Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou od roku 1969
V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda lidí, v roce 2010 číslo díky mírnému ekonomickému oživení kleslo na 925 milionů. Pro rok 2011 Organizace pro výživu a zemědělství FAO reviduje metodologii.

4 Dnešní kontext Hlad podle regionů
Dvě třetiny všech hladovějících žijí dohromady v 7 zemích: Bangladéš, Čína, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Indie, Indonésie a Pákistán. Největší procento hladové populace je ale v Dem. republice Kongo (69 %), v Eritrey (66 %), v Burundi (62 %) nebo na Haiti (58 %).

5 Dnešní kontext Hlad ve světě

6 Dnešní kontext Kdo jsou hladovějící?
PARADOX HLADU – situaci potravinové nejistoty jsou nejvíce vystaveni ti lidé, kteří se přímo či nepřímo podílejí na produkci potravin.

7 Dnešní kontext Hladomor v Africkém rohu 2011
V červenci 2011 vyhlásila OSN ve dvou oblastech Somálska stav hladomoru, do podzimu byl hladomor vyhlášen v 6 oblastech. Odhady: 10 – 12 milionů lidí trpělo akutním nedostatkem potravin v Somálsku, Etiopii a Keni. Definice hladomoru: obecná chybí, ale udává se, že více než 30 % obyvatelstva trpí podvýživou a umírají minimálně 2 dospělí nebo 4 děti na každých 10 tisíc osob. Vzácný instrument: OSN využívá zřídka, například v Etiopii 1984 a Somálsku Důležitá je intenzita (závažnost – krize lehčího či horšího typu) a rozsah (vyčíslení lidské ceny, kterou si katastrofa vybírá). Např. v Etiopii se hovořilo o hladomoru při krizích v letech a , vyhlášen ale oficiálně nebyl.

8 Dnešní kontext Potravinová krize v Africkém rohu 2012
V únoru odvolán hladomor, ale stále ohroženo na 14,6 milionů lidí. Keňa Etiopie Somálsko Súdán Jižní Súdán Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

9 Dnešní kontext Potravinová krize v Sahelu 2012
Ohroženo na 15 milionů lidí – výhled červen až září. Niger Mali Čad Mauretánie Burkina Faso Senegal Gambie Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

10 Hlad vs. potravinová bezpečnost
Světový potravinový program (WFP) definuje tři projevy hladu: nedostatečná výživa (chronické hladovění, nedostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb) podvýživa (skrytý projev hladu, kvalitativní nedostatky výživy – vitamíny, minerály) hladovění (akutní hlad)

11 Hlad vs. potravinová bezpečnost
Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1974: World Food Conference. Definovala potravinovou bezpečnost z hlediska dostupnosti potravin: „ Dostupnost adekvátních světových potravinových zásob v každé době s cílem udržet rostoucí spotřebu potravin a vyrovnat kolísání produkce potravin a jejich cen.“

12 Hlad vs. potravinová bezpečnost
Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1983: FAO soustřeďuje na přístup k potravě, potravinová bezpečnost tak: „ Zajišťuje, že všichni lidé v každé době mají fyzický i ekonomický přístup k základních potravinám, které potřebují.“

13 Hlad vs. potravinová bezpečnost
Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1986: Světová banka ve Zprávě o chudobě a hlad (Report on Poverty and Hunger) zaměřuje na potravinovou nestabilitu (food insecurity). Potravinová bezpečnost je „ přístup všech lidí v každé době k dostatečnému množství potravin pro aktivní a zdravý život.“ Zpráva rozlišovala chronickou potravinovou nestabilitu, spojenou se strukturální chudobou a nízkými příjmy, a přechodnou potravinovou nestabilitu, způsobenou přírodními katastrofami, konfliktem nebo ekonomickým kolapsem.

14 Hlad vs. potravinová bezpečnost
Dnešní definice potravinové bezpečnosti: „Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“ World Food Summit, 1996

15 Hlad vs. potravinová bezpečnost
Rozměry potravinové bezpečnosti dostupnost (food availability), přístup k potravě (food access), využití potravy (food utilization), stabilita přístupu (stability of access). Rozdíl mezi potravinovou bezpečností (food security) a bezpečností potravin (food safety).

16 Hlad vs. potravinová bezpečnost
Právo na potraviny (Right to Food) „Právo na přiměřenou potravu je naplněno, pokud každý muž, žena a dítě, jednotlivě nebo v rámci společenství s ostatními, má stálý fyzický a ekonomický přístup k přiměřené potravě nebo prostředkům k jejímu obstarání.“ (General Comment 12 concerning the Right to Food, 1995) Všeobecná deklarace lidských práv, 1948 (článek 25, právo na výživu). Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, 1996 (článek 11, kde státy uznávají „právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu..“) Státy mají povinnost toto právo chránit, respektovat a naplňovat.

