Nerostný surovinový potenciál ČR

Prezentace na téma: "Nerostný surovinový potenciál ČR"— Transkript prezentace:

1 Nerostný surovinový potenciál ČR
CEEMIR 2014–2019 Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin (Competence Centre for Effective and Ecological Mining of Mineral Resources) WP 2 Nerostný surovinový potenciál ČR RNDr. Jaromír Starý, Ph.D. Vedoucí WP2

2 CEEMIR – úvod Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Česká geologická služba Diamo s.p. Sedlecký kaolin a.s. RPS Ostrava a.s. Watrad spol. s r.o. Hlavním cílem projektu CEEMIR je shrnutí dosavadních poznatků v problematice surovin, které se řadí mezi kritické komodity EU (CRM), včetně vytipování vhodných ložisek nerostných surovin a návrhu efektivního a environmentálně šetrného způsobu jejich těžby a úpravy, na základě doposud provedených průzkumných prací bude provedena kategorizace a pasportizace vybraných ložisek a prognózních zdrojů CRM (+ Li a kaolinu), včetně zdrojů v existujících odpadech z těžby a budou vymezeny perspektivní oblasti s perspektivními ložisky a zdroji, u vybraných objektů bude prováděn výzkum a budou vyvíjeny metody jejich technologického zpracování, možnosti využití inovačních těžebních postupů a rozvinuty metody ekologického monitoringu zpracování a těžby. CEEMIR – WP2

3 CEEMIR – struktura projektu
WP1: Administrativa a management projektu WP2: Potencionální zdroje v ČR WP3: Mineralogicko-geochemická charakteristika perspektivních zdrojů WP4: Prostorové modelování ložisek nerostných surovin WP5: Legislativní a environmentální vymezení dostupnosti NS WP6: Analýza báňskotechnických podmínek dostupnosti vybraných ložisek NS WP7: Technologie úpravy nerostných surovin a odpadů WP8: Ekonomika ložisek nerostných surovin WP9: Publikace výsledků projektu CEEMIR – WP2

4 CEEMIR – WP2 – náplň a cíle prací
WP2: Nerostně surovinový potenciál ČR Shrnutí dosavadních poznatků a rešeršní zhodnocení aktuálního nerostně surovinového potenciálu v ČR Shromáždění dat do databáze a vytvoření pasportů pro potenciálně perspektivní zdroje především z hlediska kritických surovin EU = CRM Klasifikace lokalit na základě vyhodnocení jejich prozkoumanosti i nadějnosti a navržení dalšího postupu aplikovaného výzkumu vybraných lokalit Vytvoření specializovaných ložiskových map (map s odborným obsahem) CEEMIR – WP2

5 CEEMIR – WP2 – harmonogram prací
WP2: Nerostně surovinový potenciál ČR – milníky WP2/1: Úvodní screeningová studie s vymezením zájmových oblastí na území ČR T: 06/2014 WP2/2: Detailní studie Oblasti 1: Náplní prací je především rešeršní zhodnocení surovinového potenciálu a vymezení nerostných zdrojů vhodných pro další studium, dále jejich pasportizace a kategorizace. Výstupem je specializovaná ložisková mapa vybraných CRM Oblasti 1. T: 12/2014 WP2/3-1: Detailní studie Oblasti T: 06/2015 WP2/3-2: Detailní studie Oblasti T: 12/2015 WP2/4: Detailní studie Oblasti T: 06/2016 WP2/5: Syntéza rešeršních výsledků a sumarizace výsledků následných balíčků s výstupem do monografie zaměřené na CRM v ČR T: 10/2019 CEEMIR – WP2

6 Seznam EU kritických surovin (CRM)
*Antimon Baryt *Beryllium *Bizmut Boráty Fluorit Fosfáty Fosfor *Gallium *Germanium Přírodní grafit *Hafnium Helium *Hořčík *Indium *Kobalt *Křemík kov *Niob **PGM ***REE *Skandium *Tantal *Vanad *Wolfram *Lithium Zdroj: European Commission 2017 * Vzácné kovy – Minor metals = MM CRM – původní seznam 2011 ** Drahé kovy – Precious metals = PM CRM – 1. aktualizace 2014 *** Prvky vzácných zemin – Rare Earth Elements = REE CRM – 2. aktualizace 2017 Wolfram – CRM v ČR se zásobami na výhradních ložiskách významné NCRM Niob – CRM v ČR s potenciálně perspektivními zdroji Gallium – CRM v ČR bez zásob a zdrojů CEEMIR – WP2

