Modely Sociálních služeb v evropských zemích

Prezentace na téma: "Modely Sociálních služeb v evropských zemích"— Transkript prezentace:

1 Modely Sociálních služeb v evropských zemích

2 Typy sociálních států Právní úprava systému sociálních služeb je ve většině evropských zemích běžnou součástí národních právních řádů. Legislativní zakotvení sociálních služeb se vyvíjelo spolu s vývojem sociálního státu a s jeho právním zakotvením. Koncepce sociálního státu se v jednotlivých regionech Evropy rozvíjely různými způsoby a s různým důrazem. Odlišnosti mezi sociálními státy nejucelenějším a nejuznávanějším způsobem definoval G. Esping- Andersen (1990).

3 Modely sociálního státu
Podle teorie Esping- Andersena můžeme v současné době rozlišovat následující modely sociálního státu: Anglosaský model, Skandinávský model, Korporativní model.

4 Anglosaský model Tento model se vyvinul v anglických podmínkách, v nichž střední vrstva neměla velký vliv a nebyla příliš početná, ale bylo mnoho pracujících a chudých. V tomto modelu přebírá stát odpovědnost za organizaci sociálního zabezpečení v minimální míře (na úrovni minimálních standardů), vše ostatní je ponecháno v rukou místních orgánů a nestátních organizací.

5 Skandinávský model Je úzce spojen s vlivem sociální demokracie a luteránských církví v tomto regionu, klade důraz na štědrý, i když nákladný sociální stát, klade důraz na rozvoj široké škály sociálních služeb poskytovaných veřejným sektorem a všestrannou podporou rodiny.

6 Korporativní model Představiteli tohoto modelu jsou především Německo a Rakousko. Je značně ovlivněn střední vrstvou obyvatel. Rozvinul se díky snaze o udržení sociálně demokratického dělnického hnutí pod státní kontrolou, což se projevilo znárodněním bratrských pokladen a vytvořením státního sociálního pojištění. Poskytování sociálních služeb je v těchto zemích zcela ponecháno v rukou nestátního sektoru, který se v této oblasti značně rozvinul.

7 Modely sociálního státu
Z těchto tří zmíněných modelů byl korporativní model v Evropě nejúspěšnější. Vyvinul se v pozdně industriálních, tedy tradicionalistických společnostech. Měl velkou celospolečenskou podporu, proto, že byl velmi ovlivněn sociálním učením katolické církve, které se tímto modelem identifikovalo. Sociálně demokratický skandinávský model je luxusním vydáním liberálního či Beveridgeova modelu, zatímco katolický model (má se na mysli model sociálního státu používaný v Itálii či Španělsku) je zlevněnou verzí bismarkovského, tedy konzervativního modelu.

8 Modely sociálního státu
Úvahy o modelech sociálního státu nezůstaly jen u uvedených tří základních typů modelů. Postupem doby se k nim přidal ještě model vzájemnostní a reziduální. Vzájemnostní model především ve Francie, kde ve vývoji sociálního státu hrála důležitou roli družstva, vzájemnostní spolky i sociální partneři. Tento model se velmi podobá korporativnímu, především v důrazu na rodinu a na její podporu. Reziduální model je známý z USA, kde se v sociální ochraně klade důraz na maximální odpovědnost jedince, doplňovanou jen minimální iniciativou státu.

9 Anglosaský Model- příklad Velké Británie

10 Anglosaský Model- příklad Velké Británie
Koncepce sociálního státu ve Velké Británii dle Lorda Beveridge. Systém národního pojištění navržený Beveridgem byl koncipován komplexně. Významným prvkem byla univerzalita (všichni občané se mohli tohoto systému účastnit a v případě potřeby být zabezpečeni). Ve Velké Británii došlo k vytvoření univerzálního, centrálně řízeného systému sociálního zabezpečení, plně financovaného ze státního rozpočtu. Systém řídil státní úřad (Národní pojišťovna) a byl provozován místními úřady.

11 Anglosaský Model- příklad Velké Británie
Tento systém fungoval až do doby nástupu M. Thatcherové a její konzervativní strany do vlády. V 80.-tých letech minulého století došlo ve VB k reformě systému sociálních služeb, kde byl položen důraz: na změnu financování a na privatizaci v této oblasti. Ve VB byl v oblasti sociálních služeb zaveden systém kvazi-trhů. K tomu došlo prostřednictvím zákona o národní zdravotní službě a zákona o komunitní péči.

12 Anglosaský Model- příklad Velké Británie
Systém kvazi-trhů spočívá v zavedení tržních mechanismů do systému poskytování sociálních služeb. (VB, také Německo a Francie). V rámci reformy systému sociálních služeb došlo k oddělení státu a poskytovatelů sociálních služeb. Stát začal figurovat jako subjekt, který služby od poskytovatelů nakupuje. Tím přenesl svou roli provozovatele sociálních služeb na nestátní organizace.

13 Anglosaský Model- příklad Velké Británie
Došlo k omezení role státu na roli kontrolora a poskytovatele finančních prostředků. Výrazně naopak byla posílena úloha nestátních poskytovatelů sociálních služeb. V souvislosti s omezením role státu v oblasti sociálních služeb se objevily určité problémy, které souvisí v současné době ve VB s chybějícími službami (především některé zdravotnické služby).