17 Příčiny hladu Přetrvávající mýty:
nedostatek potravin (v současnosti ne, jde především o nerovnoměrné rozdělení a využívání plodin), rychle rostoucí populace (odhady OSN hovoří o 9 miliardách lidí v roce 2050, což je přibližně každoročně 80 milionů osob), přírodní katastrofy (jsou jednou z příčin, ale problémem je nefungující či špatná tržní a dopravní infrastruktura, slabý stát).

18 Příčiny hladu Hlavní příčinou hladu je chudoba.
Existují různé příčiny chudoby: nerovnoměrné rozdělení zdrojů a přístup k nim (půda, voda), neschopnost státu zajistit fungující struktury, nedostatečný přístup k vzdělání, sociální vyloučení, marginalizace žen, starších osob, minorit a etnik.

19 Příčiny hladu I. Ekonomické nastavení současného systému
liberalizace mezinárodního obchodu rostoucí ceny potravin globální potravinový systém investiční politika energetické cíle rozvinutých zemích II. Politické příčiny na národní úrovni politická nestabilita vnitřní konflikty, války III. Globální environmentální problémy klimatická změna nešetrné zacházení s přírodními zdroji

20 Ekonomické příčiny Liberalizace mezinárodního obchodu
Do 70. let byly rozvojové země čistými vývozci potravin, dnes je většina z nich klasifikována jako Státy závislé na dovozu potravin (Net-Food Importing Developing Countries, NFIDC). Programy strukturálního přizpůsobení (Structural Adjustment Programmes, SAPs) vyžadovaly omezení veřejných výdajů, snižování podpor a zrušení omezení limitující obchod. Pro členství ve WTO jsou státy jsou nuceny otevřít svůj trh se zemědělskými výrobky, snížit úroveň domácích podpor a snížit exportní dotace.

21 Ekonomické příčiny Liberalizace mezinárodního obchodu
Prosazován přístup upřednostňující trh (market-first approach) a orientace na komparativní výhody – pěstování tržních plodin pro export (cash crops). Bohaté státy poskytují svým zemědělcům exportní dotace, díky nimž mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a likvidují tím lokální producenty. EU vyjednává o vzájemném otevření trhů se zeměmi Afriky, Pacifiku a Karibiku (ACP) v rámci Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreements, EPAs).

22 Ekonomické příčiny Rostoucí ceny potravin
Ceny potravin se v únoru 2011 vyšplhaly na svá maxima od doby, kdy FAO začala používat index cen potravin (jedná se o průměr pěti komoditních skupin – obilnin, masa, mléčných výrobků, olejnin a cukru).

23 Ekonomické příčiny Rostoucí ceny potravin
V bohatých zemích lidé obvykle utratí za potraviny 10 – 20 % svých příjmů, v rozvojových zemích 50 – 80 %.

24 Ekonomické příčiny Rostoucí ceny potravin Pro představu:
V Keni se v roce 2011 prodejní cena dvou základních potravin skokově zvýšila - kukuřice o 160 % a čirok o 169 %, čímž přesáhla cenové špičky z doby potravinové krize 2007/8. V jižním Somálsku zaznamenaly ceny čiroku za do poloviny roku 2011 dokonce 240% růst. V Etiopii cena pšenice stoupla o 80 % za 12 měsíců před potravinovou krizí 2011. Celý západoafrický region je dnes svědkem nárůstu cen potravin mezi % oproti průměru posledních pěti let.

25 Ekonomické příčiny Globální potravinový systém
Potravinovým dodavatelským řetězcům (vztahy mezi pěstovateli, kupci komodit, zpracovateli potravin a prodejci) dominuje několik silných a dominantních firem. Přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti, skupina ABCD (Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Dreyfus ovládá mezi 75 – 90 % trhu s obilím). Jen 4 multinárodní firmy prodávajících osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje, pouze 10 společností vévodí globálnímu prodeji pesticidů.

26 Ekonomické příčiny Globální potravinový systém

27 Ekonomické příčiny Globální potravinový systém
Lokální drobní producenti znevýhodněni: prodávají skrz prostředníka, mají omezený, minimální, případně žádný přístup na lokální trh, nemají prostředky na transport své produkce, nemají aktuální informace o cenách jednotlivých plodin, obvykle nedisponují skladovacími zařízeními na úschovu sklizně.