7 CEEMIR – WP2/1 – milník 1 Screeningová rešeršní studie s mapou vymezující zájmové oblasti V úvodní studii došlo k vymezení zájmových oblastí na základě geologického členění a podle rozložení potenciálních zdrojů CRM Ložiska a vybrané potenciální zdroje CRM a Li jako NCRM byly definovány a zobrazeny v mapě Výstup - Schematická geologická mapa ČR s vyznačením zájmových oblastí byla oponována a schválena CEEMIR – WP2

8 CEEMIR – WP2/2 – milník 2 (1) Detailní studie Oblasti 1
Rešeršní zhodnocení surovinového potenciálu Oblasti 1 a vymezení nerostných zdrojů vhodných pro další studium, jejich pasportizace a kategorizace Výstup - účelová regionální surovinová mapa: Geologická mapa Oblasti 1 s vyznačením ložisek a zdrojů kritických surovin EU a vybraných národních strategických surovin byl oponována a schválena CEEMIR – WP2

9 CEEMIR – WP2/2 – milník 2 (2) Revír Cínovec byl vyhodnocen jako zdaleka největší domácí zdroj Li (+Rb, Cs) s 564 mil. t komplexní Li-Sn-W rudy s obsahem 0,200 % (1127,8 kt) Li, 0,057 % (323,2 kt) Sn a 0,016 % (92 kt) W. European Minerals (2018) uvádí celkové zdroje téměř 696 mil. t s kovnatostí 0,196 % (tj. cca 1359 kt) Li a zásoby 34,5 mil. t s kovnatostí 0,302 % (104,2 kt) Li. Jako zdroj rud W, je revír Cínovec spolu s menším revírem Krupka druhou nejdůležitější oblastí v ČR (po revíru Kašperské Hory). Pokud lze uvažovat o ekonomickém využití nerostného potenciálu revíru Cínovec (případně i Krupka), pak jedině za předpokladu komplexního využití všech užitkových minerálů. Rozhodující je však dořešení místa a způsobu zpracování cinvalditového koncentrátu. Oblast 1 je nejperspektivnější a nejdůležitější domácí oblastí na fluorit – nacházejí se zde 4 (Jílové u Děčína-Sněžník, Kovářská, Moldava, Proboštov- okaliště Přítkov) z 5 evidovaných ložisek a 6 dalších potenciálně nadějných zdrojů, z toho 3 po jednom u každého ložiska. Celkově je zde 2043 kt zásob a kt zdrojů FT. Spolu s oblastí Plzeňska, je Karlovarská oblast nejdůležitější domácí oblastí ložisek a zdrojů kaolinu. Dohromady s oblastí Podbořanska a Kadaňska, je Oblast 1 největší oblastí v ČR co do zásob (0,7 mld. t) a druhou největší kaolinovou oblastí co do těžby (0,6 mil. t / rok). CEEMIR – WP2

10 CEEMIR – WP2/3-1 – milník 3-1 (1)
Detailní studie Oblasti 2: Rozdělení na západní, českou část – Oblast 2a a východní, moravskou část – Oblast 2b – mapa oponována a schválena CEEMIR – WP2

11 CEEMIR – WP2/3-1 – milník 3-1 (2)
Velkovrbenská skupina je druhou (po moldanubiku jižních Čech) nejdůležitější z hlediska ložisek a zdrojů grafitu (GT). Revír Staré Město pod Sněžníkem jako oblast amorfního grafitu (GA) a 2 samostatné zdroje krystalického (vločkového) grafitu (GK) byly vyhodnoceny jako perspektivní zdroje GT. 2 ložiska (132 kt), 10 zdrojů (303 kt) GA a 2 zdroje (102 kt) GK jsou malé (do 0,5 mil. t) nebo velmi malé (obvykle do 50 kt ), ale poměrně bohaté (35–40 % GT), většina z nich je těžitelná povrchově. Zbytkové zásoby fluorit-barytové suroviny (FB) bývalého ložiska Harrachov by mohly být z hlediska množství (847 kt) i kvality (10–41 % FT) potenciálně perspektivním zdrojem fluoritu (FT), využití je v nejbližší době nereálné, v budoucnu ho nelze vyloučit. Zdroje MM (Nb, Zr, Hf) většinou doprovází U mineralizaci pískovcového typu v České křídové pánvi a jejich případné využití je vázáno na těžbu a úpravu U rud – zdroj Břevniště-PSZ se 108 t Nb při obsahu 0,12 %. Ve zdroji Chrastná-Osečná vázaném na polzenitovou intruzi (především zjílovělé endokontaktní části tělesa a doprovodné žíly) byly odhadnuty prognózní zásoby (zdroje) 124 kt Nb při obsazích 0,016 %. Obsahy In ve sfaleritech Kutnohorského revíru jsou nejvyšší v ČR (0,07–0,08 % In), 4 zbytkové zdroje s 80,5 t In při obsahu 0,003 % In v rudě byly zařazeny mezi potenciálně nadějné zdroje. In, Ga a Ge ve sfaleritech polymetalických revírů Zlaté Hory, Horní Benešov a Horní Město jsou nízké (In pod 0,003 %), ložiska a zdroje PL rud v Jeseníkách nejsou perspektivní CEEMIR – WP2

12 CEEMIR – WP2/3-2 – milník 3-2 (1)
Detailní studie Oblasti 3: Rozdělení na západní část – Oblast 3a a východní část – Oblast 3b – mapa oponována a schválena CEEMIR – WP2

13 CEEMIR – WP2/3-2 – milník 3-2 (2)
Revír Krásno – Horní Slavkov byl vyhodnocen jako perspektivní území ložisek a zdrojů Sn-Li-W rud a zdrojů Rb a Cs a po revíru Cínovec je druhým (menší kvantita i horší kvalita) nejdůležitějším revírem na tyto suroviny. Celkem je zde 7,2 kt zásob W s kovnatostí 0,029 % W a odhadnuto bylo 43,3 kt Li s obsahem 0,130 % Li. Zdroje MM doprovází Mo mineralizaci ve fénitech čistecko-jesenického masivu (Nb, Zr, Hf) a greisenové zrudnění v revíru Krásno – H. Slavkov (Nb) a jejich případné využití je vázáno na těžbu a úpravu Mo-Zr, resp. Sn-Li-W rud. V Oblasti 3 je jediné výhradní ložisko fluoritu (FB) Běstvina v Žel. Horách se 166 kt FT, ostatní tři jsou v Oblasti 1. Ložisko je sice nejmenší ze všech domácích ložisek, má však perspektivu hloubkového pokračování. 1 ložisko a 10 zdrojů rud Ge, vázaných na uhelné sloje nejsou z ekonomických důvodů (nutnost využívání uhlí) i ekologických (popelnaté uhlí s vysokými obsahy škodlivin) příliš perspektivní. Kromě ložiska Lomnice u S., byly vymezeny 4 hypoteticky využitelné potenciálně perspektivní zdroje, vázaná na těžbou nedotčená ložiska a zdroje uhlí. V Oblasti 3 jsou tři významná území s ložisky kaolinu. Oblast Plzeňska je spolu s oblastí Karlovarska nejvýznamnější (2. v zásobách: 0,3 mld. t, 1. v těžbě: 2,7 mil. t / rok), oblast Podbořanska je třetí nejdůležitější, velmi nadějná je dosud netěžená oblast Chebska. Potenciální zdroje Sb, In jsou z větší části vytěžené, zbytkové zdroje jsou malé s nízkými obsahy užitkových složek a nejsou perspektivní. CEEMIR – WP2

14 CEEMIR – WP2/4 – milník 4 (1) Detailní studie Oblasti 4: Rozdělení na západní část – Oblast 4a a východní část – Oblast 4b Rešeršní zhodnocení surovinového potenciálu Oblasti 4 a vymezení nerostných zdrojů vhodných pro další studium, jejich pasportizace a kategorizace Výstup - účelová regionální surovinová mapa: Geologická mapa Oblasti 4 s vyznačením ložisek a zdrojů kritických surovin EU a vybraných národních strategických surovin byl oponována a schválena dne CEEMIR – WP2

15 CEEMIR – WP2/4 – milník 4 (2) Revír Kašperské Hory je nejdůležitější perspektivní území v ČR z hlediska ložiska a zdrojů wolframu (Au-W rud) s 41,6 kt W s obsahem 1,322 % W zásob a 3,3 kt W zdrojů s 0,482 % W; v severním (Sepekov – 1,8 kt W, 1,0 % W) a západním (Hartmanice – 16,5 kt W, 0,687 % W) okolí jsou další menší potenciálně perspektivní zdroje W. Nejvýznamnější ložiska a zdroje grafitu (GK i GA) v ČR jsou soustředěna v českokrumlovské (ložiska Český Krumlov, Bližná, Spolí, Lazec-Křenov a přilehlé zdroje s celkovým potenciálem přes 20 mil. t grafitové suroviny) a sušicko-votické (Koloděje nad Lužnicí-Hosty se 4,8 mil. t suroviny) pestré skupině moldanubika. Další oblasti moldanubika a oblast moravika jsou málo perspektivní. Jako potenciálně perspektivní oblast zdrojů antimonu byl vymezen revír Sb-Au rud Krásná Hora (krásnohosko-milešovský) včetně hald spolu s menším sousedním revírem Příčovy s celkovými zdroji téměř 12 kt Sb s kovantostmi od 0,27 do 3,8 % Sb. Jako potenciálně perspektivní byly vymezeny 2 různé zdroje kobaltu: hydrosilikátový reziduální zdroj Ni-Co rudy Bojanovice u Znojma a likvační zdroj Ni-Cu-Co kyzových rud Staré Ransko vázaný na bazika a ultrabazika Ranského masivu. Z ostatních CRM v Oblasti 4 byly prověřovány menší zdroje turmalínem bohatých hornin jako zdrojů bóru, polymetalických rud jako zdrojů india a zvláštní pozornost byla věnována možným zdrojům MM na ložiskách uranu Rožná a Brzkov a REE (+Y) na ložisku grafitu Bližná – všechny tyto zdroje nejsou perspektivní. CEEMIR – WP2

16 CEEMIR – WP2 – Ložiska a zdroje CRM 2016
CEEMIR – WP2

17 CEEMIR – WP2 – shrnutí, závěry
Množství nejlépe přístupných zásob CRM EU v ČR je minulou těžbou téměř zcela (např. Sb, vyjma revíru Krásná Hora – Milešov, Bi) nebo částečně (např. BA, Co, FT, GT, W, UC) vyčerpáno ČR má ověřené zásoby a potenciální zdroje Li, W, FT, GT, BA a UC; UC pro výrobu koksu je dosud těženo v OKR. Nejvýznamnějším CRM v ČR je W – především ložisko Kašperské Hory další potenciálně perspektivní zdroje v šumavském a českém moldanubiku. Při využití ložiska Li-Sn-W rud Cínovec je možné získávat W pouze jako vedlejší produkt Ložiska FT a BA jsou malá a chudá a jejich ekonomické využití je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Ložiska GT jsou perspektivnější. Nadějné, ale dosud málo ověřené zdroje Nb a Ta mohou doprovázet rudy Sn-W (získávání Nb a Ta je však spíše hypotetické), Rb a Cs rudy Li (nedořešený postoj k oběma kovům), zdroje Zr, Hf, Nb, REE rudy U (získávání Zr, Hf, případně dalších kovů je zcela závislé na obnově těžby U), ale i dalších kovů (např. Mo) a dokonce i GT (REE); mohou být i v odpadech (haldy, odkaliště) po těžbě rud v minulosti Využití potenciálních zdrojů Ge (+Be?) je vázáno na těžbu nekvalitního uhlí, případné získávání In (+Ga?) na obnovení těžby Zn rud ČR nemá geologické podmínky pro nalezení významnějších zdrojů Be, Cr, Ga, He, PGM, REE, Sc, V, fosfátů, borátů; nevyrábí se zde kovový Mg, Si a P CEEMIR – WP2

18 CEEMIR – WP2 – Ložiska a zdroje CRM 2017
CEEMIR – WP2