Systém sociálního bydlení statutárního města Ostravy

Prezentace na téma: "Systém sociálního bydlení statutárního města Ostravy"— Transkript prezentace:

1 Systém sociálního bydlení statutárního města Ostravy
Statutární město Ostrava Systém sociálního bydlení statutárního města Ostravy Od myšlenky k realizaci Workshop MPSV – Spolupráce při poskytování podpory lidem ohroženým ztrátou bydlení Mgr. Zdeněk Živčák, MPA Mgr. Marek Mikulec, Ph.D. 20. června 2019, Ostrava

2 Obsah prezentace Statutární město Ostrava – základní údaje
Sociální služby na území města Statutární město Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení Zaměření na aktivity v letech 2015 – 2019 Úspěšnost zabydlených domácností Dopady sociálního bydlení

3 Statutární město Ostrava
23 městských obvodů obyvatel ( ) 1992 – Statut města Ostravy, bytový fond svěřen městským obvodům Celkový bytový fond bytů ( ) Strategický obecní bytový fond bytů (= 9,2 %) Potřebnost sociálního bydlení 12 sociálně vyloučených lokalit osob žijících v SVL 37 ubytoven se schváleným provozním řádem Kapacita 7543 lůžek cca PnB / měsíčně cca DnB / měsíčně

4 Dosavadní praxe I. Komunitní plánování sociálních služeb
ve městě Ostrava Od roku 2002 město plánuje sociální služby Naplňuje se 5. komunitní plán ( ) Součástí jsou také sociální služby spojené s bydlením, a to pobytové, ambulantní, terénní 413 míst v azylových domech (164 pro muže a 249 pro ženy a matky s dětmi) 14 krizových lůžek 120 míst v noclehárnách 125 míst v nízkoprahových denních center 85 míst v domově se zvláštním režimem „Domov Přístav“ 29 míst v domově se zvláštním režimem „Přístav II“ 21 míst v domě na půl cesty „zimní program“ uvedené kapacity jsou rozšířeny o 54 lůžek a 120 tzv. volných židlí

5 Dosavadní praxe II. Bydlení s doprovodným sociálním programem
Kvantitativní nárůst v r (v návaznosti na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi – tzv. Stanjurův přílepek) Spolupráce města a neziskových organizací Data k 31. prosinci 2018 – sociální bydlení/bydlení s doprovodným sociálním programem Koncepce sociálního bydlení SMO nastavuje pravidelný monitoring vymezených indikátorů (2x ročně): 726 bytů s celkovým počtem cca ubytovaných osob byty jsou poskytovány od 17 organizací Statutární město Ostrava Neziskové organizace společnost RESIDOMO

6 SM Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení I.
2012 – program Sociální inkluze Ostrava zkušenosti Spolupráce s neziskovými organizacemi 2015 Národní úroveň Koncepce sociálního bydlení ČR Přípravy zákona o sociálním bydlení Lokální úroveň Zájem města o systémové/koncepční projekty Spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování (od r. 2015) Systémové projekty města – bydlení, rodina, prevence (OPZ výzva č. 26), vzdělávání (OPVVV) Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava Sociální bydlení ve městě Ostrava (OPZ výzva č. 52) Zahájení tvorby systému sociálního bydlení statutárního města Ostravy  Příprava projektu na tvorbu místního systému sociálního bydlení Přípravný tým; již v této fázi spolupráce s aktéry procesu (městské obvody, ÚP ČR, neziskové organizace) Zajištění bytového fondu pro sociální bydlení

7 SM Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení II.
2016 Zahájení realizace projektu Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava OPZ, 3 roky; tvorba koncepce sociálního bydlení a její pilotní ověření Tvoříme nový systém a začínáme přípravu lokální koncepce sociálního bydlení Sociální bydlení Vymezení cílové skupiny bytová nouze; reflexe diskursu zasloužilosti/nezasloužilosti Nastavení vstupu do systému sociálního bydlení – příjem žádostí, posuzování bytové situace domácností žádajících o sociální byt (= posuzování míry prekérnosti) Nastavení spolupráce klíčových aktérů – magistrát, městské obvody, ÚP ČR, neziskové organizace, soukromý vlastník bytového fondu, energetická společnost Sociální práce se zabydlenými domácnostmi (individuálně nastavená intenzita podpory) Koncepce Tým bydlení, pracovní skupiny, zapojení domácností se zkušeností s bytovou nouzí Spolupráce s MPSV, veřejnými vysokými školami Formativní evaluace Spolupráce s MPSV v projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ Členství v PS, setkávání zapojených obcí (14+2), evaluace, tematické workshopy, metodiky