28 Ekonomické příčiny Investiční politika
Zahraniční investice do zemědělské půdy strmě rostou, a proto se hovoří o „záborech půdy“ (land grabbing). Od roku 2001 bylo poskytnuto zhruba 227 milionů hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích (což je ekvivalent rozlohy 29 ČR). Podle Světové banky jen v letech získali investoři přes 40 milionů hektarů půdy v subsaharské Africe (10 milionů pak jen v pěti zemích: Etiopii, Libérii, Mosambiku, Nigérii a Súdánu). V období mezi 1961 – 2007 zhruba jen 1,8 milionů hektarů.

29 Ekonomické příčiny Investiční politika
Hlavní cílové země investorů jsou země v Africe, zejména pak oblast subsaharské Afriky (Kamerun, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Madagaskar, Mali, Mosambik, Súdán, Tanzanie a Zambie). Zdroj: The Economist.

30 Ekonomické příčiny Investiční politika

31 Ekonomické příčiny Investiční politika Důvody: potravinová bezpečnost
bohatých investorských zemí, outsourcing produkce biopaliv, spekulace, bezpečnost investic. Zdroj: Friends of the Earth Europe

32 Ekonomické příčiny Investiční politika Hlavní problémy:
ohrožení lokální potravinové bezpečnosti (marginalizace drobného zemědělství, produkce zaměřená na export, soupeření produkce základních potravin a biopaliv o půdu); porušování lidských práv (omezování přístupu k produkčním zdrojům, vlastnických práv, násilné přesidlování, žádné konzultace/FPIC svobodný, předchozí a informovaný souhlas), degradace životního prostředí (intenzivní zemědělská výroba, pronájem půd s vyšší hodnotou nebo tzv. nevyužití půdy, odlesňování, znečišťování, úbytek vodních zdrojů).

33 Ekonomické příčiny Investiční politika
FAO: Dobrovolné směrnice pro zodpovědné zacházení s půdou a jinými přírodními zdroji (Voluntary Guidelines on the Responsible Governance of Tenure of Land, Fisheries and Forests in the Context of National Food Security). Přijaty v březnu tohoto roku, ke schválení Výborem pro světovou potravinovou bezpečnost (Committee on World Food Security, CFS) v květnu. Volají po naplnění odpovědnosti zainteresovaných aktérů, posílení respektu vlastnických práv, větší transparentnosti, silnější roli soudních institucí, vynutitelnosti práva, podpoře konzultačních procesů.

34 Ekonomické příčiny Energetické cíle rozvinutých zemích
RED Renewable Energy Directive 2009/28/EC: povinný podíl obnovitelných zdrojů v transportu alespoň 10 % podle organizace ActionAid budou pravděpodobně až dvě třetiny biopaliv dováženy, v naprosté většině z  rozvojových zemí. Zdroj: UNEP

35 Ekonomické příčiny Energetické cíle rozvinutých zemích
Celosvětová produkce biopaliv v letech

36 Ekonomické příčiny Energetické cíle rozvinutých zemích
USA tak pro výrobu etanolu ročně spotřebují čtvrtinu své obilné produkce (toto množství stačilo na pokrytí roční konzumace 350 milionů lidí), EU by pro dosažení svých stanovených cílů potřebovala na produkci biopaliv více než polovinu rozlohy Itálie, Vědci se přou, jaký vliv má poptávka po biopalivech na růst cen potravin, realistické odhady IFPRI (International Food Policy Research Institute/ Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky ) vypočítal podíl 30 procent.

37 Politické příčiny Politická nestabilita
Neexistující či slabé veřejné instituce, nefungující soudní systém, nefungující infrastruktura a korupce prohlubují potravinou nejistotu. Neexistující systémy sociálního zabezpečení, záchranné programy (safety nets), pojištění pro farmáře, přístup ke zdravotní péči. Situaci nepomáhá ani neochota investovat do zemědělského sektoru, dopravní a tržní infrastruktury.

38 Politické příčiny Vnitřní konflikty, války
Zhroucené státy (failed states) bez centrální moci a neexistující státní struktury (Somálsko). Etnické konflikty, konflikty mezi farmáři a pastevci (konflikty o půdu či vodní zdroje). Časté povolební násilí (Keňa 2007/8). Přesidlování, vnitřní uprchlíci (internally displaced people, IDPs) - až sedmina Súdánců žije mimo svůj původní domov. Těžší podmínky pro distribuci humanitární pomoci.

39 Globální environmentální problémy
Klimatická změna Samotné zemědělství může za 17 až 32 % emisí skleníkových plynů. Afrika bude vystavena tvrdým dopadům klimatických změn: růst hladiny moří, desertifikace, zvyšování teploty a sucha, vyšší výskyt bouří, cyklonů, sucha a záplav, změny ekologických vzorců i ztráta biodiverzity. Africké zemědělství je přitom silné závislé na zavlažování deštěm. Za poslední desetiletí sužovala oblast Afrického rohu tři velká období sucha. Loni v souvislosti s hladomorem se hovořilo o nejsušším období za posledních 60 let.

40 Globální environmentální problémy
Klimatická změna Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) patří region východní Afriky mezi jeden z nejvíce ohrožených důsledky klimatických změn. Do roku 2020 by zde mohla klesnout zemědělská produkce až o 50 procent. Podle dalších odhadů bude mít 75 až 250 miliónů osob problém s přístupem k pitné vodě. Do roku 2080 může být až 75 % africké populace ohroženo hladem.

41 Globální environmentální problémy
Klimatická změna Předpokládané změny v zemědělské produktivitě vlivem klimatických změn Zdroj:

42 Globální environmentální problémy
Nešetrné zacházení s přírodními zdroji Odlesňování, ničení půdy a vodních zdrojů, kontaminace půdy, intenzivní živočišná výroba, používání umělých hnojiv a pesticidů. Eroze půdy je zodpovědná za 40 % půdní degradace. V posledních letech došlo k degradaci 25 procent již tak problematické suché půdy v Africe až na hranici desertifikace. Desertifikací je zasaženo odhadem 250 milionů osob, jedna miliarda je pak do budoucna ohrožena.

43 Globální environmentální problémy
Nešetrné zacházení s přírodními zdroji Dostupnost vody

44 Řešení HRBA – Human Rights Based Approach
Důraz na tzv. druhou generaci lidských práv. Posílení role států a příjemců pomoci. Lidsko-právní přístup dále zdůrazňuje principy jako je participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a právní stát (PANTHER - participation, accountability, non-discrimination, transparency, human dignity, empowerment, and the rule of law).

45 Řešení OBECNÉ PRIORITY:
SOUSTŘEDIT STRATEGIE POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI NA DROBNÉ ZEMĚDĚLCE A PODPOROVAT DROBNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. ZAJISTIT, ABY BYLO PRÁVO NA POTRAVINY VYMAHATELNÉ PROSTŘEDNICTVÍM NÁRODNÍCH SOUDNÍCH SYSTÉMŮ. ZASTAVIT ŠKODLIVÉ OBCHODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ. PODPOROVAT ADAPTAČNÍ A ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY.

46 Ekonomická řešení Pro odstranění hladu a chudoby je třeba:
posílit transparentnost globálního trhu s potravinami, ponechat nejméně rozvinutým státům právo chránit své trhy před levnými dovozy potravin a soustředit se na produkci základních potravin na lokální úrovni (tedy snížit jejich závislost na dovozu základních potravin), zrušit exportní podpory v rozvinutých státech a zajistit, aby potraviny nebyly vyváženy pod výrobní cenou, zavést potravinové rezervy na lokální a regionální úrovni, regulovat finanční spekulace s potravinovými komoditami,

47 Ekonomická řešení demokratizovat potravinový řetězec (začleňování dodavatelů a smluvních partnerů do obchodních aktivit a spravedlivé rozdělení zisků), zajistit, aby byl zodpovědný obchod kritériem pro všechny aktéry pohybující se v potravinovém průmyslu (ekologicky a sociálně udržitelný, realizující lidská práva), investovat do infrastruktury (dopravní, komunikační i zemědělské), investovat do výzkumu nových technologií a vzdělání farmářů,

48 Ekonomická řešení realizovat projekty na zvýšení stability příjmů drobných farmářů (přístup k půjčkám a produkčním vstupům), realizovat projekty na zlepšení tržního a zpracovatelského procesu zemědělských plodin, zajistit národní programy sociální ochrany proti snižujícím se exportním příjmům a zavést pojištění pro zemědělce;

49 Politická řešení podpořit schopnost každé země nakrmit vlastní obyvatelstvo (koncept potravinové suverenity), realizovat pozemkové reformy, zavést moratorium na velké pronájmy či prodeje půdy a chránit lidská práva, podporovat farmářské organizace a družstva v účasti na rozhodování o obchodních politikách, zajistit naplnění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC) lokální populace s budoucími investičními plány, podporovat ženy;

50 Environmentální řešení
ochraňovat přírodní zdroje a biodiverzitu, podporovat ekologické zemědělství, poskytovat pobídky pro udržitelné zacházení s vodou, půdou, lesy a zvířaty, přijmout zmírňující a adaptační opatření proti klimatické změně, zavést agroekologické systémy, omezit kácení lesů a změn ve využívání půdního fondu, diverzifikovat produkci a omezit monokultury.

51 Děkuji za pozornost Materiály týkající se potravinové bezpečnosti, zemědělství, hladu, záborů půdy, biopaliv a Společné zemědělské politiky najdete na: