PEDOSFÉRA = půda na Zemi

Prezentace na téma: "PEDOSFÉRA = půda na Zemi"— Transkript prezentace:

1 PEDOSFÉRA = půda na Zemi
nejsvrchnější část zemské kůry vznikla zvětráváním matečné horniny a působením půdních organizmů matečná hornina - ovlivňuje vlastnosti půdy (barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu, přijímat vzduch) úrodnost - závisí na množství vody, vzduchu a živin v půdě

2 Půdu tvoří: humus = svrchní, nejúrodnější, tmavá část (= odumřelá těla rostlin a živočichů) půdní voda (dešťová, podzemní) s rozpuštěnými látkami půdní vzduch (N2, O2, CO2, vodní pára + látky vznikající rozkladem organických látek - amoniak, sulfan (=sirovodík), methan) „hlína“ – jíl, prach, písek, kamínky (úlomky matečné horniny) organismy (bakterie, houby, rostliny, živočichové)

3

4 VIZ VÁŠ VLASTNÍ ZÁPIS Z UČEBNICE a odpovědi na otázky :-)
Na půdu má vliv: PODNEBÍ (teplota, množství srážek) 2. TERÉN 3. PODZEMNÍ VODA 4. ČAS 5. ORGANISMY VIZ VÁŠ VLASTNÍ ZÁPIS Z UČEBNICE a odpovědi na otázky :-)

5 6. ČLOVĚK - poškození půdy
hluboká orba, orba po svahu nadměrné hnojení umělými hnojivy kácení stromů nadměrná pastva - DESERTIFIKACE (= vznik pouští) - video, které jste zhlédli setí a výsadba rostlin, stromů v širokých řádcích, řadách = eroze půdy (př. kukuřice) těžba nerostných surovin znečištění + kyselé deště výstavba (tovární komplexy, nákupní centra, komunikace, sídla, ...) solární panely ukládání nebezpečných odpadů, skládky - REKULTIVACE = obnova krajiny (např. po těžbě nerostných surovin, těžbě dřeva, haváriích, přeměna vytěžených ploch na pole a lesy, umělá jezera, vybudování rekreačního zázemí (parky, golfová hřiště, ...))

6 VLASTNOSTI PŮDY A) FYZIKÁLNÍ
- STRUKTURA - seskupení půdních částic do hrudek (stmelení pomocí humusu, uhličitanu vápenatého) - vznik pórů (vyplněny vodou a vzduchem) B) CHEMICKÉ - REAKCE PŮDNÍHO ROZTOKU - kyselá (pH < 7) - neutrální (pH = 7) - zásaditá (pH > 7)

7 PŮDNÍ DRUHY = podle velikosti zrn půdních částic
PÍSČITÉ – málo humusu (málo úrodné) - špatně zadržují vodu - rychle vysychají - snadno obdělatelné 2. HLINITÉ – vhodné pro zemědělství - dostatek humusu - v nižších nadmořských výškách 3. JÍLOVITÉ – nevhodné pro zemědělství - málo humusu - nepropouští vodu, vysychají PŘECHODNÉ DRUHY - písčito-hlinité, hlinito-písčité - hlinito-jílovité, jílovito-hlinité

8 PŮDNÍ PROFIL - svislý řez půdou až na matečnou horninu - dělí se na vrstvy = PŮDNÍ HORIZONTY → podle uspořádání půdních částic, půdní reakce, obsahu živin, ... rozlišujeme PŮDNÍ TYPY: ČERNOZEMĚ - hodně humusu - nejúrodnější (pšenice, zelenina, cukrovka) - na spraších do 400 m nad mořem - reakce neutrální až slabě zásaditá 2. HNĚDÉ PŮDY - dostatek humusu - úrodné - reakce neutrální až zásaditá - nevyskytují se v horských oblastech

9 4. RENDZINY - na vápencích, dolomitech - často v krasových oblastech - málo humusu 5. PODZOLOVÉ PŮDY - ve výškách m n. m. - na kyselých horninách - málo humusu (hodně srážek, eroze) - málo úrodné 6. NIVNÍ PŮDY - mladé půdy - většinou v okolí řek - často zamokřené - louky, pastviny - po odvodnění úrodné - pěstování zeleniny