14 Anglosaský Model- příklad Velké Británie
Z dlouhodobého hlediska zkušenost z VB ukazuje že stát : by měl v oblasti sociálních služeb hrát alespoň roli garanta, tedy nejen dohlížet na kvalitu poskytovaných sociálních služeb a hospodaření s veřejnými prostředky v této oblasti, měl by zajistit i dostupnost sociálních služeb, které jsou potřebné, ale žádný neziskový poskytovatel je nenabídne, své odpovědnosti vůči občanům , kteří sociální služby potřebují, se zcela zprostit nemůže.

15 Skandinávský model - příklad Dánska

16 Skandinávský model - příklad Dánska
Skandinávský model sociálního státu je považován za nejštědřejší a nejnákladnější. V oblasti sociálních služeb přispěl k současné podobě systému ve Skandinávii brzký vstup žen na pracovní trh a s ním snížený podíl žen na péči o děti a seniory. Rozvoj sociálních služeb ve Skandinávii je spojen s vlivem místních samospráv. V současné době jsou místní samosprávy nejdůležitějším poskytovatelem a provozovatelem sociálních služeb, které jsou financovány z místních daní a ze státního rozpočtu.

17 Skandinávský model - příklad Dánska
V 50.-tých letech minulého století se objevila první moderní zařízení sociální péče. V současné době je nabízena nejpestřejší škála sociálních služeb poskytovaných veřejným sektorem s tím, že většina služeb je poskytována doma, mimo ústavní zařízení. Sociální služby (i sociální stát) ve Skandinávii jsou orientovány na podporu rodiny a její zabezpečení. Pestrá nabídka služeb je k dispozici také rodinám s dětmi. Existuje možnost volby: rodiče můžou pečovat o dítě sami nebo využijí služby jeslí a školky nebo se dohodnou na střídavé péči o skupinu dětí s dalšími rodinami s dětmi v okolí.

18 Skandinávský model - příklad Dánska
Všechny sociální služby v Dánsku jsou financovány ze státního rozpočtu, jejich příjemce si přispívá na jejich úhradu. Většina sociálních služeb je provozována i financována místními správními orgány, nestátní organizace sociální služby poskytují v omezené míře.

19 Skandinávský model - příklad Dánska
Přínosem skandinávského modelu je rozvoj domácích sociálních služeb ve větším měřítku. Skandinávie je proto považována za oblast, kde začala reforma sociálních služeb směrem k deinstitucionalizaci.

20 Korporativní model - příklad Německa

21 Korporativní model - příklad Německa
Korporativní model se vyvinul v německy mluvících zemích, kde již v 15. století vznikaly bratrské a dělnické vzájemností pokladny za účelem zabezpečení svých členů v případě pracovních úrazů. V Německu kancléř Otto von Bismarck a v Rakousko –Uhersku ministerský předseda Taafe zestátnili bratrské pokladny a vzájemnostní spolky a zavedli sociální pojištění. V těchto zemích je systém sociálního pojištění dodnes nejsilnější složkou sociální ochrany.

22 Korporativní model - příklad Německa
V polovině 90.- tých let minulého století byly v oblasti sociálních služeb provedeny významné změny. Bylo zavedeno pojištění na péči jako čtvrtý pilíř sociální ochrany. Systém pojištění na péči je povinný, to znamená že se platí do něj povinně pojistné. V Německu se v oblasti sociálních služeb na straně poskytovatele podílejí veřejný i soukromý sektor. Veřejní poskytovatelé sociálních služeb jsou spolkové země, města, kraje a obce.

23 Korporativní model - příklad Německa
Činnost nestátních poskytovatelů sociálních služeb je založena na principu subsidiarity. Od 70. let minulého století se používá moderní princip subsidiarity v oblasti sociálních služeb. Tzn. obec ani ziskový subjekt nesmí poskytovat služby tam, kde je dostatečným způsobem zabezpečuje nestátní nezisková organizace. V současné době jsou sociální služby poskytovány i na smluvním principu. Smlouvu o poskytování sociálních služeb uzavírá s poskytovatelem obec, která dohlíží i na plnění smluvních ustanovení.

24 Korporativní model - příklad Německa
Systém financování sociálních služeb v Německu je poměrně složitý ( kromě úhrady samotného klienta, který získává prostředky z pojištění na péči). Služba poskytována veřejným poskytovatelem : státem nebo zemí se financuje ze státního nebo zemského rozpočtu. Obce financují služby, které poskytují ,z vlastních prostředků. Kraje financují své služby z příspěvků mět a obcí, které do nich patří.

25 Korporativní model - příklad Německa
Nestátní poskytovatelé sociálních služeb financují poskytování svých služeb z příspěvků státu, zemí, obcí a nadregionálních poskytovatelů. Církve financují provoz sociálních služeb z církevních daní.

26 Korporativní model - příklad Německa
Korporativní model je v oblasti sociálních služeb založen na sociálním pojištění a významném působení nestátních poskytovatelů sociálních služeb, kteří v podstatě přebírají odpovědnost ze stany státu.

27 Vzájemnostní model – příklad Francie

28 Vzájemnostní model – příklad Francie
V rámci tohoto modelu byla sociální politika směřována na podporu rodin s dětmi. Od 70.–tých let minulého století byla péče o děti organizována prostřednictvím různých forem denní péče. V současné době jsou sociální služby součástí systému sociální a zdravotní péče na čtyřech hlavních úrovních: národní, regionální, departementální, obecní.

29 Vzájemnostní model – příklad Francie
Ve Francii je obdobně jako v Německu zavedeno povinné sociální pojištění na péči, které je součástí důchodového pojištění. Na dávky z tohoto pojištění mají nárok ti, kdo pobírají invalidní nebo starobní důchod. Vlastní poskytování služeb zajišťují obce (centra sociální činnosti), která se zaměřují i na poradenskou a informační činnost.

30 Vzájemnostní model – příklad Francie
Ve Francii je systém sociálních služeb poskytovaný státními orgány, částečně financovaný sociálním pojištěním, s malou rolí nestátních poskytovatelů sociálních služeb.

31 Srovnání sociálních služeb ve vybraných zemích
Ukazatel VB Německo Švédsko Francie Pestrost nabídky poskytovaných sociálních služeb malá dostatečná široká pro seniory malá Role veřejného sektoru velká Role soukromého sektoru vzrostla (quasi-markets) Financování státní rozpočet, úhrada klienta pojištění, dotace státní rozpočet pojištění, státní rozpočet

32 Financování nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby ve vybraných evropských zemích Financování neziskového sektoru je v evropských zemích velmi rozmanité, má svoje historické kořeny a jeho právní úprava je plně v pravomoci jednotlivých členských zemí EU. Na základě vztahu mezi vládou a neziskovým sektorem, můžeme rozdělit země EU do čtyř skupin: 1. skupina: Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemí 2. skupina: Velká Británie a Irsko 3. skupina: Švédsko, Finsko, Dánsko 4. skupina: Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko

33 1. skupina zemí (Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemí)
Financování nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby 1. skupina zemí (Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemí) Neziskový sektor v těchto zemích tvoří velké a široce známé organizace, jejich činnost má často silné náboženské nebo politické zázemí. Tyto organizace mají většinou profesionální aparát, jsou v různé míře závislé na práci dobrovolníků, jsou financovány státem a z rozpočtů sociálního pojištění.

34 Financování nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby
2. skupina zemí (Velká Británie a Irsko) V těchto zemích je dlouhá tradice dobrovolnické práce, neziskový sektor je vysoce profesionální a je řízen kvalifikovanými experty. Ve VB dostává mnoho organizací příspěvek z vládních fondů na základě veřejné soutěže. Velká část neziskového sektoru se financuje sama, organizace jsou členy všeoborových asociací i místních koalic a často jsou volně propojeny prostřednictvím organizací, které v místě vykonávají úlohu koordinátora a sponzora.

35 3. skupina zemí (Švédsko, Finsko, Dánsko)
Financování nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby 3. skupina zemí (Švédsko, Finsko, Dánsko) Ve Skandinávii jsou státy, které organizují sociální a zdravotní péči na principu rovnosti a všeobecnosti. Nevládní organizace zde fungují jako doplněk státní péče. V posledních letech vlivem reforem systému sociální péče a vlivem ekonomického tlaku vlády začínají spolupracovat s nevládním sektorem.

36 4. skupina zemí (Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko)
Financování nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby 4. skupina zemí (Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko) Nevládní neziskové organizace v těchto zemích procházejí rozsáhlou transformací , charitativní činnost zde zajišťovala církev. Typické je pro tyto státy silné družstevní hnutí, které je často spojené s odbory. V těchto zemích působí množství rozmanitých organizací a zdroje EU pro ně přináší nové finanční zdroje.

37 Hlavní vývojové trendy rozvoje sociálních služeb v evropských zemích

38 Hlavní vývojové trendy rozvoje sociálních služeb
Vývoj sociálních služeb v Evropských zemích ovlivňuje: Prodlužování lidského věku (prodlužuje se období života, kdy člověk potřebuje pomoc jiné osoby), Přenášení standardu života v produktivním věku i do období, kdy je stále více závislý na pomoci jiné osoby, Rostoucí nákladovost kompenzace narůstající závislosti na vnější pomoci.

39 Hlavní vývojové trendy rozvoje sociálních služeb
Hlavním trendy, které se prosazují ve vyspělých evropských zemích: Financování sociálních služeb je založeno na participaci více subjektů (občan rodina, stát, obec, provozovatel, zdravotní pojišťovna, vlastní pojištění apod). Dochází ke zvýšení ekonomické a sociální racionálnosti ( k hledání optimální varianty zabezpečení sociálních potřeb z humánního, technického a ekonomického pohledu), Probíhá proces deinstitucionalizace v oblasti sociálních a zdravotních služeb především pro staré občany, Roste význam sociálního poradenství a aktivit směřujících k péči o osoby v sociální nouzi.