Empirismus, racionalismus a experiment

Prezentace na téma: "Empirismus, racionalismus a experiment"— Transkript prezentace:

1 Empirismus, racionalismus a experiment
Mgr. Vladimír Velešík

2 ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.08
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: únor 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál seznamuje studenty s formováním základů novověké filosofie. Porovnává tři základní metodické postupy tehdejší vědy a filosofie, tedy empirický přístup, racionální přístup a experiment. Materiál se využije v kterékoliv části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

3 Empirismus, racionalismus a experiment

4 Francis Bacon (1561 – 1626) šlechtický původ politická kariéra
zastával vysoké úřady Dílo: Velká obnova věd: Nové organon Nová Atlantida O důstojnosti a pokroku věd

5 „Vědění je moc.“ moc člověka spočívá v poznání
„Nad přírodou lze zvítězit leda tak, že ji posloucháme.“ přírodní kauzalita – řetěz příčin („Pravdivé vědět znamená znát příčiny.“) otevřít okna do přírody vytvořit metodologii vědeckého poznání

6 Destruktivní část: určit příčiny stagnace provést novou klasifikaci věd chybí vhodná organizace vědy chybí cíl vědy → je nutno vytýčit; je to úkol filosofie – cílem je pokrok (tj. ovládnutí přírody člověkem)

7 Nauka o idolech idol = přelud, iluze, předsudek, omyl idol rodu
idol jeskyně idol tržiště idol divadla Konstruktivní část → definovat novou metodu → indukce

8 Nová Atlantida myšlenka organizace vědy – nezbytnost týmové spolupráce
obraz budoucí společnosti stát neřídí politici, ale nejlepší vědci stát je hospodářsky soběstačný v zahraničním obchodě se obchoduje se „světlem pokroku“

9 Thomas Hobbes (1588 – 1679) studoval v Oxfordu pracoval jako soukromý
vychovatel cestoval, pobýval ve Francii Dílo: Leviathan Základy přirozeného a politického práva O lidské přirozenosti

10 filosofický materialistický monista (u dalších autorů vyústil empirismus v idealismus)
základem je těleso → jeho jedinou vlastností je rozprostraněnost je nezávislé na lidských představách duch je velmi jemné těleso veškeré poznání má původ ve smyslové zkušenosti

11 Etika člověka ovládají stejné mechanické zákonitosti, které panují v přírodě touha po životním pohodlí → pro člověka je dobré vše, co tomuto pudu vyhovuje; špatné je to, co škodí = účelnost morálka je přirozená a pozemská člověk je od přírody bytostným egoistou (má rád jenom sám sebe; chce žít a přežít)

12 Filosofie státu přirozený stav (tj. všichni si byli rovni, neexistence majetku, všichni stejná práva) tři příčiny sporů: soutěžení nedůvěra touha po slávě válka všech proti všem stav všeobecné a neomezené zvůle

13 Filosofie státu společenský stav
u člověka se objevuje strach z toho, co rozpoutal touha po bezpečí smlouva vzájemně si neškodit a neubližovat na základě smlouvy vzniká stát člověk přechází ze stavu přirozeného do stavu společenského stát je lidský vynález, nikoli boží etatismus

14 René Descartes (1596 – 1650) šlechtický původ
účastnil se třicetileté války dobrovolně žil v exilu v Nizozemí setkal se s J. A. Komenským zemřel ve Švédsku karteziánský systém Dílo: Rozprava o metodě Úvahy o první filosofii Principy filosofie

15 „Cogito ergo sum.“ zásada všeobecného pochybování (na počátku je tedy metodická skepse) sv. Augustin: „Mohu pochybovat o všem, jen ne o tom, že pochybuji.“ = že myslím „Nelze myslit, že nemyslím.“ sebejistota myslícího Já věta: „Já jsem, já existuji.“ – je vždy nutně pravdivá

16 Cogito východiskem Descartovy filosofie = subjekt
kritériem pravdivosti poznatků je výlučně myslící individuum (nikoli vnější autorita) radikální obrat k filosofii EGO → subjekt jako protipól objektu = bezprostředním předmětem našeho poznání nejsou předměty vnějšího světa, nýbrž naše obrazy, dojmy, ideje, které tyto věci reprezentují (předměty jsou pouhé fenomény mysli) bezprostředně nepoznáváme věci, ale ideje o věcech

17 Cogito myslet = představovat si, vnímat, rozumět, chtít
představovat, vnímat → vlastnosti ducha na něčem závislé – závěr: jsoucnost hmotných věcí, překonání skepse (meze představování a vnímání jsou omezené) rozumět → duch je bez hranic (analytická geometrie) chtít → nemohu chápat, aniž bych chtěl

18 Pravidla vědeckého postupu
a, smím uznat jen ty pravdy (ideje), které se mému duchu představily naprosto jasně b, každou řešenou otázku mám rozdělit na co nejvíce částí c, svoje myšlenky máme vyvozovat v náležitém pořadí, postupovat od jednoduchých ke složitým d, musíme všude provádět výpočty

19 Dualismus dvě konečné substance:
a, nemyslící tělesná substance s atributem rozprostraněnosti (ostatní vlastnosti podružné = mody) → je pasivní („Dejte mi hmotu a pohyb, sestrojím svět.“) b, nerozprostraněná duchovní substance s atributem myšlení nekonečná substance – Bůh (vrozené ideje, apriorní výbava vědomí)

20 Galileo Galilei (1564 – 1642) obrana Koperníka
představitel experimentu odlišné položení otázky: místo: Proč tělesa padají? se ptáme: Jak tělesa padají? výsledkem je vědecké ochuzení (nevysvětlujeme proces v jeho podstatě, ale exaktně popisujeme jeho průběh)

21 Zpětná vazba Vysvětlete rozdíl mezi empirismem a racionalismem.
Kdo byl zastáncem experimentu v dějinách filosofie? Vysvětlete podstatu dualismu?

22 TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení
TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN BEZ AUTORA. Soubor:Francis Bacon.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 1 – Fr. Bacon) WRIGHT, John Michael. Soubor:Thomas Hobbes (portrait).jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 2 - Th. Hobbes) HALS, Frans. Soubor:Frans Hals - Portret van René Descartes.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 3 – R. Descartes) BANTI, Christiano. Soubor:Galileo facing the Roman Inquisition.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 4 – G. Galilei)