8 SM Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení III.
Vyjednávání s městskými obvody Udržitelnost sociálního bydlení – důležité aktivní zapojení Klíčové oblasti nastavení spolupráce Bytový fond – struktura a poloha bytového fondu; počet bytů Cílová skupina Nájemní smlouva Práh vstupu do sociálního bydlení Sociální práce – spolupráce s domácnostmi, počet domácností na úvazek sociálního pracovníka Variující míra nadšení Kompromis = snaha o optimální mix chtěného a možného

9 SM Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení IV.
Postupné propojování oblasti sociálního bydlení s koncepčními materiály města – Strategický plán rozvoje města , 5. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období synergie Ukotvování a precizace nastavených mechanismů Postupné zabydlování domácností Listopad 2017 – zastupitelstvo schvaluje Koncepci sociálního bydlení statutárního města Ostravy Témata koncepce: Prevence ztráty bydlení Vymezení/zajištění kapacity bytového fondu Systém sociálního bydlení Financování sociálního bydlení Přípravy Akčního plánu

10 SM Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení V.
Pracovní skupina sociálního bydlení 26 členů schválených Radou města, předseda náměstek primátora Magistrát, 7 městských obvodů, ÚP ČR, 5 neziskových organizací, soukromý vlastník bytového fondu, MPSV, veřejná VŠ, ASZ, PSB Vysoká účast – zapojení aktérů lokální i národní úrovně Koncepční a „pracovní“ části jednání Pilotáž nastavených procesů a jejich vyhodnocování Precizace a konkretizace procesů Nové formy spolupráce – např. MS Pakt zaměstnanosti Formativní evaluace Evaluační rozhovory se zabydlenými domácnostmi Mapování dopadů sociálního bydlení na domácnosti Spolupráce s akademickou sférou TAČR Komunitně založené participativní plánování v městském prostoru (FSS OU, VŠB-TUO) TAČR Vývojová dynamika segregace a sociálního vyloučení v území (PřF UK)

11 SM Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení VI.
2019 a dále Akční plán koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy Aktivity a opatření jsou nastavovány do roku 2021, kdy bude plán aktualizován/revidován Pracovní skupinou. Akční plán je členěn do pěti tematických oblastí: A. Prevence ztráty bydlení B. Bytový fond pro sociální bydlení C. Systém sociálního bydlení D. Financování sociálního bydlení E. Nastavení PR a komunikace Každá z oblastí je dále členěna na opatření, která naplňují aktivity. Zastupitelstvo města Ostravy – 19. června 2019 SCHVÁLENO!!!

12 SM Ostrava jako klíčový aktér v oblasti sociálního bydlení VII.
2019 a dále cíl: Vytvoření uceleného systému sociálního bydlení naplňujícího potřeby obyvatel města, u kterých byla identifikována bytová nouze. Pro funkční systém sociálního bydlení (přechod z projektové prostředí na stabilní součást inkluzivních aktivit obce/státu) je třeba zajistit: rozvoj kapacit bytového fondu pro sociální bydlení; sociální práci – s každou ze zabydlených domácností spolupracuje sociální pracovník a vytvářejí individuální plán, kde jsou stanoveny cíle této spolupráce; funkční nastavení spolupráce Magistrátu města Ostravy s městskými obvody a dalšími relevantními aktéry (neziskovými organizacemi, Úřadem práce ČR, soukromými vlastníky bytového fondu, národními aktéry – Ministerstvem práce a sociálních věcí, ASZ); formativní evaluaci (= průběžný monitoring a možnost úpravy realizovaných aktivit) spolupráce sociálního pracovníka se zabydlenou domácností a také spolupráce klíčových aktérů v rámci systému.

13 Realizovaný projekt a „úspěšnost“ zabydlených domácností
Vyhodnocení úspěšnosti k 20. květnu 2019 Počet zabydlených domácností Počet ukončených smluv pro porušení povinností nájemce Procentní úspěšnost Mariánské Hory a Hulváky 6 1 83 Moravská Ostrava a Přívoz 18 3 Ostrava-Jih 69 12 Poruba 16 5 Slezská Ostrava 100 SMO, magistrát 2 Vítkovice 9 67 Celkem 123 24 80 Podmínky prodloužení nájemní smlouvy: Nejsou dluhy související s bydlení (případně je jejich aktivní snaha o úhradu) Domácnost spolupracuje se sociálním pracovníkem Je funkční sousedství (= nejsou opakované stížnosti apod.)

14 Sociální bydlení a jeho dopady I.
Realizace projektu Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava (10/2016 – 9/2019) Aktuálně zabydleno 96 domácností (= 251 osob – 129 dospělých dětí) Dopady zabydlení na domácnosti v projektu pocit bezpečí, jistoty a klidu (přibližně 90 %zapojených domácností), zlepšení psychické pohody, méně stresu z nejistoty, zlepšení spánku (přibližně 80% zapojených domácností), zlepšení zdravotního stavu dospělých i dětí (přibližně 25% zapojených domácností), zlepšení rodinných vztahů, méně hádek daných snížením stresu a získáním více soukromí (uvádějí všechny domácnosti s dětmi), děti se ve škole nestydí, mohou si pozvat spolužáky domů – destigmatizace (uvádějí domácnosti s dětmi školního věku, které dříve bydlely na ubytovnách), získání bydlení jako nový start do života.

15 Sociální bydlení a jeho dopady II. – emická perspektiva
„Tak pro mě je lepší, že už se nestydím za to, kde bydlím, když se někdo v práci nebo jinde zeptá, můžu říct, kde bydlím a nestydím se za to. No a určitě se zlepšil i život syna. Dřív si domů nikdy kamarády nevodil. Teď, co tu bydlíme (2 měsíce), už tu kamaráda měl.“ (domácnost se dvěma dospělými a čtyřmi dětmi, dříve ubytovna) „Syn je astmatik a já s ním byla pořád v nemocnici, protože v tom domě byly všude plísně. Teď je to mnohem lepší, tady se mu dýchá lépe.“ (domácnost s dvěma dospělými a dvěma dětmi, dříve bydleli v SVL) „Když mám bydlení, je to jistota, chodí se přeci jen lépe do práce. Sociální pracovnice mi teď pomáhá najít všechny mé dluhy, chci to mít jako nový začátek.“ (domácnost s jedním jedince, dříve ubytovna) „Děti mají konečně vlastní pokoj, svůj prostor. A i my dospělí zde máme svůj prostor, už se tolik nehádáme, nelezeme si na nervy.“ (domácnost se dvěma dospělými a dvěma dětmi, dříve ubytovna)

16 Sociální bydlení a jeho dopady III.
(průměr, průběžná data; pouze! náklady na bydlení) „za méně peněz více prostoru“ (možné dopady na veřejné rozpočty a finanční situaci domácností) „největší“ změna u domácností z ubytoven (průměrný pokles nákladů o 18,3 % = 555 Kč/osoba/měsíc a k dispozici o 93 % více prostoru = 9,96  19,27 m2) Průměrně má každá ze zabydlených domácností o více než 10 % nižší náklady na bydlení a má k dispozici o 60 % více prostoru (+ 7,29 m2/osoba) Sociální bydlení a zaměstnání – systémové a individuální bariéry; 45 dospělých ze zabydlených domácností začalo krátko-středně-dlouhodobě pracovat (HPP, DPP, DPČ) – vyhodnocujeme z dlouhodobého hlediska Daří se spolupráce?  ano Daří se se všemi?  ne, ale máme úspěšnost udržení si bydlení 80 % Všechny domácnosti spolupracují se sociálními pracovníky a tvoří individuální plány (stanovují cíle spolupráce) Metodika sociální práce v sociálním bydlení Práce se sousedstvím, door management

17 Děkujeme Vám za pozornost
Mgr. Zdeněk Živčák, MPA Vedoucí oddělení sociální práce a metodiky, věcný garant projektu M: Mgr. Marek Mikulec, Ph.D. Sociální pracovník v oblasti bydlení – metodik M: